Přemysl Sobotka: Zaráží mě souzvuk prezidenta a šéfa sociální demokracie

22.09.2009, E15
publikováno: 22.09.2009
Řekl jste, že vláda Jana Fischera by se měla stabilizovat. Mohou pro to Senát a jeho předseda něco udělat?
Tento kabinet bude zřejmě vládnout do května nebo června příštího roku. Z toho je zřejmé, že musí mít silnější mandát. Premiér Fischer se svými ministry o něj musí požádat sněmovnu. V opačném případě by byla vláda politicky oslabována. Senát chce výrazně koordinovat některé kroky. Dohodli jsme se na tom s Janem Fischerem. Kromě ekonomických záležitostí je to eurokomisař a Lisabonská smlouva.

Vedle toho jsou tu i privatizace ČSA a Letiště Praha. Premiér řekl, že chce jasné zadání od politických stran. Dostane ho?
Musí získat silnější mandát. Teprve pak může dělat kroky, o kterých hovoříte. Některé z nich pravděpodobně nechá na příští vládě, která vzejde z voleb. Eurokomisaře ale rozhodně odkládat nelze.

Co by tedy nyní měla česká vláda udělat?

Určitě požádat Brusel o portfolio, tedy o obory, o které by Česko mělo zájem. Pokud bude shoda s Evropskou komisí, pošle vláda jméno našeho komisaře do Bruselu, kde už - jak pevně věřím - žádné rozpory nebudou.

Má už ODS v osobě eurokomisaře jasno?
Zatím ne. Byli jsme ve víru předvolebních aktivit, což postihlo celé politické spektrum. Věřím, že v krátké době začnou politické špičky diskutovat s předsedou vlády a že se jména kandidátů objeví.

Někteří vládní představitelé už v létě varovali politické strany, aby se na eurokomisaři dohodly. Nyní se bude hledat řešení doslova za pět minut dvanáct.
Celá situace je velmi destabilizována. Viníkem je pouze jeden muž a tím je předseda ČSSD Jiří Paroubek. ODS chce rychle a konstruktivně jednat, aby vláda mohla konat.

Říkáte, že hlavním viníkem je šéf socialistů. Prezident Václav Klaus má však stejný názor jako on, tedy že odpovědnost za zrušení předčasných voleb nese Ústavní soud.

Vést válku s Ústavním soudem je to nejhorší, co nás mohlo potkat. Na druhé straně je pravda, že při veřejném projednávání stížnosti poslance Melčáka mě otázky některých soudců překvapily, protože se základním tématem - ústavní zákon versus Ústava - neměly vůbec nic společného. Jinak jsem přesvědčen, že obavy pana Paroubka z možného zpochybnění výsledku voleb Ústavním soudem jsou předstírané. Zarazilo mě, že pan prezident uvažuje podobně. Troufám si tvrdit, že Ústavní soud by jednal ve shodě s Ústavou. To znamená, že by případnou stížnost na onu ústavní změnu schválenou oběma parlamentními komorami, pravděpodobně neuznal. Senát k tomu má řadu stanovisek předních právních odborníků.

Čekal jste shodu prezidenta s předsedou ČSSD?
K tomu mám jen jednu větu: Předběžná jednání, která byla vedena i za mé přítomnosti, signalizovala, že dochází k velkému souzvuku. Více to komentovat nebudu.

S prezidentem se tedy v názoru na to, kdo zavinil politickou krizi, neshodujete.

Samozřejmě, že rozhodnutí Ústavního soudu k destabilizaci přispělo. Primárně ale nevidím důvod, proč volby nemohly být v listopadu. Předjímat, že si někdo může znovu stěžovat, je jen zástěrka a falešný argument.

Co tedy za obratem ČSSD vidíte?
Zaplaťbůh nejsem členem sociální demokracie, takže skutečné důvody neznám. Jasné je jen to, že této straně a jejímu předsedovi příliš věřit nelze, protože mění názory ze dne na den a dokonce z hodiny na hodinu.

Předseda ODS Mirek Topolánek řekl, že důvodem mohly být finanční problémy ČSSD s kampaní. Souhlasíte s ním?
ČSSD působila jako jednoznačný vítěz voleb, ale průzkumy najednou začaly ukazovat něco jiného. Peníze vydané za kampaň jsou pochopitelně velká zátěž. Zcela kardinální problém je ale ekonomická situace. Vzhledem k tomu by měli politici jednat naprosto zodpovědně a korektně.


I socialisté však argumentují právě ekonomickou krizí. Odložení voleb podle nich umožní vyhnout se riziku rozpočtového provizoria.
Ať už by volby byly v říjnu nebo v listopadu, minimálně napřesrok v lednu by rozpočtové provizorium bylo. Zatímco důchody nebo sociální dávky by to nijak nezasáhlo, investice by byly zmrazeny. Možná někteří představitelé krajů potřebovali peníze do svých rozpočtů. Tady bych připomněl, že tyto rozpočty, které jim ODS předávala s přebytkem, jsou nyní ve velkém minusu.

Ještě se vrátím k Ústavnímu soudu. Ten zdůraznil, že senátní komise nesouhlasila s přijetím jednorázového ústavního zákona, který byl napaden. Proč senátoři doporučení komise nevyslyšeli?
Komise upozornila na určité rozpory. Nicméně ji tvoří šest lidí, kteří byli na plénu obrovskou ústavní většinou přehlasováni. Takže mě poněkud překvapilo, že se menšinový názor stal při rozhodování soudu dominantní.


Ještě v dobách Václava Klause a Miloše Zemana jakožto předsedů dvou nejsilnějších stran dokázala politická reprezentace nalézt kompromis a ctila základní dohody. Proč to v současnosti není možné?
Na každý kompromis a dialog potřebujete seriózního partnera. Když ho nemáte, je to nesmírně komplikované.

Souhlasil byste s názorem, že ve srovnání s Klausem a Zemanem nastoupila generace politiků jakési druhé ligy?
Nevidím to tak. Všichni, kteří se pohybují v politickém životě vědí, jak od roku 2005 zhrubl, jak je vulgární. Myslím, že Senát si zatím udržuje svůj standard kulturního jednání.

Jak se dostat z bludného kruhu této negativní energie, který ani v době ekonomické a politické krize podle všeho nelze překonat?

To je velmi těžká otázka. Politika je - řečeno s nadsázkou - umění a měli by ji dělat tak trochu umělci. Jestliže politiku někdo chápe výhradně jako výtah k moci, je to velmi špatné. Zároveň si ale myslím, že ne všichni politici jsou špatní. Není možné všechny vyházet z okna s tím, že přijdou noví a lepší.

Nicméně vztah veřejnosti vůči politické reprezentaci zřejmě už překročil onen pomyslný bod mrazu.
Pokud například nějaké médium udělá anketu, kde si všichni stěžují, nepovažuji to za průkazné. Nelze všechny politiky ať už na parlamentní nebo regionální úrovni hodit do jednoho pytle.

Někteří politici se nevzdávají šance uspořádat předčasné volby v lednu nebo únoru. Vláda by například mohla spojit otázku důvěry s nějakým zákonem, a pokud by se jím poslanecká sněmovna tři měsíce nezabývala, hlava státu by pak vypsala volby. Váš názor?

Když se dopočítáme, budeme spíš v únoru nebo v březnu. Podle Ústavy nelze konat předčasné volby tři měsíce před řádným termínem. Za současné situace je něco podobného utopií, protože nemůže dojít k politické dohodě. Řádný termín na konci května příštího roku je jediná možnost.

Máte obavy z TOP 09? Ptám se proto, že i vaší straně může do jisté míry odklad voleb prospět třeba proto, že tato nová strana se může do jara ať už ideově či finančně vyčerpat?
Základní premisou je, aby volby proběhly, aby je ODS vyhrála a aby dostala právo sestavit vládu. K tomu potřebujeme partnera. V momentě, kdy vyhraje ČSSD, je velké nebezpečí, že se spojí s komunisty. TOP je středopravá strana a zcela jistě představuje volbu pro občany. Pokud ale ODS nevyhraje volby, máme tady komunisty, čehož se dvacet let po listopadu nechci dožít.

Takže z TOP 09 obavy nemáte, protože s ní můžete uzavřít koalici.
Koalice se dělají až po volbách. Faktem ale je, že TOP je nám programově nejbližší.


Jak vy osobně chápete rozhodnutí Mirka Topolánka vzdát se poslaneckého mandátu? Jakkoli byl obrat ČSSD nečekaný, Topolánkův krok je možná ještě méně čitelný.
Budu otevřený. Když jsem se to dozvěděl, byl jsem z toho velmi rozpačitý. Pak jsem si ale uvědomil, jaká je ve sněmovně situace. Poslanci tam po sobě málem házejí boty. I proto je lepší, aby byl předseda ODS mimo tento časově obrovsky zatěžující prostor. Alespoň tak nám to Mirek Topolánek vysvětlil. Zdůraznil, že ODS neopouští, že chce vyhrát volby a že nechce být eurokomisařem. Jeho rozhodnutí mu dává velký prostor, aby prosadil volební program ODS do povědomí občanů.

Takže jako hysterické gesto způsobené obratem ČSSD to nevnímáte?
Určitě to nebylo nic hysterického. Mirek Topolánek je politik, kterému stresové situace nijak nevadí. Spíš naopak.

A jak chápete jeho výrok, že ve sněmovně jsou jen samí komunisté?

Mnoho výroků je expresivních. Faktem je, že komunistů je tam zbytečně mnoho. Také platí, že někteří poslanci se bohužel jako komunisté chovají a konečně některým se jako by vytrácí zdravý rozum.

Topolánek si kdysi postěžoval, že když byl ještě senátorem a zároveň předsedou ODS, musel čekat ve sněmovně někde v koutě, než se s někým domluvil. Není zvláštní, že si to znovu zopakuje?
Je pravda, že přijde o možnost mluvit ve sněmovně na mikrofon. Na druhé straně to už novináře ani občany nezajímá. Je tedy lépe prezentovat se jen jako předseda politické strany, který chce vyhrát volby.

Ihned po Topolánkově rozhodnutí vzdát se mandátu se začalo spekulovat, že si vytváří prostor pro post eurokomisaře.
Určitě nebude eurokomisařem, protože jím být nechce.

Bude kandidátem ODS Alexandr Vondra?
Nyní se spekuluje o různých jménech. Pana Vondru nebudu komentovat.

Ani Jana Fischera?
Ani pana Fischera.


Za předpokladu stávajícího volebního systému hrozí po každých volbách patová situace. Co s tím?
Návrhy na změnu volebního systému už kdysi zamítl Ústavní soud. Tehdy měla být Česká republika rozdělena na 35 volebních okrsků. Toto opatření dávalo do poměrného systému jakýsi náznak většinového. Aby se dohodla změna systému voleb, musí si sednout všichni lídři a shodnout se, že takhle to dál nejde. Není možné vystřelit: Teď změníme sněmovnu podle většinového systému a Senát zůstane na poměrném. To by byl velmi velký zásah do Ústavy. Moje osobní představa je britský systém, kde jsou dvě politické strany. Každá nese plnou odpovědnost za svůj program. Voliči jim to většinou při volbách spočítají. Nemůže se jeden vymlouvat na druhého, že změny v programu byly ústupkem koaličnímu partnerovi. Britský model je čitelný pro občany. Pravda ale je, že se budoval staletí, my jsme k něčemu podobnému zatím nedozráli.


Na změně volebního systému nebo alespoň na tom, aby se už neopakovala patová situace s křehkými koalicemi a vládami, se do května politické strany nedohodnou?
To je zcela nereálné, protože to vyžaduje shodu obou komor. Jen si uvědomte, jak dlouho se bavíme o přímé volbě prezidenta.

Takže po volbách nelze vyloučit několikaměsíční sestavování křehké vládní koalice.
To bych spekuloval. Počkejme si na výsledek voleb.

(Autor: Pavel Otto)