Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Klaus versus Burs�k aneb st�tn�k nebo pi�i�vor

Jan Schwippel

V ned�ln� debat� OVM dne 25. b�ezna 2007 m� zaujala roztr�ka mezi Martinem Burs�kem (p�edsedou Strany zelen�ch) a ��fem Politick�ho odboru Kancel��e prezidenta republiky Ladislavem Jaklem. Velmi jsem se pozastavil nad slovy pana Burs�ka o tom, �e V�clav Klaus se pr� �zesm�nil� v debat� o glob�ln�m oteplov�n� (poskytnut�m sv�ch odpov�d� na ot�zky U.S. Kongresu) a �e Burs�k nech� slova pana Jakla �p�elo�it a rozes�lat, aby bylo vid�t, �emu mus� (Zelen�) �elit�.

Tato polemika jist� p�edznamen�v� debatu, kter� n�s �ek� a nemine, toti� debatu o tom, jak� je V�clav Klaus vlastn� prezident, jestli jsou ve sv�t� jeho n�zory br�ny v�n� v �vahu, zkr�tka zda m� V�clav Klaus jako politik sv�tu co ��ci (Martin Burs�k si evidentn� mysl�, �e ne a �e by m�l rad�ji ml�et). S t�m souvis� ot�zka, jak v�znamn� je vlastn� V�clav Klaus politik, m��eno srovn�n�m s ostatn�mi prezidenty �lensk�ch st�t� sou�asn� EU, p��padn� jak v tomto srovn�n� dopadaj� navz�jem nejv�znamn�j�� �e�t� politici.


Je nap�. mo�no zadat p��slu�n� jm�no na vyhled�va�i Altavista, porovnat v�sledky pro jm�na v�ech prezident� a sledovat, co se stane. Vylou��me-li monarchie, kter�ch je v EU celkem �est (jmenovit� Belgie, D�nsko, Nizozemsko, �pan�lsko, �v�dsko a Spojen� kr�lovstv�), a jejich� hlavy-monarchy nelze s prezidenty bez dal��ho z pochopiteln�ch d�vod� p��mo srovn�vat, dostaneme n�sleduj�c� top ten (tu�n� jsou ozna�eni zde i v dal��m prezidenti st�t� srovnateln�ho po�tu obyvatel, tj. �R, Portugalska, �ecka a Ma�arska):


Tabulka �. 1 � po�et str�nek prezident� EU na www.altavista.com
po�. jm�no st�t po�et str�nek
1 Jacques Chirac Francie 10,300,000
2 V�clav Klaus �esk� rep. 982,000
3 Horst K�hler N�mecko 952,000
4 Traian Basescu Rumunsko 625,000
5 Giorgio Napolitano It�lie 545,000
6 Lech Kaczy�ski Polsko 498,000
7 Tarja Halonen Finsko 443,000
8 Mary McAleese Irsko 420,000
9 An�bal Cavaco Silva Portugalsko 363,000
10 Heinz Fischer Rakousko 243,000


Ostatn� prezidenti, v�etn� nap��klad slovensk�ho Ivana Ga�parovi�e, ale tak�Karolose Papouliase (�ecko) a L�szl� S�lyoma (Ma�arsko), u� vyk�zali m�n� ne� sto tis�c str�nek. Tento v�sledek m� pon�kud p�ekvapil. Je pravda, �e Chirac p�edstihl ostatn� o jeden ��d (konkr�tn� t�eba V�clava Klause 10,5 kr�t), ale Klaus na druh�m m�st� porazil prezidenty mnohem v�t��ch st�t� K�hlera, Napolitana, Kaczy�sk�ho i rakousk�ho Heinze Fischera.
Nakolik je ale takov�hle pokus relevantn�? B�hv�jak� str�nky se to na altavist� objevuj�. Nejde tu o shodu jmen? (i kdy� jsem poctiv� zad�val t�eba �Vaclav Klaus�, ne �Vaclav� a �Klaus�). L�pe bude vyzkou�et n�jak� novin��sk� archiv, nejl�pe sv�tov� uzn�van� a respektovan� noviny. Tak t�eba New York Times. Jsou �adou politick�ch expert� uzn�v�ny za relevantn� zdroj a maj� tu v�hodu, �e na jejich webov� str�nce (www.nytimes.com) je voln� dostupn� on-line archiv od roku 1981. Zadal jsem tedy poctiv� jm�na v�ech prezident� a obdr�el n�sleduj�c� v�sledek:


Tabulka �. 2 � po�et v�skyt� v New York Times on-line od r. 1981
po�. jm�no st�t po�et v�skyt�
1. Jacques Chirac Francie 4262
2. V�clav Klaus �esk� rep. 219
3. Horst K�hler N�mecko 87
4. An�bal Cavaco Silva Portugalsko59
5. Lech Kaczynski Polsko 47
6. Karolos Papoulias �ecko 45
7. Mary McAleese Irsko 39
8. Giorgio Napolitano It�lie 33
9. Tarja Halonen Finsko 29
10. Janez Drnov�ek Slovinsko 20
11. Heinz Fischer Rakousko 15
12. Traian Basescu Rumunsko 14
13. Georgi Parvanov Bulharsko 13
14. Ivan Ga�parovi� Slovensko 6
15. L�szlo Sz�lyom Ma�arsko 3



Po�ad� tedy bylo potvrzeno, ba Klausova pozice se je�t� upevnila. Rozd�l mezi prvn�m Chirakem a druh�m Klausem sice z�stal ��dov� (dokonce se je�t� o n�co prohloubil), ale zato se zv�raznil odstup V�clava Klause p�ed Horstem K�hlerem a v�emi ostatn�mi politiky.

Neobstoj� n�mitka, �e Klaus byl krom� prezidentem i premi�rem � to toti� plat� i o n�kter�ch jin�ch prezidentech a n�kdy dokonce ve v�t�� m��e. Tak nap��klad portugalsk� prezident An�bal Cavaco Silva byl premi�rem cel�ch deset let (1985-1995). Naopak t�eba Horst K�hler byl ��fem v�znamn� instituce (Mezin�rodn�ho m�nov�ho fondu), u n� lze o�ek�vat ohlas i u relevantn�ch m�di� v USA. V �esk�ch podm�nk�ch � vezmeme-li v potaz v�echny prezidenty a p�edsedy relevantn�ch politick�ch subjekt�, dostaneme tento obr�zek:


Tabulka �. 3 � NYT on-line od r. 1981, �e�i
po�. jm�no po�et po�et v�skyt�
1. V�clav Havel 1322
2.V�clav Klaus 240
3. Milo� Zeman 47
4. Vladim�r �pidla 21
5. Stanislav Gross 16
6. Mirek Topol�nek 10
7. Jan Ruml 7
8. Ji�� Paroubek 6
9. Josef Lux 4
10. Miroslav Greben��ek 1



V �esk�ch podm�nk�ch tedy Klause p�edstihl Havel, i kdy� ne tak v�razn� (pouze 5,5 kr�t). V�imn�me si, �e Klausovy �z�sahy� (240) �in� v�razn� v�ce ne� sou�et pro v�echny premi�ry za soc. dem. dohromady (90), a�koli se nap�. Vladim�r �pidla je�t� �p�i�ivuje� jako evropsk� komisa� a v souhrnu byli z�stupci �SSD p�edsedy vl�dy d�le ne� Klaus. Topol�nek je p�ed Paroubkem i p�esto, �e nen� je�t� ani zdaleka tak dlouho p�edsedou vl�dy. Mimochodem, p�nov� Filip, Kalousek a tak� akt�r ned�ln� debaty Martin Burs�k si nevyslou�ili v on-line archivu New York Times a� dosud ani jedin� z�znam.

Z cita�n�ch index� je nav�c zn�mo, �e u nich existuje tzv. �ideology bias�, tj. stran� bu� levici nebo pravici podle toho, na jakou stranu se samy p�ikl�n� (viz nap�. �l�nek Kleina a Chianga o tzv. Social Sciences Citation Index � SSCI, a levoto�ivosti jej�ho autora Eugena Garfielda). Tak�e by bylo dobr� tenhle obr�zek je�t� doplnit n�jak�m konzervativn�m m�diem.


Mezi konzervativn�mi think tanky b�v� velmi �asto citov�n CATO Institute, tak�e je vhodn� pou��t citace z jeho Cato Journal. Pokud se na jeho str�nku pod�v�me (pro �z�sahy� tam nen� uvedeno �asov� rozmez�, ale jde o z�znamy nejm�n� od roku 1995), �p�e�ij� z v��e uveden�ch prezident� pouze �ty�i, a to v tomto po�ad�:

Tabulka �. 4 � v�skyty v Cato Journal on- line
po�. jm�no po�et po�et v�skyt�
1. Jacques Chirac 53
2. V�clav Klaus 43
3. Horst K�hler 3
4. Lech Kaczy�ski 1


Tento pokus ukazuje, �e skute�n� v NYT stranili levicov�j��m st�tn�k�m a naopak opom�jeli pravici. Nyn� ji� Chirac udr�el n�skok jen st�� a odstup mezi Klausem a K�hlerem je nyn� z�sadn� a ��dov�. Tak� pod�v�me-li se na dom�c� sc�nu, je situace podstatn� odli�n�:


Tabulka �. 5 - v�skyty v Cato Journal on-line, �e�i
po�. jm�no po�et v�skyt�
1. V�clav Klaus 43
2. V�clav Havel 18
3. Mirek Topol�nek 7
4. Milo� Zeman 3
5. Stanislav Gross 1


Klaus je nyn� (pom�rn� v�razn�) nejcitovan�j��m �esk�m politikem a na t�et� m�sto posko�il Mirek Topol�nek. V�imn�te si, �e z po�ad� �vymizel� Ji�� Paroubek, kter� Cato Institutu nest�l za jedinou zm�nku �pochopiteln�, cht�lo by se ��ci.

Pod�vejme se nyn� na to, jak vypad� citovanost trochu jinde, konkr�tn� v Rusku (v jak�koli zemi EU by byl jeden nebo n�kolik prezident� ne�m�rn� zv�hodn�n).
Vyjd�me op�t z teze �kdo je �sp�n� ve vyhled�va��ch, je �sp�n� i ve sv�m oboru�. Nejlogi�t�j�� je vyu��t nejfrekventovan�j�� vyhled�va�, j�m� je i v Rusku google. Jen s mal�m up�esn�n�m � uve�me po�et nalezen�ch str�nek pro azbuku (pro ty, kte�� se j� ve �kole u� neu�ili, uvedu latinskou transkripci), aby jsme m�li jistotu, �e jde vskutku o rusk� str�nky a nikoli o zrcadla t�ch anglick�ch.

Pro rusk� google (www.google.ru) dostaneme n�sleduj�c�:

Tabulka �. 6 � �sp�nost ve vyhled�va�i www.google.ru, azbuka
po�. jm�no(azbuka) jm�no(latinka) st�t po�et str.
1. Жак Ширак Jacques Chirac Francie 411,000
2. Вайра Вике-Фрейберга Vaira Vike-Freiberga Loty�sko 111,000
3. Валдас Адамкус Valdas Adamkus Litva 90,600
4. Вацлав КлаусV�clav Klaus �R 65,100
5. Лех Качиньский Lech Kaczy�ski Polsko 41,400
6. Джорджо Наполитано Giorgio Napolitano It�lie 26,400
7. Траян Бэсеску Traian Basescu Rumunsko 22,900
8. Тарья Халонен Tarja Halonnen Finsko 19,400
9. Хайнц Фишер Heinz Fischer Rakousko 16,000
10. Георгий Пырванов Georgi Parvanov Bulharsko 13,900
11. Хорст Кёлер Horst K�hler N�mecko 13,700
12. Тоомас Ильвес Toomas Ilves Estonsko 5,100
13. Ласло Шойом L�sl� S�lyom Ma�arsko 675


Rusk� str�nky prezidentky Mary McAleese (Irsko) a prezident� An�bala Cavaco Silvy (Portugalsko), Karolose Papouliase (�ecko) a Ivana Ga�parovi�e (Slovensko) se na prvn� des�tce seznam� v�bec nenach�zej�, lze proto vych�zet z toho, �e jejich po�et se bude limitn� bl�it nule.

