Opravn�k omyl� o �esk�ch emis�ch
Martin ��man
30.05.2007, MF DNES
Rozhodnut� vl�dy o �alob� v��i Evropsk� komisi ve v�ci mno�stv� p�id�len�ch povolenek na emise CO2 je doprov�zeno debatou, kter� je poznamen�na �adou nep�esnost� a m�t�.
Omyl prvn�. M�dia nikdy neopomenou zpr�vu o emis�ch oxidu uhli�it�ho doprovodit obr�zky o�kliv�ch �ad�c�ch kom�n�. Pou��vaj� slova jako �kodliviny, zne�i�t�n�. N�kde jsem zaslechl slovo "�pind�ra". Je zapot�eb� post� opakovat, �e CO2 je bezbarv� plyn prost� z�pachu a nemaj�c� na �lov�ka ��dn� vliv.
V�dy� my sami tento plyn vydechujeme a bez n�j by na Zemi neexistoval v�bec ��dn� �ivot. Je to vpravd� �ivotod�rn� slou�enina. Tvrdit, �e emisemi CO2 zne�i��ujeme �ivotn� prost�ed�, pod ��m� si ka�d� p�edstav� mrtv� stromy, �eky, ned�chateln� vzduch, je ��elov� manipulace. Existuje jeden jedin� d�vod, pro� se jeho emise za�aly v posledn�ch letech regulovat, a t�m je tzv. glob�ln� oteplov�n�. Jde toti� o sklen�kov� plyn. Vliv �lov�ka na tento jev, a p�edev��m na to, zda mu jsme schopni br�nit, je velmi diskutabiln�. Koneckonc� EU je jedinou v�t�� skupinou lidstva, kter� emise tohoto plynu omezuje. A p�itom jej� pod�l �in� jen necel�ch 15 procent (Pod�l �R je 0,5 procenta.) Omyl druh�. Zast�nci co nejp��sn�j��ch limit� argumentuj�, �e �esk� republika je jedn�m z nejv�t��ch emitent� CO2. Ano, emitujeme (na hlavu) v�ce emis� ne� t�eba �v�dsko, ale zhruba stejn� jako Belgie nebo Holandsko. Je to d�no strukturou ekonomiky a zejm�na zp�sobem v�roby elektrick� energie. �v�dov� maj� prost� to �t�st�, �e d�ky sv�m p��rodn�m podm�nk�m mohou vyr�b�t pades�t procent elekt�iny z vody. My sotva �ty�i. �v�dov� p�itom nejsou ��dn� �et��lkov�. P�i po�tu obyvatel 8,5 milionu spot�ebov�vaj� dvakr�t v�ce energie ne� my.
Omyl t�et�. Je zvl�tn� poslouchat ekonomick� analytiky nebo novin��e, jak jedn�m dechem chv�l� p��chod dal��ch velk�ch investor�, nap��klad automobilek do zem�, a z�rove� kritizuj� snahu z�skat pro tento rostouc� pr�mysl v�t�� prostor, co se t��e emis�. Jen Hyundai zvedne podle odhad� spot�ebu energie o dv� a� t�i procenta.
Radujeme se z r�stu pr�myslov� v�roby o dvoucifern� ��sla, ale nechceme si p�ipustit, �e to m� sv� d�sledky, kter� jaksi nechceme sly�et. Pod�l pr�myslu na HDP vzrostl jen za posledn� rok o jeden procentn� bod a jsme dnes nejpr�myslov�j�� zem� vysp�l� Evropy. Je paradoxn�, �e kdy� ministr pr�myslu nad t�mito ��sly nej�s� nad�en�m, je ozna�en za podiv�na. Ale kdy� tato fakta vezme na v�dom� a sna�� se pro takto nastavenou strukturu ekonomiky z�skat pot�ebn� povolenky, je naz�v�n zp�te�n�kem, kter� nev�, kde je modern� budoucnost. J� jsem ty fabriky do republiky skute�n� nep�ivedl. Ale beru jako fakt, �e tady jsou. Omyl �tvrt�. Nikdo ani na vte�inu nezapochybuje, �e metoda, kterou Evropsk� komise pou�ila ke stanoven� limit�, m��e vykazovat vady. O rozhodnut�ch moskevsk�ho politbyra taky nikdo nediskutoval (je mi l�to, �e mus�m pou��t toto p�irovn�n�, ale jako star�� �lov�k, kter� za�il ob�, m�v�m nep��jemn� d�ja vu). Komise pro projekci tak komplexn�ho jevu pou�ila pouh� t�i veli�iny - jednu konstantu, tedy skute�n� emise za rok 2005, a dv� nezn�m� prom�nn� - v�voj HDP do roku 2010 a jak�si budouc� index uhl�kov� n�ro�nosti �esk� ekonomiky (vypo�ten� na univerzit� v At�n�ch!). Nechci pova�ovat za �mysl, �e Holandsko, jeho� r�st HDP je cca t�etinov� proti na�emu, dopadlo d�ky t�to metod� l�p ne� my. A �e odhady na�eho r�stu, pokud by byly pou�ity �daje autorit, jako je �esk� n�rodn� banka, ministerstvo financ� nebo �esk� statistick� ��ad, by n�m daly a� o 3 miliony tun v�ce. A pro� v�echen ten k�ik? Jde o pen�ze jako v�dy. N�rodn� limit se rozpo��t� na jednotliv� podniky. Ty jej dostanou zdarma. Av�ak pokud by jim nesta�ily, t�eba kv�li r�stu jejich pr�myslov� v�roby, dal�� si mus� koupit. Minul� t�den st�ly na trhu skoro 700 korun za tunu. To u� je solidn� tlak na konkurenceschopnost. Nezb�v� ne� zopakovat, �e �esk� republika je a bude je�t� hodn� let na r�stu pr�myslu �ivotn� z�visl�.