Pato�ka v labyrintu filosofie
Ale� Knapp
Osud n�sleduj�c�ho textu je od po��tku prov�zen medi�ln�m dobrodru�stv�m. Z�kladem byl sc�n�� po�adu, kter� si do V�kendov� p��lohy objednala stanice �Ro 3 � Vltava a kter� jsem po��tkem roku 2008 koncipoval jako kritick� ohl�dnut� za jubileem Jana Pato�ky. Po del��m v�h�n� p�i�el vedouc� Redakce speci�ln�ch projekt� Ji�� Kamen s n�vrhem, �e po�ad dem�tizuj�c� osobnost Jana Pato�ky bude m�t mnohem v�t�� ohlas ve vys�l�n� stanice �Ro 6. ��estka�, hl�s�c� se k tradici Svobodn� Evropy, v�ak po je�t� del��m, n�kolikam�s��n�m v�h�n� a p�ehazov�n� sc�n��e z rubriky do rubriky dosp�la �sty redaktora Jana Sedmidubsk�ho k z�v�ru, �e pro t�ma tohoto druhu nem� ��upl�k�. Sc�n�� tedy po roce op�t p�ist�l na Vltav�. Trn z paty mn� i poslucha��m �esk�ho rozhlasu nakonec vytrhl Ji�� Kamen, kter� navrhuje uspo��dat v r�mci Kritick�ho klubu Vltavy diskusi pot�, co reflexe o Pato�kovi bude zve�ejn�na v ti�t�n� podob�. B�hem prostoje �pracoval� neodvys�lan� sc�n�� v kontextu aktu�ln�ho d�n�. Ke zr�n� textu, autorem upraven�ho do �asopiseck� verze, nakonec valnou m�rou p�isp�la i revue Prostor. Jeliko� navzdory sv�mu z�sahu do textu trvala redakce na �vodn� pozn�mce, �e �text nepro�el redak�n� �pravou�, autor jeho zve�ejn�n� v Prostoru zak�zal. T�e�ni�kou na zral�m dortu je vyj�d�en� Liter�rn�ch novin, prozradiv��ch, �e by text publikovaly v p��pad�, pokud by autor vypustil mimo jin� pas� o um�l�m vytv��en� protikladu Milan Kundera versus V�clav Havel. T�ma uzr�lo a zr�t by mohlo d�l. Na �ad� je v�ak diskuse. V�em, kdo se o ono zr�n� zaslou�ili, up��mn� d�kuji.
Ohl�dneme-li se za rokem 2007, ve kter�m bylo vzpomenuto st�ho v�ro�� narozen� Jana Pato�ky, zjist�me, �e o jubileu se hovo�ilo v mnoh�m sm�ru, p�esto v�ak nedostate�n�. Kvantita text� v�novan�ch Pato�kovu odkazu byla v novin�ch oslavov�na jako �publika�n� �n�, a�koliv se na kni�n�m trhu neobjevila ��dn� z�sadn� monografick� publikace, na jak� b�v�me zvykl� u podobn� v�znamn�ch p��le�itost� v zahrani��. Jubilejn� rok se kryl s 30. v�ro��m Charty 77, od n� je Pato�kovo jm�no neodmysliteln�, co� se odrazilo v �vah�ch nejr�zn�j��ch kvalit. Klub novin��� Pra�sk�ho jara 1968 nap��klad otiskl ve sv�m zpravodaji ��st �l�nku Jaroslava Kohouta o setk�n� na t�ma Pato�ka, d�jiny a Evropa, na kter�m zazn�la p�ekvapiv� teze. Pato�ka vstoupil do pov�dom� jako ��k n�meck�ch filosof� Edmunda Husserla a Martina Heideggera. Kohout ov�em s d�razem a� panslavistick�m podtrhuje, �e Pato�ka udr�oval styky s v�chodoslovansk�mi filosofy a liter�rn�mi v�dci, mimo jin� s Trubeck�m a Romanem Jacobsonem. A kdov�pro� vyvozuje notn� p�ehnan� z�v�r, �e Pato�ka t�m doplnil definici trojjedin� pra�sk� kultury, o kter� hovo�� Max Brod jako o souh�e �esk�ho, n�meck�ho a �idovsk�ho fenom�nu, o rozm�r v�chodoslovansk�. V tomto p��pad� rozum�j: o rozm�r rusk�.
Pochv�len� Lenin
Nep�ehl�dneme, �e p�i v�� t� �publika�n� �ni� bylo jen m�lo pozornosti v�nov�no Janu Pato�kovi z hlediska estetiky a filosofie um�n�. Sledujeme-li a� hagiografick� zach�zen� s Janem Pato�kou, kter� se v �stech n�kter�ch tuzemsk�ch vyklada�� m�n� ve sv�tost, vkr�d� se do mysli � �e�eno Pato�kov�mi slovy � kac��sky esejistick� ot�zka. A sice, do jak� m�ry je jeho odkaz v�bec pou�iteln� v �vah�ch nad um�n�m a literaturou. V Pato�k�v prosp�ch toti� nikterak nehovo��, kdy� Jan Pato�ka v textu z roku 1941 nazvan�m Ml�d� a filosofie zd�raz�uje p�i v��tu po�adavk� pro vzd�l�n� mlad�ho filosofa nutnost vzd�l�n� v�deck�ho a jazykov�ho, nenach�z�me tu v�ak po�adavek vzd�l�n� um�leck�ho.
Pato�ka chce, aby filosof byl v�decky fundovan� a znal jazyky. P�irovn�v� sice filosofickou diskusi k hudebn� improvizaci, o to v�c ale bije do o��, �e po�adavek um�leck�ho, zde konkr�tn� hudebn�ho vzd�l�n� se mu z textu jakoby vytratil. Zato jako autor, prezentovan� coby specialista na d�lo Jana Amose Komensk�ho, db� Pato�ka o v�chovu. Ale o v�chovu k�m, ��m a k �emu? K 80. narozenin�m pedagoga, akademika Otokara Chlupa, jeho� jm�no bylo vtlouk�no do hlav student�m pedagogick�ch fakult, vy�el v roce 1956 sborn�k stat�. Pato�ka sborn�k recenzuje a ve shod� s Chlupem odm�t� americk� pragmatismus spojen� se jm�nem Johna Deweye. A odm�t� jej zp�sobem, kter� nen� nijak hodn� autora, jen� by doma i ve sv�t� m�l platit za odp�rce komunistick�ho re�imu. Jednoho tu pou��, jin�ho zase pobav� Pato�kovo odvol�v�n� se na pr�ci o jazykov�d� podepsanou Stalinov�m jm�nem, kter� dodnes symbolizuje kulturn� temno pades�t�ch let. Zar�ej�c� je rovn� ocen�n�, je� Pato�ka vyslovil Zde�ku Nejedl�mu za jeho �ideovou cestu od realismu k Leninovi, od pozitivismu k marxisticko-leninsk�mu sv�tov�mu n�zoru, od pedagogiky bur�oazn� v jej�ch pestr�ch dom�c�ch i zahrani�n�ch projevech k socialistick�.
Pato�ka, zcela v rozporu s t�m, �e ve filosofick� diskusi zprvu opr�vn�n� shled�val podobnost s hudebn� improvizac�, tentokr�t u� nep�ehl�dnuteln� stav� vychovatele nad um�lce. Vychovatele nab�d�, �e jejich �kol je �kolem �podstatn�m a jedine�n�m� a vedle Shaftesburyho a Herdera poukazuje na Friedricha Schillera. Na rozd�l od Schillerov�ch Dopis� o estetick� v�chov� v�ak u Pato�ky �el nenajdeme ani zm�nku o um�lci jako nenahraditeln�m individuu. Jedine�n� �kol p�isuzuje Pato�ka naopak pedagog�m, vychovatel�m, vlastn� se z��k� filosofie um�n� a filosofie v�bec ve prosp�ch pedagogiky. Vybavuj� se n�m tak slova vyu�uj�c�ch na pedagogick�ch fakult�ch, kte�� sv�m sv��enc�m k�zali, �e se nemaj� co pova�ovat za v�tvarn�ky, muzikology �i liter�ty, ale �e jsou p�edev��m u�itel�. Um�leck� odbornost, ��d�me-li se t�mito slovy, ov�em p�ich�z� zkr�tka a Pato�ka p�sob� v jejich sv�tle jako dokonal� zt�lesn�n� v�roku Milana Kundery o �drkotav�m �eb�i��ku n�rodn�ho vzd�lavatelstv�.
T�eba p�iznat, �e Pato�ka si pr�v� z uveden�ch d�vod� nev�d�l rady s autorem, kter�mu um�n� bylo spojeno p�edev��m s individualismem: F.X.�aldou. Ve stati �alda mezi v�erej�kem a dne�kem hovo�� Pato�ka o �aldov� �velk�m vnit�n�m sv�ru�, o tom, �e �alda uzn�val �revolu�n� socialismus� obzvl�t� v �marxisticko-komunistick� form� jako �d�le�itou metodu vedle jin�ch�. Pt� se, zda si �alda v�bec byl v�dom toho, �e co pod�v�, nen� synt�za a �e�en�, n�br� p�edev��m nazna�en� probl�m. Janu Pato�kovi nelze dodate�n� odpov�d�t jinak, ne� �e si toho �alda samoz�ejm� v�dom byl, o �em� se m��e na vlastn� o�i p�esv�d�it ka�d� �ald�v pr�m�rn� pozorn� �ten��.
Zv��eckost v�chovy
�alda se ve stati v�novan� praotci rom�nov�ho liter�rn�ho �tvaru a nazvan� Mistr Fran�ois Rabelais zab�v� mimo jin� Rabelaisovou knihou Gargantua a Pantagruel. Na rozd�l od Pato�kova �kolometsky horliv�ho nad�azov�n� vychovatel� nad um�lce �alda p�e: �Nejv�t�� zlo�in, nejv�t�� zv��eckost je Rabelaisovi poru�it a pon�it dobr� a u�lechtil� mlad� duchy v�chovou, kter� ochromuje a mrza��. Proto ��d� Gargantua, aby se jeho syn nau�il v�em v�d�m, um�n�m a cvik�m p��rodn�m, duchov�m, t�lesn�m, jazyk�m i re�li�m, antice i p�smu svat�mu, nezanedb�vaje p�i tom sv� du�e: �V�d�n� bez sv�dom� nen� ne� zhouba du�e�. Pedagogika Rabelaisova to je, konec konc�, �cta k voln�mu r�stu lidsk� bytosti. (�) R�zn� �kolometi ve sv� ochotnick� horlivosti p�ipsali r�zn� intelektu�ln� pr�mie Rabelaisovi a u�inili z n�ho patrona r�zn�ch laick�ch cnost� modern�ho �lov�ka. U�inili z n�ho humanit��e a pacifistu, skoro demokrata a egalit��e a dokonce cosi jako osv�cen�ho volnomy�lenk��sk�ho podu�itele, kter� navzdory sv�mu okol� nev��� v astrologii a zn� a h�j� teorii Kopernikovu nem�lo let po uve�ejn�n� d�la astronoma polsk�ho.� Rabelais, pokra�uje �alda, �miloval pozn�n� a v�du v�n� a� n�bo�enskou. M�l pro ni kult opravdu dion�sk� a cel� ��r neofyta, kter� tou��, jen jen se ob�tovat sv�mu bo�stvu, ale pr�v� proto je to tak na m�le vzd�leno v�emu okresn�mu osv�t��stv� a jin�mu podobn�mu sv�tlono�stv�.�
F.X.�alda br�n� Rabelaise p�ed t�mi, kdo mu podsouvaj� pedagogick�, p�esn�ji �e�eno pseudo-pedagogick� �mysly. Rabelais je pro �aldu �b�sn�k, p�edev��m b�sn�k, a zase b�sn�k, a znova b�sn�k�. Hovo��-li tedy Pato�ka o �aldov� marxismu (a marxismus usiluje s podobnou chut� jako Pato�ka omezit p�sobnost um�n� na jeho �spole�enskou� �ili v�chovnou sv�tan�praveckou funkci), je t�eba odk�zat na �aldovu sta� Legenda o m�m komunismu. Je v�c ne� pravd�podobn�, �e �alda by na na��en� z marxismu, kter�ho se mu i po smrti dost�valo a dost�v� v u�ebnic�ch a p��ru�k�ch, reagoval sv�m obl�ben�m �Pov�dali, �e mu hr�li�.
A tak i navzdory �publika�n� �ni� z�st�v� nezodpov�zena z�sadn� ot�zka, pro� se Pato�ka jako ikona Charty 77 vlastn� nikdy soustavn�ji filosoficky nev�noval kritick�mu odm�tnut� marxismu-leninismu �ili ideologie, na kter� stoj� syst�m, jeho� m�l b�t Pato�ka tak vehementn�m odp�rcem. O to snadn�ji se Pato�ka pr�v� v jubilejn�m roce stal ko�ist� marxist�: o dem�tizaci Jana Pato�ky usiluje v Hospod��sk�ch novin�ch Petr Fischer, Martin �kabraha v t�den�ku A2 se dokonce sna�� p�ivlastnit si Pato�ku z pozic bol�evick� ideologie. Ledasco z toho si Pato�ka nesporn� zavinil s�m, kdy� se mu t�eba do stati nazvan� Filosofie v�chovy vloudila slova toto�n� s komunistickou floskul� o svobod� jako poznan� nutnosti �i p�edstava o um�leck� tvorb� jako �pr�ci, kter� je ve skute�nosti prac� pro v�echny ostatn�.
S Pato�kou nelze souhlasit hlavn� z toho d�vodu, �e se mu zde ztr�c� existence um�leck�ho d�la jako individu�ln�ho, jedine�n�ho, osobit�ho v�tvoru. Pato�ka hodl� vytvo�it z um�n� jev zespole�en�t�n�, zn�rodn�n�, stejn� jako komunist� zn�rod�uj� p�du zem�d�lc�m a tov�rny jejich majitel�m. �Zespole�en�t�n� um�leck� d�lo se pak snadno st�v� ko�ist� t�ch, kdo nehodlaj� respektovat autorsk� pr�va. Milan Kundera, kter� se mimo jin� v eseji Nechovejte se tu jako doma, p��teli v�nuje autorsk�m pr�v�m, ozna�il ve�ker� �krty a jin� z�sahy editor� do autorsk�ho textu � nejsou-li provedeny s v�dom�m a souhlasem autora � podobn� jako kdysi �alda za cenzuru.
Protikunderovsk� syndrom
Kundera podle v�eho pat�il k Pato�kov�m neobl�ben�m autor�m. Pato�kova nedostate�n� schopnost �i sp�e nedostate�n� ochota pochopit Kunderovu tvorbu vypl�v� z n��rtu z roku 1968 nazvan�ho Vacul�k a Kundera. Kr�tk�, ani ne dvoustr�nkov� text�k se sice netv��� jako pr�ce s odborn�mi ambicemi. I tak se ale s �divem pozastav�me nad t�m, s jakou sebejistotou klade Pato�ka Vacul�kovu pr�zu Sekyra nad Kunder�v rom�n �ert. Bez jak�hokoli n�znaku srovn�vac� reflexe, kter� by m�la b�t u renomovan�ch profesor� Pato�kova typu samoz�ejmost�, Pato�ka soud�, �e rom�nov� postava Vacul�kova �taty� je �v�born� postava, opravdov� � inteligence, tuhost, poctivost�. Kunderovi hrdinov� jsou podle Pato�ky naopak �skeptikov�, kte�� uva�uj� o v��e, v�ru v�ak v podstat� nemaj�; v�ra nem� je, stoj� p��li� vedle n�, nad n�.
P�i nejlep�� v�li nelze pochopit, pro� by se na kvalitativn� vy��� �rovni m�l nach�zet ten rom�n, jeho� hrdina m� v�ru, ne� onen, jeho� hrdina v�ru nem�. V Pato�kov� margin�lii k Vacul�kovi a Kunderovi se zra�� cosi, ��m bylo Pato�kovo my�len� negativn� ovlivn�no u� o v�ce ne� �tvrt stolet� d��v: Pato�ka nepo�adoval po filosofech um�leck� vzd�l�n�. A pr�v� absence tohoto po�adavku, jej� Pato�ka z�ejm� p��li� nekladl ani s�m na sebe, vytvo�ila strop rovn� jeho vlastn�m filosofick�m mo�nostem. A� sl�ch�me o nadpr�m�rn�m um�leck�m nad�n� Jana Pato�ky cokoliv, na tradici jasnoz�iv� um�lecky mysl�c�ch filosof� u n�s v ��dn�m p��pad� nenavazuje Pato�ka, n�br� reprezentativn� filosofickou osobnost� pov�le�n�ho obdob� je v dan�m ohledu p�edev��m Zbyn�k Fi�er, kter� by zaslou�il vej�t do obecn�ho pov�dom� jinak ne� jen coby podiv�nsk� spisovatel, publikuj�c� pod um�leck�m jm�nem Egon Bondy.
Vedle Pato�kov�ch pot�� s tvorbou Milana Kundery vystupuje na sv�tlo i zcela ��elov� zjednodu�en� citov�n� Pato�kova jm�na jedn�m dechem se jm�nem V�clava Havla. Z�sadn� vinu nese hlavn� pokroucen� interpretace polemiky Havla s Kunderou z let 1968-1969 o ��esk�m �d�lu�. Po dlouh� n�sleduj�c� desetilet� byl c�len� vytv��en um�l� protiklad Kundera versus Havel, Kundera byl n�sil�m stav�n proti Havlovi a Havel proti Kunderovi, �eho� se v textu v Lidov�ch novin�ch 23.3. 2009, vedle �ady dal��ch chyb, dopustil i prezident V�clav Klaus. S nem�n� p�ehnanou zjednodu�enost� b�val a je Havel p�irovn�v�n k Janu Pato�kovi. V�clav B�lohradsk�, jeho� d��v�j��, naoko liber�ln� orientace se ��m d�l o�ividn�ji prom��uje v deklarovan� marxismus-leninismus, kup��kladu ve stati s n�zvem Charta 77 jako filosofick� probl�m, zve�ejn�n� k 30. v�ro�� charty v p��loze Salon den�ku Pr�vo, tvrd�, �e charta nebyla jen projevem nesouhlasu s politikou Komunistick� strany v �eskoslovensku. A �e Pato�k�v a Havl�v spole�n� jmenovatel spo��v� v tom, �e oba hledaj� �v�chodisko z krize z�padn� civilizace, kterou v�t�zstv� kapitalismu nijak ne�e��.
U� p�ed dv�ma lety tedy pou��v� B�lohradsk� Pato�ku jako duchovn�ho otce apokalyptick�ch viz� o krizov�m stavu, kter� v podob� krizov�ch zv�st� a bez ohledu na re�ln� stav v�c� za�aly jakoby podle pl�nu zaplavovat vloni na podzim tuzemsk� m�dia.
Podobn� jako Martin �kabraha, vyd�van� za nad�jn�ho mlad�ho u�edn�ka profesora B�lohradsk�ho, p�ivlastnil si i B�lohradsk� Pato�ku snadno. P�ivlast�ovat si t�mto zp�sobem k politick�m ��el�m V�clava Havla, jeho� moudrost je prim�rn� b�snick� a teprve z n� se odv�j� jeho moudrost politick�, nelze. V roce 1989, kdy na kni�n�m veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem ud�lili Havlovi M�rovou cenu Svazu n�meck�ch nakladatel� a knihkupc�, zve�ejnil Milan Kundera v den�ku S�ddeutsche Zeitung v �ech�ch dosud nezn�mou �vahu, kter� byla t� pou�ita jako doslov k n�meck�mu vyd�n� Havlov�ch divadeln�ch her. Kundera hovo�� jasn�, kdy� p�e, �e poka�d�, naskytne-li se mu p��le�itost, klade politick�m obdivovatel�m V�clava Havla ot�zku: Zn�te jeho divadeln� hry? Nebo� a�koli se Havel pr�vem stal politick�m a mor�ln�m reprezentantem sv�ho n�roda, nad�n� dramatika z�st�v� podle Kundery podstatn�m rysem jeho osobnosti. Pr�v� divadeln� hry toti� dod�vaj� politikovi V�clavu Havlovi rozm�ry, bez kter�ch mu nelze porozum�t.
Nap��klad rozm�r humoru; a kdy� rozm�r humoru, tak potom tak� skepse; a kdy� skepse, pak rovn� sebeironie. Havlovu hru Largo desolato hodnot� Kundera jako skv�lou, jeliko� v n� Havel reflektuje svou vlastn� situaci: situaci �lov�ka, kter� se oddal politick�mu boji a p�estal b�t sv�m vlastn�m p�nem, nebo� v�ichni si jej cht�j� p�ivlastnit a zach�zet s n�m jako s majetkem. V okam�iku, kdy p�ijdou policist�, aby ho zatkli, je r�d, �e u� bude kone�n� moci ��t chv�li s�m pro sebe. On, disident a n�rodn� hrdina, nepro��v� sv�j �d�l jako sl�vu, ale nese jej t�m�� jako absurdn� b�emeno. R�d by d�lal n�co jin�ho, zbavil se vlastn�ho osudu, ale nem��e: ocitl se v moci �ehosi siln�j��ho, n��eho, co jej p�esahuje a co Havel naz�v� �zodpov�dnost�. V tom spo��v� jeho �tos disentu. A v tom je obsa�en i skeptick� poznatek, ke kter�mu ov�em um� doj�t pouze dramatik nebo romanopisec. A sice, �e mezi charakterem a osudem nem��e nastat shoda, �e jedno mus� v�dy b�t ob�tov�no druh�mu a �e takov�to ob�ti jsou v�dy bolestiv�. Schopnost ironicky a skepticky nahl�et na vlastn� situaci, ochr�nit ji p�ed ve�ker�mi k��ovit�mi v�klady, pr�v� tato schopnost je podle Milana Kundery znakem Havlovy moudrosti.
V ned�vn� kampani proti Milanu Kunderovi se jako jeden z m�la rozumn�ch hlas� ozval hlas pr�v� V�clava Havla, kter� onu udava�skou af�ru ozna�il za natolik �patn� zinscenovanou, �e u� jen z toho d�vodu se obvin�n� z udava�stv� nezakl�d� na pravd�. Leccos nazna�uje, �e ko�eny tuzemsk�ho protikunderovk�ho syndromu by mohly v�st k Janu Pato�kovi. Na m�st� je v�ak opatrnost. Jako historik v�nuj�c� se filosofii �esk�ch d�jin prok�zal Pato�ka p�li a erudici, jeho studie o M�chovi jsou pozoruhodn�. A diletantsk� v�rok o Kunderov� rom�nu �ert, za kter� by m�l bez milosti vypadnout od zkou�ky student prvn�ho semestru estetiky, snad jako by ani nepoch�zel z Pato�kova pera�
Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik