Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Protinacistický odbojář "vrahem" jako bratří Mašínové?

Jan Ziegler


Tu smutnou zprávu jsem se dozvěděl minulý týden, významný hrdina protinacistického odboje Radomír Luža zemřel v New-Yorku ve věku 87 let. Málokomu se poštěstí stát se v třiadvaceti letech velitelem partyzánské brigády, jako Lužovi. Ovšem jeden jeho čin je i po letech terčem diskusí - poprava čtyř českých četníků v Přibyslavi.

Slavný syn slavného otce - ruský legionář a generál Vojtěch Luža patřil k hlavním postavám protinacistického odboje v Protektorátu Čechy a Morava a počítalo se s tím, že se v závěru války ujme vrchního velení českého povstání proti nacistickým okupantům. Jenomže osud tomu chtěl jinak. Generála Lužu zastřelila četnická hotovost z Přibyslavi v říjnu 1944 v obci Hříště na Českomoravské vysočině na základě udání tamního starosty.

Partyzáni připravili odvetu a o několik dnů později se Radomír Luža vydal v čele menšího oddílu pomstít smrt svého otce. Na přibyslavské četnické stanici zajali celkem pět četníků, z nichž dva se podíleli na zabití Luži seniora, tři zbývající nikoliv. Luža mladší je nechal zastřelit všechny s tím, že nemohl riskovat, protože by mohli přivolat posily a ohrozit partyzány. Svázání četníci byli proto odvedeni do sklepa a zabiti s výjimkou jednoho, který zůstal pouze těžce zraněn. „Kdyby řekli, litujeme toho, co se stalo a půjdeme s vámi, tak jsme je nechali být a vzali sebou. Oni se však chovali arogantně a proto jsme je zastřelili," zdůvodnil Luža po letech své jednání.

Samozřejmě najdou se i takoví, kteří Lužovi spílají do vrahů a proto se nabízí podobnost s bratry Mašíny. Ti rovněž zabití příslušníka SNB vysvětlili tím, že dotyčný je poznal a mohl by je prozradit. Navíc se soudruh esenbák rovněž choval velmi zpupně. A lidé z mašínovské skupiny už tehdy věděli, že soucit s pomahači zločinného komunistického režimu se nevyplácí.

Známý jim byl případ z letiště ve východních Čechách, kdy skupina mladých, která chtěla letadly uletět na Západ, odzbrojila a svázala esenbáka. Ten uprosil mladou holku, aby mu povolila pouta a dala mu napít. Ta to udělala, on se ale vzápětí dostal z pout, zmocnil se zbraně, zastřelil onu dívku a jejího přítele těžce zranil. Rozumím proto Mašínům, že s esenbáky neměli soucit, ten se totiž v takových situacích nevyplácí.

Jak Luža tak Mašínové jednali správně, protektorátní četníci i esenbáci byli služebníci zla, nacistů v prvním a komunistů v druhém případě. Proto musely obě ozbrojené složky počítat s následky. Akce Luži i Mašínů měly význam, protektorátní četníci si po přibyslavské akci už nikdy více netroufli střílet na odbojáře a rovněž mezi esenbáky nastala panika. Mnozí z nich na nátlak svých manželek žádali o propuštění ze SNB a jejich horlivost velmi polevila.

Boj proti nepřátelům svobody je správný a nutný a každý kdo má odvahu se k němu přidat si zaslouží úctu a uznání. Na zbabělé Čecháčky, kteří tolerují zlo, na všechno nadávají u piva a urážejí skutečné hrdiny nadávkami do vrahů, není třeba brát zřetel.



Jan Ziegler
publicista
 
  Přístupy: 70720 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA