Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Na vysoko�kolsk� titul by si m�l p�iplatit i samotn� student

Pavel Eybert

26.02.2009, Den�k

Nechci pln� rozeb�rat obsah B�l� knihy, kterou p�ipravilo ministerstvo �kolstv�, nicm�n� dv� hlavn� z�le�itosti, kter� byly prezentov�ny i v m�di�ch, jsou t�mi, kter� dle m�ho n�zoru stoj� za to podpo�it.

Tou prvn� je ot�zka "vy���ch odborn�ch �kol". Tato slep� kolej na�eho �kolstv� ji� dlouho pot�ebuje propojit do terci�ln�ho, tedy vysok�ho �kolstv�. Je pro m� nepochopiteln�, pro� k tomuto propojen� u� d�vno nedo�lo. Na jedn� stran� vynakl�d�me (st�t, rodiny) mnoho prost�edk� na dal�� pomaturitn� studium, a v p��pad�, �e se student po absolvov�n� st�edn� �koly (�ty�let�) a po absolvov�n� VO� (dvou nebo t��let�) rozhodne j�t na bakal��sk� nebo magistersk� studium, vr�t� se o dva nebo t�i roky zp�t a za��n� vysokou �kolu, jako by pr�v� ud�lal maturitu. V podstat� ztratil roky �ivota, rodina i st�t prost�edky, nebo� mohl na vysokou �kolu nastoupit rovnou po maturit�. P�im��en� dlouh�, nap��klad p�tilet� p�echodn� obdob�, ur�en� VO� na z�sk�n� akreditace pro bakal��sk� studium v p��slu�n�m sm�ru by umo�nilo absolvent�m dne�n�ch VO�, budouc�ch neuniverzitn�ch vysok�ch �kol, pokra�ovat ve studiu bez ztr�ty let i prost�edk� na magistersk�ch oborech a p��padn� pokra�ovat i v doktorandsk�m studiu. Nav�c by �esk� republika byla l�pe hodnocena v mezin�rodn�m m���tku vzd�lanosti, nebo� VO� se na rozd�l od bakal��sk�ho studia do terci�ln�ho �kolstv� nepo��taj�.

Druhou ot�zkou je placen� �koln�ho na vysok�ch �kol�ch. St�t dnes nem� mnoho n�stroj�, jak usm�r�ovat z�jem student� o jednotliv� obory a sm�ry studia. Pokud by se umo�nilo vyb�rat �koln� na vysok�ch �kol�ch financovan�ch z ve�ejn�ch prost�edk�, mo�nost usm�r�ov�n� z�jmu mlad�ch lid� o studium na m�n� atraktivn�ch oborech by ur�it� vzrostla. Na "pr�vech" nap��klad 25 000 K� za rok, na "technice" p�t tis�c. �koly by v��i platby nastavovaly a upravovaly dle napln�nosti z�jmu.

Dal��m momentem, by� nastupuj�c�m s ur�it�m zpo�d�n�m, by bylo zv��en� p��jm� vysok�ch �kol, a t�m mo�nost vzd�l�vat v�t�� po�ty student� a mo�n� i kvalitn�ji, kdy� by si mohly dovolit "dra���" pedagogick� s�ly, vybaven� apod. Samoz�ejm� �e zaveden� poplatk� mus� nutn� doprov�zet mo�nost uzav�rat n�zko�ro�n�, mo�n� i bez�ro�n� studentsk� p�j�ky s odkladem spl�cen� a� do doby z�sk�n� p��jmu, a to p��jmu nejm�n� cca osm desetin pr�m�rn� mzdy a v��e. Z�sk�n� vysoko�kolsk�ho vzd�l�n� je v�hodou. V�hodou, na kterou se pro absolventa vysok� �koly po��d skl�d� velk� v�t�ina ostatn�ch. Nen� tedy amor�ln� cht�t po t�ch, kte�� tuto v�hodu pro svoji budoucnost z�sk�vaj�, aby se na n�kladech s t�mto spojen�ch alespo� ��ste�n� pod�leli. U� jen pro tyto dv� my�lenky stoj� za to podporovat zm�ny, kter� B�l� kniha p�in��.



Pavel Eybert
Mgr. Pavel Eybert, sen�tor P�R
 
  P��stupy: 3240 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA