Zm�ny v nemocensk� se osv�d�ily
Petr Ne�as
Koment�� Ne�as�v faul (HN 3. �ervna) nelze ponechat bez reakce. Tak�e to vezm�me popo�ad�.
P�edn� - od Nov�ho roku za�ne platit z�kon, podle kter�ho bude nemocensk� platit st�t a� od 15. kalend��n�ho dne pracovn� neschopnosti. Prvn� dva t�dny budou poskytovat pr�ceneschopn�m n�hradu mzdy zam�stnavatel�. P�i�em� za prvn� t�i dny neschopnosti nebude muset zam�stnavatel vypl�cet nic. �stavn� soud to nezpochybnil. Z�rove� zachoval karen�n� dobu u karant�ny, pokud netrv� d�le ne� t�i dny. T�m p�ipustil jej� �stavnost a podstata te� spo��v� v podm�nk�ch jej�ho zaveden�.
I Finov� to znaj�
Konstitu�n� soudci pova�uj� nevypl�cen� nemocensk� v prvn�ch t�ech dnech za problematick� proto, �e se adekv�tn� nesni�uje pojistn�. Uvedli, �e by bylo na hranici �stavnosti, kdyby se zavedly bezplatn� dny, a z�rove� byla zachov�na povinnost platit. Pln� mu vyhovujeme. Adekv�tn� sni�ujeme pojistn� z 1,1 % na 1 %. To povede ke sn�en� v�b�ru o zhruba 1,15 miliardy K�. V p��pad�, �e by byla vypl�cena nemocensk� i za prvn� t�i dny ve v��i p�vodn�ch 25 %, v�daje by za tuto dobu dos�hly 1,011 miliardy. Sn�en� je tedy provedeno s finan�n� rezervou. Z�rove� navrhujeme poskytovat p�i karant�n� n�hradu mzdy ode dne jej�ho vzniku.
Soud dosp�l k z�v�ru, �e zru�en� nemocensk� za prvn� t�i dny je v rozporu s pr�vem na p�im��en� hmotn� zabezpe�en� p�i nezp�sobilosti k pr�ci. �P�im��enost� v�ak nestanovil. Odvolal se jen na Listinu z�kladn�ch pr�v a svobod, kter� v�ak ��k�, �e tohoto pr�va je mo�n� dovol�vat se pouze v mez�ch z�kon�. Nemocensk� se ov�em v n�kter�ch p��padech nevypl�celo u� d��ve, nap��klad p�i nepln�n� l��ebn�ho re�imu.
Podle nov�ho z�kona, kter� p�ipravila u� vl�da �SSD, nebudou nemocenskou prvn� dva t�dny dost�vat osoby samostatn� v�d�le�n� �inn�, i kdy� budou platit pojistn�, by� sn�en�. Ani toto nebylo shled�no jako proti�stavn�.
Karen�n� doba je zavedena ve 12 z 15 p�vodn�ch zem� EU. �ada z nich m� v �stav� obdobn� formulace jako my. V p��pad� Finska s �stavn� formulac� �Z�kon poskytuje ka�d�mu pr�vo na zaji�t�n� z�kladn�ch �ivotn�ch pot�eb p�i nezam�stnanosti, pracovn� neschopnosti a ve st���, jako� i p�i narozen� d�t�te nebo ztr�t� �ivitele� plat� karen�n� doba 10 dn�. Na dal��ch p��kladech m��eme dolo�it, �e jej� zaveden� neohro�uje ani n�zkop��jmov� skupiny.
Nap��klad u bezd�tn�ho zam�stnance s hrubou mzdou 15 000 K� se �ist� m�s��n� p��jem meziro�n� p�i t�denn� pracovn� neschopnosti sn�il pouze o 147 korun (z 11 071 K� na 10 924 K�). Pokud m� v�ak zam�stnanec se stejn�m p��jmem jedno d�t�, jeho �ist� p��jem se p�i stejn� d�lce pracovn� neschopnosti u� zvy�uje na 243 K� (z 11 571 K� na 11 814 K�), a pokud m� dv� d�ti, zvy�uje se meziro�n� dokonce o 633 K� (ze 12 071 K� na 12 704 K�). Z�rove� plat�, �e p��t� rok op�t poklesne da�ov� zat�en�.
��d�me se n�lezem soudu
Zm�ny v nemocensk�m poji�t�n� se osv�d�ily. Pracovn� neschopnost poklesla meziro�n� o 26 %, po�et prostonan�ch dn� se sn�il o 11,4 %. Nap��klad u zam�stnanc� mal�ch organizac� poklesla kr�tkodob� pracovn� neschopnost (do jednoho t�dne) na polovinu. V�daje na nemocensk� d�vky poklesly o 1,5 miliardy (19 %).
Chceme dosahovat obdobn�ch v�sledk� jako zem�, kde je ji� karen�n� doba roky zavedena. Proto ji pova�ujeme za p��nosnou. P�itom u� dnes �ada zam�stnavatel� umo��uje �e�en� kr�tkodob� nep��tomnosti r�zn�mi bonusy...
Zd�vodn�n� na�ich n�vrh� je v�cn� a respektuje n�lez �stavn�ho soudu. �e�en�, kter� za�ne platit od ledna 2009, pamatuje na d�le�it� p�ipom�nky konstitu�n�ho tribun�lu. Pevn� proto v���m, �e takto bude pochopeno a akceptov�no.
Pracovn� neschopnost poklesla o v�ce ne� �tvrtinu a v�daje na nemocensk� d�vky poklesly o p�ldruh� miliardy.
Petr Ne�asM�stop�edseda vl�dy �R, ministr pr�ce a soci�ln�ch v�c�
Osobn� str�nky