A v�sledek? Perspektiva se vskutku zm�nila, nap��klad se zcela propadl N�mec Horst K�hler a naopak se objevili n�kte�� jin�, v��e neuv�d�n�. V�clav Klaus je sice a� �tvrt�, ale za prezidentkou Loty�ska a prezidentem Litvy, co� je vzhledem k po�etn�m rusk�m men�in�m v t�chto st�tech pochopiteln�. Nav�c Loty�sko a Litva se v �americk�ch� vyhled�va��ch objevuj� zcela sporadicky, tak�e lze ��ci, �e Klaus je z relevantn�ch st�tn�k� znovu druh� nejlep�� i v tomto prost�ed�.


Takto by bylo mo�no pokra�ovat. Bylo by nap�. mo�no zkoumat podporu prezident� v jejich domovsk�ch zem�ch (a kritick� vyj�d�en� m�stn�ch politick�ch subjekt�, je� nejsou v ��dn�m p��pad� omezena na �eskou republiku a jej� hlavu st�tu) nebo se zam��let nad t�m, jak� d�l citac� je v pozitivn�m duchu a jak� v negativn�m. Jen�e: je apriori dobr�, jestli�e se (o n�kom) v�ichni vyjad�uj� pozitivn�? Neznamen� to, �e jde o �lov�ka nekonfliktn�ho, ale nikoho tak� nezaj�maj�c�ho? Podobn� by bylo mo�no vyhled�vat komplexn� cita�n� indexy (nap�. v��e zm�n�n� SSCI) nebo se zab�vat ot�zkou, v kter�ch obdob�ch a pro� byli jednotliv� prezidenti zmi�ov�ni. I v t�chto p��padech bychom se v�ak rychle dostali do t�m�� ne�e�iteln�ch interpreta�n�ch probl�m�: je nap�. dob�e, �e Horst K�hler nebo Giorgio Napolitano nebyli p�ed sv�m zvolen�m prezidentem t�m�� v�bec zmi�ov�ni? Jak� vliv na zm�nky po zvolen� m� dan� �stavn� syst�m a role prezidenta v n�m?


Co z toho v�eho plyne? Bylo by mo�n� ��ci, a� to mo�n� zn� nadnesen�, �e m�me velice zn�m�ho a sv�tov� uzn�van�ho prezidenta, a to jak v USA, tak i v Rusku. �e jeho v�hlas a reputace p�edstihuj� dokonce i prezidenty mnohem v�t��ch a v�razn� bohat��ch zem� (t�eba N�mecka nebo Rakouska) a samoz�ejm� velmi v�razn� prezidenty srovnateln�ch st�t�. �e bychom se nem�li za tuto skute�nost styd�t, ale naopak se k n� hrd� hl�sit a nenechat si od nikoho namluvit opak.


Zjednodu�en� anal�za je jist� jen pov�echn�m a hrub�m odrazem citovanosti a z�jmu o danou osobnost. Na druhou stranu v�ak nesporn� jistou vypov�dac� schopnost m�. A z n� vypl�v� ot�zka: je l�pe a) m�t v�eobecn� citovan�ho prezidenta, na n�j� je ve sv�t� ohlas a kter� vzbuzuje �adu reakc�, a� u� souhlasn�ch nebo odm�tav�ch, a kter� v�znamn� p�ekra�uje o�ek�van� dopad dan� zem� vzhledem k jej� velikosti a vlivu, anebo b) je l�pe m�t � slovy Milo�e Zemana � za prezidenta ned�le�it�ho �pi�i�vora�, kter� nikomu nevad�, ale tak� nikoho nezaj�m� a neinspiruje k reakc�m, a� u� souhlasu nebo polemice?

a) je spr�vn�. Alespo� podle m�ho n�zoru.



Jan Schwippel
Jan Schwippel - poslanec ODS z berounsk�ho regionu
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 12556 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA