Shylock a Bush

Dušan Šrámek

Shylock a Bush

Bankéři jsou nejromantičtější lidé na světě

Přiznám se, že jsem v oblasti finančního investování naprostý pařez. Kdybych měl jmenovat tři nejvýhodnější finanční produkty, na nichž se dá vydělat majlant, byl by to slamník, novomanželská půjčka a sporožiro. Kdybych na to měl, a stálo to vůbec za to, pořídil bych si na peníze někoho, jako Roden v reklamě. Jenom si nejsem jist, zda bych ho dnes nehonil s holí po poli. Přestože jsem takový ignorant, když za mnou před dvěma roky přišel kamarád, že pro jednu nejmenovanou mezinárodní pojišťovnu zpracovává plán na životní pojistky pro osoby, které by si ji jinak nemohly dovolit, zpozorněl jsem. A co jako se změnilo, že dnes to jde, a včera to ještě bylo rizikové? Jsou levný many, vole, rozzářil se. Sklapla mi brada. Moje, nebo tvoje, hlesl jsem. Ach jo, ukončil znechuceně svůj rychlokurs z oblasti finančních investic...

Před bankéři a různými dalšími kejklíři, kteří drží v ruce nástroje našeho zbohatnutí či zbídačení, chodíme po špičkách jako před šamany či alchymisty. Oni mají v ruce kouzlo woodoo či kámen mudrců, o němž se nám běžným smrtelníkům ani nezdá. Jinou definici nabízí Paul Johnson ve svých Dějinách 20. století. „Bankéři jsou nejromantičtější lidé na světě.“ Opravdu? Kdo vzpomene na Shylocka z Kupce benátského, ten přílišným romantismem neoplýval. Zásadní rozdíly oproti současnosti jsou dva: Shylock rozhodoval jen a pouze o svých penězích, a neměl nad sebou politicky zkorumpované politiky, kteří by jej v případě krachu jeho investic zachránili. Poslední kulka se změnila ve zlatý padák.

Současný krach kopíruje ten z října 1929 i s jejími pachateli. Bankéři si mohli dovolit a dovolili jenom to, co jim dovolila vláda. Stejně tak jako Hooverova politika levných úvěrů a půjček, která měla rozhýbat poválečné hospodářství, byla bezprostřední příčinou krachu na new yorské burze, je příčinou dnešního krachu Bushova politika „levných“, tedy cizích peněz nalitých do ekonomiky po 11. září 2001. O podobnosti více než náhodné svědčí mnohdy detaily. „Wall Street se opila,“ prohlásil před týdnem prezident Georges Bush. „Dám burze ještě jednou loknout whisky,“ prohlásil guvernér new yorské státní rezervní banky Benjamin Strong před osmdesáti lety. Na rozdíl od končícího amerického prezidenta Strong alespoň ukázal na pravého pachatele onoho bankovního alkoholového deliria.