Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Je k�rovec trojsk�m kon�m?

Tom� Jirsa

Od okam�iku, kdy ministr Burs�k jmenoval in�en�ra Franti�ka Krej��ho �editelem NP� se v odborn�ch kruz�ch spekulovalo, zda tento krok nen� cestou, jak se dostat k t�b� �umavsk�ho d�eva. Nejv�t�� kritici nov�ho �editele poukazovali na person�ln� propojen� Franti�ka Krej��ho se spole�nost� PARKSERVIS, kter� si cht�la na po��tku devades�t�ch let pronajmout cel� N�rodn� park, v�etn� t�by d�eva. (Text historick� smlouvy je zve�ejn�n na www.sumava21.cz). Podpisu t�to smlouvy za dramatick�ch okolnost� na posledn� chv�li zabr�nil tehdej�� ministr Franti�ek Benda.

Franti�ek Krej�� se tv��il �ekologicky�, mluvil posv�tn� o horsk�ch smr�in�ch, spolupracoval s nevl�dn�mi organizacemi, organiza�n�mi zm�nami se zbavil lesn�k� ve veden� parku a sm��ov�n�m k okam�it�mu roz���en� bezz�sahov�ch z�n na �umav� jednozna�n� m��il k masivn�m t�b�m d�eva. �lo o p�edem promy�len� z�m�r? Franti�ek Krej�� p�eci nemohl nev�d�t, �e ji� v roce 2004 tehdej�� n�m�stek �editele NP� Ji�� M�nek zpracoval a p�edal ministerstvu �ivotn�ho prost�ed� anal�zu v�etn� mapov�ch podklad�, kter� pojmenovala rizika vypl�vaj�c� z n�hl�ho roz���en� bezz�sahov�ch z�n. Anal�za konstatovala, �e pokud se n�hle na velk�ch smrkov�ch ploch�ch okam�it� vyhl�s� bezz�sahovost, dojde zde d��ve �i pozd�ji k p�emno�en� k�rovc�, jejich� ���en� bude mo�n� zastavit pouze k�cen�m smrk� v les�ch, kter� na tyto bezz�sahov� plochy navazuj�. Bylo vypo�teno, �e pro zastaven� ���en� k�rovce z bezz�sahov�ch ploch bude jako �da� za bezz�sahovost� muset b�t v n�razn�kov�ch (pufra�n�ch) z�n�ch vyk�cen zelen� les o rozloze t�m�� dvou t�etin z plochy ponechan� bez z�sahu. N�m�stek M�nek byl za tuto anal�zu �ekologick�m� veden�m parku odvol�n z funkce. Stejn� varov�n� p�edali pracovn�ci ochrany lesa �I�P tehdej��mu n�m�stkovi ministra Ladislavu Mikovi. Dnes v�ak se stejn�mi z�v�ry p�i�la expertn� skupina, kterou sestavili hejtmani Jiho�esk�ho a Plze�sk�ho kraje, kter� ��k�, �e za 1000 hektar� bezz�sadovosti se v podm�nk�ch �umavy zaplat� 600 hektary vyk�cen�ch holin, nezbytn�ch pro zastaven� ���en� k�rovc�.

Mluv�-li nyn� veden� NP� a ministerstva �ivotn�ho prost�ed� o 21 procentech NP� v bezz�sahov�m a 9 procentech v p�echodov�m (bl�zk�m bezz�sahov�mu) re�imu, vezm�te si kalkula�ku a po��tejte objemy d�eva, kter� bude nutn� vyt�it. M��e to b�t i v�ce ne� 3 miliony m3 d�eva.

Mimo jin� stejn�m zp�sobem, tedy tvorbou rozs�hl�ch pufra�n�ch p�sem (n�kolikasetmetrov� pruhy, p�es kter� k�rovec nep�elet�) s vyk�cen�mi stromy chr�nili n�meck� vnitrozem� v N�rodn�m parku Bavorsk� les. Zde se zastavil postup k�rovce vyk�cen�m pufra�n�ch p�sem ���i 500 a� 1200 metr�. K�rovec p�itom postupoval proti v�tru a do sm�en�ch smrko-bukov�ch porost�! Rovn� Rakousko nad Trojmeznou takto sv� zelen� lesy ochra�uje. V p��pad� �esk� strany �umavy k�rovec postupuje p�edev��m po v�tru a pouze do smrkov�ch porost�. Pufra�n� p�smo s vyk�cen�mi smrky jako �da� za bezz�sahovost� ve smrkov�ch monokultur�ch �esk� strany �umavy bude tedy mnohem �ir��, ne� tomu bylo na bavorsk� stran�.

�umava je jeden celek, jeden ekosyst�m, tvo�en� v�t�inou z �lov�kem vys�zen�ch smrkov�ch monokultur. Z tohoto ekosyst�mu prost� nelze vyjmout ��st �zem�, v n�m nechat namno�it k�rovce a doufat v z�zrak, �e k�rovec bude respektovat �ervenou ��ru namalovanou ministrem Burs�kem (nebo �editelem Krej��m) na map�. K�rovec ��ru na map� prost� nerespektuje. �ada v�dc�, �umav�t� starostov�, hejtmani a region�ln� politici n�kolik let varovali p�ed vznikem k�rovcov� kalamity na �umav�, p�ejde-li jej� ��st ze dne na den do bezz�sahovosti. Za na�e varov�n� jsme byli naz�v�ni d�evo�routy, agenty t�a�sk�ch lobby a obvi�ov�ni, �e chceme na �umav� t�it d�evo. V�echna obvin�n� byla samoz�ejm� nesmysln�, proto�e jedin�, kdo v centr�ln�ch ��stech �umavy sm� t�it a prod�vat d�evo je spr�va NP�. Dnes ministr Miko, podporov�n na tiskov� konferenci p�ny Burs�kem, Ambrozkem a Moldanem tvrd�, �e m� k�rovcovou kalamitu pod kontrolou. A �editel NP� Krej�� popisuje opat�en� na zastaven� k�rovcov� kalamity: �V parku je dvacet t�k�ch stroj� harvestor�, dvacet ��elezn�ch kon�, tedy p�sov�ch vykl�ze��, lehk� vyv�ec� soupravy a 150 d�ln�k� s motorov�mi pilami. A tento t�den je�t� naj�d� nov� technika�. Na d�eva�sk�m servru www.silvarium.cz vis� inzer�ty hledaj�c� kapacity pro likvidaci k�rovce na �umav�.

Ve sv�ch posledn�ch vyj�d�en� ministr Miko ji� nov� holiny na �umav� p�ipou�t�: �Lze nam�tnout, �e ponech�n�m bezz�sahov�ch z�n se p�enesou k�rovcov� holiny n�e. Na n�kter�ch m�stech tomu tak opravdu bude, tady jsme ale pr�v� v onom z p��rodov�dn�ho hlediska m�n� hodnotn�m, pozm�n�n�m lese, jeho� obnova je nav�c jednodu��� (a levn�j��!) ne� ve vrcholov�ch parti�ch �� vznikl� holiny v z�sahov�ch z�n�ch zdaleka nedosahuj� rozm�r�, kter� jsou ve vrcholov�ch ��stech �umavy z doby masivn�ho zasahov�n�.� Upozor�uji, �e v dob� �masivn�ho zasahov�n�, jak pravd�podobn� pan ministr naz�v� dobu �editele �l�bka, nevzniklo na cel� �umav� v�ce ne� 1000 ha holin. Lze o�ek�vat, �e za �editele Krej��ho bude vznikat stejn� rozsah holin ka�d� rok! Kam se mezi t�kou lesnickou technikou a erozn�mi r�hami pod�la ekologie? V�dy� minist�i Ambrozek a Burs�k a oba �ekologi�t� �editel� NP �umava Pavl��ko a Krej�� slibovali, �e k �drastick�m holose�n�m� t�b�m na �umav� u� nikdy nedojde, �e tu bude divo�ina pln� stabiln�ho lesa! Paradoxn�, �umavu dnes ovl�dli t�a�i. A ka�d� vid�, kdo fakticky t�a�e na �umavu p�ivedl.

V odborn�ch kruz�ch na �umav� se dnes spekuluje o tom, �e dosavadn� syst�m zad�v�n� zak�zek tzv. �minitendry� nebude k likvidaci k�rovcov� kalamity vyhovovat. Veden� NP� �dajn� uva�uje o tom, zadat t�bu d�eva dv�ma velk�m firm�m, jedn� pro z�padn� ��st �umavy, druh� pro ��st ji�n�. Tyto firmy budou m�t na roky dop�edu zaji�t�nou pr�ci a ve jm�nu asanace k�rovce, kter�ho �editel Krej�� nechal namno�it, budou k�cet smrky v pufra�n�ch z�n�ch. Dostanou se tak ke skv�l�mu byznysu, kter� vznikl v�hradn� ve jm�nu ekologick� ochrany p��rody. Spekuluje se o tom, kdo v t�chto firm�ch bude m�t pod�l a kam p�jdou pod�ly ze zisku a prodeje �umavsk�ho d�eva. Ve�ejnost je nad�le veden�m ministerstva �ivotn�ho prost�ed� a veden�m NP� klam�na t�m, �e je k�rovec na �umav� pod kontrolou. ��m d�le bude ve�ejnost klam�na, t�m d�le se bude k�rovec mno�it a t�m d�le se bude muset t�it v pufra�n�ch z�n�ch. Nevl�dn�m ekologick�m organizac�m i �ad� v�dc�, kte�� poslou�ili jako beranidlo k cest� za d�evem, zbydou o�i pro pl��.

Ji� p�ed p�ti lety jsem jako nov� zvolen� sen�tor ve�ejn� vyhl�sil, �e nech�-li n�kdo z �editel� NP� uschnout lesy na Pramenech Vltavy, budu usilovat o jeho odvol�n�. Tehdej�� �editel Alois Pavl��ko mne p�semn� ujistil, �e ch�pe symbolick� i p��rodn� v�znam tohoto m�sta a sl�bil, �e t�mto les�m bude v�novat mimo��dnou pozornost. Naopak, nov� nastupuj�c� �editel Franti�ek Krej�� se nad pramenem Vltavy rozkro�il, nechal se vyfotografovat do MF DNES a prohl�sil, �e do n�kolika let zde bude such� les. Sv� prohl�en� splnil. Osobn� jsem mu tehdy sd�lil, �e zahajuji kampa� za jeho odvol�n�. Nem�m tedy ��dn� z�brany dnes op�tovn� vyhl�sit: �editel NP� Franti�ek Krej��, za jeho� veden� byla na �umav� rozpout�na k�rovcov� kalamita, mus� b�t odvol�n. T�ko se ubr�nit podez�en�, �e ideologie bezz�sahovosti mohla byla sou��st� p�edem p�ipraven�ho sc�n��e, ve kter�m ne�lo o �ochranu p��rodn�ch proces��, ale jen a pouze o zisk.



Tom� Jirsa
Ing. Tom� Jirsa, sen�tor P�R
 
  P��stupy: 27658 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA