Klaus versus Burs�k aneb st�tn�k nebo pi�i�vor
Jan Schwippel
V ned�ln� debat� OVM dne 25. b�ezna 2007 m� zaujala roztr�ka mezi Martinem Burs�kem (p�edsedou Strany zelen�ch) a ��fem Politick�ho odboru Kancel��e prezidenta republiky Ladislavem Jaklem. Velmi jsem se pozastavil nad slovy pana Burs�ka o tom, �e V�clav Klaus se pr� �zesm�nil� v debat� o glob�ln�m oteplov�n� (poskytnut�m sv�ch odpov�d� na ot�zky U.S. Kongresu) a �e Burs�k nech� slova pana Jakla �p�elo�it a rozes�lat, aby bylo vid�t, �emu mus� (Zelen�) �elit�.
Tato polemika jist� p�edznamen�v� debatu, kter� n�s �ek� a nemine, toti� debatu o tom, jak� je V�clav Klaus vlastn� prezident, jestli jsou ve sv�t� jeho n�zory br�ny v�n� v �vahu, zkr�tka zda m� V�clav Klaus jako politik sv�tu co ��ci (Martin Burs�k si evidentn� mysl�, �e ne a �e by m�l rad�ji ml�et). S t�m souvis� ot�zka, jak v�znamn� je vlastn� V�clav Klaus politik, m��eno srovn�n�m s ostatn�mi prezidenty �lensk�ch st�t� sou�asn� EU, p��padn� jak v tomto srovn�n� dopadaj� navz�jem nejv�znamn�j�� �e�t� politici.
Je nap�. mo�no zadat p��slu�n� jm�no na vyhled�va�i Altavista, porovnat v�sledky pro jm�na v�ech prezident� a sledovat, co se stane. Vylou��me-li monarchie, kter�ch je v EU celkem �est (jmenovit� Belgie, D�nsko, Nizozemsko, �pan�lsko, �v�dsko a Spojen� kr�lovstv�), a jejich� hlavy-monarchy nelze s prezidenty bez dal��ho z pochopiteln�ch d�vod� p��mo srovn�vat, dostaneme n�sleduj�c� top ten (tu�n� jsou ozna�eni zde i v dal��m prezidenti st�t� srovnateln�ho po�tu obyvatel, tj. �R, Portugalska, �ecka a Ma�arska):
Tabulka �. 1 � po�et str�nek prezident� EU na www.altavista.com | |
po�. | jm�no | st�t | po�et str�nek | 1 | Jacques Chirac | Francie | 10,300,000 | 2 | V�clav Klaus | �esk� rep. | 982,000 | 3 | Horst K�hler | N�mecko | 952,000 | 4 | Traian Basescu | Rumunsko | 625,000 | 5 | Giorgio Napolitano | It�lie | 545,000 | 6 | Lech Kaczy�ski | Polsko | 498,000 | 7 | Tarja Halonen | Finsko | 443,000 | 8 | Mary McAleese | Irsko | 420,000 | 9 | An�bal Cavaco Silva | Portugalsko | 363,000 | 10 | Heinz Fischer | Rakousko | 243,000 |
Ostatn� prezidenti, v�etn� nap��klad slovensk�ho Ivana Ga�parovi�e, ale tak�Karolose Papouliase (�ecko) a L�szl� S�lyoma (Ma�arsko), u� vyk�zali m�n� ne� sto tis�c str�nek. Tento v�sledek m� pon�kud p�ekvapil. Je pravda, �e Chirac p�edstihl ostatn� o jeden ��d (konkr�tn� t�eba V�clava Klause 10,5 kr�t), ale Klaus na druh�m m�st� porazil prezidenty mnohem v�t��ch st�t� K�hlera, Napolitana, Kaczy�sk�ho i rakousk�ho Heinze Fischera. Nakolik je ale takov�hle pokus relevantn�? B�hv�jak� str�nky se to na altavist� objevuj�. Nejde tu o shodu jmen? (i kdy� jsem poctiv� zad�val t�eba �Vaclav Klaus�, ne �Vaclav� a �Klaus�). L�pe bude vyzkou�et n�jak� novin��sk� archiv, nejl�pe sv�tov� uzn�van� a respektovan� noviny. Tak t�eba New York Times. Jsou �adou politick�ch expert� uzn�v�ny za relevantn� zdroj a maj� tu v�hodu, �e na jejich webov� str�nce (www.nytimes.com) je voln� dostupn� on-line archiv od roku 1981. Zadal jsem tedy poctiv� jm�na v�ech prezident� a obdr�el n�sleduj�c� v�sledek:
Tabulka �. 2 � po�et v�skyt� v New York Times on-line od r. 1981 | |
po�. | jm�no | st�t | po�et v�skyt� | 1. | Jacques Chirac | Francie | 4262 | 2. | V�clav Klaus | �esk� rep. | 219 | 3. | Horst K�hler | N�mecko | 87 | 4. | An�bal Cavaco Silva | Portugalsko | 59 | 5. | Lech Kaczynski | Polsko | 47 | 6. | Karolos Papoulias | �ecko | 45 | 7. | Mary McAleese | Irsko | 39 | 8. | Giorgio Napolitano | It�lie | 33 | 9. | Tarja Halonen | Finsko | 29 | 10. | Janez Drnov�ek | Slovinsko | 20 | 11. | Heinz Fischer | Rakousko | 15 | 12. | Traian Basescu | Rumunsko | 14 | 13. | Georgi Parvanov | Bulharsko | 13 | 14. | Ivan Ga�parovi� | Slovensko | 6 | 15. | L�szlo Sz�lyom | Ma�arsko | 3 |
Po�ad� tedy bylo potvrzeno, ba Klausova pozice se je�t� upevnila. Rozd�l mezi prvn�m Chirakem a druh�m Klausem sice z�stal ��dov� (dokonce se je�t� o n�co prohloubil), ale zato se zv�raznil odstup V�clava Klause p�ed Horstem K�hlerem a v�emi ostatn�mi politiky.
Neobstoj� n�mitka, �e Klaus byl krom� prezidentem i premi�rem � to toti� plat� i o n�kter�ch jin�ch prezidentech a n�kdy dokonce ve v�t�� m��e. Tak nap��klad portugalsk� prezident An�bal Cavaco Silva byl premi�rem cel�ch deset let (1985-1995). Naopak t�eba Horst K�hler byl ��fem v�znamn� instituce (Mezin�rodn�ho m�nov�ho fondu), u n� lze o�ek�vat ohlas i u relevantn�ch m�di� v USA. V �esk�ch podm�nk�ch � vezmeme-li v potaz v�echny prezidenty a p�edsedy relevantn�ch politick�ch subjekt�, dostaneme tento obr�zek:
Tabulka �. 3 � NYT on-line od r. 1981, �e�i | po�. | jm�no po�et | po�et v�skyt� | 1. | V�clav Havel | 1322 | 2. | V�clav Klaus | 240 | 3. | Milo� Zeman | 47 | 4. | Vladim�r �pidla | 21 | 5. | Stanislav Gross | 16 | 6. | Mirek Topol�nek | 10 | 7. | Jan Ruml | 7 | 8. | Ji�� Paroubek | 6 | 9. | Josef Lux | 4 | 10. | Miroslav Greben��ek | 1 |
V �esk�ch podm�nk�ch tedy Klause p�edstihl Havel, i kdy� ne tak v�razn� (pouze 5,5 kr�t). V�imn�me si, �e Klausovy �z�sahy� (240) �in� v�razn� v�ce ne� sou�et pro v�echny premi�ry za soc. dem. dohromady (90), a�koli se nap�. Vladim�r �pidla je�t� �p�i�ivuje� jako evropsk� komisa� a v souhrnu byli z�stupci �SSD p�edsedy vl�dy d�le ne� Klaus. Topol�nek je p�ed Paroubkem i p�esto, �e nen� je�t� ani zdaleka tak dlouho p�edsedou vl�dy. Mimochodem, p�nov� Filip, Kalousek a tak� akt�r ned�ln� debaty Martin Burs�k si nevyslou�ili v on-line archivu New York Times a� dosud ani jedin� z�znam.
Z cita�n�ch index� je nav�c zn�mo, �e u nich existuje tzv. �ideology bias�, tj. stran� bu� levici nebo pravici podle toho, na jakou stranu se samy p�ikl�n� (viz nap�. �l�nek Kleina a Chianga o tzv. Social Sciences Citation Index � SSCI, a levoto�ivosti jej�ho autora Eugena Garfielda). Tak�e by bylo dobr� tenhle obr�zek je�t� doplnit n�jak�m konzervativn�m m�diem.
Mezi konzervativn�mi think tanky b�v� velmi �asto citov�n CATO Institute, tak�e je vhodn� pou��t citace z jeho Cato Journal. Pokud se na jeho str�nku pod�v�me (pro �z�sahy� tam nen� uvedeno �asov� rozmez�, ale jde o z�znamy nejm�n� od roku 1995), �p�e�ij� z v��e uveden�ch prezident� pouze �ty�i, a to v tomto po�ad�:
Tabulka �. 4 � v�skyty v Cato Journal on- line | po�. | jm�no po�et | po�et v�skyt� | 1. | Jacques Chirac | 53 | 2. | V�clav Klaus | 43 | 3. | Horst K�hler | 3 | 4. | Lech Kaczy�ski | 1 |
Tento pokus ukazuje, �e skute�n� v NYT stranili levicov�j��m st�tn�k�m a naopak opom�jeli pravici. Nyn� ji� Chirac udr�el n�skok jen st�� a odstup mezi Klausem a K�hlerem je nyn� z�sadn� a ��dov�. Tak� pod�v�me-li se na dom�c� sc�nu, je situace podstatn� odli�n�:
Tabulka �. 5 - v�skyty v Cato Journal on-line, �e�i | po�. | jm�no | po�et v�skyt� | 1. | V�clav Klaus | 43 | 2. | V�clav Havel | 18 | 3. | Mirek Topol�nek | 7 | 4. | Milo� Zeman | 3 | 5. | Stanislav Gross | 1 |
Klaus je nyn� (pom�rn� v�razn�) nejcitovan�j��m �esk�m politikem a na t�et� m�sto posko�il Mirek Topol�nek. V�imn�te si, �e z po�ad� �vymizel� Ji�� Paroubek, kter� Cato Institutu nest�l za jedinou zm�nku �pochopiteln�, cht�lo by se ��ci.
Pod�vejme se nyn� na to, jak vypad� citovanost trochu jinde, konkr�tn� v Rusku (v jak�koli zemi EU by byl jeden nebo n�kolik prezident� ne�m�rn� zv�hodn�n). Vyjd�me op�t z teze �kdo je �sp�n� ve vyhled�va��ch, je �sp�n� i ve sv�m oboru�. Nejlogi�t�j�� je vyu��t nejfrekventovan�j�� vyhled�va�, j�m� je i v Rusku google. Jen s mal�m up�esn�n�m � uve�me po�et nalezen�ch str�nek pro azbuku (pro ty, kte�� se j� ve �kole u� neu�ili, uvedu latinskou transkripci), aby jsme m�li jistotu, �e jde vskutku o rusk� str�nky a nikoli o zrcadla t�ch anglick�ch.
Pro rusk� google (www.google.ru) dostaneme n�sleduj�c�:
Tabulka �. 6 � �sp�nost ve vyhled�va�i www.google.ru, azbuka | po�. | jm�no(azbuka) | jm�no(latinka) | st�t | po�et str. | 1. | Жак Ширак | Jacques Chirac | Francie | 411,000 | 2. | Вайра Вике-Фрейберга | Vaira Vike-Freiberga | Loty�sko | 111,000 | 3. | Валдас Адамкус | Valdas Adamkus | Litva | 90,600 | 4. | Вацлав Клаус | V�clav Klaus | �R | 65,100 | 5. | Лех Качиньский | Lech Kaczy�ski | Polsko | 41,400 | 6. | Джорджо Наполитано | Giorgio Napolitano | It�lie | 26,400 | 7. | Траян Бэсеску | Traian Basescu | Rumunsko | 22,900 | 8. | Тарья Халонен | Tarja Halonnen | Finsko | 19,400 | 9. | Хайнц Фишер | Heinz Fischer | Rakousko | 16,000 | 10. | Георгий Пырванов | Georgi Parvanov | Bulharsko | 13,900 | 11. | Хорст Кёлер | Horst K�hler | N�mecko | 13,700 | 12. | Тоомас Ильвес | Toomas Ilves | Estonsko | 5,100 | 13. | Ласло Шойом | L�sl� S�lyom | Ma�arsko | 675 |
Rusk� str�nky prezidentky Mary McAleese (Irsko) a prezident� An�bala Cavaco Silvy (Portugalsko), Karolose Papouliase (�ecko) a Ivana Ga�parovi�e (Slovensko) se na prvn� des�tce seznam� v�bec nenach�zej�, lze proto vych�zet z toho, �e jejich po�et se bude limitn� bl�it nule.
A v�sledek? Perspektiva se vskutku zm�nila, nap��klad se zcela propadl N�mec Horst K�hler a naopak se objevili n�kte�� jin�, v��e neuv�d�n�. V�clav Klaus je sice a� �tvrt�, ale za prezidentkou Loty�ska a prezidentem Litvy, co� je vzhledem k po�etn�m rusk�m men�in�m v t�chto st�tech pochopiteln�. Nav�c Loty�sko a Litva se v �americk�ch� vyhled�va��ch objevuj� zcela sporadicky, tak�e lze ��ci, �e Klaus je z relevantn�ch st�tn�k� znovu druh� nejlep�� i v tomto prost�ed�.
Takto by bylo mo�no pokra�ovat. Bylo by nap�. mo�no zkoumat podporu prezident� v jejich domovsk�ch zem�ch (a kritick� vyj�d�en� m�stn�ch politick�ch subjekt�, je� nejsou v ��dn�m p��pad� omezena na �eskou republiku a jej� hlavu st�tu) nebo se zam��let nad t�m, jak� d�l citac� je v pozitivn�m duchu a jak� v negativn�m. Jen�e: je apriori dobr�, jestli�e se (o n�kom) v�ichni vyjad�uj� pozitivn�? Neznamen� to, �e jde o �lov�ka nekonfliktn�ho, ale nikoho tak� nezaj�maj�c�ho? Podobn� by bylo mo�no vyhled�vat komplexn� cita�n� indexy (nap�. v��e zm�n�n� SSCI) nebo se zab�vat ot�zkou, v kter�ch obdob�ch a pro� byli jednotliv� prezidenti zmi�ov�ni. I v t�chto p��padech bychom se v�ak rychle dostali do t�m�� ne�e�iteln�ch interpreta�n�ch probl�m�: je nap�. dob�e, �e Horst K�hler nebo Giorgio Napolitano nebyli p�ed sv�m zvolen�m prezidentem t�m�� v�bec zmi�ov�ni? Jak� vliv na zm�nky po zvolen� m� dan� �stavn� syst�m a role prezidenta v n�m?
Co z toho v�eho plyne? Bylo by mo�n� ��ci, a� to mo�n� zn� nadnesen�, �e m�me velice zn�m�ho a sv�tov� uzn�van�ho prezidenta, a to jak v USA, tak i v Rusku. �e jeho v�hlas a reputace p�edstihuj� dokonce i prezidenty mnohem v�t��ch a v�razn� bohat��ch zem� (t�eba N�mecka nebo Rakouska) a samoz�ejm� velmi v�razn� prezidenty srovnateln�ch st�t�. �e bychom se nem�li za tuto skute�nost styd�t, ale naopak se k n� hrd� hl�sit a nenechat si od nikoho namluvit opak.
Zjednodu�en� anal�za je jist� jen pov�echn�m a hrub�m odrazem citovanosti a z�jmu o danou osobnost. Na druhou stranu v�ak nesporn� jistou vypov�dac� schopnost m�. A z n� vypl�v� ot�zka: je l�pe a) m�t v�eobecn� citovan�ho prezidenta, na n�j� je ve sv�t� ohlas a kter� vzbuzuje �adu reakc�, a� u� souhlasn�ch nebo odm�tav�ch, a kter� v�znamn� p�ekra�uje o�ek�van� dopad dan� zem� vzhledem k jej� velikosti a vlivu, anebo b) je l�pe m�t � slovy Milo�e Zemana � za prezidenta ned�le�it�ho �pi�i�vora�, kter� nikomu nevad�, ale tak� nikoho nezaj�m� a neinspiruje k reakc�m, a� u� souhlasu nebo polemice?
a) je spr�vn�. Alespo� podle m�ho n�zoru.
Jan SchwippelJan Schwippel - poslanec ODS z berounsk�ho regionu Osobn� str�nky
|