Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Jsou revoluce lokomotivami d�jin?

Josef Mlejnek

Americk� konzervativn� historik polsk�ho p�vodu Martin Malia zem�el pr�v� p�ed p�ti lety � 19. Listopadu 2004. Bylo mu osmdes�t let. Nen� u n�s nezn�m� � v nakladatelstv� Argo vy�la v roce 2004 jeho kniha Sov�tsk� trag�die, s podtitulem D�jiny socialismu v Rusku 1817-1991. Pod pseudonymem Z publikoval v roce 1990 text, v n�m� p�edpov�d� krach perestrojky, nebo� sov�tsk� re�im (u� d��ve) pova�oval za nereformovateln� a Gorba�ova za �lov�ka p��li� spjat�ho s komunismem. Malia se jako jeden z prvn�ch na Z�pad� za�al zasazovat o to, aby se komunismu a nacismu p�estalo m��it dvoj�m metrem a tvrdit, �e Gulag byl n�co m�n� stra�liv�ho ne� Osv�tim.

V nakladatelstv� CDK pr�v� vy�lo Maliovo d�lo Lokomotivy d�jin. Revoluce a utv��en� modern�ho sv�ta. Vyd�n� t�to sv� st�ejn�, celo�ivotn� pr�ce, ji� dokon�il t�sn� p�ed smrt�, se autor nedo�kal � vy�la a� v roce 2007. T�matu se v�noval prakticky od roku 1975, kdy publikoval z�kladn� koncept. Nejde o historickou pr�ci ve vlastn�m smyslu, toto zad�n� Maliova monografie p�ekra�uje, nebo� americk� historik idej� hled� spole�n�ho jmenovatele revoluc� a sleduje jejich vnit�n� v�vojovou logiku - od t� �na��, husitsk� revoluce, po bol�evickou v roce 1917. Jsou revoluce skute�nou hnac� silou d�jin? Destruuj� je, nebo jim ud�vaj� sm�r? Ve jm�nu �eho k nim doch�zelo? A jist� nelze mezi v�echny kl�st rovn�tko. Alain Besan�on konstatuje, �e po jejich por�ce �i jin�m konci u� nikdy potom nedo�lo k obnoven� statu quo ante.

Vlastn� recenzi na knihu dod�m pozd�ji, pro �ten��e Virtually p�ikl�d�m jednu podkapitolu obs�hl� studie o Lokomotiv�ch d�jin pr�v� od Alaina Besan�ona, kter� se k Maliovi hl�s� jako ke sv�mu u�iteli. (jfm)



Maliova mluvnice revoluc�

Alain Besan�on
(�)
Nacismus a marxismus

Malia se zab�v� pouze ur�it�mi revolucemi. Jeho sch�ma lze snadno vzt�hnout na �pan�lskou revoluci, kter� se zavr�ila v roce 1975. Jestli�e se p�echod k modern�mu z��zen� �asto uskute�nil bez revoluce, lze m�t za to, �e tomu tak bylo �asto v zem�ch, kde byla modernizace vnucena a vynucena shora v pr�b�hu napoleonsk�ch v�boj� (It�lie, Skandin�vie). Kupodivu v�ak ne��k� ani slovo o hitlerovsk� revoluci, co� je dosti p�ekvapuj�c�. N�mecko se, jak Malia uk�zal, zastavilo v p�li cesty: zablokoval je Bismarck�v kompromis a v�razn� �sp�nost tohoto re�imu, kter� p�etrvala a� do druh� sv�tov� v�lky. N�mecko v�ak sv�j ancien r�gime, sv� starobyl� z��zen� p��kaz� a stav� (die St�nde), chr�n�n� postupn� Lutherem, Bismarckem a dokonce soci�ln�mi demokraty jako byli Ebert a Noske, nelikvidovalo pod praporem marxismu-leninismu, ale pomoc� ideologie zcela odli�n�, jakou byl nacismus. Star� n�meck� rozvrstven� spole�nosti zni�ily hitlerovsk�, nikoli bol�evick� hordy. V roce 1945 bylo N�mecko po stolet�m sna�en� a za cenu bezprecedentn� katastrofy kone�n� p�ipraveno p�ej�t k modern� demokracii, tj. k tocquevillovsk� demokracii rovnosti podm�nek. Nacistick� epizoda netrvala na rozd�l od toho, co se stalo v komunistick�m Rusku, dostate�n� dlouho, aby mohla zcela rozlo�it spole�nost. V paradoxn�m smyslu slova ji �demokratizovala� a spole�nost byla po v�lce schopna p�evz�t moc, kterou j� poskytli z�padn� spojenci.

Pr�v� z tohoto d�vodu jsem v�hal a v�h�m p�ed hodnocen�m marxismu. Malia se v tomto ohledu shoduje s Ko�akowsk�m a tvrd�, �e komunismus je u� obsa�en v Komunistick�m manifestu z roku 1848. Stejn� jako Ko�akowski a tak� Fessard p�ikl�d� velk� v�znam Rukopis�m z roku 1844, co� je metafyzick� parahegelovsk� fantaz�rov�n�, kter� mohlo b�t publikov�no a� ve t�ic�t�ch letech, dost dlouho po bol�evick� revoluci. Lze v�ak napsat d�jiny po��tk� leninismu (co� jsem tak� u�inil) a p�ipsat v nich marxismu pouze p��le�itostnou a instrument�ln� roli. Lze se soust�edit na podm�nky, v nich� se v Rusku objevil fenom�n ideologick� sekty a nep�i��tat jej�m postupn� se objevuj�c�m doktr�n�m kauz�ln� v�znam. A sekta, budouc� strana, se jednak zrodila p�ed uveden�m marxismu do Ruska, jednak u� m�la jako c�l tot�ln� revoluci. Co potom p�inesl marxismus? �dajnou v�deckost Kapit�lu. Revolu�n� idea v ni�em nebo t�m�� v ni�em nevd��ila za sv�j vznik nezn�m�mu metafyzikovi Marxovi, nebo� ji� existovala v ucelen� podob� a s pl�nem na vytvo�en� strany u narodnik�, ale sekta se pot�ebovala ke sv�mu stmelov�n� a utvrzov�n� absolutn� jistotu, jakou poskytuje pozitivn� v�da, a s tou pr�v� p�ich�zel �v�deck�� Marx. Ona v�da o �kapitalismu� vyvozen� z obecn�ho a ��zen�ho pohybu d�jin se v N�mecku p�i kontaktu s fakty rozlo�ila. Bernstein ji pova�oval za pr�zdnou a zbyte�nou. Ne tak v Rusku, kde z�st�vala abstraktn� teori�. Lenin se svou sektou v n� absolutn� v��il a bez vyzbrojenosti touto �v�dou� by se v ��jnu 1917 neodv�il hodit svou s� na cel� Rusko.

�ryvek z recenze Alaina Besan�ona na Maliovu knihu Lokomotivx d�jin Commentaire 117, l�to 2007, s. 5-17.



Josef Mlejnek
 
  P��stupy: 7970 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA