Kvalita a profesionalita �T
p�epis po�adu
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
Vl�da by m�la vysv�tlit, pro� je�t� p�ed rokem pova�ovala eurozatyka� v rozporu s �stavou...
Moder�tor: Daniela Drtinov�
Ale m�me jinou vl�du dejme tomu.
(pozn�mka JD: A podle Drtinov� asi s novou vl�dou novou �stavu.)
N�zev: Eurozatyka�
Relace: Ud�losti, koment��e
Autor: Ji�� F. Potu�n�k, Roman Fojta
Moder�tor: Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Vl�dn� koalice se znovu pokus� prosadit tzv. eurozatyka�. Prezident v�era p�edlohu nepodepsal s t�m, �e poru�uje �eskou �stavu a z�kladn� lidsk� pr�va. Podle n�vrhu by ��ady mohly vydat ob�ana �esk� republiky, na kter�ho bude vydan� evropsk� zatyka�, do jin�ho st�tu Evropsk� unie. Opat�en� m� pomoct hlavn� v boji proti terorismu.
Evropsk� komise odm�t�, �e by eurozatyka� zasahoval do pr�vn� suverenity �lensk�ch st�t�. M� jim jen pomoci ve spole�n�m boji proti mezin�rodn�mu organizovan�mu zlo�inu.
Antonio Vitorino, �len EK pro vnitro a justici:
Zav�d�me syst�m, kter� v�echny �lensk� zem� zavazuje respektovat evropskou konvenci lidsk�ch prv�, kde jsou pr�vn� z�ruky pro odsouzen� i pro zat�en�. Evropsk� zatyka� je jen n�stroj ve zcela nez�visl�ch rukou �lensk�ch st�t�.
Evropsk� unie se na evropsk�m zatyka�i dohodla u� v roce 2001. Od ledna leto�n�ho roku m�l platit ve v�ech st�tech evropsk� 15 a od �ervence i 25. It�lie a �esko jsou posledn�, kter� pr�vn� normu zakotvenou i v p��stupov� smlouv� neuvedly do �ivota.
Aby se poslanc�m poda�ilo veto V�clava Klause p�ehlasovat, mus� jich pro eurozatyka� zvednout ruku minim�ln� 101. Opozice s prezidentem souhlas�, vl�dn� koalice ne.
Miroslav Kalousek, poslanec a p�edseda KDU-�SL:
U� v�bec bychom si m�li d�t pozor na to, aby d�ky na�emu chov�n�, nap��klad d�ky odm�t�n� eurozatyka�e se nestala �esk� republika �to�i�t�m mezin�rodn�ch zlo�inc�.
Petr Ne�as, m�stop�edseda ODS:
Jsem p�esv�d�en, �e eurozatyka� nechr�n� dob�e z�jmy ob�an� �esk� republiky.
Podle poslanc� se dal�� jedn�n� ur�it� neobejdou bez diskuse o p��padn� zm�n� �stavy. Premi�r Stanislav Gross v���, �e se nakonec eurozatyka� prosadit poda��.
Stanislav Gross, p�edseda vl�dy:
Nevid�m d�vod, pro� by �esk� republika m�la b�t jedin�m ostr�vkem, kde se prost� n�rodn� z�jmy prosazuj� t�m, �e tady budeme tolerantn� k z�va�n�m zlo�inc�m.
Katharina von Schurbeinov�, mluv�� zastoupen� EK v �R:
�esk� legislativn� proces je�t� po��d prob�h�, tak po�k�me, jak bude kone�n� verze.
Eurozatyka� je 9. p�edloha, kterou V�clav Klaus ve funkci prezidenta vetoval. Zat�m poka�d� ale poslanci jeho veto p�ehlasovali.
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Evropsk� zat�kac� rozkaz, tzv. eurozatyka� m� umo�nit vyd�v�n� ob�an� ke st�h�n� do jin�ch �lensk�ch zem� Evropsk� unie. Krom� �esk� republiky a It�lie jej schv�lily v�echny �lensk� st�ty. Eurozatyka� m� usnadnit mezin�rodn� justi�n� spolupr�ci. Na jeho z�klad� m��e b�t vyd�n do n�kter� z �lensk�ch zem� unie �lov�k podez�el� nap��klad z terorismu, obchodu s lidmi, pedof�lie, korupce nebo obchodu s drogami �i zbran�mi.
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Co vad� prezidentu V�clavu Klausovi nejv�c na tom eurozatyka�i?
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
Vad� mu rozpor s �eskou �stavou, proto�e sou��st� �esk� �stavy, co� je listina lidsk�ch pr�v a svobod �esk� ob�an nesm� b�t nucen k opu�t�n� sv� zem� a tato novela vlastn� nut� �esk� ��ady, aby �esk� ob�any vyd�valy ciz� moci. Pan prezident to pova�uje za proti�stavn�.
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Souhlas�te s t�mto vyj�d�en�m, s t�mto n�zorem?
Petr Dimun, mluv�� ministerstva spravedlnosti:
Tak samoz�ejm� n�zory prezidenta republiky jsou legitimn�. Ministerstvo spravedlnosti jako p�edkladatel tohoto z�kona s t�m n�zorem nesouhlas� a to z toho d�vodu, �e samoz�ejm� vedlo diskuse s pr�vn�ky, kte�� se specializuj� na �stavu a ten n�zor je takov�, �e ten smysl toho �l�nku je takov�, �e se jedn� pouze o vyd�v�n� trval�, nikoliv do�asn�. V tomto p��pad� by o vyd�n� rozhodoval v�dycky soud a musel by zde b�t p�semn� z�vazek strany zem�, do kter� je ten ob�an vyd�v�n, �e pokud se rozhodne nastoupit trest v �esk� republice, tedy ten trest m��e nastoupit v �esk� republice, to znamen� nejedn� se o trval� vyd�v�n�. A je to vlastn� sv�m zp�sobem pos�len� teritoria v�konu trestu, resp. soudn�ho ��zen� a zaji��uje se lep�� v�kon toho soudn�ho jedn�n�, proto�e samoz�ejm� v m�st�, kde ten �in �lov�k vykon�, je v�ce d�kaz� a je potom lep�� i pr�hledn�j�� to soudn� jedn�n�.
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
S t�mto n�zorem se prezident republiky sezn�mil?
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
V�te, nejenom prezident republiky, ale pane mluv��, ��k�te n�zor vl�dy dnes, p�ed p�l rokem nebo p�ed rokem? P�ed rokem toti� �esk� vl�da byla toho n�zoru, �e takov� krok by byl v rozporu s �stavou a tak p�edlo�ila parlamentu takovou zm�nu �stavy, kter� by tento princip umo�nila. Parlament tuto zm�nu �stavy zam�tl a vl�da se sna�ila propa�ovat zm�nu do norm�ln�ho b�n�ho z�kona. A to je proti�stavn�.
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Ov�em n�zor se zm�nil, ale n�zor prezidenta republiky z�stal stejn�?
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
Z�st�v�, ale vl�da by m�la vysv�tlit, pro� je�t� p�ed rokem pova�ovala v rozporu s �stavou...
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Ale m�me jinou vl�du dejme tomu.
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
Ne, ten z�kon samoz�ejm� p�edlo�ila stejn� vl�da, i zm�nu �stavn�ho...
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Ov�em jsme v minulosti. Vzal prezident v �vahu i tu slo�itou situaci v boji s teroristy a to, �e by ta justi�n� spolupr�ce m�la b�t t�sn�j��, alespo� podle vyj�d�en� Evropsk� unie?
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
Samoz�ejm�, �e v boji s teroristy sou�asn� pr�vn� �pravy nijak nep�ek��, ale je t�eba p�ipomenout, �e v�c se t�k� na�ich ob�an�. J� mysl�m, �e �esk� pr�vn� ��d a �esk� soudy jsou sto soudit na�e ob�any podle na�ich z�kon�, kde�to tato novela by nutila �esk� ob�any, aby byli vyd�v�ni v �anc b�t souzeni ciz�mi soudy podle ciz�ch z�kon�.
Petr Dimun, mluv�� ministerstva spravedlnosti:
Tak j� bych odm�tl "vyd�vat v �anc". Vyjad�ujete jakousi ned�v�ru v��i soudn�mu syst�mu v evropsk�ch zem�ch, co� je dosti nebezpe�n�. Druh� v�c samoz�ejm� je, �e vl�da p�edkl�d� jako mo�nost novely t� �stavy, nikoliv tedy prost� �e by �ekla, �e je to v rozporu s �stavou, ta mo�nost tam byla vyj�d�ena a Poslaneck� sn�movna to odm�tla nikoliv vl�dn� v�t�inou, ale kvalifikovanou v�t�inou, to znamen� nejenom poslanci vl�dn� v�t�iny, to znamen�, �e tam ta mo�nost byla a Poslaneck� sn�movna vyj�d�ila t�m, jak rozhodla, tedy �e nen� pot�eba, nen� nutnost novelizovat �stavu. �ili ta mo�nost zde byla a Poslaneck� sn�movna ji nevyu�ila.
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
J� bych v�s cht�l usv�d�it z omylu, proto�e v d�vodov� zpr�v� tehdej��ho n�vrhu vl�dy se prav�: "k nezbytn�mu prolomen� z�sady nevyd�v�n� vlastn�ch ob�an� je proto nutn� novelizace Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod".
Petr Dimun, mluv�� ministerstva spravedlnosti:
Poslaneck� sn�movna ale vyj�d�ila n�zor, �e to nutn� nen�, resp. n�zor Poslaneck� sn�movny.
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Te� se pod�vejme, jak evropsk� zatyka� vznikal.
Soudce Renaud van Ruymbeke je jedn�m z duchovn�ch v�dce eurozatyka�e. Vid�l, co dok�e organizovan� zlo�in na nejvy��� �rovni i to, jak m��e b�t justice bezbrann�.
Renaud van Ruymbeke, soudce:
M��ete zalo�it firmu v jedn� zemi, ��et otev��t ve druh� a bydlet ve t�et�. Dnes je to snadn� a kdybych byl zlo�inec, kdo by to v�d�l? Mo�n� se k nim p�id�m. Je to hra�ka.
U� v roce 96 pa��sk� soudce, kter� rozdm�chal i korup�n� af�ru ob�� spole�nosti Elf, spole�n� s 5 kolegy z dal��ch evropsk�ch zem� inicioval tzv. �enevskou v�zvu. V roce 2001 na jej�m z�klad� Evropsk� unie vytvo�ila eurozatyka�.
Renaud van Ruymbeke, soudce:
Kdybychom se o to sna�ili p�ed 11. z���m, byla by odpov�� negativn�. �tok na Spojen� st�ty to zm�nil, ale st�le je zde siln� nacionalistick� trend, kter� stav� n�rodn� suverenitu i nad vytv��en� evropsk�ho justi�n�ho prostoru. Eurozatyka� p�ich�z� v nejvy��� �as.
D�ky eurozatyka�i se anglo-ir��an Nadhmi Auchi ,vlivn� obchodn�k obvin�n� v p��padu Elf, dostal po 3 letech p�ed soud. Brit�nie ho vydala Francii.
Renaud van Ruymbeke, soudce:
Vytvo�ili jsme nov� stupe� mezin�rodn� spolupr�ce, ale je�t� jsme t�m nepostoupili k z�rodku skute�n�ho evropsk�ho justi�n�ho syst�mu. Nem�me ani jednotn� pr�vn� prostor, ani spole�n�ho evropsk�ho prokur�tora.
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
�ekali by �esko n�jak� pot�e, kdyby skute�n� nep�ijalo eurozatyka�? Mohl by n�s Brusel n�jak pokutovat nap��klad?
Petr Dimun, mluv�� ministerstva spravedlnosti:
Tak ono samo o sob� t�m, �e by �esk� republika nep�ijala ten z�kon, resp. novelu trestn�ho z�konu, kter� se ��k� eurozatyka�, tak by se dostala do rozporu s vlastn� �stavou, proto�e v odstavci 1 �l�nku 2 se prav�, �e �esk� republika pln� sv� mezin�rodn� z�vazky, v tomto p��pad� by tedy neplnila u smlouvy o p�istoupen� k EU a to je dost z�va�n� zp�sob.
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
A reakce Evropsk� unie by byla jak�?
Petr Dimun, mluv�� ministerstva spravedlnosti:
Samoz�ejm� negativn� v tom smyslu, �e bychom mohli �ekat n�jak� kroky sm�rem k �esk� republice v p��pad� vyjedn�v�n� o �enghensk�m prostoru. Druh v�c je...
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Jak� konkr�tn�?
Petr Dimun, mluv�� ministerstva spravedlnosti:
No, �e by bylo mnohem slo�it�j�� vyjedn�vat p�istoupen� k tomuto prostoru. Nechci ��kat, �e by nakonec to bylo i n�jak�m zp�sobem pro �eskou republiku zam�eno, ale druh� v�c je a to je je�t� z�va�n�j��, snad to, �e st�ty, kter� p�ijaly ten eurozatyka�, jsou to v�echny okoln� st�ty �esk� republiky, vlastn� i Slovensko, kter� m� podobn� ustanoven� listiny, tak tuto diskusi v�bec nem�lo v�st, proto�e zde tato ot�zka rozporu s �stavou v�bec nenastala, ��k�m, �e m�me stejn� ustanoven�, tak se vystavujeme tomu, �e ostatn� st�ty vypov�daj� smlouvy o vyd�v�n� zlo�inc� a �esk� republika se m��e dostat do nebezpe�n�ho vakua, to znamen� v p��pad�, �e bude ��dat o vyd�n� ob�ana, kter� sp�chal na jej�m �zem� trestn� �in ze zem�, kter� m� eurozatyka�, tak samoz�ejm� se vystavuje tomu, �e nebude moci po��dat o vyd�n� tohoto �lov�ka, co� je samoz�ejm� v p��pad� �esk� republiky dost �patn� postaven�.
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Po��tal pan prezident s t�mito probl�my p�i sv�m rozhodov�n�?
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
Samoz�ejm� a sv� zd�vodn�n�...
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Nezd�ly se mu tak v�n�?
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
Zd�ly se mu v�n� a ve sv�m zd�vodn�n�, kter� tady m�m t�ko prostor p�edest��t, v�echny tyto d�vody vyvrac�. Ale m� u pana mluv��ho zaujala jin� v�ta, �e pokud politik, kter� je zvolen v t�to zemi, neodhlasuje vl�dn� n�vrh, tak se chov� proti�stavn�. To znamen�, �e jak�koliv n�vrh, ke kter�mu se vl�da zav�e v zahrani��, ��kal pan mluv��, �e by se dostal do rozporu s �eskou �stavou n�kdo, kdo bych cht�l neodhlasovat n�vrh...
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
My po��d citujeme tu �stavu a po��d se s n� tady, d� se ��ci, ml�t�me po hlav�, ale to asi nebude c�l dne�n� debaty.
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
To je pr�v� nejd�le�it�j�� ��ci.
Moder�tor (Veronika Sedl��kov�, Daniela Drtinov�):
Ano, ale m�te r�zn� n�zory.
Ladislav Jakl, poradce prezidenta republiky:
Vl�da se pokusila oblafnout n� �stavn� syst�m a kdy� j� nevy�la zm�na �stavy p��mo, pokou�� se to d�lat nep��mo.
25. srpna 2004
P�epis po�adu
Nab�z�me V�m p�episy v�znamn�j��ch diskusn�ch po�ad�, kter� stoj� za to si p�e��st!