Vláda není vůbec sociální

Alena Páralová

Právo, 08.10.2004

* Vláda předložila do Sněmovny novelu zákona o životním minimu a žádá, aby byla projednána v režimu legislativní nouze. Podle zákona musí vláda zvýšit životní minimum, pokud index spotřebitelských cen za domácnosti přesáhne 2 %. Očekává se ale nárůst cen o asi 4,6 %. Vláda však životní minimum v roce 2005 zvýšit nechce, a proto žádá Sněmovnu o změnu zákona. Co si o tomto návrhu myslíte?

Že vláda především nemá žádnou koncepci. Jednou čehý, podruhé hot. Na jedné straně novým zákonem o zaměstnanosti zvyšuje a prodlužuje podporu v nezaměstnanosti pro starší ročníky a tím výrazně zvyšuje výdaje státu, a na druhé straně tímto zákonem zastavuje nárůst rodinných dávek, které jsou od životního minima odvozeny.

Rodinné dávky se často týkají těch opravdu nejpotřebnějších, nemocných lidí s nízkými důchody, rodin s malými dětmi, kde živitel rodiny nemůže sehnat práci déle než půl roku, osamělých maminek s dětmi atd. Jistě jsou lidé, kteří dávky zneužívají, ale zákon dopadne na všechny. Více než půl miliónu nezaměstnaných zdaleka neznamená, že máme půl miliónu flákačů. Co je platné, že přitvrdíme, když ti lidé prostě práci neseženou?

Špidlův "sociální stát" je svou politikou poslal na dlažbu a Škromachův je může poslat do bídy. Mám v poště desítky dopisů, kde nám lidé spílají, že se z životního minima nedá žít. Je třeba si uvědomit, že se dávky životního minima na rozdíl od pravidelné valorizace důchodů nezvýšily od roku 2001.

* Co by ale dělala ODS?

ODS by především nenechala dojít situaci tak daleko, aby následky její politiky dopadly na ty nejchudší. Já osobně bych tuto strategii nevolila.

Zákon přichází na poslední chvíli. Sociální systém by měl být řešen koncepčněji a dlouhodoběji, i když samozřejmě je to systém stále živý, který musí průběžně reagovat na stav společnosti.

* Vláda chce ale šetřit, k čemuž ji ODS permanentně vyzývá. Podpoříte či nepodpoříte stagnaci životního minima? Co doporučíte poslaneckému klubu ODS?

Navrhla jsem, abychom vytvořili vládním poslancům prostor, aby zákon mohli přijmout i bez našich hlasů. Ať má vládní koalice všemi svými hlasy příležitost ukázat, že "zdroje nejsou".

* V čem spočívá ten prostor? Odejdete ze Sněmovny?

Neodejdeme. Nebudeme vetovat zrychlené projednávání, nebudeme navrhovat zamítnutí zákona ani nebudeme pro zamítnutí hlasovat, a při konečném hlasování se zdržíme. Ovšem opakuji, že to je můj návrh a rozhodne poslanecký klub.

* V takovém případě byste nepárovali ani ministra Pavla Dostála, který je po operaci?

Myslím, že v tomto případě bychom párovali všechny nemocné poslance. Nechceme bránit poslancům vládní koalice v tom, aby se chovali zodpovědně a nepopulárně. Už by konečně měla skončit šaškárna se sociálním státem. Neustále se zde pletou dojmy a pojmy a záměrně se zaměňují slova sociální a socialistický. Socialističtí mediální mágové šíří pouhou chiméru o sociálním státu.

* Jakou chiméru máte na mysli?

Dodnes funguje sociální systém vytvořený týmem ministra Vodičky v době Klausových vlád. Ani Zemanova vláda s Vladimírem Špidlou v čele ministerstva práce a sociálních věcí, ani Špidlova vláda nedokázaly za více než 6 let předložit parlamentu žádný nový zákon, který by v reformě sociálního systému, nastartované předchozími vládami, pokračoval. Od roku 1997 byly přijaty pouze mininovely, které zásadní zákony týkající se sociální politiky jen mírně oprašovaly. Strukturu sociálních výdajů vláda téměř nezměnila. A ani výdaje na sociální systém se příliš nezměnily.

V posledním roce vládnutí pravicové vlády, tedy v roce 1997, byly výdaje na sociální systém 13,1 % HDP a v roce 2003 to bylo 13,3 % HDP. Rozdíl dvou desetin HDP představuje asi 4,6 mld. Vzhledem k tomu, že se schodky státního rozpočtu pohybují kolem 100 mld. Kč, nezdá se, že by státní finance za vlády socialistů ruinovaly právě štědré sociální dávky. A to je třeba ještě vzít v úvahu fakt, že od roku 1997 se zvýšil počet nezaměstnaných i počet důchodců. Vláda na základě skutečných faktů není sociální, ale socialistická. A bohužel i asociální.

* To jsou ovšem velmi silná slova. V čem je vláda asociální?

Zeptejte se firem, které zaměstnávají zdravotně postižené. Od 1. srpna letošního roku zavedla vláda z ničeho nic nové odvody na zdravotní pojištění za zdravotně postižené zaměstnance. Tím vláda přímo ohrožuje jejich pracovní místa. Jediný, kdo hlasoval proti, byla ODS.

Když jsem v minulém volebním období předložila návrh zákona, který by alespoň trochu ulehčil maminkám, které se starají o zdravotně postižené děti a pobírají příspěvek při péči o osobu blízkou, vláda svým usnesením vyjádřila s tímto návrhem nesouhlas. Parlament naštěstí tak asociální jako vláda nebyl a zákon byl přijat. Přesto jsou maminky v některých případech šikanovány dál, protože ministerstvo vydalo metodické pokyny, které vůbec nerespektují vůli zákonodárce. A právě dávky těchto maminek jsou odvozeny od životního minima.

Na podzim minulého roku zrušila vláda dokonce dotace pro lidi, kteří trpí fenylketonurií a celiakií. Několikrát jsme interpelovali, ale nic se neděje. Budeme interpelovat dál, třeba se Škromachovo okoralé srdce slituje.

Kdysi se úředníci z ničeho nic rozhodli, že manželům důchodcům nesmí být posílán důchod na společný účet a že si všichni povinně musí zřídit další účet. Interpelovala jsem tehdejšího ministra Špidlu, a tehdy stačilo, aby se ve své odpovědi důchodců proti úředníkům zastal. Neudělal to a dokonce tvrdil, že důchodový systém je natolik citlivý systém, že by se mohl nevhodným opatřením, které navrhuji, zhroutit. Podařilo se mi prostřednictvím pozměňovacího návrhu pracně změnit zákon, ale než vše prošlo legislativním procesem, museli si důchodci nový účet zřídit. Po několika měsících jej opět rušili a důchodový systém se nezhroutil.

11. října 2004

Alena Páralová
Poslankyně PSP ČR (ODS), stínová ministryně práce a sociálních záležitostí