Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


P�emysl Sobotka: Ud�l�m v�echno, aby nedo�lo k velk� koalici



30.11.2009, Profit




Nevad� v�m, �e v dob� 20. v�ro�� listopadov� revoluce pos�l�me do Bruselu jako eurokomisa�e b�val�ho komunistu a absolventa moskevsk� diplomatick� �koly �tefana F�le?


Mn� to samoz�ejm� vad�, ale v�echno m� sv� B. To znamen�, �e nebyl jin� pr�se��k na jm�n�, ne� byl ministr pro evropsk� z�le�itosti. Ale projevil se u� jako dobr� diplomat v NATO, a to je mysl�m tak� v�c, kter� je politicky velmi citliv�. Pevn� v���m, �e v Bruselu bude konat dobro pro celou Evropskou unii a �e bude v�razn� spolupracovat s na�� vl�dou i parlamentem.



ODS a �SSD se p�edt�m shodly i na sou�asn�m premi�rovi Janu Fischerovi. Neb�li jste se komplikac�, kter� by vznikly kolem sestavov�n� nov� vl�dy?


To bylo jm�no, na n�m� rovn� do�lo ke shod�, ale premi�r Fischer kandidaturu odm�tl. Kdyby ji p�ijal, existovala tady ur�it� dohoda, jak v�c �e�it, ale kdy� odm�tl, tak padla. Proto se hledal rychle n�kdo jin�. Toto je v�chodisko a je zbyte�n� nad t�m plakat.



Nebyl by nakonec lep�� ne� absolvent moskevsk� diplomatick� �koly dosavadn� eurokomisa� Vladim�r �pidla?


Mysl�m, �e pan �pidla neodvedl v Bruselu �patnou pr�ci, ale jeho zam��en�, i programov� jako �lena �SSD, bylo pro n�s v t� chv�li nepr�chodn�.



V���te, �e se �esku poda�� po pr�taz�ch s hled�n�m jm�na eurokomisa�e je�t� z�skat n�jak� v�znamn�j�� portfolio pro �esk�ho komisa�e?


Je t�eba ��ci, �e jsme nebyli �pln� posledn�. M�li jsme tady ur�itou komplikaci s Lisabonskou smlouvou, ale p�edpokl�d�m, �e v Bruselu zv�t�z� rozum a �e lid�, kte�� maj� z�jem na n�jak�m probl�mu pracovat, dostanou portfolio, kter� by �esk� republika r�da obsadila. Mysl�m, �e portfolio roz���en� Evropsk� unie je pro n�s velmi v�znamn�, proto�e i my jsme t�m procesem pro�li. A pokud by to nevy�lo, tak je tady samoz�ejm� doprava, co� je pil��ov� v�c pro celou Evropskou unii. A to by n�m tak� slu�elo.



P�ed �asem jste �ekl, �e kdy� se velk� strany neshodnou na spole�n�m kandid�tovi, mohl by b�t po sn�movn�ch volb�ch eurokomisa� vym�n�n. Sice jste se s �SSD dohodli, nicm�n� F�le pro ODS ur�it� nen� ide�ln� kandid�t.Vym�n�te ho, pokud vyhrajete volby?


Tehdy jsem to �ekl s ur�itou nads�zkou, abych jist�m zp�sobem trochu podr�dil k v�t�� aktivit�. Ale v�m�na nen� tak jednoduch�. Je pot�eba, aby do�lo k dohod�, �e existuj�c� komisa� dobrovoln� pozici opust�. Ale my dr��me slovo, tak�e nep�edpokl�d�m, �e bychom v�bec uva�ovali o diskusi s F�lem, aby odstoupil a byl nahrazen n�k�m jin�m.



Nemrz� v�s, �e se v listopadu nekonaly sn�movn� volby, jestli�e ned�vno p�edseda �stavn�ho soudu Pavel Rychetsk� potvrdil, �e by jejich kon�n� �stavn� soudci nezpochybnili? Vy jste to ostatn� tvrdil ji� d��ve.


Prvn� term�n voleb, kter� byl dohodnut na 9. a 10. ��jna, byl �stavn�m soudem zru�en. J� ct�m rozhodnut� �stavn�ho soudu, ale mohu s n�m polemizovat. Mysl�m si, �e �stavn� soud �el v dan�m okam�iku mimo r�mec sv�ho jednac�ho ��du a �esk� �stavy. Pak do�lo k dohod� a ob� komory velmi rychle p�ijaly z�kon o takzvan�m samorozpu�t�n� Poslaneck� sn�movny. Ale op�t se uk�zala ur�it� licom�rnost pana Ji��ho Paroubka. Je�t� v pond�l� ve�er jasn� deklaroval, �e s t�m sn�movna bude souhlasit, ale druh� den r�no n�zor zm�nil. Je z�ejm�, �e dohody je mo�n� d�lat pouze se seri�zn�m partnerem. To, �e volby neprob�hly, pova�uji za obrovskou chybu, proto�e �ijeme v jak�msi politick�m vzduchopr�zdnu. Vl�da, kter� m�la b�t jen do ��jna, a ne d�le, nen� v dan� chv�li sestavena na b�zi v�sledku voleb, je to jak�si ��ednick� vl�da. A to nen� dobr� situace, v ��dn� zemi na sv�t� takov� stav nem��e trvat dlouho. Ty volby jsou absolutn� nutn� a m�ly b�t nejpozd�ji v listopadu.



Te� se za��n� spekulovat, �e by mimo��dn� volby mohly b�t n�kdy v �noru, �e velk� strany o tom jednaj�. Opravdu se o tom v ODS uva�uje?


Nev�m, kde tato f�ma, jinak se to ned� nazvat, vznikla. Ur�it� ne na p�d� ODS. Kdyby se m�lo j�t t�mto sm�rem, tak bych byl v�razn� proti, proto�e by to op�t vy�adovalo dohodu s Ji��m Paroubkem. A pokud by se uk�zalo, �e ji nect�, vin�kem by byly ob� politick� strany. Nechme u� volby na ��dn� term�n koncem kv�tna.



Co ��k�te na p��pad plze�sk� pr�vnick� fakulty a n�kter�ch jej�ch student� z �ad ODS? Nezpochybn� se po politice, justici i akademick� prost�ed�, kter� zat�m bylo pova�ov�no za �ist�?


Z va�� ot�zky skoro plyne, jako by za to mohla ODS, proto�e tam existuj� dva b�val� studenti z �ad na�� strany, kte�� tam dos�hli titulu. Ale jsou jednou z mno�iny. V�ichni zapomn�li na jm�na jako Gross nebo Ruml a dal��, kte�� jsou z jin�ch politick�ch stran nebo uskupen�. Podle m�ho n�zoru na plze�sk�ch pr�vech selhal syst�m, a ty kroky by m�ly b�t daleko razantn�j��. �eln� p�edstavitel� fakulty by m�li b�t hn�ni k zodpov�dnosti, �e tohle dopustili. To a� ale vy�et�� vlastn� univerzita a org�ny �inn� v trestn�m ��zen�.



Mysl�te si, �e plze�sk� fakulta bude je�t� n�kdy d�v�ryhodn�?


Mn� je na cel� kauze nejv�ce l�to norm�ln�ch student�, kte�� fakultu absolvovali, a jsou jich stovky, tis�ce, kte�� dos�hli titulu standardn�m studiem. D�v� to velmi �patn� obraz o na�ich vysok�ch �kol�ch. ��k�m to v mno�n�m ��sle, proto�e je-li to na jedn� �kole, samoz�ejm� m��e vzniknout podez�en�, �e se to d�je i jinde. A tato nestabilita je �patn�.



V kauze figuruje tak� chomutovsk� prim�torka za ODSIvana��pkov�. I kdy� nen� schopna uk�zat index ani diplomovou pr�ci, �to�� na ty, kdo jej� studia zpochybnili nebo ��dali, aby p�edlo�ila doklady o studiu. A navzdory pochybnostem o jej�m studiu z�st�v� st�le na druh�m m�st� kandid�tky ODS do sn�movny v �steck�m kraji. Nepo�kozuje to ODS?


Ka�d� vystoupen� �lena ODS a ka�d� chyba, kter� se stane v ODS, m� ur�itou medi�ln� odezvu. Ale m�ly by to vy�et�it org�ny �inn� v trestn�m ��zen�. Pokud vyjde najevo osobn� odpov�dnost a osobn� chyba, a� doty�n�m vezmou t�eba i titul. Ale dop�edu nikoho odsuzovat nebudu. Ov�em v moment�, kdy se prok�e ur�it� provin�n�, tak v��te, �e to budeme jako politick� strana �e�it. Mechanizmy na to m�me.



Lisabonskou smlouvu podepsal prezident �esk� republiky jako posledn�. Vz�p�t� jeho vicekancl�� Petr H�jek prohl�sil, �e by �esko mohlo kv�li ztr�t� suverenity usilovat o vystoupen� z Evropsk� unie. Rusk� m�dia u� vzala jako hotovou v�c, �e �esko z Unie odch�z�...


�ijeme v demokracii, ka�d� m� pr�vo na sv�j osobn� n�zor. A samoz�ejm� Lisabonsk� smlouva d�v� �anci na vystoupen� z EU, v tom je ur�it� demokrati�nost. Ale doty�n� p�n je ��edn�k, nen� mo�n� jeho n�zory vyd�vat za stanovisko prezidenta republiky nebo stanovisko �esk�ch politik�. J� mu jeho n�zor neberu, ale pro m� nen� relevantn� jako n�zor n�jak�ho politika. O takov� v�ci samoz�ejm� rozhoduje parlament a vl�da. Mn� p�ipad� trochu zb�sil�, �e slova tohoto ��edn�ka tak rozv��ila celou politickou sc�nu, dokonce se za�alo spekulovat, �e bychom mohli t�mto sm�rem j�t. V ODS jsem nic takov�ho nesly�el. J� nezn�m jin� �e�en�, a mysl�m, �e �esk� republika nem� jin� �e�en� ne� z�stat sou��st� Evropsk� unie. A mus�me v�emi mo�n�mi mechanizmy, a je to v dan�m okam�iku i pos�len� role n�rodn�ch parlament�, pracovat tak, aby se zmen�ovalo regula�n� prost�ed� v Evropsk� unii, abychom se oto�ili zp�t k t�m �ty�em pil���m, k t�m �ty�em svobod�m, na nich� Evropsk� spole�enstv� a n�sledn� i Evropsk� unie vznikly.



N�kter� regiony ��daly, aby byl kongres ODS o minul�m v�kendu volebn�. Libereck� organizace ODS, jej�m� jste p�edsedou, byla naopak proti. Pro�?


Regiony v na�em pojet� rovn� se krajsk� organizace ODS. A pouze jedin� kraj m� ve sv�m usnesen�, �e chce volebn� kongres. Ti lid� by si m�li p�e��st stanovy ODS, jakou formou je mo�n� po��dat volebn� kongres, jak�m zp�sobem se vol� kandid�ti. P�ij�t na kongres a ��ci, tak bude volebn�, to u� hrani�� s n���m, co je mimo moji rozli�ovac� schopnost. P�ep�ahat p�ed volbami nen� nejlep��.



Jak jste spokojen s pr�b�hem a z�v�ry dvac�t�ho kongresu va�� strany?


Samoz�ejm� ka�d� kongres v demokratick� stran� je hodn� o rozd�lnosti n�zor�. Pot�ilo mne, �e kultura projev� byla dobr� a neobjevily se ��dn� vulgarity. Potvrdilo se, �e ti, kte�� cht�li destrukci, neusp�li, proto�e nem�li p�ipraven sc�n�� B. D�le�it� bylo, �e po velk� diskusi byly schv�leny z�kladn� teze Vize 2010, podle nich� bude p�ipraven z�kladn� program strany k n�sleduj�c�m sn�movn�m volb�m.



O post ��fa strany se cht�l uch�zet PetrGandalovi�. Prohl�sil, �e by ODS m�la zv�it, zda bylo dobr� j�t do vl�dn� koalice z�visl� na p�eb�hl�c�ch. Nazna�il, �e by velk� koalice byla lep��.


M�stop�edseda Gandalovi� byl u v�ech rozhovor� v�etn� toho, �e nep�jdeme do velk� koalice, ale rad�ji do t� riskantn�, ale p�ece jen trochu st�edopravicov�. Tenkr�t ne�ekl ani p�l slova. T�m, �e prohl�sil, �e by kandidoval na p�edsedu a mluvil o velk� koalici, se v m�ch o��ch absolutn� zdiskreditoval. Takov� �lov�k, kter� uva�uje p�ed volbami o velk� koalici a nav�c s �SSD v tom pojet�, jak dnes existuje - s p�ny Paroubkem, Rathem, Zaor�lkem a dal��mi, by nem�l v�st ODS.



Nem��e po �patn�ch zku�enostech s k�ehkou vl�dn� v�t�inou podobn� jako Gandalovi� uva�ovat v�c va�ich stran�k�?


Mohou doj�t k z�v�ru, �e velk� koalice p�in�� v�t�� jistotu, v�t�� vliv a moc, jist� posty na ministerstvech, v dozor��ch i spr�vn�ch rad�ch st�tn�ch podnik�... J� bych se vr�til trochu do historie. Od roku 1996 v�echny volby dopadly v podstat� nerozhodn�. Mne potom trochu p�ekvapilo, kdy� sou�asn� pan prezident za�al kritizovat p�eb�hl�ky, v�dy� jeho vl�da po roce 1996 byla postavena na stejn�m principu. V�ichni p�eb�hl�ci v dal��ch letech byli lid�, kte�� se svobodn� rozhodli, �e u� necht�j� spolupracovat s politickou stranou, za ni� byli zvoleni. Velk� koalice podle mne nep�ich�z� v �vahu, proto�e m�me zcela rozd�ln� pojet�, co chceme do budoucna, jak chceme �e�it ekonomickou krizi, jak� chceme zav�st c�len� soci�ln� d�vky a podobn�. Proto ud�l�m maximum pro to, aby k velk� koalici nedo�lo.



P�edseda ODS Mirek Topol�nek v rozhovoru pro Profit prohl�sil, �e jednozna�n�m vin�kem politick� krize je permanentn� �tok Ji��ho Paroubka a n�kter� kroky prezidenta V�clava Klause. Souhlas�te?


J� se k v�rok�m pana prezidenta nebudu vyjad�ovat. Mysl�m, �e si je ka�d� um� p�e��st od okam�iku, kdy se na minul�m kongresu ODS s n�mi rozlou�il. Podle m�, pokud nedojde ke zm�n� volebn�ho syst�mu, bude situace ve sn�movn� velmi napjat�. Nesm�me zapom�nat na to, �e Paroubek jasn� v roce 2006 deklaroval, �e bude vl�dnout s komunisty nebo s Mar�any. A on to tak�, kdy� byl premi�rem, prokazoval.



I kdy� byl v koalici s lidovci a unionisty, ve sn�movn� protla�oval z�kony sto jeden�cti hlasy s komunisty.


Nedovedu si p�edstavit, �e by proti rozhodnut�m vl�dy najednou soci�ln� demokrat� ve sn�movn� hlasovali jinak. Paroubek zavinil mnoho v�c�, demisi vl�dy uprost�ed p�edsednictv�, pro zahrani�n� partnery naprosto nepochopiteln� krok. Dvacet let jsme si budovali dobrou image �esk� republiky a b�hem jednoho dne jsme se dok�zali vr�tit zp�tky mo�n� o patn�ct let. Te� mus� ODS d�lat v�echno pro to, aby vyhr�la volby. Pokud je vyhraje soci�ln� demokracie, tak bude vl�du sestavovat Ji�� Paroubek. ��dn� jin� varianta neexistuje.



Jen�e volebn� z�kon, aby v�t�z z�skal n�jak� bonus nav�c, se zm�nit nepoda�ilo. Neboj�te se, �e p�i sou�asn�m syst�mu m��e op�t doj�t k patu? P��padn�, �e i kdyby ODS vyhr�la volby, nebude schopna vytvo�it v�t�inovou koalici?


J� pevn� v���m, �e voli�i budou volit s pln�m v�dom�m, �e dvacet let po listopadu 1989 nen� mo�n�, aby n�m tady vl�dli komunist�. Tak� ze strany Evropsk� unie a MMF zazn�vaj� jasn� sign�ly, �e mus�me n�co ud�lat s na�� ekonomikou, s na��m dluhem ve�ejn�ch financ�. Ale soci�ln� demokrat� si mysl�, �e pen�ze se tisknou, �e nemusej� b�t ni��m podlo�eny. Pen�ze do st�tn�ho rozpo�tu jdou pouze z dan� a z ni�eho jin�ho.



Ocen� voli�i, kdy� ODS ve snaze nep�il�vat olej do politick� krize, ustupuje st�le po�adavk�m soci�ln� demokracie? Ve vl�d� m�te m�n� ministr�, eurokomisa�em bude op�t soci�ln� demokrat. Nebudou v�m to naopak voli�i zazl�vat jako ur�itou slabost?


J� bych to vid�l pr�v� naopak. Po p�du vl�dy tady nastal obrovsk� chaos a nastal probl�m, jak to �e�it. ODS se uk�zala jako strana, kter� to �e�it chce a p�es v�echny peripetie se n�m poda�ilo dohodnout vl�du. Nen� d�le�it�, �e m�me o n�kolik ministr� m�n� ne� �SSD, my jsme je pouze nominovali, mnohdy to v�bec nejsou �lenov� strany a nemaj� s ODS nic spole�n�ho. My jsme po dohod� vl�du konstituovali do ��jna. To, co se odehr�lo potom, jsme na ja�e, kdy� se vl�da d�vala dohromady, netu�ili. Opravdu nejsme slibotechny a jako svoji ur�itou prioritu m�me slu�nost. Ale n�kdy je nutn� ��ci konkr�tn� fakta. Je t�eba, aby ob�an� pochopili, �e 13. d�chod, kter� slibuje �SSD, je vlastn� 2400 korun, tedy 200 korun m�s��n�. Lid� si to p�elo�ili, �e dostanou cel� d�chod, tedy v pr�m�ru osm a� deset tis�c korun. P�edvolebn� kampa� bude o strategii, mus�me vysv�tlit, co chceme my a co plan� slibuje soci�ln� demokracie.



U� dlouho se marn� mluv� o p��m� volb� prezidenta. Kdy u� se ji kone�n� v parlamentu poda�� prosadit?


Za dva a p�l roku, kdy jsem po��dal za ��asti p�edsed� parlamentn�ch stran i zahrani�n�ch odborn�k� velkou konferenci o v�hod�ch a nev�hod�ch p��m� volby, osobn� s p��mou volbou nem�m probl�m. Jen �eknu velkou spekulaci. Jestli�e dopadnou dob�e volby pro soci�ln� demokracii ve sn�movn� a eventu�ln� i ve dvoj�ch n�sleduj�c�ch volb�ch do Sen�tu, tak v��te, �e pan Paroubek, kter� projevil touhu b�t prezidentem, nedopust�, aby byla jin� volba ne� volba parlamentem. A �e m� pln� �sta p��m� volby? On si potom najde v�mluvu, to on um� dokonale.



��f soci�ln� demokracie Ji�� Paroubek skute�n� potvrdil, �e m� z�jem o Pra�sk� hrad a ned�vno prohl�sil, �e v��� v �sp�n� volby do Sen�tu. �SSD m� velkou �anci zv��it po�et sen�tor�, proto�e nebude obhajovat ��dn� k�eslo, zato vy jich budete obhajovat dokonce devaten�ct. Nen� to p�dn� d�vod pro razantn�j�� prosazov�n� p��m� volby?


Nem�li bychom naskakovat konjunktur�ln� na to, jak� je slo�en� jedn� a druh� komory. Principi�ln� bychom se m�li bavit o p��m� volb� prezidenta. My jsme ve volebn�m programu p�ed podzimn�mi mimo��dn�mi sn�movn�mi volbami, kter� se pak nekonaly, jasn� deklarovali, �e chceme p��mou volbu prezidenta. Ale je to zm�na �stavy, a na to je pot�eba �stavn� v�t�ina poslanc� i sen�tor�.



ODS p�ich�z� s n�vrhy na jednokolovou volbu, co� se zd� b�t trochu rizikov�...


Sn�movn� byly p�edlo�eny dv� nebo t�i varianty, aby zvolila tu nejrozumn�j��. Samoz�ejm� to mus� b�t v �zk� komunikaci se Sen�tem, nem��e sv�voln� rozhodnout jedna komora. Pevn� v���m, �e najdeme vhodn� syst�m a ten bude dvoukolov�. Debata se sp�e vede o to, jestli m� b�t n�jak� hranice procenta z�skan�ch hlas� pro druh� kolo, pro dva, t�i, �ty�i kandid�ty. Diskutovalo se o tom, �e by se pou�il model z region�ln�ch voleb ve Francii, kde maj�, mysl�m, dvan�ct a p�l procenta nutn�ch pro postup do druh�ho kola. P�i form�, kter� kop�ruje volby do Sen�tu, by se mohlo st�t, �e takzvan� N�rodn� fronta se spoj� proti favoritovi. A mo�n� bychom se do�ili toho, �e se nakonec stane prezidentem n�jak� �sp�n� zp�v�k.



Mluv� se o tom, �e kandid�tem na hlavu st�tu byste mohl b�t i vy. P�ijal byste nominaci?


Pokud bych byl nominov�n ODS, a ta podpora by byla v�razn�, mohu zopakovat, �e ano. Ale musel by to b�t siln� mand�t, ne jednapades�t procent.



Sen�tn� komise v �ele se sen�torem Jarom�rem �t�tinou vyzvala vl�du, aby podala soudu n�vrh na pozastaven� �innosti komunistick� strany, ne� si d� do po��dku sv�j vztah k historii. Nen� to dvacet let po listopadu trochu pozd�?


Bohu�el jsme v roce 2009, a nikoliv v roce 1989 po sametov� revoluci. ��k�m, �e n� samet m�l m�t z druh� strany trochu smirkov�ho pap�ru. Ale jedna z komis� Sen�tu p�inesla sesb�ran� materi�l z vyj�d�en� komunistick�ch politik� a jejich programu, kter� vyvol�v� d�vodn� podez�en�, �e KS�M poru�uje na�i �stavu a vyhla�uje v�ci, kter� nemaj� s na�� �stavou nic spole�n�ho. Podklad �el na vl�du a j� pevn� v���m, �e i tento kabinet se odhodl� p�edat n�vrh Nejvy���mu spr�vn�mu soudu a ten shled�, �e opravdu jednaj� proti�stavn�.



Sou�asn� veden� KS�M ve sv�m prohl�en� k 20. v�ro�� 17. listopadu 1989 tvrd�, �e dvacet let slib� a lhan� polistopadov�ch vl�d vyvrcholilo nyn�j�� hospod��skou a finan�n� kriz�.


To je n�co stra�liv�ho. Ale nejv�c m� d�s�, �e lid� nejsou schopni se pou�it z historie a zapomn�li na to, co se d�lo v �eskoslovensku v pades�t�ch a sedmdes�t�ch letech.

(Autor: Libu�e Frantov�)

 
  P��stupy: 11520 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 




Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA