Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Konec nacionalistick� Evropy

Emanuel Mandler

28.06.2005 - MF Dnes


Jestli�e nacionalistick� Evropa skon��, jak� bude Evropa po n�? Dnes se zd�, �e ��dn�. I kdy� se poda�� p�eklenout rozpory v pohledu na euro�stavu a rozpo�et Unie, nepom��e to. Podstatn� p�ek�ka v �sil� o Evropu je zjevn� a st�l�: baz�ln� nacionalismus, to jest takov� trv�n� na vlastn� moci, jeho� nositel� se �asto domn�vaj�, �e nemaj� s nacionalismem nic spole�n�ho. P�ipo�teme-li k tomu velk� z�va�� minulosti, je� t�� snad v�echny evropsk� st�ty, dojdeme k smutn�m z�v�r�m: dezintegrovan� Evropa je smrteln� ohro�ena. Kdy� ni��m jin�m, tak hospod��sky - r�stem velk�ch celk� (USA, ��na, Indie, jihov�chodn� Asie) - a ideov� a n�bo�ensky - radik�ln�m isl�mem. Proti nim stoj� Evropa rozkouskovan� na st�ty, z nich� ka�d� chce n�co jin�ho. P�ipo�teme-li k tomu, �e nyn�j�� velk� st�ty Unie byly koloni�ln�mi mocnostmi a �e na to nemohou zapomenout, nic nenasv�d�uje, �e se vl�dy n�rodn�ch st�t� p�estanou �korpit o z�kladn�ch v�cech.

Existuje �e�en�?

�e�en� neexistuje, a p�ece se mus� naj�t. Je t�eba spojit to, co se rozlou�ilo. Rozlou�ila se Evropa a Spojen� st�ty, rozpojeny z�staly n�rodn� st�ty. Slou�en� oboj�ho nen� mysliteln� na z�klad� ni�eho jin�ho ne� toho, co je v historick�m smyslu evropsk�, tedy k�es�anstv�. K�es�anstv� v n�bo�ensk�m smyslu i ve smyslu hodnot, je� vznikly b�hem stalet� v koexistenci c�rkevn� a sv�tsk� moci.

Jsou to hodnoty d�le�it�: mimo jin� tolerance, svoboda, ob�ansk� pr�va. Evropsk� st�ty je sice p�ijaly, i kdy� mnohdy form�ln�, ale jejich vliv zasahuje i do k�es�ansk�ch c�rkv� a svou existenc� p�isp�v� k jejich krizi, proto�e c�rkve se s nimi dosud nedok�zaly d�sledn� vyrovnat. A to je pouh� d�l novot posledn�ch stolet�, kter� na c�rkve kladou mimo��dn� n�roky, proto�e jde o emancipaci cel�ch lidsk�ch skupin: �en, etnik, homosexu�l�. Jde p�edev��m o c�rkev katolickou, proto�e zejm�na o ni se pot�ebuje Evropa op��t, aby mohla co nejt�sn�ji spolupracovat se Spojen�mi st�ty.

Ale katolick� c�rkev je tak� v krizi. N�bo�enstv�, m�-li b�t z�kladn� oporou dne�n�m lidem a n�rod�m Evropy, nem��e m�t st�edov�k� charakter. Naopak by m�lo b�t schopno odpov�dat na nejaktu�ln�j�� ot�zky. Ov�em�e nelze ��dat, aby c�rkve �e�ily to, �eho je schopna pouze sv�tsk� moc. Ale m�ly by bojovn� usilovat, aby se sv�tsk� moc op�rala o k�es�anstv�, nikoli o isl�m.

Pot�ebujeme USA

Nepochybn� tomu p��li� nepom��e z�pas Vatik�nu proti kondom�m. Je naopak d�le�it� ch�pat k�es�anstv� v pln� historicit�. V tom zb�v� d�le�it� dluh - vztah k �idovsk�mu st�tu. Evropa se k n�mu chov� tak, jako by um�rn�n�ji navazovala na tradice evropsk�ho antisemitismu. Evropsk� k�es�anstv� by v�ak nem�lo zapomenout, z �eho vlastn� vzniklo. A jak vznikl Izrael, �e �id� byli - �e�eno s m�rnou nads�zkou - v Evrop� bu� vyvra�d�ni, nebo vyhn�ni.
Pokud jde o spolupr�ci s USA, vzpome�me na ned�vn� p�edsevzet� Unie, �e Evropa do deseti let ekonomicky p�ede�ene USA. Realita tomu bojov�mu heslu rychle odzvonila. Evropa naopak v mnoha sm�rech pot�ebuje pomoc USA. Zat�m se zd�, �e USA jsou v�ce ochotny pom�hat, ne� je Evropa schopna pomoc p�ij�mat.


