Za operou do Bastilly
Ale� Knapp, Na�a Johanov�
Inscenace �v�carsk�ho re�is�ra Christopha Marthalera b�valy v 90. letech k vid�n� i na Pra�sk�m divadeln�m festivalu n�meck�ho jazyka. Loni si jeho organiz�to�i st�ovali, �e n�meckojazy�n� divadlo u� nenab�z� d��v�j�� kvalitu. Uveden� opery Albana Berga Wozzeck v Pa��i naopak dokl�d�, �e Marthaler z�stal sv�tovou �pi�kou.
Budova na m�st� legend�rn� pevnosti zbo�en� za francouzsk� revoluce bude zanedlouho slavit dvac�t� v�ro�� uveden� do provozu. Zvn�j�ku p�sob� v�elijak. Prohloup� ale, kdo se on�m chladn�m stavebn�m kolosem nech� odradit �i uv��� zv�stem o z�vratn�ch cen�ch vstupn�ho. P�i astronomick� sum� kolem 150 eur za nejdra��� l�stek lze toti� do pa��sk� Op�ra de la Bastille sehnat slu�n� m�sta i za cenu v rozmez� od 9 do 20 eur a p�ldruh� hodiny p�ed za��tkem p�edstaven� jsou v automatu ve vstupn� hale k dispozici vstupenky k st�n� dokonce za pouh�ch 5 eur. Uvnit� n�s v�t� mno�stv� �tuln�ch foyer, ve kter�ch si lze v klidu sednout, p��padn� se bez ostychu nasva�it z vlastn�ch z�sob. Nic pro snoby. Ti�t�n� program nab�zej� uvad��ky hlasit� jako na trhu, frontu u �atny m�me vyst�tou co by dup. Budova, v n� je n�v�t�vn�k odbavov�n tak trochu jako na leti�ti, n�s nenut�, abychom se v n� tetelili �ctou jako ve �zlat� kapli�ce� nad Vltavou. O to siln�ji vn�m�me kvalitu p�edstaven�.
�editelova show a pra�sk� ostuda
V Pa��i je zvykem, �e n�kolik dn� p�ed premi�rou hovo�� o nov� inscenaci na setk�n� s div�ky �editel opery G�rard Mortier. N�kdej�� ��f sv�tozn�m�ho festivalu v Salzburku je prav�m opakem politick�ho papal�e a sv� znalosti p�edn�� strhuj�c�m zp�sobem. Nerozpakuje se jednotliv� �ryvky s�m zazp�vat a jeho vystoupen� je cosi jako nau�n� show. V �ad� premi�r sezony, kterou Mortier v�dy komponuje jako dramaturgicky promy�len� cyklus, n�sledoval Wozzeck bezprost�edn� po Wagnerovu Parsifalovi. Opera rakousk�ho skladatele Albana Berga, poprv� uveden� v roce 1925, je toti� podle Mortiera tou nejdokonalej�� odpov�d� na Wagnerovo hudebn� drama. �editel pa��sk� opery klade Bergovo veled�lo na stejnou �rove� s Monteverdiho Korunovac� Poppei, Mozartov�m Donem Giovannim, Verdiho Falstaffem a Wagnerov�m Tristanem a Isoldou.
G�rard Mortier p�esv�d�iv� vysv�tlil, �e i na prvn� poslech tak n�ro�n� d�lo jako Wozzeck je vlastn� slo�eno z kr�sn�ch melodi�. N�v�t�vn�k z �eska si v�ak p�i jeho slovech vzpomene, �e prvn� uveden� t�to opery v Praze (nespr�vn� �esk� p�epis titulu �Vojcek� vych�z� z n�zvu divadeln� p�edlohy Woyzeck od Georga B�chnera z roku 1837) je spojeno s nejv�t��m skand�lem, jen� se kdy ud�l v d�jin�ch N�rodn�ho divadla. V roce 1926 byla jedna z repr�z p�ed�asn� ukon�ena pro ru�iv� z�sahy z hledi�t� a politikov� si p�es nesouhlas um�leck�ch kruh� prosadili sta�en� opery z programu. Je podez�el�, �e �adu desetilet� pot� ozna�ila na�e hudebn� historiografie v p��ru�ce �eskoslovensk� vlastiv�da (1971) za p�vodce skand�lu �reak�n� �ivly� a p�itom neuvedla, jak� vlastn� politika se za on�mi �ivly skr�v�. Opatrnicky se k v�ci postavil i Vlastimil Kobrle v pozn�mk�ch k p�ekladu knihy Friedricha Herzfelda Musica Nova (1966). Vyh�bav� p�e, �e se strhla �prav� bou�e, doslova pranice�, jeliko� �konzervativn�mu publiku� je v Bergov� ope�e jako tituln� figura prezentov�na postava ��alostn�ho, polo��len�ho ubo��ka�.
Komika pomalosti
P�i bli���m ohled�n� zji��ujeme nelichotiv� fakta. Pra�sk� ta�en� proti Albanu Bergovi nebylo spont�nn�m projevem nespokojen�ho publika, n�br� politickou akc�, promy�len� zinscenovanou s pomoc� tisku. V listu N�rodn� osvobozen� hovo�� prominentn� muzikolog K.B.Jir�k opovr�liv� o �dekadenci�. Protin�meck� a proti�idovsk� nacionalistick� pl�tek N�rodn� listy, kter� Berga myln� pova�uje za �idovsk�ho skladatele, uvedl: ��esk� N�rodn� divadlo a jeho obecenstvo nem� nic proti autor�m jak�koli n�rodnosti a vyzn�n�, pokud jejich d�lo je skute�n� um�leck�.� T�mito slovy m� b�t �e�eno: nekvalitn� operu si m��e dovolit zkomponovat pouze n�, dom�c� skladatel. Budi� mu odpu�t�no.
�dajn� �dekadentn� Bergova opera vyvedla sv�ho �asu leckoho z m�ry. Z�bavn� je p�edstava, jak by asi jej� odp�rci reagovali na inscenaci Christopha Marthalera, kter� do n� vlo�il sv�j nenapodobiteln� humor. Ve h�e Hodina nult�, uveden� kdysi v Praze v r�mci divadeln�ho festivalu n�meck�ho jazyka, zesm�nil Marthaler v�n� m�n�n� gesta ideologick�ch ritu�l� n�meck� pov�le�n� politiky. Pouk�zal na jejich d�tinsk� charakter. Pot�, co jej zodpov�dn� �v�car�t� politikov� v roce 2004 navzdory zcela neb�val�mu masov�mu pouli�n�mu protestu jeho p��znivc� donutili odej�t z postu ��fa �inohry v Curychu, kolovaly pomluvy, �e div�ci nebyli zv�dav� na herce, kter� nech�v� Marthaler poskakovat na jevi�ti ve spodk�ch. �editel pa��sk� opery G�rard Mortier si na �v�carsk�m re�is�rovi naopak cen� pr�v� toho, �e p��stup k dne�n� realit� nalezl prost�ednictv�m pohybu. A hlavn�, �e p�i zkou�k�ch na ka�dou premi�ru d�v� herc�m zprvu maxim�ln� svobodu hr�t tak, jak oni sami cht�j�. Podle Marthalerovy �zk� spolupracovnice a dramaturgyn� Stefanie Carpov� spo��v� komick� rozm�r jeho inscenac� v pomalosti. D�n� se pohybuje kup�edu, text ��d�, aby postavy zm�nily m�sto. Ty ale z�st�vaj� st�t, nebo alespo� zdr�uj�, vzp�raj� se p��b�hu, kter� i tak, jakoby bez nich, pokra�uje d�l. Ve sv�t�, v n�m� se dnes rychlost stala v�c� presti�e a re�is�r Filip Ren� se vytahuje, jak ve sv�m �ihadle dojel z Prahy na festival do Karlov�ch Var� za �ty�icet minut, jsou zpomalen� gesta Marthalerov�ch herc� ��innou zesm��uj�c� provokac�.
D�ti jako kulisa
V dob�, kdy se o Marthalerovi po jeho definitivn�m odchodu z Curychu v �esku �el p��li� nemluvilo, inscenoval re�is�r v roce 2004 s nemal�m �sp�chem v Pa��i Jan��kovu operu K�a Kabanov�. Jako divadeln�k disponuj�c� dokonal�m hudebn�m vzd�l�n�m pojal tentokr�t postavy v Bergov� ope�e Wozzeck jako figury italsk� �commedia dell�arte�, navazuj�c� na lidov� fra�ky. Marthaler pracuje s rytmem, postavy se chv�lemi podobaj� loutk�m a pr�v� to jim i v dusn� atmosf��e zhudebn�n�ho B�chnerova dramatu dod�v� komick� rozm�r. Doktor, kter� sv� pseudov�deck� moudrosti vykl�d� u�en�m t�nem, je zesm�n�n ve spole�n� r�doby tane�n� kreaci s Hejtmanem v pod�n� tenoristy Gerharda Siegla, kter� i herecky zaz��il jako Mime v inscenac�ch Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelung�v v Kol�n� nad R�nem, na festivalu v Bayreuthu a v newyorsk� Metropolitn� ope�e. Kopula�n� pohyby, kter� na jevi�ti provozuje Wozzeckova nev�rn� partnerka Marie s Tambourmajorem, jsou negac� skute�n� erotiky.
Po zhl�dnut� Marthalerovy inscenace se nelze zbavit domn�nky, �e Wozzeck, ale i Hejtman a Doktor, kte�� jej poni�uj� a zneu��vaj�, jsou zt�lesn�n�m r�zn�ch podob mu�sk� homosexuality. V�jimkou nen� ani navenek potentn� Tambourmajor, tentokr�t namaskovan� jako �pank��. A mezi nimi se nach�z� bezradn� Marie v pod�n� vynikaj�c� n�meck� sopranistky Angely Denoke.
Na sc�n� Anny Viebrockov�, vybaven� d�tsk�mi trampol�nami a tobog�ny, pob�h� s ostatn�mi d�tmi Wozzeck�v a Mariin mal� potomek. Christoph Marthaler jej v inscenaci nijak nelituje, smrt matky vra�ednou rukou Wozzeckovou jej nech�v� p�ijmout zcela nez��astn�n�. D�ti tu nejsou ni��m v�c ne� kulisou.
Podle �editele pa��sk� opery G�rarda Mortiera, kter� jak vid�t d�l� v�e pro demokratizaci opern�ho um�n�, nem� b�t n�v�t�va opery pouhou z�bavou. Ale nem� b�t ani v�jime�nou ud�lost�. Stejn� jako ve�ejn� knihovna je i s�l opern�ho domu podle n�ho m�stem, z n�ho� �erp�me podn�ty k diskusi o z�sadn�ch v�cech. Re�is�rsk� um�n� Christopha Marthalera se na t�to diskusi pod�l� v�znamnou m�rou. Rozhodn� by st�lo za to ohl�dat si i n�kterou z jeho �inohern�ch inscenac� a p�edstavit ji v r�mci Pra�sk�ho divadeln�ho festivalu n�meck�ho jazyka. Tak jako v dob�, kdy jsme v��ili, �e festival bude v�cnou konfrontac� �esk�ho divadla s divadeln�m �ivotem v zahrani��.
Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik
Na�a Johanov