Prav� tv�� strany Zelen�ch
Lubo� Z�lom
Strana Zelen�ch je, jak se vyjad�uj� jej� p�edstavitel�, neideologickou stranou, jej� dom�nou je v�cn� a nezaslepen� p��stup k �e�en� probl�m�. Nestoj� pr� v politick�m spektru ani vlevo ani vpravo, ale sna�� se br�t to nejlep�� z obou sm�r�. V koalici s ODS se Zelen�, p�i ledabyl�m pohledu, zdaj� b�t sp�e pravicov�j�� stranou, kter� chce p�edev��m s�zet na trh, a jen v n�kter�ch aspektech hraje, neideologicky a um�rn�n�, na environmentalistickou notu.
P�i pozorn�j��m pohledu je v�ak mnohem jasn�j��, co jsou Zelen� ve skute�nosti za�. Nez�le�� na tom, jak vehementn� se Burs�k sna�� dr�et svou stranu v koalici a br�n� ji p�ed opozic� vlastn�ch spolustran�k�. Nen� nic platn�, �e Burs�k je velmi �ikovn� technolog moci, kter� dnes pragmaticky vid� v koalici s ODS �anci na rozv�jen� toho, co Zelen� z�skali v posledn�ch volb�ch. D�ky t�to pragmati�nosti zat�m Zelen� v pravicov� koalici nenap�chali v�t�� �kody. Pragmatick� p��stup, kter� z Burs�kovy strany zd�nliv� ud�lal tak�ka nejpravicov�j�� Zelen� v Evrop�, v�ak nen� v dlouhodob�j��m horizontu udr�iteln� - bu�to Zelen�, kte�� zklamali sv� voli�e, radik�ly pobl�zn�n� zelen�m n�bo�enstv�m a naivky podobn� t�m, kte�� p�ed lety dali svou slepou d�v�ru Unii svobody, v p��t�ch volb�ch neusp�j� a budou muset vyklidit sn�movnu, nebo dojde k vnitrostranick�mu boji, v n�m� zv�t�z� ti, kte�� jsou skute�n� autenti�t� zelen� v prav�m slova smyslu: radik�ln� environmentalisti�t� socalist� a ekofa�ist�.
Podle ned�vn�ch pr�zkum�, ze kter�ch plyne, �e dv� p�tiny voli��, kte�� v roce 2006 volili Zelen�, sv� volby dnes lituje, by se mohlo zd�t, �e m��e doj�t k prvn� situaci. Pravd�podobn�j�� v�ak je, �e v�ak mezit�m stihne doj�t na situaci ��slo dv�. Jak dlouho bude politick� profesion�l Martin Burs�k schopen nutit st�do sv�ch spolustran�k� ke spolupr�ci, ne� bude p�ev�lcov�n a odstaven t�mi, kte�� cht�j� zelenou politiku uskute��ovat bez kompromis�? T�ko odhadovat. Hlasit� nesouhlas radik�ln�ch zelen�ch je v�ak dobrou p��le�itost� p�esv�d�it se, o co valn� ��sti Zelen�ch ve skute�nosti jde.
Zat�mco Burs�k pragmaticky kli�kuje a sna�� se t�it politick� zisk, �sty t�ch Zelen�ch, jen� na vrcholu d�n� nejsou, se projevuje skute�n� tv�� t�to politick� strany. Ambici�zn� m�stop�edseda republikov� rady Zelen�ch, Mat�j Stropnick�, je dnes asi nejhlasit�j��m kritikem Burs�kova veden�, a jeho hv�zda prudce stoup�. Je mnoha koment�tory pokl�d�n za novou krev �esk� politiky - novou krev nezat�enou minulost�. Pokud chceme vid�t, co Zelen� skute�n� zast�vaj�, nem�li bychom sledovat Burs�ka, ale o mnoho pozorn�ji Mat�je Stropnick�ho. A nen� to v�ru hezk� pohled. Stropnick� je asi nejlep��m p��kladem toho, jak� je v principu skute�n� ideologie strany Zelen�ch - ideologie, kter� se neprojevuje p��mo v parlamentu, ale kter� tvo�� jejich my�lenkovou z�kladnu, a kter� pouze �ek� na svou budouc� �anci.
Nem�m v �myslu odsuzovat nekompromisnost ani h�jit pragmatismus. V tomto p��pad� nejde o v�hu a jistotu, s jakou jsou n�zory a postoje h�jeny. Jde o jejich mor�ln� obhajitelnost. O to, zda jsou zast�van� postoje v souladu s t�m, jak by m�la spole�nost vypadat, jak by m�l fungovat st�t, a v jak�m syst�mu by m�li lid� ��t. Jestli�e racion�ln� dojdeme k z�v�ru, �e na�e my�lenky jsou spr�vn� a popisuj� �ivot a spole�nost tak, jak by m�ly vypadat, nen� extr�mn� a ne�stupn� p��stup k jejich obhajob� nic �patn�ho. Naopak jak�koliv kompromis, jak�koliv �stupek ze spr�vn�ch postoj� je jejich ob�tov�n� ve prosp�ch opa�n�ch a v�dom� nebo nev�dom� myln�ch my�lenkov�ch sm�r� a z�v�r�. Jestli�e v�me, �e to, co zast�v�me, je spr�vn�, nesm�me si dovolit ��dn� �stupek. Americk� filozofka a spisovatelka Ayn Randov� kdysi �ekla: "Z jak�hokoliv kompromisu mezi dobrem a zlem je to pouze zlo, co v�t�z�." A ok��dlen�m se stal v�rok americk�ho prezidentsk�ho kandid�ta Barryho Goldwattera: "Extremismus p�i obran� svobody nen� ne�est�, a um�rn�nost p�i obran� spravedlnosti nen� ��dnou ctnost�."
Je to pouze spr�vnost nebo nespr�vnost, a mor�lnost nebo nemor�lnost postoj�, podle �eho lze soudit. Na n�zorech radik�ln�ch Zelen�ch a jejich hlavn�ho exponenta Mat�je Stropnick�ho nen� hroziv� a odsouzen�hodn� jistota a ne�stupnost, s jakou je h�j�, ale jen a pouze jejich obsah. V posledn� dob� si mohli pozorn� �ten��i ud�lat sami jasn� obr�zek o zelen� neideologi�nosti - z n�kolika online rozhovor� na zpravodajsk�ch serverech a hrstky �l�nk�, kter�mi Stropnick� komentoval sou�asn� d�n�.
"Zelen� nejsou stranou levicovou, jsou zelen�," tvrd� Stropnick� v online rozhovoru na serveru Lidovky.cz v listopadu lo�sk�ho roku. Antiideologi�nost, kterou se Zelen� maskuj�, je v�mluvn�. V dne�n� dob� je ideologie pokl�d�no tak�ka za neslu�n� slovo, kter� znamen� slep� fundamentalismus a extremismus. Vyzdvihuje se p��stup, kter� m�, �dajn�, �e�it probl�my v�cn�, bez omezen� ideologick�mi mantinely. Na��en� z ideologick� zaslepenosti je jednou z ��inn�ch zbran� v diskuzi - m�lokdo m�lokdo se proti takov�mu na��en� br�n� vysv�tlen�m, sv�ch postoj�. M�sto toho se pokus� uk�zat svou v�cnost, nadhled, a schopnost naj�t spole�nou �e�. Ve skute�nosti v�ak nen� mo�n� sledovat jak�koliv postoj v��i spole�ensk�m ot�zk�m, ani� bychom z�rove� nezast�vali ur�it� politicko-filozofick�, ideologick� sm�r. Jakou ideologii skr�vaj� Zelen� za svou neideologickou maskou?
Proto�e klasicky liber�ln� pojet� individu�ln�ch pr�v, na �ivot, svobodu a majetek, nikdy nez�skalo ��dnou filozofickou obhajobu, pozici zast�nc� skute�n�ch pr�v si pro sebe usurpovala levice, postupn�m prosazov�n�m pozitivn�ho pojet� pr�v a kolektivismu, zd�raz�ov�n�m nutnosti ob�tov�n� sobeck�ch z�jm� ve prosp�ch chud�ch a nespokojen�ch. Zat�mco pravice se chov� velmi rozpa�it�, dojde-li na pr�va, levice je nesm�rn� sebejist� p�i obhajob� sv�ho kolektivistick�ho pojet� pr�v. Levice se v�ak v minulosti dopustila mnoha neomluviteln�ch p��ko��, m� na sv�dom� miliony lidsk�ch �ivot�, a i levicov� ekonomick� politika se uk�zala jako naprosto nefunk�n�. Vzbudit zd�n�, �e Zelen� nejsou ani levic� ani pravic�, n�br� v�cn�mi zast�nci skute�n� spravedliv�ho ��du, je n���m, co jim d�v� mo�nost zast�vat v�razn� kolektivistick� my�lenky a p�itom se distancovat od v�ech p�ehmat�, omyl� a �mysln�ch ni�emnost� v�ech levicov�ch sm�r� 20. stolet�. Stropnick� p�e: "D�dictv� ob�t� levicov�ch re�im� na [zelen�] nepad�." [3] Nen� v�ak mo�n� p�ehl�et ideologii. Nen� mo�n� chovat se neideologicky.
V �l�nku "Zelen� v neoliber�ln�m klamu" Stropnick� kritizuje p��li�nou benevolenci Zelen�ch v��i vl�dn�m reform�m. Pohor�uje se nad �dajn� p��li�nou deregulac� a odstra�ov�n� nebo sni�ov�n� role st�tu v oblastech, kter� maj� b�t, podle socialist�, ve ve�ejn� spr�v�. Varuje, �e st�t d�v� ruce pry� od kl��ov�ch oblast� politiky, jak�mi jsou nemocnice, kultura, �kolstv� - ani� by konkr�tn�ji uvedl, kde jak st�t, podle n�j, p��li� dereguluje kulturu nebo �kolstv�. Stropnick� nestydat� p�eh�n�, a je vid�t, �e jak�koliv nicotn� m�ra deregulac� je mu proti mysli, a rad�ji by vid�l silnou ruku st�tu.
Co vlastn� sou�asn� vl�da tak p��li� dereguluje? �kolstv� i zdravotnictv� je st�le ve st�tn�ch ruk�ch, a je naprosto jedno, jestli jsou stanoveny regula�n� poplatky v ordinac�ch, nebo zda bude zavedeno st�tem p�edepsan� �koln� (co� beztak nebude). Ve skute�nosti o ��dn� deregulace nejde, st�t dr�� zm�n�n� slu�by ve sv�ch ruk�ch stejn� pevn� jako d��v, pouze jinak, snad efektivn�ji, nastavuje pravidla st�tn�ho ��zen�. Z hlediska principi�ln�ho zast�nce svobody trhu jde v z�sad� o stejn� socialismus, jak� zde panoval b�hem osmilet� vl�dy �SSD. Mat�j Stropnick� to v�ak vid� jinak. Jeho ide�lem je tvrd� regulace a st�tn� z�sahy. Zd�raz�uje, �e dnes doch�z� k "pl�iv�mu odvol�v�n� soci�ln�ch pr�v, v�sledku to dlouh�ho a urputn�ho boje mnoha generac�." [1]
Koncept soci�ln�ch pr�v, zahrnuj�c� pr�vo na bydlen�, na pr�ci, na p�im��en� p��jem, apod., jen� je z�kladn� my�lenkovou v�bavou ka�d�ho socialisty, tvrd�, �e �dajn� pot�eby jednoho jednotlivce jsou jeho n�rokem, kter� mus� b�t uspokojen ostatn�mi. Lid� jsou podle tohoto konceptu pouh�mi ob�tn�mi ber�nky, jejich� hlavn�m smyslem �ivota je slu�ba pot�eb�m t�m m�n� schopn�m, kte�� mohou kdykoliv uchv�tit cokoliv, co �sp�n�j�� jedinci vybudovali. Socialist�, jak zn�mo, neuzn�vaj� ��dn� principi�ln� pr�vo na majetek ani na svobodu. Jestli�e se domn�vaj�, �e m�n� materi�ln� zabezpe�en� �lov�k m� n�rok na to, aby mu byly �ivotn� pot�eby, jako je vzd�l�n� nebo bydlen�, zaji�t�ny lidmi, kte�� z�skali ur�it� majetek, znamen� to, �e oni na tento majetek nemaj� ��dn� pr�vo, a m��e jim b�t libovoln� vyvlast�ov�n. Zdan�n� p��jm� nebo uvalen� regulace na prodejn� ceny toti� nen� ni��m jin�m, ne� formou vyvlastn�n�.
Mat�j Stropnick� tak kritizuje postupn� uvoln�n� regulace n�jemn�ho slovy: "Te� v l�t� do�lo k ohl�en� deregulace n�jemn�ho o �ty�icet procent, slab�� vrstvy se sice budou muset vyst�hovat, ale to je zelen�, mohou j�t bydlet do p��rody a pak, v centrech m�st p�ece pot�ebujeme n�kolik tis�c voln�ch byt�, kdyby se vr�til Ko�en� nebo Krej���." [1] Nen� mo�n� si nev�imnout odporn� socialistick� r�toriky, kter� jako by vypadla ze slovn�ku Ji��ho Paroubka nebo Davida Ratha, a kter� pokl�d� ka�d�ho majitele bytu za zlod�je, vyd�iducha a podvodn�ka, kter� si sv�j zisk nezaslou��, proto�e sleduje sv�j sobeck� z�jem nam�sto z�jmu chud�ch a pot�ebn�ch.
Podobn� Stropnick� odm�t� deregulaci �kolstv� a placen� �koln�ho - i kdy� na��k� zbyte�n�, proto�e sou�asn� vl�da nic takov�ho nechyst�. V on-line rozhovoru na serveru Lidovky.cz prohl�sil, �e hlavn�m d�vodem jeho odm�tav�ho postoje k placen� �koln�ho je skute�nost, �e jestli�e mus� student "b�hem studia nutno br�t ohled na n�sledn� zisk p�i zam�stn�n�, doch�z� p��li� brzo k hodnotov� deformaci student� vedouc� k autocenzu�e p�i volb� oboru: je nutno vybrat takov� obor, kter� se zaplat�." [3] Vyjad�uje obavu, �e toto "nen� cesta k vy��� vzd�lanosti, pouze k vy���mu koeficientu bohatstv�."
Nesouhlas se �koln�m pat�� z�sadn� k ideologick� v�bav� ka�d�ho spr�vn�ho socialisty. Stropnick� sv�m v�rokem ukazuje krom� sv�ho socialistick�ho sm��len� je�t� hlub�� ideologick� p�edpoklady. V�b�r atraktivn�ho studijn�ho oboru podle toho, zda po jeho absolvov�n� bude student dosahovat vy���ch v�d�lk�, je podle Stropnick�ho znakem hodnotov� deformace. Podle �eho by se m�l uchaze� rozhodovat, kdy� krit�rium vybran� podle vlastn�ch preferenc� je n���m zavr�en�hodn�m?
Jako ka�d� socialista tak Stropnick� odm�t� soukrom�, individu�ln� sebez�jem a implicitn� vyzdvihuje "vy���" c�le - slu�bu pro spole�nost. Vzd�l�n� nem� b�t podle n�j prost�edkem k dosahov�n� vlastn�ho blahobytu, ale prost�edkem c�lev�dom�ho zvy�ov�n� blaha spole�nosti. Jestli�e by si studenti volili studijn� obory podle toho, zda po jeho zd�rn�m absolvov�n� z�skaj� lukrativn� pracovn� m�sto, kdo by studoval obory, kter� maj� sv� odbyti�t� p�edev��m ve ve�ejn� a neziskov� sf��e, kdo by pracoval pro spole�nost? M�sto zam�stn�n� ve st�tn�m nebo neziskov�m sektoru by daleko v�c absolvent� hledalo uplatn�n� v soukrom� sf��e, aby co nejd��ve splatili sv� �koln�, s ��m� socialist� nemohou souhlasit: sobeck� z�jem o vlastn� blahobyt je podle nich opovr�en�hodn�, zat�mco slu�ba spole�nosti je mor�ln�m ide�lem. Zcela v souladu se soci�ln�m pr�vem na vzd�l�n� m� m�t student n�rok na to, aby mu bylo jeho studium uhrazeno da�ov�mi poplatn�ky podle jeho libosti, ani� by na n�m spo��vala odpov�dnost, �e tato investice bude n�kdy n�vratn�.
"Kvalita vzd�l�n� kol�s�" [1], p�e Stropnick�. S t�m je mo�n� souhlasit - on s�m je toho jasn� viditeln�m d�kazem. Stejn� jako tis�ce jemu podobn�ch socialist� odkojen�ch filozofick�mi a soci�ln� v�deck�mi fakultami po cel�m sv�t�, kte�� vesm�s tvo�� �lenskou z�kladnu levicov�ch stran a hnut� a sna�� se, coby soci�ln� in�en��i, byrokrat� a koment�to�i a kulturn� autority ovliv�ovat spole�nost sm�rem k v�t�� nesvobod�. Jako absolvent fakulty soci�ln�ch v�d, kam v�klad z�kladn�ch ekonomick�ch princip� nepat��, nen� Stropnick� schopen pochopit, �e cena vzd�l�n� na svobodn�m trhu by ud�vala jeho kvalitu i pozd�j�� mo�nost uplatn�n�, a p�in�ela by maxim�ln� efektivitu, narozd�l od dne�n�ho stavu, kdy je vzd�l�n� "zdarma".
Stropnick�, jako�to ideologicky pevn� etatista, h�j� roli st�tu v oblasti zdravotnictv�, �kolstv�, energetiky apod., a vyzdvihuje t� st�t jako nep�ekro�itelnou bari�ru na obranu v��i "nadvl�d� korporac�" [1]. V jeho p�edstav�ch je mo�n�, aby siln� firmy, jim� je ponech�na volnost od regulac�, mohly ovl�dnout ob�any, z�skat nep�edstavitelnou a neomezenou moc, pomoc� kter� budou lidem vnucovat svou v�li a v�emo�n� je tyranizovat. Ukazuje flagrantn� neznalost historie, nebo nep�edstavitelnou naivitu, kdy� p�ehl��, �e ani v nejsvobodn�j��ch dob�ch lidsk� civilizace, v 19. stolet� v Severn� Americe nebo Brit�nii, nikdy trh ani n�znakem nedosp�l k n�jak� tyranii firem. Naopak, politick� moc st�tu se mnohokr�t stala tou nejhor�� tyrani� - co� snad nem��e pop��t ani ten nejlevicov�j�� absolvent fakulty soci�ln�ch v�d.
V�bec, ve�ker� deregulace, kter� prov�d� dne�n� vl�da, jsou pro Mat�je Stropnick�ho zlem, otev�en�m stavidel lidsk� zka�enosti, a nestyd� se je naz�vat "p�erozd�lov�n�m sm�rem k bohat�m" [1]. Ve sv�m odm�t�n� nejr�zn�j��ch forem deregulace je velmi ideologicky pevn�. Je to z�sadn� uk�zka kolektivistick�ho p��stupu k hodnot�m. Kolektivist� v�ech barev tvrd�, �e ve�ker� hodnoty, kterou jsou produkov�ny a spot�ebov�v�ny, jsou vlastnictv�m spole�nosti. Jejich "majitel�" jsou podle nich pouh�mi spr�vci, kte�� se o n� dok�� starat, a p�isp�vat tak sv�m sobeck�m z�jmem k prosp�chu v�ech. P�izn�n� n�jak� formy majetkov�ch pr�v produktivn�m jednotlivc�m je podle kolektivist� pouhou benevolenc� ze strany spole�nosti, kter� m� p�in�st vy��� "dobro" - zvy�ov�n� blahobytu v�ech. Spole�nost tak m� kdykoliv pr�vo hodnoty t�ch nejproduktivn�j��ch jednotlivc� konfiskovat a p�erozd�lit mezi co nejv�t�� po�et lid�, kte�� p�ece tak� maj� na toto ovoce n�rok, bez ohledu na to, zda se na produkci n�jak pod�leli.
Jak�koliv uvoln�n� regulac�, sn�en� m�ry da�ov�ch konfiskac�, uvoln�n� pravidel podnik�n�, je pro kolektivisty stejn�m p�erozd�len�m spole�ensk�ch statk� - sm�rem k bohat�m, kte�� u� �ij� v dostatku a p�epychu, a dal�� bohatstv� u�, podle kolektivist�, nepot�ebuj� - kter� nem��e b�t rozd�leno t�m, kte�� maj� na tyto hodnoty n�rok. Kolektivist� nejsou schopni uznat, �e hodnoty mohou pat�it jen t�m jednotlivc�m, kte�� je z�skaj� bu�to vlastn� produktivn� �innost�, nebo sm�nou. Nejsou schopni uznat, �e neexistuje nic jako "spole�ensk� statek" nebo "spole�ensk� hodnoty".
Ozna�it sn�en� dan� za "p�erozd�lov�n�m sm�rem k bohat�m" [1] znamen� b�t ideologicky na spole�n� lodi se soci�ln�mi demokraty nebo komunisty, bez ohledu na to, jak �ikovn� se Mat�j Stropnick� sna�� skr�vat za svou neideologickou masku. V�sledkem onoho "urputn�ho boje mnoha generac�", o n�m� Stropnick� s nad�en�m p�e, je pouze zni�en� pojmu pr�vo a jeho nahrazen� kolektivistick�mi koncepty. Je to boj, kter� p�ivedl lidstvo ke dv�ma sv�tov�m v�lk�m a t�m�� stu milion�m ob�t� komunismu. S�m Stropnick� je d�kazem toho, jak je pojem pr�va dnes v pov�dom� nej�ir�� ve�ejnosti zni�en. Ve sv�m �l�nku p�e, �e z�klady zelen� politiky spo��vaj� na "trvale udr�iteln�m �ivot� �ili ochran� �ivotn�ho prost�ed�, ned�litelnosti lidsk�ch pr�v a soci�ln�-tr�n�m hospod��stv�." [1] Jak m��e n�kdo mluvit o ned�litelnosti pr�v, a v jedn� v�t� obhajovat soci�ln�-tr�n� hospod��stv�? Jestli�e jsou pr�va ned�liteln�, jak je mo�n� obhajovat z�sahy do �ivot� lid�, kter�mi dne�n� st�ty ve st�le v�t�� m��e poru�uj� pr�va jednotlivce? Jak je mo�n� tvrdit, �e jsou pr�va ned�liteln�, a p�itom tvrdit, �e majitel bytu nem� pr�vo poskytovat n�jem v takov� v��i, jak� si zvol�? Jak lze h�jit ned�litelnost pr�v, a p�itom po�adovat, aby ob�an�, v r�mci nesmysln�ho a sm�n�ho boje proti glob�ln�m klimatick�m zm�n�m, ob�tov�vali svoje hodnoty a sv�j �ivotn� standard, na kter� maj� pr�vo? Takov�to rozpor nen� mo�n� jen tak p�ej�t.
Stropnick�, jako v�ichni kolektivist�, ve skute�nosti ��dn� koncept ned�litelnosti pr�v nezast�v�. Jestli�e h�j� tzv. soci�ln� pr�va, nem��e z�rove� h�jit princip pr�va na majetek a na svobodu. A proto�e pr�va jsou skute�n� ned�liteln�, znamen� to, �e v principu neuzn�v� ��dn� lidsk� pr�va. V jeho p�edstav�ch je pr�vo pouh�m soci�ln�m konstruktem, kter� m��e b�t kdykoliv zm�n�n a jeho v�znam je mo�n� libovoln� nahrazovat jin�m, podle toho, jak� moment�ln� c�l m� b�t dosa�en. Stejn� subjektivn� p�istupuj� i on� ned�litelnosti - pr�va jsou podle nich ned�liteln� jen v �zce vymezen� rovin�. Toto v�ak znamen� naprostou negaci jak�chkoliv skute�n�ch pr�v a vytvo�en� zmatku, ve kter�m je mo�n� za pr�vo schovat prakticky cokoliv, od pr�va na �ivot na �kor druh�ch, p�es pr�vo na �ivot pro besti�ln�ho vraha, a� po naprosto absurdn� vymezen� pr�va zv��at. Je podivuhodn�, �e v�t�ina ve�ejnosti tyto lacin� triky a my�lenkov� p�emety kolektivistick�ch zast�nc� "lidsk�ch pr�v" nen� schopn� prohl�dnout.
Ostatn�, Stropnick� uk�zal sv� ideologick� ko�eny dostate�n� jasn� ve volebn� kampani roku 2006, kdy se sna�il z�skat poslaneck� k�eslo s pomoc� plak�tu, na kter�m byl jeho portr�t stylizovan� do podoby zn�m�ho portr�tu Che Guevary, jeho� podobiznou se na tri�k�ch py�n� statis�ce latentn�ch komunist� po cel�m sv�t�. Jak se vyj�d�il v online rozhovoru na serveru iDnes, pokl�d� Stropnick� Guevarovy metody za "p�ekonan�". Dod�v� v�ak, �e "mnoh� z v�c�, proti nim� bojoval, v�ak jako probl�my p�etrvaly." [2] Na�t�st� si tedy Stropnick� nebere p��klad z metod marxistick�ho vraha Guevary, p�ij�m� v�ak to, o� usiloval, jako spr�vn�, mor�ln�, a jako p��klad hodn� n�sledov�n� - v kontextu dne�n� politick� reality. Zat�mco tedy Guevara pro nastolen� komunismu vra�dil, Stropnick� pova�uje sv�j c�l sna�it se jeho "ide�l�m" p�ibli�ovat politickou cestou.
I p�esto, �e se Burs�kovo k��dlo sna�� skute�n� my�lenkov� p�edpoklady Zelen�ch skr�vat, radik�ln� k��dlo je ukazuje dostate�n� jasn�. A je jist�, �e voli�skou z�kladnu Zelen�ch tvo�� z v�t�� ��sti lid�, kte�� si p�ej� radik�ln� �e�en� �dajn�ch spole�ensk�ch a ekologick�ch probl�m�. Najdeme zde nejzaryt�j��, principi�ln� odp�rce svobody, kte�� se mohou sm�le m��it s jak�mkoliv komunistou. Strana zelen�ch je takov�ch Stropnick�ch pln�. A jsou to pr�v� fundament�ln� postoje, podle kter�ch je mo�n� poznat hlavn� sm�r t� �i on� politick� strany. Stejn� jako soci�ln� demokrat� z�stanou socialisty bez ohledu na to, �e musej� uzn�vat ur�it� tr�n� ��d ekonomiky, a jejich ide�lem i p�esto z�st�v� socialismus, nach�zej� se i Zelen�, p�es v�echno vl�dn�ho a parlamentn�ho kli�kov�n� Burs�kova k��dla, v politick�m spektru mezi pom�rn� extr�mn� levic�.
Radik�ln�mu k��dlu je vcelku jedno, zda budou Zelen� usazeni v parlamentn�ch lavic�ch. Cht�j� zelen� socialismus, ale nepot�ebuj� k n�mu parlament. V�d�, �e mohou st�t i mimo politiku, a ovliv�ovat d�n� pomoc� neziskov�ho sektoru a n�tlakov�ch metod, a ve�ejnost je bude postupn� st�le v�c podporovat. Jak uk�zal s�m Stropnick� svou hlasitou podporou �len� hnut� Greenpeace, kte�� obsadili k�tu 718 v Brdech, nejsou podobn� akce Zelen�m nijak proti srsti.
A� u� tedy dne�n� bou�e ve stran� Zelen�ch dopadnou jakkoliv, jej� ideologick� z�klad, skr�van� za pl�t�kem neideologi�nosti, je velmi dob�e �iteln�. Ideologie nen� slovo, kter�ho bychom se m�li �t�tit. M�li bychom v�ak posuzovat spr�vnost nebo mylnost politicko-filozofick�ch sm�r�. Zat�mco ideologie sm��uj�c� ke svobodn� spole�nosti je bezesporu tou spr�vnou z mnoha, sm�ry, kter� si kladou za c�l potla�ov�n� svobody jednotlivce, jsou pro rozkv�t lidsk� civilizace v�n�m nebezpe��m. My�lenkov� z�klad Zelen�ch pat�� do t� druh� sorty - a je to natolik jasn� a patrn�, �e jim nezb�v� ne� svou pravou tv�� d�kladn� skr�vat.
Ve sv�m pojet� funkce st�tu a v�znamu jednotlivce jsou v�razn� etatisti�t� - vid� st�t jako producenta ve�ejn�ch statk�, jako regul�tora drav� kapitalistick� d�ungle, a jako nejvy��� autoritu, tak�ka bo�sk� vt�len� spole�nosti. Jsou kolektivisty - jednotlivec je pro n� pouze nepodstatnou sou��st� spole�nosti, a ve�ker� jeho sna�en� by m�lo b�t p�edev��m prosp�chem pro celek, ze kter�ho vypl�vaj� ve�ker� pr�va. Jimi vyzdvihovan� etika je altruistick� - jednotlivec m� systematicky ob�tov�vat svoje hodnoty ve prosp�ch n�koho jin�ho (spole�nosti, ohro�en�ch �ivo�i�n�ch druh�, chud�ch, apod.). Zelen� se po ideologick� str�nce od komunist� nebo soci�ln�ch demokrat� se Zelen� prakticky neli�� a je t�eba pochopit, �e to, co je n�m nab�zeno jako nov� politika, nov� sm�r, kter� zde chyb�l, kter� je t�m prav�m mixem mezi socialismem a kapitalismem a l�kem na dne�n� glob�ln� probl�my, je n���m, co u� zde v mnoha podob�ch bylo. Podle toho bychom m�li Zelen� posuzovat a nenechat se jejich neideologickou maskou o��lit.
[1] Zelen� v neoliber�ln�m klamu. http://www.lidovky.cz/zeleni-v-neoliberalnim-klamu-dia-/ln_nazory.asp?c=A080714_074533_ln_nazory_ter
[2] Online rozhovor na serveru iDnes: http://zpravy.idnes.cz/mistopredseda-republikove-rady-sz-matej-stropnicky-f94-/odpovedi.asp?t=STROPNICKY3
[3] Mat�j Stropnick�: J� se nevzd�m, a� si m� �d�es�ci pov�s� - online rozhovor na serveru Lidovky.cz: http://www.lidovky.cz/odpovedi.asp?t=STROPNICKY2&strana=2
Lubo� Z�lom