Klausovy n�rodn� z�klady

Kdy� se te� V�clav Klaus jednozna�n� vyj�d�il proti Evropsk� unii a pro �Organizaci evropsk�ch st�t� (OES), jej�mi� �leny budou jednotliv� evropsk� st�ty, nikoli tedy p��mo ob�an� t�chto st�t��, p�i�el s n���m, co je u n�s v diskusi o EU nov�. Av�ak nyn�j�� Klausovy my�lenky na vztahy �eska k evropsk�m st�t�m a v�bec k Z�padu maj� ko�eny v minulosti.

Samostatn� �esk� (�eskoslovensk�) st�t vznikl p�i�in�n�m Spojen�ch st�t� a z�padn�chmocnost�, zejm�na Francie, kter� m�lo �eskoslovensko slou�it jako sou��st jej� obrany. �e�i vd��ili Z�padu za rozbit� Rakouska-Uherska (odtud �esko-rakousk� a �esko-ma�arsk� antagonismus) a za vznik samostatn�ho st�tu. Uvnit� tohoto st�tu existovalo zejm�na vz�jemn� nep��telstv� mezi �echy a t��milionov�m n�meck�m etnikem, p�ipojen�m k nov�mu st�tu n�sil�m. Toto nep��telstv� se s n�stupem Hitlera k moci stup�ovalo. Vedlo a� k rozpadu �eskoslovensk� republiky a k p�ipojen� �esk�ho a moravsk�ho pohrani�� k nacistick�mu N�mecku. Dost se o tom hovo��, stejn� jako o tom, �e se tak mohlo st�t pouze proto, �e Francie a Anglie �esk� pohrani�� N�mecku vydaly. V t� dob� byla oblast st�edn� Evropy napln�na nevra�ivost�.

Sou��st� t�to nevra�ivosti byla ned�v�ra �esk� odbojov� politiky a cel�ho �esk�ho n�roda k z�padn�m mocnostem. Kdy� pak byly z�padn� st�ty nuceny h�jit svou existenci a bojovat proti Hitlerovi, �esk� exilov� vl�da se k nim p�ipojila (nic jin�ho j� nezb�valo), ale d�v�ru k nim nechovala. Spat�ovala z�ruku bezpe�� st�tu, kter� m�l b�t a byl po v�lce obnoven, nikoli v Z�padu, ale v komunistick�m Sov�tsk�m svazu, v n�m� spat�ovala z dne�n�ho pohledu t�ko uv��iteln� pozitivn� str�nky.

Co v�e Dr. Bene�e a ob�anskou exilovou politiku vedlo k tomu, �e se tak t�sn� p�imkl ke Kremlu, p�esahuje r�mec tohoto kr�tk�ho �l�nku. Pro n�s je podstatn�, �e v�t�ina �esk�ho n�roda zaujala za druh� sv�tov� v�lky rozporn� vztah k z�padn�m st�t�m jako�to k mocnostem, kter� �eskoslovensko zradily, a z�rove� jako ke st�t�m, kter� p�inesou svobodu. Tento vztah obyvatelstva se p��li� nezm�nil ani za studen� v�lky, kdy Z�pad bojoval za svobodu a Sov�tsk� svaz za sv� totalitn� ovl�dan� imp�rium. Nevra�ivost v��i Z�padu, trvaj�c� i ve dvou desetilet�ch p�ed rokem 1989, pom�rn� dob�e vysv�tluje nete�nost �esk�ho n�roda, zejm�na proti rusk�m okupant�m.

Po listopadu 1989 p�evzala �esk� politika bez jak�hokoli p�em��len� d�dictv� ambivalentn�ho vztahu v��i Z�padu. V�clav Klaus st�l v �ele nacionalistick� ODS, a byla to p�edev��m tato strana, kter� zm�n�n� obojetn� vztah k Z�padu udr�ovala a udr�uje. Kdy� se Klaus stal prezidentem, bylo z�ejm�, �e se stup�uje jeho nacionalismus, jak to dosv�d�uje jeho konflikt s USA a odm�t�n� kontakt� se z�stupci sudetsk�ch N�mc�.

V�t�� integrace se z�padn�mi st�ty (a s N�meckem!), jim� �esk� politika od Mnichova up��mn� ned�v��uje, je pro n�ho zcela nep�ijateln�. Asi pr�v� tak by byla nep�ijateln� pro prezidenta Bene�e. A tak, kde se vzal, tu se vzal, m�me tu Klaus�v projekt Spojen�ch st�t� evropsk�ch. Kdyby se uskute�nil, integrace Evropy by byla utopi�.
Klaus�v ambivalentn� vztah k Z�padu ovliv�uj� i jin� okolnosti; mysl�m, �e tato �historick� je nejz�va�n�j��.



Emanuel Mandler
autor je historik a publicista
 
  P��stupy: 55100 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA