Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Liber�ln� xenofobie

Jefim Fi�tejn

revuepolitika 9/2007

V Evrop� propukl nov� karikaturn� skand�l zna�n� p�ipom�naj�c� lo�skou v�lku pravov�rn�ch proti D�nsku. Tentokr�t je na r�n� sousedn� �v�dsko. V srpnu provin�n� den�k Nerikes Allehanda otiskl obr�zek zn�m�ho karikaturisty Larse Vilkse, na n�m� je zobrazen pes s hlavou proroka Mohameda. N�kolik �v�dsk�ch v�tvarn�ch galeri� p�edt�m z bezpe�nostn�ch d�vod� odm�tlo obraz vystavovat. Den�k v�ak sv�m gestem dal najevo, �e je mu svoboda um�leck�ho projevu nade v�e a �e autocenzuru nep�ipou�t�.

Dal�� pr�b�h jakoby opakoval ud�losti lo�sk�ho roku. Ozvali se pohor�en� �v�d�t� muslimov�, protestn� n�ty zaslaly vl�dy isl�msk�ch zem�, odsuzuj�c� rezoluci schv�lila organizace Isl�msk� konference. �v�dsk� p�edseda vl�dy Fredrik Reinfeld se vyvaroval chyby sv�ho d�nsk�ho kolegy, kter� s odvol�n�m na nez�vislost tisku p��li� dlouho ot�lel s omluvou. Reinfeld okam�it� pronesl n�co sm��liv�ch slov a p�ijal z�stup vyslanc� isl�msk�ch st�t�. Av�ak zastavit lavinu se nepoda�ilo � isl�msk� organizace spustily celosv�tovou kampa�, zazn�ly v�zvy k bojkotu �v�dsk�ch v�robk�. Ir�ck� odno� Al-K�jdy vypsala odm�nu na hlavu Vilkse a ��fredaktora novin. Slu�ba n�rodn� bezpe�nosti na ka�d� p�d schovala Vilkse do �krytu, je�to hrozbu pokl�d� za nav�sost v�nou.

Lze dlouze rozj�mat o tom, ��m je Lars Vilks ve skute�nosti � nezodpov�dn�m provokat�rem, nebo obr�ncem svobody? Ob� dv� tvrzen� je mo�n� docela p�esv�d�iv� prok�zat. Mn� v�ak p�ipad� zaj�mav�j�� jin� aspekt skand�lu: v sou�asn� Evrop� se p�ed na�ima o�ima utv��� z�sadn� nov� obm�na ideologie, d��ve naz�van� xenofobn�. Xenofobie nen� nic, co by n�m nebylo d�v�rn� a odprad�vna zn�m�. Ta�en� proti ciz�k�m bylo v�dy sou��st� konzervativn� politiky. Ostra�itost nebo odpor v��i v�emu ciz�mu tradi�n� dopl�ovaly jin� povinn� atributy: nacionalismus, tradicionalismus, kulturn� a ekonomick� protekcionismus, antisemitismus. Ot�zky, je� krajn� pravice nastolovala, mohly b�t sebeo�ehav�j�� a nepr�vem zanedb�van� (pat�� sem t�eba problematika p�ist�hovalectv� a vz�jemn�ho p�soben� r�zn�ch etnick�ch skupin ve spole�nosti). Av�ak re�ln� �iny a skand�ln� prohl�en� je v�dy do�ista znehodnocovaly. Pro politiky tohoto ra�en� byly typick� �vahy o tom, �e t�ma holocaustu je v Evrop� nadu��v�no, anebo �e v hitlerismu bylo ur�it� �zdrav� j�dro�. Vyzna�uj� se tak� neodolateln�m t�hnut�m ke kamar�d��kov�n� se s dikt�torsk�mi re�imy, jako byl Sadd�m�v Ir�k nebo Libye Muammara Kadd�f�ho. Tomuto poku�en� nikdy neodolali ani v�dcov�, kter�m se poda�ilo protla�it se do vl�dnouc�ho establishmentu, jak o tom sv�d�� p��b�h Raku�ana J�rga Haidera nebo Francouze Jean-Marie Le Pena. Ve v�sledku nehor�znost jejich chov�n� diskreditovala vcelku d�le�it� t�ma � nutnost vypracov�n� d�sledn� evropsk� politiky v��i lidem jin�ch kultur a konfes�. D�lic� mez byla z�eteln� a nep�ekro�iteln�: krajn� pravice oslovovala nejkonzervativn�j�� slo�ku voli�stva, zat�mco liber�ln� nalad�n� ��st spole�nosti necht�la m�t s xenofobi� a nacionalisty co do �in�n�. Dnes se situace razantn� m�n�.

V nejsvobodn�j��ch a tradi�n� nejtolerantn�j��ch zem�ch Evropy � v D�nsku, �v�dsku, Nizozem� � se utv��� fenom�n, kter� bychom mohli nazvat liber�ln� xenofobie. Jeho filozofick�m v�chodiskem nen� zavr�en� ciz�k� kv�li jejich cizosti, n�br� nutnost obh�jit vymo�enosti soudob� z�padn� spole�nosti � jej� otev�enost, sn�enlivost a r�znorodost.

Muslimov�, kte�� se usadili v evropsk�ch st�tech, jsou zde vn�m�ni coby nositel� agresivn�ho a netolerantn�ho tradicionalismu. M�sto toho, aby se kochali pr�vy a svobodami, je� jim jsou nab�zeny, sna�� se vnutit nov� domovin� vlastn� p�edstavy o spr�vn�m spole�ensk�m z��zen�. Tyto p�edstavy jsou pro mnoh� evropsk� liber�ly zt�lesn�n�m tm��stv� a zp�te�nictv�. Nejen�e se sna�� zamezit integraci sv�ch soukmenovc� do z�padn�ho prost�ed�, ale co v�ce � cht�j� zm�nit chov�n� Evropan�, kte�� se po stalet� propracov�vali k ide�l�m humanismu a sn�enlivosti.

Prototypem �liber�ln�ho xenofoba� byl Holan�an Pim Fortuyn, zavra�d�n� levicov�m fanatikem p�ed p�ti lety. Politik a univerzitn� profesor, jen� volal po �studen� v�lce proti isl�mu ohro�uj�c�mu na�e hodnoty�, v ni�em nep�ipom�nal tradi�n�ho kazatele protiimigrantsk�ch idej�. Jeho obraz p�iznan�ho homosexu�la s boh�msk�m zp�sobem �ivota, jen� hl�sal z�rove� odzbrojen�, eutan�zii, s�atky osob stejn�ho pohlav� a liber�ln� drogovou politiku, zd�nliv� neladil s jeho snahou omezit p�ist�hovalectv� do Holandska. Pim Fortuyn m�l za to, �e z�plava nositel� jin�ch kultur re�ln� ohro�uje �irok� konsenzus Holan�an� v ot�zk�ch lidsk�m pr�v a svobod. P�itom kategoricky odm�tal jak�koli srovn�n� s ultrapravicov�mi politiky v jin�ch evropsk�ch zem�ch � t�eba s ji� zm�n�n�mi Le Penem a Haiderem.

Aktivista Hnut� na ochranu zv��at Volkert van der Graf, kter� Fortuyna zast�elil, prohl�sil v soudn� s�ni, �e sv�m �inem cht�l zastavit n�stup xenofob� k moci. Ve volb�ch �Seznam Pima Fortuyna� zv�t�zil drtiv�, av�ak bez sv�ho l�dra se strana rychle rozdrolila a ztratila na v�znamu. Nicm�n� jeho vliv na holandskou politiku, jak se uk�zalo, z�stal trval�m: v�echny strany p�ehodnotily sv� postoje v��i imigraci, v zemi plat� nejp��sn�j�� p�ist�hovaleck� z�kony v EU. Trend se je�t� v�ce prohloubil pot�, co v roce 2004 isl�msk� extremista zavra�dil re�is�ra Thea van Gogha, tv�rce filmu odsuzuj�c�ho isl�msk� vztah k �en�m. V t�m�e roce ve�ejnopr�vn� televizn� kan�l vyhl�sil Fortuyna �nejv�t��m Holan�anem tis�cilet�.

Jak� by m�la b�t na�e reakce na p��liv p�ist�hovalc�, kter� bude i nad�le s�lit? Hled�n� odpov�di na tuto v�zvu se stane nejsp�e nejz�va�n�j��m spole�enskopolitick�m �kolem Star�ho sv�ta na nejbli��� l�ta a desetilet�. Ot�zka nen� trivi�ln�: hled� se z�klad, na n�m� se bude utv��et to, co bychom mohli pojmenovat �evropskou identitou�. Bude takov�m z�kladem konzervativn� k�es�ansk� tradicionalismus reprezentovan� star�mi protiimigrantsk�mi stranami a hnut�mi? Nebo se ona �evropsk� identita� op�e o liber�ln� ideologii, kde t�n ud�vaj� z�sady demokratick� sn�enlivosti, je� je ka�d� povinen respektovat? Jedin�, co je Evrop� absolutn� kontraindikov�no, je tv��it se tak, jakoby probl�m v�bec neexistoval.





Jefim Fi�tejn
 
  P��stupy: 89900 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA