Nepotěšil jste mne Marku Bendo, ani ...

Josef Havránek

Žádný div, že novináři jako supi krouží kolem plzeňské právnické fakulty a mají na mušce především absolventy a studenty z řad politiků...

Marek Benda - "spolupachatel" zákona označovaného za náhubkový, pochopitelně představuje, a nejenom pro redaktory ČT, mimořádně atraktivní sousto. Ještě před týdnem těm novinářským vyšetřovatelům hrdě vzdoroval, nenechal se zahnat do kouta a dokonce formu svého plzeňského studia označoval za progresivní - moderní.
To ovšem ještě nebylo známo, že svou magisterskou práci později použil i jako rigorózní, což na některých "moderních" právnických fakultách není sice úplně vyloučené, ale musí jít o práce skutečně výjimečné - špičkové hodnoty, které, ještě mimo to musí splňovat i další formální náležitosti.
Mimo jiné, také rozsah. Rigorózní (magisterská) práce Marka Bendy sice čítá dokonce celých 107 stran, ale už jen z běžného nahlédnutí je zřejmé, že jenom díky použití velkého písma a velkorysého řádkování - vizuálně zmíněný spisek nápadně připomíná slabikář...
I na takové chytračení však příslušné předpisy kupodivu pamatují a pro rozsah rigorózní práce striktně vyžadují alespoň sto normostran, s předepsaným, minimálním počtem znaků.

Když tihle pilní, mírně krvežízniví reportéři pořadu 168 hodin těch 107 Bendových stránek přepočítali na zmíněné normostrany, dopočítali se pouze sedmapadesáti - tedy něco málo přes polovinu požadovaného minima!
Většina laiků pochopitelně nemůže relevantně posoudit, zda ta původní bakalářská práce pana poslance byla opravdu tak jedinečná, že ji bylo možné s čistým svědomím použít i jako rigorózní.

Ovšem to, s jakou oslovskou tvrdohlavostí, předstíranou nechápavostí, proti vší logice, Marek Benda vyslýchaný neodbytnou reportérkou trval na tom, že jeho práce má předepsaný rozsah nevyvolávalo zrovna důvěru...
Ze všeho nejvíc to působí, že příslušní pedagogové plzeňské fakulty poněkud neprofesionálně podlehli kouzlu důležitého politického představitele a servilně Bendovi prošlapávali cestičku k titulu.


Každá známá osobnost, natož pak politik, si musí být vědom, že se zcela logicky stává objektem zvýšeného zájmu veřejnosti, že mu s velkou pravděpodobností neprojde to, co projde jiným, obyčejnějším lidem. Marek Benda může v této věci ještě vznést celou kupu argumentů hovořících v jeho prospěch, , ale to, jak v neděli večer trapně obhajoval neobhajitelné - jasně nedostatečný rozsah své rigorózní práce - se už asi napravit nedá...