Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Filozof ��astn�ch sebevrah�

Ale� Knapp

51 PRO 2/2008

V roce dvoust�ho v�ro�� narozen� Arthura Schopenhauera (22.2.1788 -21.9.1869) se o odkazu tohoto n�meck�ho filozofa diskutovalo ve sv�t� ve velk�m. Leto�n� jubileum umo�uje i v �ech�ch uv�st na pravou m�ru leccos z toho, co marxist�-leninist� odsuzuj� jako Schopenhauer�v pesimismus.

Pro� dnes hovo�it o Arthuru Schopenhauerovi? V dob�, kdy s n�m filozofick� p��ru�ky ur�en� obyvatel�m zem� re�ln�ho socialismu zametaly jako s pesimistick�m nep��telem lidu a spole�ensk�ho pokroku, bylo na Z�pad� dvoust� v�ro�� d�vodem k oslav�m. Schopenhauer se stal popul�rn�. Nejsp� ka�d� z jeho dne�n�ch �ten��� toti� um� od��kat n�jak� Schopenhauer�v cit�t, kter� vyu��v� k potvrzen� sv� vlastn� pravdy.

I v �esk�m tisku se s bl��c�m leto�n�m v�ro��m objevilo Schopenhauerovo jm�no. Filozofova moudrost, oti�t�n� 21. prosince jako �motto dne� v Lidov�ch novin�ch, zn�: �St��� se dovede l�pe vyh�bat ne�t�st�m, ale ml�d� je dovede l�pe sn�et.� Slova jsou to z�ejm� pravdiv�, ale komu se zdaj� ban�ln� a zbyte�n�, nech� se nestyd� to ��ct nahlas. Schopenhauerova filozofie toti� zdaleka nen� omezena pouze na v�roky, kter�mi se r�doby p�em��liv� jedinci hodlaj� p�edv�st p�ed ostatn�mi a zapisuj� je sv�m bli�n�m do pam�tn��k�.

Svoboda, Spinoza, progn�za
N�meck� autor Wolfgang Schirmacher do�el na z�klad� empirick�ho �et�en� k z�v�ru, �e cit�ty ze Schopenhauera sl�ch�me ve spole�nosti nej�ast�ji z �st advok�t�, ale tak� soudc� a jin�ch jurist�, vyd�vaj�c�ch se za intelektu�ly. Honos� se jimi i l�ka�i a v neposledn� �ad� bank��i. Ti v�ichni pr� maj� p�e�ten ov�em tak nejv�� jeden Schopenhauer�v svazek - Aforismy. Pr�v� v n�m je ale obsa�eno nejm�n� skute�n� filozofie. Schopenhauerovy aforistick� �ivotn� moudrosti sice poskytuj� �t�chu citliv�m du��m, z�rove� v�ak podle Schirmachera prop�j�uj� svatoz�� pokrytc�m, p�edst�raj�c�m soucit.

U profesion�ln�ch filozof� se tendence oslavovat Schopenhauerovo v�ro�� dr�� v pat�i�n�ch mez�ch. Zdr�enlivost ov�em nen� tot� co opatrnick� repetitorium p��ru�kov�ch banalit, kter� �ten���m naserv�roval Ladislav Major v Liter�rn�ch novin�ch (22.9.2005) u p��le�itosti kompletn�ho �esk�ho vyd�n� d�la Sv�t jako v�le a p�edstava.

Jak tedy Schopenhauerovo my�len� vykl�dat ve vztahu k dne�ku? Schopenhauer p�sobil v dob�, kterou jeho vynikaj�c� �ivotopisec a interpret R�diger Safranski ozna�uje jako �divok� l�ta filozofie�. V umanut� snaze o nalezen� kompromisu mezi individu�ln� svobodou a spole�ensk�mi po�adavky se u� d�vno p�edt�m filozofov� jako Spinoza a Descartes domn�vaj�, �e svoboda spo��v� v pozn�n� p���in toho �i onoho jevu. Mezi jedince a spole�nost se poda�ilo nacpat pojem �mezisv�t� (Zwischenwelt), se kter�m r�d �ongluje V�clav B�lohradsk�. Miloslav Randsdorf v publikaci Nov� �ten� Marxe, jej�ho� slibovan�ho druh�ho d�lu se z�ejm� nikdy nedo�k�me, prov�d� sv� eskamot�rstv� pro zm�nu s term�nem �zprost�edkov�n�. Hegelova teze o svobod� jako poznan� nutnosti, kter� v polopatick� form� dodnes o��v� v �stech �esk�ch hospodsk�ch filozof�, se podle Safransk�ho uhn�zdila zejm�na v hlav�ch filozofick�ch prognostik�. Safranski trefn� odhaluje, �e nam�sto anal�zy se tak v Hegelov� a zejm�na Marxov� teorii dere do pop�ed� progn�za. A velik�sk� c�le prognostik� jdou podle Safransk�ho ruku v ruce s jejich snahou zp�te�nicky brzdit aktivity v�ech, kdo se necht�j� p�izp�sobit ma�in� zvan� spole�nost. Jestli�e n�kdo vytv��� protip�l tomuto zp�sobu uva�ov�n�, b�n�mu i v dne�n� dob�, pak je to pr�v� Schopenhauer.

Um�n� humoru
Arthur Schopenhauer pat�� do jin� filozofick� linie ne� t�, kter� zbo��tila pojem �lov�ka a lidskosti. A kter� umo�nila Marxovi a Engelsovi, aby si ve sv�ch hlav�ch vylhali bytost, je� se po odstran�n� nen�vid�n�ho kapitalismu postupn� ocitne v komunistick� ark�dii a pr�ce pro ni bude uskute�n�n�m tv�r��ch potenc� podle z�kon� kr�sy. N�kdo se mo�n� opt�, pro� si v�it Arthura Schopenhauera, kdy� se na rozd�l od Marxe tv��� jako nep��tel lidstva, ba kdy� jej leckte�� pova�uj� dokonce za autora, jen� prosazuje bezm�la vyhlazen� lidsk�ho rodu.
Zd� se, �e v tomto ohledu je Schopenhauerovo my�len� bl�zk� v�znamn�mu francouzsk�mu spisovateli sou�asnosti Michelu Houellebecqovi. Ti, kdo nepochopili �i sp�e nejsou ochotni pochopit sd�len� Houellebecqov�ch loni t� �esky vydan�ch rom�n� Mo�nost ostrova a Element�rn� ��stice, p�edhazuj� jejich autorovi, �e hl�s� z�nik a apokalypsu. Schopenhauerovi ani Houellebecqovi ov�em samoz�ejm� nejde o to, aby vym�tili lidstvo. Oba sp�e adresuj� �ten���m v�zvu, �e jedinec by m�l b�t schopen pop��t zd�nliv� nepopirateln� element�rn� jev, j�m� je v�le k �ivotu. Dalo by se ��ct, �e Schopenhauer tu bojuje proti lidsk�mu pudu sebez�chovy a �e dos�hl vlastn� skv�l�ho v�sledku: pr�v� prost�ednictv�m smrti a z�niku se mu toti� da�� nad smrt� a z�nikem zv�t�zit. Podle Wolfganga Schirmachera p�edstavuje Schopenhauer - a v tom spo��v� j�dro jeho filozofick� originality - �sebevraha, kter� z�stal na�ivu�.

Thomas Mann, velk� ctitel Schopenhauera, pracuje zejm�na v rom�nu Zpov�� hoch�taplera Felixe Krulla s ironi� a humorem. Schopenhauerova filozofie �ten��e vyz�v�, aby si p�iznal vlastn� nicotnost, a teprve p�izn�n� vlastn� nicotnosti n�m umo��uje pln� rozvinout skute�n� smysl pro humor. Umo��uje �vystoupit� z divadla �ivota, kter�ho se povinn� ��astn�me, hodit za hlavu floskule o svobod� jako poznan� nutnosti. Umo��uje alespo� na okam�ik opustit roli akt�ra, je� je n�m vnucena, a p�ijmout �lohu nezaujat�ho div�ka. Pouze v t�to chv�li, jak p�e Schopenhauer�v interpret R�diger Safranski, jsme schopni vid�t sv�t kolem n�s opravdu nezaujat�, pouze v t�to chv�li nejsme �zapleteni do v�nosti, kter� n�s zaslepuje�.

Osvobozen� od pracovn�ho jha
Je sm�n�, papou�kuj�-li mnoz� marxisticko-leninsk� pou�ky a tvrd�, �e Schopenhauer je filozofem iracionalistick�ho pesimismu. A jen velmi povrchn� �ten��i jeho bulv�rn� zprofanovan�ch moudrost� jej budou pova�ovat za filozofa sv�tabolu. Ano, d� se ��ct, �e podle Schopenhauera m� b�t existence �ivota umo�n�na jen tomu, kdo je schopen svou v�li k �ivotu negovat. Vyj�d�eme to jin�mi slovy a ost�eji: Jenom �lov�k, kter� pochybuje o nutnosti toho, �e byl po�at a p�i�el na sv�t, jenom ten m� pr�vo na �ivot. Hum�nn� je um�n� �ivota, prostoupen� smyslem pro humor, tedy �ivot, kter� zahrnuje i svou vlastn� negaci. Naopak nehum�nn� je to, co Wolfgang Schirmacher naz�v� �pr�ce p�e��v�n�. Jin�mi slovy: ��t je um�n�, p�e��vat je pr�ce. Pr�ce, p�e Schirmacher, je v Schopenhauerov� pojet� cosi jako �perverzn� pokus o p�irozenost�.

Marxist�-leninist� l�ou, kdy� prohla�uj�, �e Schopenhauer byl nen�vistn� k lidu a postr�dal soci�ln� c�t�n�. Na rozd�l od Marxe, kter� ve sv�m eurocentrismu a nejsp� i latentn�m rasismu (viz Marxovu sta� O �idovsk� ot�zce) byl tak nejv�� schopen zbo��tit abstraktn� pojem �proletari�tu�, v�nuje se Schopenhauer �erno�sk�mu otroctv�. Je si v�dom, �e pr�ce je otro�ina, i tak ale odm�t� revoluci. Jasnoz�iv� toti� vid�, �e revolucion���m jde pouze o to, aby nahradili jeden �dajn� vyko�is�ovatelsk� st�t vyko�is�ovatelsk�m st�tem jin�m. Instituce zvan� st�t by podle Schopenhauera m�la m�t pouze jedin� �kol: chr�nit svobodu ka�d�ho individua. Dal�� v�voj d�jin a� po sou�asnost ukazuje, s jakou geni�ln� jasnoz�ivost� Schopenhauer odhadl, �e sv�tan�pravci hodlaj� pov��it st�t na �stav pro mor�lku a v�chovu, na instituci kontroluj�c� krom jin�ho i doch�zku do ��dn�ho a pravideln�ho zam�stn�n�.

Mal� hrdina Hrabalovy pr�zy Krasosmutn�n� se nechce st�t prezidentem. Bohumil Hrabal jako vyznava� Arthura Schopenhauera jej nech�v� vyslovit p��n� st�t se nezam�stnan�m. Marxist�-leninist�-stalinist� cht�j� �lov�ka osvobodit prac�. Schopenhauer, jen� uva�uje jako um�lec a jeho optimistick� filozofie nen� nep��telsk� humoru, hodl� �lov�ka osvobodit od jha zvan�ho pr�ce. Od pr�ce vyd�van� za z�kladn� lidskou pot�ebu, pr�ce jako matky pokroku, jak leckdo kdysi zp�v�val v p�veck�m sboru, pr�ce, kter� si za dob neblah� pam�ti dokonce na�la cestu i do trestn�ho z�kon�ku v podob� paragrafu o p��ivnictv�. Schopenhauerovo pojet� pr�ce jako perverzn�ho v�sm�chu skute�n�mu lidstv� vyb�z� k zamy�len� i na prahu 21. stolet�.



Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik
 
  P��stupy: 24616 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA