Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Kodachrome: konec legendy

Pavel Kohout

blog.aktualne

Firma Kodak ozn�mila ukon�en� v�roby barevn�ho filmu zna�ky Kodachrome. Z makroekonomick�ho hlediska je to nepodstatn� ud�lost. Koneckonc�, tr�by za Kodachrome byly zanedbateln� a film t�to zna�ky zpracov�vala ji� jen jedin� laborato� na sv�t�. Kodachrome je ale v�c ne� jen zna�ka: je to p��b�h. A proto si zaslou�� pozornost.

S�riov� v�roba inverzn�ho (diapozitivn�ho) filmu Kodachrome za�ala ji� v roce 1935, tedy uprost�ed Velk� deprese. Dodnes je fascinuj�c� neuv��iteln� kvalita sn�mk�, kter� byly na tento materi�l po��zeny je�t� p�ed druhou sv�tovou v�lkou. A je�t� v�ce fascinuje p��b�h jeho zrodu. Na po��tku nov� �ry fotografie toti� st�li dva amat��i: Leopold Godowsky a Leopold Mannes. ��dn� z nich nem�l vzd�l�n� v oboru chemie.

Godowsky byl studovan� houslista. ��dn� �uma�: byl s�listou filharmonie v Los Angeles a v San Francisku. Jeho man�elkou byla mimochodem sestra legend�rn�ho skladatele George Gershwina. Mannes vystudoval hru na klav�r na Harvardu a kompozici v It�lii; b�hem sv�ho profesn�ho hudebn�ho �ivota je�t� studoval fyziku, rovn� na Harvardu.

Mannes a Godowsky vid�li jako mlad�ci v roce 1917 prvn� �barevn�� film. Nespokojeni s technickou kvalitou se rozhodli, �e vynaleznou dokonalej�� materi�l. Dlouh� roky experimentovali v dom�c� laborato�i. Na sv�m koncertn�mu turn� v Evrop� v roce 1922 se Mannes sezn�mil se spolumajitelem investi�n� banky Kuhn, Loeb & Co., jemu� vypr�v�l o sv�m kon��ku. O n�kolik m�s�c� pozd�ji zav�tal analytik zm�n�n� banky do Mannesova newyorsk�ho bytu, aby na vlastn� o�i vid�l cel� fotografick� proces. V�sledky byly dostate�n� p�esv�d�iv�, aby Kuhn a Loeb poskytli prost�edky pro investici do dal��ho v�voje.

Mannes a Godowsky zalo�ili profesion�ln� laborato� a v roce 1924 z�skali patent. V roce 1930 (kdy pr�v� za��nala Velk� deprese) p�ijali oba vyn�lezci nab�dku firmy Kodak a p�es�dlili do Rochesteru. V roce 1933 byla hotova komer�n� verze filmu pro dom�c� filmov� kamery. V roce 1935 p�i�el na �adu film pro fotografii. Tak za�ala legenda: na Kodachrome byly zachyceny nejr�zn�j�� d�jinn� ud�losti, po��naje Velkou depres� p�es druhou sv�tovou v�lku, a� do sou�asnosti.

Nyn� legenda kon�� - v ��e digit�ln�ch apar�t� je Kodachrome zkr�tka zastaral�, navzdory sv� nedosti�n� technick� kvalit�. Ale z cel�ho p��b�hu vypl�v� n�kolik pou�en�. Za prv�, geni�ln� n�pad lze uplatnit i v pr�b�hu krize. Za druh�, dot�hnout my�lenku do konce je v�c� mnohalet�ho �sil�. Za t�et�, bez funguj�c�ho finan�n�ho syst�mu je i geni�ln� n�pad pro ko�ku. Co kdyby na stejnou my�lenku p�i�li dva muzikanti z �ech? Asi by st�� na�li �anci ji uplatnit, leda�e by emigrovali. Genialita je p�kn� v�c, pokud geni�ln� my�lenka nen� za�lap�na. Propag�to�i znalostn� ekonomiky by m�li legendu zvanou Kodachrome rozhodn� zn�t.



Pavel Kohout
ekonomick� analytik
 
  P��stupy: 1018 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA