Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Proz�rav� Wagner a umanut� Marx

Ale� Knapp

P�ed 125 lety zem�el v �noru v Ben�tk�ch Richard Wagner a v b�eznu v Lond�n� Karel Marx. V�ro�� je p��le�itost� porovnat my�len� obou vrstevn�k�: skladatelovu inspirativnost s umanutost� teoretika komunistick� revoluce.

Jako na zavolanou byla ned�vno v ope�e v Bonnu uvedena premi�ra druh� ��sti kusu choreografa Johanna Kresnika na t�ma Wagnerovy opern� tetralogie Prsten Nibelung�v. Kresnik, u� od 60. let jeden z nejprogresivn�j��ch p�edstavitel� tane�n�ho divadla, plat� odjak�iva za levicov�ho um�lce. Sd�lovac� prost�edky na Z�pad� jej nespr�vn� ozna�uj� za marxistu. A jeliko� marxistick� p��ru�ky d�jin hudby se doslova vy��valy v prezentaci Wagnera jako skladatele z�eknuv��ho se po roce 1848 pokrokov�ch revolu�n�ch idej� ve prosp�ch zp�te�nick�ho d�jinn�ho pesimismu, je t�eba Kresnik�v po�in uv�tat o to v�c. Rakousk� choreograf v inscenaci t�et�ho a �tvrt�ho d�lu tetralogie, Siegfried a Soumrak boh�, uv�d� v�c na pravou m�ru a obzvl᚝ z�slu�n� je, �e elegantn� smetl ze stolu obraz Wagnera coby p�edch�dce nacismu. Tuto pomluvu dnes ���� po sv�t� dokonce jeden ze skladatelov�ch prapotomk� Gottfried Wagner, jeho� kni�n� pamflet Kdo nevyje s vlkem vy�el i �esky. Vysv�tluj�c� koment��, kter� doprovodil n�meck� vyd�n� a jak�m by m�ly b�t knihy podobn�ho ra�en� bezpodm�ne�n� vybaveny, nahradila nicne��kaj�c� edi�n� pozn�mka Ji��ho Gru�i.

Nesmysly pan� Hostomsk�
Opern� pr�vodce Anny Hostomsk� z 50. let u n�s plat� za reprezentativn� publikaci sv�ho druhu, dodnes je kniha vyd�v�na v reedic�ch a propagov�na v novin�ch jen s minim�ln�mi v�hradami. Do�teme se v n� dokonce, �e �Wagner se vzd�lil revolu�n� linii a stal se stoupencem a podporovatelem imperialistick� ideologie�. K tomu nutno dodat, jak uv�d� ve fundovan� studii Wagner a filozofie Bryan Magee (�.vyd. BB/art, Praha 2004), �e auto�i bl�zc� marxismu s oblibou sni�uj� d�le�itost Wagnera jako revolucion��e z let 1848-49. D�je se tak s c�lem, aby se snad, nedej bo�e, neuk�zal Wagner�v revolu�n� v�znam jako v�t�� ne� ten, kter� marxisticko-lenin�t� politrukov� p�isuzovali autor�m Komunistick�ho manifestu.

Richard Wagner se revoluce z��astnil nejenom jako teoretik, n�br� p��mo na barik�d�ch. V� se, �e spolupracoval s anarchistou Bakuninem na p��prav� ozbrojen�ho povst�n� v Dr��anech a dokonce pr� za��dil p��sun gran�t�. Nen� vylou�eno, �e Wagner o Marxovi v�d�l nebo �e znal n�kter� Marxovy novinov� �l�nky. Ale i kdyby ne, Richard Wagner by se jako praktick� revolucion�� ur�it� obe�el bez Marxova teoretizov�n�.

U� na sam�m po��tku 40. let Wagner v ope�e Rienzi tematizuje p��b�h ztroskotav��ho revolucion��e plebejsk�ho p�vodu. Rienzi, pokou�ej�c� se jako ��msk� tribun lidu z��dit republiku podle antick�ho vzoru, skon�� kamenov�n davem a trosky ho��c� budovy jej poh�b� v�etn� jeho sv�tan�praveck� utopie, napln�n� idejemi svobody a rovnosti. Jako by Wagner u� tehdy c�til, �e velk� slova o budoucnosti lidstva mohou vy�stit ve zhoubnou ideologii a je proto t�eba br�t je s rezervou.

Marx, mizern� b�sn�k napodobuj�c� Heinricha Heineho a marn� se pokou�ej�c� o satirick� rom�n, pak v roce 1844 v �vodu ke kritice Hegelovy filozofie pr�va hl�s�, �e �emancipace N�mce je emancipac� �lov�ka�. Sv�j nacionalistick� patos obohacuje �kol�ckou metaforou, �e �hlavou� t�to emancipace je filozofie, �srdcem� je proletari�t. Jako vrchol Marxovy dialektick� geniality pak jeho vyznava�i prezentuj� d�tinskou slovn� h���ku, �e �filozofie se nem��e uskute�nit bez zru�en� proletari�tu, proletari�t se nem��e zru�it bez uskute�n�n� filozofie�.
Ka�d� st�edn� nadan� ��k z�kladn� �koly by Marxovi op��il, �e filozofie je p�ece uskute�n�na u� t�m, �e skute�n� existuje, �e tedy nen� co uskute��ovat. Ano, skute�n� filozofie bez politick�ch �ar�d a podvod� opravdu nem� zapot�eb� onoho Marxova filozoficky zcela vadn�ho po�adavku. Umanut� p��n� Karla Marxe, kter� se mu stalo otcem my�lenky, toti� nen� filozofick�m, n�br� politick�m programem.

Wagnerovo p�edv�d�n�
Marx�v po�adavek po uskute�n�n� filozofie je de facto n�vrhem na likvidaci �neu�ite�n�ch� filozof�, t�ch, kte�� nejsou ochotni st�t se politick�mi ekonomy. Jinak je tomu u Wagnera. Wagner nechce filozofii ru�it. Ale jako schopn� um�lec vyu��v� filozofii ve sv� tvorb� i v teoretick�ch spisech. Na rozd�l od Marxe prod�lal z�eteln� intelektu�ln� v�voj, kter� citovan� Bryan Magee charakterizuje takto: �Wagner nikdy nazast�val pravicov� n�zory, pouze ztratil d�v�ru v levicovou politiku.�

Wagner byl stejn� jako Marx ovlivn�n zprvu filozofi� Ludwiga Feuerbacha. V autobiografii M�j �ivot vyzdvihuje hlavn� Feuerbachovu teorii, �e nikoli B�h �i bohov� stvo�ili �lov�ka, ale naopak, �e n�bo�enstv� je �ist� lidsk�m v�tvorem. A Marx? Ten v jeden�ct�m odstavci Tez� o Feuerbachovi znovu rozt��� fla�inet volaj�c� po nahrazen� filozofie politikou a vytrubuje nebety�nou banalitu o filozofech, kte�� sv�t dosud jen vykl�dali, te� v�ak je t�eba jej zn�mit.

Wagner se k vykupitelsk�m snah�m tohoto druhu stav� odm�tav�. A pr�v� to, za� byl v primitivn�m marxisticko-leninsk�m �argonu zatracov�n coby spolutv�rce �imperialistick� ideologie�, pr�v� to sv�d�� o skladatelov� jasnoz�iv� schopnosti p�edv�dat zhoubn� d�sledky �dajn� �v�deck�ho�, politicko-ekonomick�ho my�len�. Marxistick� floskule jako �v�voj socialismu od utopie k v�d� pak jen znovu potvrdily umanutou snahu klasik� marxismu zv��it v�rohodnost sv�ch politick�ch fantasmat t�m, �e je prohl�s� za v�du. A zat�mco vznikala pav�da zvan� �v�deck� komunismus� jako �arlat�nsk� metoda pro zkoum�n� �ehosi, co neexistuje, p�ihl�sil se Wagner k filozofii myslitele, jemu� marxist�-leninist� rovn� nemohou p�ij�t na jm�no: k Arthuru Schopenhauerovi.

O chorob�ch hlavy
Je�t� p�edt�m ne� za�ali marxist� vystrkovat r��ky, vyp�lil jim Schopenhauer rybn�k t�m, �e jeho z�sadn� d�lo z roku 1819 Sv�t jako v�le a p�edstava pln� beze zbytku �lohu zprost�edkovatele mezi um�n�m a v�dou. Kvalitn� filozofie si toti� nen�rokuje zmocnit se pravdy n�sil�m a pomoc� vyspekulovan�ch pojm�, kter� prohl�s� za �v�deck�. Kdy� tedy v roce 1867 vych�z� Marx�v Kapit�l, Wagner hlavn� i d�ky Schopenhauerovi u� d�vno p�ekonal metodu a moudrosti autora t�to v�decky se tv���c� megabichle. Podle sv�ho vynikaj�c�ho interpreta R�digera Safransk�ho se Schopenhauer li�� od drtiv� v�t�iny filozof� p�ed n�m i po n�m a odli�uje se od nich i Wagner. Immanuel Kant jako Schopenhauer�v p�edch�dce um�l zachytit ironick�m zp�sobem omezenost lidsk�ho rozumu i velik�stv�, kter� se v hlav�ch prorok� zrodilo z neschopnosti si svou omezenost p�iznat. V m�lo zn�m�m Eseji o chorob�ch hlavy Kant hovo�� o figu�e metafyzick�ho filozofa Jana Komarnick�ho zvan�ho �Koz� prorok�, kter� bos�, od�n v ko�e�in� a obklopen� st�dem krav, koz a ovc� zv�stoval sv� pravdy o budoucnosti sv�ta.

Marx se od Kanta nenau�il nic a s prorocky n�bo�ensk�m patosem p�isuzuje v�d�� historickou roli proletari�tu. Proletari�t v jeho pojet� ov�em nen� ni��m jin�m ne� abstraktn�m pojmem, jemu� Marx ve snaze dodat konkr�tn� podobu a pod heslem �Prolet��i v�ech zem�, spojte se!� nech�v� nar�st bezpo�et no�i�ek. Wagner jako by tu�il, �e se Marxovo proroctv� stane v Rusku a v anektovan�ch satelitn�ch zem�ch realitou. Po��naje Velkou ��jnovou socialistickou revoluc�, jak p�e Safranski, doch�z� v Rusku k �teroristick� redukci �lov�ka na spole�ensky u�ite�n� pracovn� zv��e�.

Wagner v tetralogii Prsten Nibelung�v kritizuje vyko�is�ov�n�, nevn�� ale do d�la n�bo�ensko-marxistick� vykupitelstv�. B�h Wotan tu dobrovoln� odch�z� ze sc�ny a st�v� se poutn�kem pot�, co si uv�domil, �e sv�t jej nepot�ebuje. Na rozd�l od drtiv� v�t�iny politik� dok�e v prav� �as abdikovat. V Kresnikov� choreografick�m pojet� se nav�c Wotan proh�b� pod ruksakem, odn�� si v n�m bo�sk� i zbo��t�n� hodnoty jako sv�ch p�t �vestek. V jin� sc�n� dav, zfanatizovan� pomluvami o Wagnerovi coby p�edch�dci nacismu, kresl� skladateli po t�le h�kov� k��e a v pozad� b�� protinacistick� filmov� groteska s Ka�erem Donaldem.

Johann Kresnik se nehod� do politick�ho kr�mu v N�mecku ani v �ech�ch. Pisatel t�to stati byl spoluautorem rozhovoru pro Divadeln� noviny (�. 3/2007), ze kter�ho redakce - s c�lem zkreslen� p�edstavit Kresnika jako marxistu - vy�krtla mnoh� z toho, co Kresnik �ekl, a jemu i autor�m interview vlo�ila do �st �adu z�va�n�ch politick�ch nepravd, t�eba i le� o Wagnerovi jako �vzoru nacistick�ho um�lce�. Jak vid�t, marxismus dodnes �fr��. Podle zji�t�n�, zve�ejn�n�ch k leto�n�mu 125. v�ro�� v den�ku Die Welt, v�ak ne mezi francouzsk�mi sal�nn�mi marxisty nebo n�meck�mi poskomunisty, n�br� mezi neokonzervativci a byrokraty v�ech n�rodnost�.



Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik
 
  P��stupy: 7166 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA