Ot�zka lidsk�ch pr�v a svobod
Radim Lhot�k
Bu�me poctiv� a necht�jme si namlouvat, �e jedinec s�m o sob� m� n�jak� nezadateln� pr�va ze sv� lidsk� podstaty, z pouh�ho faktu, �e vstoupil sv�m �ivotem do tohoto sv�ta. Mluvit o lidsk�ch pr�vech bez toho, abychom stanovili kdo a v��i komu m� pr�vo zasahovat do jeho osobn� sf�ry vlivu, znamen�, �e nev�me, co to pr�vo vlastn� je. Pr�vo se v�dy odv�j� od pom�ru sil ve spole�nosti. V�ce moci znamen� v�ce pr�v. Pr�vo je ekvivalent s�ly, kter� vlo�ila svoji ruku do oblasti moci n�koho druh�ho. A� se n�m to l�b� nebo ne, pr�vo siln�j��ho je prototypem ka�d�ho pr�vn�ho vztahu, z n�ho� vznik� pr�vn� syst�m jako po�adavek nastolen� ��du v nerovnosti, jako pot�eba udr�iteln� spolupr�ce v�eho, co vytv��� spole�enstv� jedinc�, a p�itom dob�e v�, �e poch�z� z tohoto, nikoliv onoho, sv�ta.
Pr�vo nem� individu�ln� rozm�r, o pr�vu nelze mluvit v trpn�m rodu. Pr�vem nejsme obda�eni, a� by poch�zelo z vy��� v�le nebo z p�irozen�ho n�roku. Pr�vo lze �inn� nab�t z v�le toho, kdo n�co d�v�, kdo cosi v�znamn�ho sv��il ze sv� moci druh�mu �lov�ku a po�aduje za to odplatu jako protislu�bu za sv��en� v�ci. Ten, kdo d�v�, z�rove� pov��uje �kolem, a pr�vem ukl�d� p��jemci povinnost dan� �kol splnit. Povinnosti jsou pr�va druh�ch na n�s. Ot�zkou na�� cti je potom schopnost dost�t sv�ho slibu a nab�t tak uzn�n�, �e jsme rovni sv�mu v��iteli, �e se mu podob�me, a v d�sledku takto p�ijat� povinnosti nem��e utrp�t na�e d�stojnost. Prav� svoboda �lov�ka je zalo�ena v jeho schopnosti existen�n� obst�t s minimem povinnost� a s minimem pr�v druh�ch v��i n�mu samotn�mu, ve schopnosti nez�viset na ciz� moci. Pokud jsme p�ece z nedostatku moci zat�eni povinnostmi v��i druh�m, teprve tehdy se st�v� pro n�s pr�vo z�konem. Spln�n� z�vazku vposled vyvazuje dlu�n�ka z moci v��itele a navrac� mu pocit svobody. Nikdo nem��e ze z�kona ukl�dat lidem povinnosti, pokud jim nem� co d�t. Rozd�luj a panuj, tak zn� star� k�non vzniku p�irozen�ho pr�va, kter� nem� alternativu. �e�eno slovy Gabriela G. M�rqueze: �lov�k sm� na druh�ho shl�et shora pouze tehdy, kdy� mu pom�h� postavit se na nohy.
Listina z�kladn�ch pr�v a svobod
Nen� t�eba p��li� kritick�ho rozumu k tomu, abychom nahl�dli, �e n�m zn�m� obsah takzvan� Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen Listina) je bezv�znamn� pamflet postr�daj�c� pr�vn� relevanci. Jedin�m jeho smyslem je vtisknout do v�dom� lid� dojem o jejich pr�vn� ochran� v modern� spole�nosti. Prakticky ��dn� pr�vo jedince zalo�en� v Listin� nen� pr�vem faktick�m, proto�e z n� nikomu nevznik� pr�vo v��i druh� osob�. Vypl�v� z n� pouze po�adavek, �e nikdo konkr�tn� nem� pr�vo z ��dn�ho d�vodu br�nit druh�m lidem v jejich hol� existenci a v z�kladn�ch projevech �ivota. Je tak modern�mu �lov�ku vymezena ta nejmen�� ��st moci, jakou zle jedinci p�iznat, jde o fundament�ln� �ivotn� prostor k jedn�n�, jak� m� i ka�d� divok� zv��e. Omezen�m pr�v �lov�ka na tato z�kladn� pr�va a za�len�n�m �lov�ka do takto nicotn�ho pr�vn�ho postaven� v r�mci rovnopr�vnosti vyjad�uje modern� pr�vn� st�t jasnou v�li udr�et ka�d�ho jedince u stejn� nicotn� moci. �l�nek 1 Listiny n�m sd�luje: Lid� jsou si rovni ve sv�ch pr�vech. To je tot�, jako kdyby ��kal: V�ichni jste stejn� bezmocn� a nikdo nem� v��i druh�mu ��dn� pr�va z titulu sv� moci.
Naprosto zr�dnou aroganci modern�ho st�tu potom signalizuje skute�nost, �e ka�d� takzvan� pr�vo v Listin�, kter� jak ji� v�me nen� pr�vem n�br� minim�ln�m n�rokem ka�d� bytosti k �ivotu, nu�e ka�d� takov� n�rok m��e b�t omezen z�konem. Nahl�dn�me do samotn� Listiny:
Meze z�kladn�ch pr�v a svobod mohou b�t za podm�nek stanoven�ch Listinou z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina") upraveny pouze z�konem. (�l�nek 4, odst. 2)
Nedotknutelnost osoby a jej�ho soukrom� je zaru�ena. Omezena m��e b�t jen v p��padech stanoven�ch z�konem. (�l�nek 7, odst. 1)
Osobn� svoboda je zaru�ena. Nikdo nesm� b�t st�h�n nebo zbaven svobody jinak ne� z d�vod� a zp�sobem, kter� stanov� z�kon. (�l�nek 8, odst. 1 a 2)
A tak d�le. V�e je v moci z�kona a pr�vn�ho st�tu. Tento st�t z�rove� nep�ipou�t� ��dnou jinou moc, kter� by mu mohla konkurovat, cituji:
Ka�d� m��e �init, co nen� z�konem zak�z�no, a nikdo nesm� b�t nucen �init, co z�kon neukl�d�. (�l�nek 2, odst. 3)
Povinnosti mohou b�t ukl�d�ny toliko na z�klad� z�kona a v jeho mez�ch a jen p�i zachov�n� z�kladn�ch pr�v a svobod. (�l�nek 4, odst. 1)
Zde nach�z�me zcela nepokryt� imperativ, j�m� se st�t stav� do role jedin�ho dr�itele pr�v a jedin� moci, kter� m��e lidem ukl�dat povinnosti. St�t m� absolutn� moc nad ob�anem. Z�kon je slovo bo��, st�t je v�c ne� B�h, proto�e m��e �lov�ka ze z�kona podle sv� v�le i trestat. Jak�koliv panovn�k minulosti, pokud omezil poddan�m jejich svobodu, �inil tak s pr�kazem, �e poddan�mu lidu n�co d�v�, co je hodno opl�cen�, jinak nesl s�m d�sledky sv�ho despotismu. Pr�vn� st�t nic takov�ho prokazovat nemus�, st�tn� a soudn� moc jsou ve vztahu k ob�anovi jako otrok�� k otrokovi, m��e p�ikazovat, br�nit �ivotu a omezovat holou existenci bez sebemen��ho ospravedln�n� takov�ch akt� moci a bez jak�hokoliv postihu v p��pad� zni�uj�c� a tyransk� sv�vole. Uzurpuje si tak absolutn� moc nad lidmi bez ohledu na moc ob�ana a jeho mo�nost svobodn�ho rozhodnut� odm�tnout sv�j otrock� �d�l.
Zlo pr�vn�ho st�tu
Poddan� lid je nucen podrobit se z�konn�m povinnostem jako na galej�ch, p�itom v�e, co mu st�t d�v�, jsou nuzn� soci�ln� jistoty, kter� si mus� p�edem ze sv� otrock� pr�ce zaplatit jako odvody na soci�ln� poji�t�n�, a nejist� ochrana p�ed zlo�inci a n�sil�m. Ob�an je v pr�vn�m st�t� absolutn� bezmocn� a st�tn� moc k n�mu nem� ��dn� ohled, neuzn�v� jeho nez�vislou existenci, ned�v� mu pr�vo se vymanit z jeho z�vazk� v��i st�tu jinak, ne� za cenu vyobcov�n�. Pr�vn� st�t nem� ��dnou pot�ebu v�it m�ru sv� moci s moc� ob�an�, nep�ipou�t� ��dn� p�irozen� a z�konem nekontrolovan� pr�va ob�an� mezi sebou, nem� tud� ani pot�ebu respektovat jedince jako lidskou entitu. Pr�vn� st�t je ze sv� podstaty v�razem nelidsk� moci a v zastoupen� pr�va mafi�nsk�mi soudci justi�n�ho apar�tu p�edstavuje m�sto otev�en� bezmezn�mu teroru.
Je tomu dost rozum�t? Zjistili jsme, �e ka�d� pr�vo je p��vlastkem moci, vztahu siln�j��ho k slab��mu, jeho mo�nosti n�co po druh�m vy�adovat. Pr�vo nen� z�rukou nedotknutelnosti subjektu, ale jeho expanzivn� moci dot�kat se druh�ch. Pr�vo je spravedliv�, pokud ono po�adov�n� m� protihodnotu, n�co, co opr�vn�n� d�v� a za co m� pr�vo o�ek�vat odplatu �i protislu�bu. Ka�d� se pt�: jak�m pr�vem mi p�ikazuje�? Co jsi pro m� ud�lal, abych ti byl n���m povinov�n? Naopak �patn� polo�en� ot�zka zn�: Podle jak�ho pr�va ti nemohu p�ikazovat? Bohu�el takto nesmysln� a �alebn� klade ot�zky pr�va rovnopr�vn� spole�nost. V n� se pokrytecky ��k�: Nem� v��i mn� ��dn� pr�va, proto�e jsme si ve sv�ch pr�vech rovni.
Nikdo nem� pr�vo od druh�ho n�co po�adovat, nikdo tud� nem� ani d�vod n�co druh�mu d�vat. Rovnopr�vnost znamen� bezpr�v�. P�esto pr�vn� st�t je nekone�nou sumou mo�n�ch i nemo�n�ch p�ik�z�n� a z�kaz�, v nich� pr�va jedn�ch v��i druh�m ur�uje n�kdo jin�, p�itom nen� z�ejm�, kdo vlastn� p�ikazuje, kdo je ten mocn�, kter� m� absolutn� pr�va v��i v�em ostatn�m. Je to st�t o sob� reprezentovan� z�konod�rnou moc�. Ten, kdo pr�vo v konkr�tn�m p��pad� uplat�uje, nen� z�konod�rce s�m, ale anonymn� moc z�kona vym�han� stejn� anonymn�mi a za z�konem ukryt�mi ��edn�ky justi�n� garnitury.
Rovnopr�vnost je p�elud anonymn� moci
Pr�vn� st�t u�inil totalitn� moc v�razem anonymn�, jin�mi slovy kolektivn� neodpov�dnosti parlamentn�ch z�konod�rc� dosazen�ch do sv�ch post� demokratickou volbou lidu. T�m, �e odstranil konkr�tn� vl�dce i s jejich osobn� odpov�dnost�, dal moc k dispozici komukoliv, ka�d�mu zlot�il�mu elementu, kter� se skryje za soubory z�kon� a p�elud rovnopr�vnosti. Lobov�n�m a upl�cen�m politik� i soudc� je potom uplatn�na moc oligarch�, pro n� ��dn� z�kony v d�sledku neplat�, a jako v�lu�n�m vlastn�k�m existen�n�ch zdroj� jim vznik� nepsan� pr�vo k vyko�is�ov�n� ostatn�ch lid� prost�ednictv�m st�tem organizovan�ho trhu pr�ce bez mor�ln�ho vztahu toho, kdo d�v� a sv��uje, k tomu, kdo se zavazuje povinnost�. Z �lov�ka se tak st�v� zbo�n� disponibiln� polo�ka z�soby k n�hodn�mu pou�it�.
Vl�dou z�kon� v pr�vn�m st�t� nen� zaru�ena svoboda jednotlivce, proto�e ka�d� pr�vo ze sv� podstaty vyjad�uje omezen� svobody toho, na koho je z titulu moci uplat�ov�no pr�vo jako povinnost. Modern� spole�nost vytrhla individuum z pr�vn�ch vztah� lid� mezi sebou veden�ch vz�jemn�m uplat�ov�n�m moci v nerovnosti a postavila individualizovan�ho jedince proti celku, tedy st�tu, kter� se ji� k n�mu nevztahuje p��mo, n�br� stav� se do role absolutn�ho arbitra a p��kazce, kter� podle anonymn� v�le stanov�, jak maj� natrvalo vypadat vztahy mezi lidmi. St�t definuje pr�va i povinnosti v�ude tam, kde se zjev� �i odkryje mo�nost p�irozen�ho uplat�ov�n� autonomn� v�le k moci: Ta mus� b�t zru�ena a zanesena do z�konn� formy nelidsk�ho pr�vn�ho ��du v�emocn�ho st�tu.
Deklarativn� a univerz�ln� dan� z�kladn� lidsk� pr�va a svobody, to je minim�ln� ��st moci, kterou zle jedinci p�iznat. Rovnopr�vnost je uja�men� v�ech ob�an� do individualistick� bezmoci, p�isouzen� t� nejmen�� mo�n� moci v�em bez rozd�lu. Rovnopr�vnost je nejhanebn�j�� p�elud modern� doby, j�m� se d�v� neomezen� a nekontrolovateln� moc do rukou podsv�t�, �ed�ch eminenc�, skryt�ch mafi�n�, manipul�tor� a p�n� loutek, jejich� vl�da nen� vid�t a maskuje se hesly liberalismu, demokracie a voln�ho trhu.
Pravice nebo levice?
V minulosti ka�d� pansk� privilegium, ka�d� pr�vo p�na k poddan�m zahrnovalo i nutnou garanci, s n� p�n ru�il za existen�n� podm�nky sv�ch poddan�ch. Je-li dnes jedin�m p�nem st�t, mus� on ru�it soci�ln�mi jistotami sv�m ob�an�m, jinak ztr�c� sv� pr�vo jim p�edepisovat z�konn� povinnosti. Modern� pr�vn� st�t, kter� se nepostar� o existenci v�ech sv�ch ob�an�, ztratil legitimitu. V podm�nk�ch pr�vn�ho st�tu proto nem� smysl uva�ovat jin�, ne� siln� soci�ln� st�t. Ka�d� pr�vn� st�t m� ve v�nku socialismus a totalitn� moc. Pr�vn� st�t zav�d� nejni��� mo�n� postaven� �lov�ka ve spole�nosti jako univerz�ln� princip. Jako takov� potom mus� sv�m bezmocn�m �len�m v�elidov�ho st�da zajistit ob�ivu st�j co st�j, i kdyby jim m�l rozd�lovat p��d�ly za nic.
Idea liber�ln�ho st�tu prav�, �e svobodn� st�t se nikterak nedot�k� soukrom� v�le ob�an� a jejich bytostn� existence. Takov� st�t by ov�em nemohl b�t pr�vn�m st�tem a musel by ot�zky pr�v ponechat na samotn�ch ob�anech. Jedinou jeho kompetenc� by bylo starat se jen o delegovan� pravomoci, kter� nemohou b�t v moci sam�ch ob�an�, a zaji��uj� v�lu�n� ty pot�eby lid�, kter� maj� celospole�ensk� charakter. Jde o ot�zky n�rodn� bezpe�nosti, ochrany lid� p�ed n�sil�m a vztahu v�ech ke spole�n�mu �ivotn�mu prost�ed�. Vnit�n� by potom ve�ker� pr�va n�le�ela lok�ln� mocensk� hierarchii spont�nn� vytvo�en� z nerovnosti, v n� by se pr�vo stalo �ist�m v�razem pr�va mocn�j��ho.
Proto ka�d� politik, kter� se chce oh�n�t liber�ln� pravicov�m programem, nem��e p�ijmout za sv� ��dn� pravidla rovnosti ani rovnopr�vnosti. M�l by se nesmi�iteln� vymezit v��i v�em ideologi�m, kter� maj� ve �t�tu rovnopr�vnost, rovn� p��le�itosti, ochranu slab��ch p�ed siln�j��mi, antidiskrimina�n� po�adavky, rovn� p��stup k �emukoliv, pot�r�n� jak�koliv moci z titulu n�roda, rasy, pohlav� �i z�jmov�ho zam��en�. M�l by se postavit proti samotn� podstat� sou�asn�ho modern�ho st�tu a jeho parlamentn� demokracii. V opa�n�m p��pad� je jen um�rn�n�m socialistou preferuj�c�m r�st pr�myslov� produkce a moci ziskuchtiv�ch zbohatl�k� na �kor soci�ln�ho sm�ru. Rozhodn� mu nejde o svobodnou existenci ka�d�ho z n�s.
Radim Lhot�k