Kvalita a profesionalita ČT

přepis pořadu

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
Vláda by měla vysvětlit, proč ještě před rokem považovala eurozatykač v rozporu s ústavou...
Moderátor: Daniela Drtinová
Ale máme jinou vládu dejme tomu.
(poznámka JD: A podle Drtinové asi s novou vládou novou ústavu.)

Název: Eurozatykač
Relace: Události, komentáře
Autor: Jiří F. Potužník, Roman Fojta
Moderátor: Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Vládní koalice se znovu pokusí prosadit tzv. eurozatykač. Prezident včera předlohu nepodepsal s tím, že porušuje českou ústavu a základní lidská práva. Podle návrhu by úřady mohly vydat občana České republiky, na kterého bude vydaný evropský zatykač, do jiného státu Evropské unie. Opatření má pomoct hlavně v boji proti terorismu.

Evropská komise odmítá, že by eurozatykač zasahoval do právní suverenity členských států. Má jim jen pomoci ve společném boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu.

Antonio Vitorino, člen EK pro vnitro a justici:

Zavádíme systém, který všechny členské země zavazuje respektovat evropskou konvenci lidských prvá, kde jsou právní záruky pro odsouzené i pro zatčené. Evropský zatykač je jen nástroj ve zcela nezávislých rukou členských států.

Evropská unie se na evropském zatykači dohodla už v roce 2001. Od ledna letošního roku měl platit ve všech státech evropské 15 a od července i 25. Itálie a Česko jsou poslední, které právní normu zakotvenou i v přístupové smlouvě neuvedly do života.

Aby se poslancům podařilo veto Václava Klause přehlasovat, musí jich pro eurozatykač zvednout ruku minimálně 101. Opozice s prezidentem souhlasí, vládní koalice ne.

Miroslav Kalousek, poslanec a předseda KDU-ČSL:

Už vůbec bychom si měli dát pozor na to, aby díky našemu chování, například díky odmítání eurozatykače se nestala Česká republika útočištěm mezinárodních zločinců.

Petr Nečas, místopředseda ODS:

Jsem přesvědčen, že eurozatykač nechrání dobře zájmy občanů České republiky.

Podle poslanců se další jednání určitě neobejdou bez diskuse o případné změně ústavy. Premiér Stanislav Gross věří, že se nakonec eurozatykač prosadit podaří.

Stanislav Gross, předseda vlády:

Nevidím důvod, proč by Česká republika měla být jediným ostrůvkem, kde se prostě národní zájmy prosazují tím, že tady budeme tolerantní k závažným zločincům.

Katharina von Schurbeinová, mluvčí zastoupení EK v ČR:

Český legislativní proces ještě pořád probíhá, tak počkáme, jak bude konečná verze.

Eurozatykač je 9. předloha, kterou Václav Klaus ve funkci prezidenta vetoval. Zatím pokaždé ale poslanci jeho veto přehlasovali.

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Evropský zatýkací rozkaz, tzv. eurozatykač má umožnit vydávání občanů ke stíhání do jiných členských zemí Evropské unie. Kromě České republiky a Itálie jej schválily všechny členské státy. Eurozatykač má usnadnit mezinárodní justiční spolupráci. Na jeho základě může být vydán do některé z členských zemí unie člověk podezřelý například z terorismu, obchodu s lidmi, pedofílie, korupce nebo obchodu s drogami či zbraněmi.

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Co vadí prezidentu Václavu Klausovi nejvíc na tom eurozatykači?

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:

Vadí mu rozpor s Českou ústavou, protože součástí české ústavy, což je listina lidských práv a svobod český občan nesmí být nucen k opuštění své země a tato novela vlastně nutí české úřady, aby české občany vydávaly cizí moci. Pan prezident to považuje za protiústavní.

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Souhlasíte s tímto vyjádřením, s tímto názorem?

Petr Dimun, mluvčí ministerstva spravedlnosti:

Tak samozřejmě názory prezidenta republiky jsou legitimní. Ministerstvo spravedlnosti jako předkladatel tohoto zákona s tím názorem nesouhlasí a to z toho důvodu, že samozřejmě vedlo diskuse s právníky, kteří se specializují na ústavu a ten názor je takový, že ten smysl toho článku je takový, že se jedná pouze o vydávání trvalé, nikoliv dočasné. V tomto případě by o vydání rozhodoval vždycky soud a musel by zde být písemně závazek strany země, do které je ten občan vydáván, že pokud se rozhodne nastoupit trest v České republice, tedy ten trest může nastoupit v České republice, to znamená nejedná se o trvalé vydávání. A je to vlastně svým způsobem posílení teritoria výkonu trestu, resp. soudního řízení a zajišťuje se lepší výkon toho soudního jednání, protože samozřejmě v místě, kde ten čin člověk vykoná, je více důkazů a je potom lepší i průhlednější to soudní jednání.

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

S tímto názorem se prezident republiky seznámil?

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:

Víte, nejenom prezident republiky, ale pane mluvčí, říkáte názor vlády dnes, před půl rokem nebo před rokem? Před rokem totiž česká vláda byla toho názoru, že takový krok by byl v rozporu s ústavou a tak předložila parlamentu takovou změnu ústavy, která by tento princip umožnila. Parlament tuto změnu ústavy zamítl a vláda se snažila propašovat změnu do normálního běžného zákona. A to je protiústavní.

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Ovšem názor se změnil, ale názor prezidenta republiky zůstal stejný?

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:

Zůstává, ale vláda by měla vysvětlit, proč ještě před rokem považovala v rozporu s ústavou...

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Ale máme jinou vládu dejme tomu.

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:

Ne, ten zákon samozřejmě předložila stejná vláda, i změnu ústavního...

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Ovšem jsme v minulosti. Vzal prezident v úvahu i tu složitou situaci v boji s teroristy a to, že by ta justiční spolupráce měla být těsnější, alespoň podle vyjádření Evropské unie?

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:

Samozřejmě, že v boji s teroristy současné právní úpravy nijak nepřekáží, ale je třeba připomenout, že věc se týká našich občanů. Já myslím, že český právní řád a české soudy jsou sto soudit naše občany podle našich zákonů, kdežto tato novela by nutila české občany, aby byli vydáváni v šanc být souzeni cizími soudy podle cizích zákonů.

Petr Dimun, mluvčí ministerstva spravedlnosti:

Tak já bych odmítl "vydávat v šanc". Vyjadřujete jakousi nedůvěru vůči soudnímu systému v evropských zemích, což je dosti nebezpečné. Druhá věc samozřejmě je, že vláda předkládá jako možnost novely té ústavy, nikoliv tedy prostě že by řekla, že je to v rozporu s ústavou, ta možnost tam byla vyjádřena a Poslanecká sněmovna to odmítla nikoliv vládní většinou, ale kvalifikovanou většinou, to znamená nejenom poslanci vládní většiny, to znamená, že tam ta možnost byla a Poslanecká sněmovna vyjádřila tím, jak rozhodla, tedy že není potřeba, není nutnost novelizovat ústavu. Čili ta možnost zde byla a Poslanecká sněmovna ji nevyužila.

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:

Já bych vás chtěl usvědčit z omylu, protože v důvodové zprávě tehdejšího návrhu vlády se praví: "k nezbytnému prolomení zásady nevydávání vlastních občanů je proto nutná novelizace Listiny základních práv a svobod".

Petr Dimun, mluvčí ministerstva spravedlnosti:

Poslanecká sněmovna ale vyjádřila názor, že to nutné není, resp. názor Poslanecké sněmovny.

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Teď se podívejme, jak evropský zatykač vznikal.

Soudce Renaud van Ruymbeke je jedním z duchovních vůdce eurozatykače. Viděl, co dokáže organizovaný zločin na nejvyšší úrovni i to, jak může být justice bezbranná.

Renaud van Ruymbeke, soudce:

Můžete založit firmu v jedné zemi, účet otevřít ve druhé a bydlet ve třetí. Dnes je to snadné a kdybych byl zločinec, kdo by to věděl? Možná se k nim přidám. Je to hračka.

Už v roce 96 pařížský soudce, který rozdmýchal i korupční aféru obří společnosti Elf, společně s 5 kolegy z dalších evropských zemí inicioval tzv. ženevskou výzvu. V roce 2001 na jejím základě Evropská unie vytvořila eurozatykač.

Renaud van Ruymbeke, soudce:

Kdybychom se o to snažili před 11. zářím, byla by odpověď negativní. Útok na Spojené státy to změnil, ale stále je zde silný nacionalistický trend, který staví národní suverenitu i nad vytváření evropského justičního prostoru. Eurozatykač přichází v nejvyšší čas.

Díky eurozatykači se anglo-iráčan Nadhmi Auchi ,vlivný obchodník obviněný v případu Elf, dostal po 3 letech před soud. Británie ho vydala Francii.

Renaud van Ruymbeke, soudce:

Vytvořili jsme nový stupeň mezinárodní spolupráce, ale ještě jsme tím nepostoupili k zárodku skutečného evropského justičního systému. Nemáme ani jednotný právní prostor, ani společného evropského prokurátora.

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Čekali by Česko nějaké potíže, kdyby skutečně nepřijalo eurozatykač? Mohl by nás Brusel nějak pokutovat například?

Petr Dimun, mluvčí ministerstva spravedlnosti:

Tak ono samo o sobě tím, že by Česká republika nepřijala ten zákon, resp. novelu trestního zákonu, které se říká eurozatykač, tak by se dostala do rozporu s vlastní ústavou, protože v odstavci 1 článku 2 se praví, že Česká republika plní své mezinárodní závazky, v tomto případě by tedy neplnila u smlouvy o přistoupení k EU a to je dost závažný způsob.

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

A reakce Evropské unie by byla jaká?

Petr Dimun, mluvčí ministerstva spravedlnosti:

Samozřejmě negativní v tom smyslu, že bychom mohli čekat nějaké kroky směrem k České republice v případě vyjednávání o šenghenském prostoru. Druh věc je...

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Jaké konkrétně?

Petr Dimun, mluvčí ministerstva spravedlnosti:

No, že by bylo mnohem složitější vyjednávat přistoupení k tomuto prostoru. Nechci říkat, že by nakonec to bylo i nějakým způsobem pro Českou republiku zamřeno, ale druhá věc je a to je ještě závažnější, snad to, že státy, které přijaly ten eurozatykač, jsou to všechny okolní státy České republiky, vlastně i Slovensko, které má podobné ustanovení listiny, tak tuto diskusi vůbec nemělo vést, protože zde tato otázka rozporu s ústavou vůbec nenastala, říkám, že máme stejné ustanovení, tak se vystavujeme tomu, že ostatní státy vypovídají smlouvy o vydávání zločinců a Česká republika se může dostat do nebezpečného vakua, to znamená v případě, že bude žádat o vydání občana, který spáchal na jejím území trestný čin ze země, která má eurozatykač, tak samozřejmě se vystavuje tomu, že nebude moci požádat o vydání tohoto člověka, což je samozřejmě v případě České republiky dost špatné postavení.

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Počítal pan prezident s těmito problémy při svém rozhodování?

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:

Samozřejmě a své zdůvodnění...

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Nezdály se mu tak vážné?

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:

Zdály se mu vážné a ve svém zdůvodnění, které tady mám těžko prostor předestřít, všechny tyto důvody vyvrací. Ale mě u pana mluvčího zaujala jiná věta, že pokud politik, který je zvolen v této zemi, neodhlasuje vládní návrh, tak se chová protiústavně. To znamená, že jakýkoliv návrh, ke kterému se vláda zaváže v zahraničí, říkal pan mluvčí, že by se dostal do rozporu s českou ústavou někdo, kdo bych chtěl neodhlasovat návrh...

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

My pořád citujeme tu ústavu a pořád se s ní tady, dá se říci, mlátíme po hlavě, ale to asi nebude cíl dnešní debaty.

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:

To je právě nejdůležitější říci.

Moderátor (Veronika Sedláčková, Daniela Drtinová):

Ano, ale máte různé názory.

Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:

Vláda se pokusila oblafnout náš ústavní systém a když jí nevyšla změna ústavy přímo, pokouší se to dělat nepřímo.

25. srpna 2004