�e�en� z�stupn�ch probl�m� m��e (a bude) na pravici p�sobit zhoubn�
�e�t� liber�lov� vyhl�ej� podstatn� politick� v�t�zstv�, nebo� se zd�, �e dobov� n�lady nep�ej� levici. P�edstavitel� ob�ansk�ch demokrat� deklaruj� na z�klad� pr�zkum� ve�ejn�ho m�n�n� a� syt� optimismus. Tak� unionist� nazna�uj� nad�ji, �e by se je�t� mohli zachr�nit na vln�ch sympati�, p�el�vaj�c�ch se pr�v� k pravici. Ano, pravicov� n�lady jsou v pohybu. Pragmati�t�j�� soci�ln� demokrat� zkoumaj� cesti�ky vedouc� bl�e k centru. S evakuac� krajn� levicov�ch poloh zkusmo kalkuluj� i �ikovn�j�� komunist�. Zd� se, �e ve v�hledu jednoho roku a� dvou let sotva kdo m��e zabr�nit rozhoduj�c�m �sp�ch�m �esk� pravice. K p�ekvapen� v�ak m��e doj�t. U� v minul�ch letech jsme si n�kolikr�t v�imli jist�ho sklonu pravicov� ��sti �esk� politick� sc�ny obch�zet skute�n� p�ek�ky, zato spot�ebov�vat trp�livost ve�ejnosti tu�n�m konturov�n�m okrajov�ch probl�m�. Tato taktika ve sv�ch d�sledc�ch odpuzuje od ODS ��st jej�ch kmenov�ch konzervativn�ch voli��, ani� je za n� jinde z�sk�na n�hrada.
Pietn� vzpome�me, jak rozvinuli tuto zhoubnou dovednost ob�an�t� demokrat� v roce 2002. Za�ali svou volebn� kampa� v�cn�, aby nakonec zab�edli do revokac� patriotick� �zkosti ve stylu t�ic�t�ch let dvac�t�ho stolet�. A tak si vysloven� odradili racion�ln�j�� ��st ve�ejnosti, zat�mco voli�i tou��c� d�t v�raz sv�m �zkostem z N�mecka stejn� volili jin� strany. Billboardov� politika a p�edst�ran� ohro�en� republiky mo�n� st�lo v roce 2002 ob�ansk� demokraty volebn� v�t�zstv�. V�hra by sice nebyla p��li� v�razn� a mo�n� by zastihla ODS v problematick�m stavu. Nicm�n� prohra se stala a pou�n� na n� je dodnes pr�v� to, �e k n� vlastn� do�lo ne�ekan�.
P�ekvapuj�c� schopnost vym�nit podstatu situace za efektn� zd�n� v�ak prok�zali ji� d��ve politici Unie svobody, jako� i p�edstavitel� ODA. Kdy� byl nacion�ln� liberalismus reprezentovan� ODS po roce 1997 ve zjevn� krizi, liber�ln� konkurence nedok�zala nab�dnout nic jin�ho ne� bezobsa�n� medi�ln� kr�sno. Voli��m se ��kalo: �Poj�te k n�m, my to budeme d�lat jinak! Jak a co? Na to se neptejte, p�ece n�m v���te, kdy� my jsme ty spr�vn� osobnosti, nebo snad ne?� My�lenkov� pou� unionist� a sp��zn�n�ch liber�l� vedla od ok�zal�ho roz�t�pen� pravice rovnou do aleje p�kn�ch slogan� a posl�ze k dal��m, tentokr�t u� necht�n�m rozpor�m, v�luk�m, odchod�m. Tak� tato historie povrchn�ho operov�n� s pseudoprobl�my, vypl�vaj�c�mi hlavn� z nezvl�dnut�ch osobn�ch vztah� uvnit� pra�sk� kav�rny, je dodnes pou�n�. Zd� se, jako by �esk� pravici, respektive prav�mu st�edu, n�kdy chyb�l prost� smysl pro realitu.
Nesch�z� v�ak p��li� sebev�dom�mu veden� pravice hlavn� zdrav� respekt p�ed rozumnost� �esk� st�edn� t��dy? K t� ostatn� v t�to zemi ment�ln� pat�� daleko nejv�t�� ��st voli��. Nebo� dnes je t�eba politicky ke st�edn� t��d� p�i��st i zna�nou ��st venkovsk�ch voli��, jejich� soci�ln� statut i ambice se z�eteln� prom��uj� a posunuj� se k urb�nn�m ekonomick�m p�edstav�m i kulturn�m hodnot�m. Zd� se, �e tam, kde socialist� apeluj� � a� pr�vem nebo nepr�vem � na pozitivn� ekonomick� z�jmy ob�an� (pov�stn� soci�ln� jistoty!), �e�t� liber�lov� spol�haj� sp�e na p�sobivost negativn�ch emoc�. Takto n�kte�� l�d�i pravice a� p��li� odkr�vaj� karty. Jako by ��kali, �e �eskou st�edn� t��du pova�uj� za st�do, kter� se beztak bude v�dycky ub�rat liber�ln�m �vozem k liber�ln�mu krav�nu, proto�e mu s ve�erem nic jin�ho nezbude. Pak se zd�, �e nen� nutno l�mat si hlavu s t�m, co si lid� opravdu p�ej�. Sta�� jen hlu�n� zazvonit na velk� zvonec! Postra�it N�meckem, postra�it EU, postra�it k�m je�t�? Ale nen� to pravda. Ani nejmlad�� �e�t� politici, okouzlen� zd�nliv� nevy�erpatelnou z�sobou trik� postmodern�ho medi�ln�ho provozu, nemohou beztrestn� p�ehl�et, �e maj� st�le je�t� co �init s ve�ejnost� vychovanou p�lstolet�m intenzivn�ho propagandistick�ho zotro�ov�n�. Zdivo�el� komunistick� verbalismus operoval proti zdrav�mu rozumu pr�v� pomoc� um�le p�stovan�ch sv�r�. Tato z�sadn� zku�enost St�edoevropana je�t� nen� zapomenuta. �esk� st�edn� t��da m� v sob� st�le je�t� vyp�stov�no dost protil�tek zaru�uj�c�ch imunitu v��i trval�mu negativn�mu dr�d�n�.
V sou�asnosti se ��st reprezentace ob�ansk�ch demokrat� zab�v� exploatac� skute�n�ch probl�m� i pseudoprobl�m� kolem �stavy EU. Pravicov� voli� ov�em vid�, �e sjednocovac� proces evropsk� spole�nosti pokro�il u� hodn� daleko i bez n�s. N�kte�� �e�t� liber�lov� dnes nazna�uj�, �e posl�ze nastane opa�n� d�n�, �e EU se postupn� rozlo�� ve sdru�en� voln�ho obchodu, p�stuj�c� mezist�tn� v�m�nu nez�vazn�ch n�zor� a symfonick�ch orchestr�. Voli� vid�, �e pro takov� v�voj zat�m nic nesv�d��, a� se na p�d� unijn�ch instituc� ob�as d�j� vskutku podivuhodn� p��b�hy. Je v�ak pravda, �e sjednocovac� a partikulariza�n� tendence se v evropsk�ch d�jin�ch st��daj� u� nejm�n� tis�c let, tedy tak dlouho, co existuje Evropa jako kulturn� a politick� fenom�n. Nelze odhadnout, jak dlouho je�t� potrv� dosavadn� v�le k vytv��en� spole�n�ho politick�ho, ekonomick�ho a kulturn�ho prostoru, t�m sp�e, �e evropsk� n�rody dnes nevid� spole�n�ho nep��tele. Nad�je n�kter�ch francouzsk�ch a n�meck�ch levi��k� a nacionalist�, �e by roli glob�ln�ho bub�ka mohly hr�t USA, se asi nespln�. Z�jmy Francie a SRN v arabsk�m sv�t� ostatn� Evropany nevzru�uj�, tud� nesjednocuj�.
Je je�t� mo�n�, �e se �R ocitne vn� evropsk� integrace. Je dokonce mo�n�, �e se n�kte�� sou�asn�ci je�t� do�ij� oslaben� a demont�e EU. Ot�zka, kterou si rozumn� pravicov� voli� klade, zn�, zda m�me zrovna my pr�v� tohle p�ivol�vat. Co by pro n�s asi znamenalo, kdybychom byli podrobeni celoevropsk�mu dezintegra�n�mu procesu? �lo by p�ece o n�co podstatn� z�va�n�j��ho ne� rozpad �eskoslovenska. Patrn� bychom byli str�eni hlubok�m a dlouholet�m v�rem politick�ch i hospod��sk�ch p�ekvapen�. Nakonec bychom se p�i sv� geografick� poloze, relativn� ekonomick� s�le a my�lenkov� nev�raznosti kulturn� produkce mo�n� shledali s �eskem jako snadno p�ehl�dnuteln�m p��v�skem N�mecka. Proto�e kdo jin� by asi opanoval politick� a hospod��sk� obzor v Evrop�, op�t p��sn� rozd�len� na suver�nn� n�rodn� st�ty, st�te�ky a kn�ectv�? V�dy� pr�v� v tu chv�li, kterou dnes n�kte�� �e�t� pravicov� politici nedo�kav� p�ivol�vaj�, by se soci�ln�m �i k�es�ansk�m demokrat�m v Berl�n� nev�domky poda�ilo to, o co bezohledn� usilovali n�me�t� nacionalist� v devaten�ct�m a dvac�t�m stolet�: zaujmout bezkonkuren�n� postaven� ve st�edu kontinentu.
Nebude-li Evropa na�� doby sjednocen�, rozhodn� nebude �esk�. Nejsp� nebude ani francouzsk�, ani rusk�, ani rakousk�, n�br� nejpravd�podobn�ji bude n�meck�. Dokud budeme vyjedn�vat o sv�ch pozic�ch v Evrop� uvnit� slo�it� struktury EU, funguj�c� podle verb�ln� kodifikovan�ch a jak�tak� zachov�van�ch �stavn�ch pravidel, nebudeme v siln�m postaven�. Udr��me se v�ak p�ece jen v m�n� problematick� poloze, ne� kdyby zas jednou do�lo ve st�edn� Evrop� na akce podle mocensk�ho kl��e �v�t�� bere men��ho�. Mohli bychom samoz�ejm� i potom vzn�et duchovn� reklamace. Snad bychom pro svou �t�chu rozpoutali dal�� kolo vzru�uj�c�ch debat o ��esk� ot�zce�. Co z toho pro na�e syny a vnuky?
Na�e nev�bn� pozice vn� celoevropsk�ch dohadovac�ch kompromis� se d� rozumn� p�edpokl�dat. Pesimista nevylou�� je�t� hor�� mo�nosti: mohlo by posl�ze dokonce doj�t i k tomu,�e po rozho��en� principi�ln� obhajob� n�rodn� nez�vislosti a suverenity by n�m op�tovn� nezbylo ne� se zase jednou uk�zn�n� nenechat vyprovokovat, s ura�en�m v�razem hodit flintu do �ita a potichu vyhl�et lep�� �asy. Co si tedy m� pravicov� voli� vlastn� slibovat od politik�, kte��, jak se zd�, ani nezva�uj�, co by �R hrozilo, pokud by EU podstatn� zesl�bla?
N�kte�� nacion�ln� liber�lov� tvrd�, �e bezpe�n� a ekonomicky slu�n� vyhl�dky si zaru��me, budeme-li neust�le hlasit� opakovat, �e rozhodn� trv�me na sv� suverenit�. Voli� se v�ak m��e tak� zaj�mat o to, kdo vlastn� bude naslouchat na�im ��dostem o respekt? Nahraditeln� ��edn�ci v Bruselu? Nebo nedosl�chav� reprezentanti egocentrick�ch velmoc�? Ano, slovo velmoc jsme si v Evrop� odvykli u��vat, ale tento v�raz by mohl po eventu�ln�m oslaben� EU zase p�ij�t velmi ke cti.
Bu�me up��mn�: pra�sk� reprezentaci stoj�c� mimo p�dusiln� EU by pak zas nezbylo nic jin�ho ne� podniknout kaj�cnou pou� do �m�tu�ky� Moskvy. Tamn� p�ijet� by v�ak bylo pravd�podobn� nejist�. Pak by tak� �e�t� pravicov� politici byli postaveni p�ed pozn�n�, je� je u� dnes docela b�n� pro na�i v�deckou, kulturn� a ekonomickou ve�ejnost: probl�my dne�ka nelze �e�it pomoc� p�edstavivosti a metod vyvinut�ch v 19. stolet�. Nad�je na uplatn�n� �esk�ho vlivu v Evrop� vedou p�es zdravou a dynamickou ekonomiku a v�razn� profil n�rodn� kultury, nikoliv p�es bloka�n� mechanismy a dezintegra�n� r�toriku v��i EU. Na to se mohou spol�hat jen lid� m�lo se�t�l� v historick� literatu�e.
I nejfantaskn�j�� vidiny obvykle pramen� z nerozpoznan�ch hlubinn�ch pot�eb lidsk� psychiky. Kde panuje �zkost z budoucnosti, r�do se z�pol� se stra�idly minulosti. Kde nen� re�ln� vlastn� moc, tam se velmi ��rliv� db� o form�ln� symboly suverenity. ��m bezmocn�j�� v�sost, t�m ozdobn�j�� ko��r! A kdy� si politick� reprezentace netrouf� reformovat politickou sc�nu a �e�it re�ln� vnit�n� probl�my, obrac� pozornost na hypotetick� vn�j�� ohro�en�.
�esk� politick� sc�na je zavalena probl�my, je� p�ed sebou hrne ji� n�kolik�t� polobezmocn� vl�da. Popla�n� zvony pravice by tedy nem�ly svol�vat vlastn� voli�e proti �stav� EU, n�br� m�ly by hlaholit o n�prav� dom�c�ch �stavn�ch vztah� tak, aby v t�to zemi bylo mo�no podniknout je�t� n�co jin�ho ne� usilovn� p�e�lapov�n� na m�st�. Politiku zdrav�ho rozumu by m�li vz�t za svou pr�v� �e�t� liber�lov�. Nebo� liberalismus je pohled na sv�t, kter� stoj� a pad� s respektem k realit�. Kdo se uchyluje k emotivn�mu rozdmych�v�n� n�hradn�ch probl�m�, nen� v j�d�e liber�lem. Ohl�� se vlastn� po poku�en�ch aktivistick� politiky, by� by form�ln� respektoval konvence parlamentn� demokracie. Odrazuje si nadto sv� vlastn� voli�e, vesm�s slu�n� vyu�en� v detekov�n� antirozumov�ch apel�. Skute�n� p��n� a skute�n� nad�je �esk�ch pravicov�ch voli�� jsou v�t�inou neproblematicky proevropsk�. Z toho by u� m�lo na pravici vyplynout jist� zamy�len�. Pokud dojde k posunu �esk� levice sm�rem ke st�edu, budou ob�an�t� demokrat� donuceni nejen ke st�nostem, �e jim �SSD krade boty, ale i k jak�si podstatn�j�� odvet�. Jestli zareaguj� pouze nerozumov�m svol�v�n�m do mal� vlasteneck� v�lky proti evropsk� �stav�, mohou si sami zna�n� omezit vyhl�dky na trvalej�� politick� �sp�ch. Je toti� ot�zka, co se v sou�asnosti opravdu d�je. P�ikl�n� se �esk� voli� opravdu k pravici? Anebo pouze d�v� levici najevo akutn� �patnou n�ladu, moment�ln� zd�raz�ovanou medi�ln�m pr�myslem?
Co si vlastn� p�eje �esk� voli� prav�ho st�edu poch�zej�c� ze st�edn� t��dy? To, co v�dycky: co nej�ir�� mo�nost u�it se, vyr�b�t, stav�t, prod�vat a nakupovat. ��t kulturn� ve sv�t� a se sv�tem. Nep�eje si izolaci od sjednocen� Evropy, nebo� t� si u�il dost. Preferuje postupn� �e�en� politick�ch probl�m�, nikoliv mocensk� konfrontace. I t�ch si u�il dost, v�etn� dlouhodob�ch n�sledk�: nesvobody, nejistoty, zchudnut�, technick�ho i ment�ln�ho zaost�v�n�. Nenab�dne-li liber�ln� prav� st�ed sv�mu p�irozen�mu voli�i sch�dnou perspektivu, pak ji voli� opust� kv�li p��v�tiv�ji se tv���c�mu lev�mu st�edu. Co pak zbude z dne�n�ch nad�jn�ch vyhl�dek liber�l�? Hlavn� hezk� vzpom�nky.