Bez radik�ln�ho �ezu to nep�jde
Du�an �r�mek
Revue Politika
Janot�v bal��ek pod drobnohledem
Legislativn� opat�en� ke sn�en� schodku ve�ejn�ch financ� si mohou p�ipsat troj� �sp�ch. T�m ale ve�ker� pozitiva kon��.
Z�chrann� lano st�tn�m financ�m
Chrom� herka ve�ejn�ch financ� se za pochvaln�ho mru�en� dokodrcala op�t o kus d�l. Pot�, co minist�i Fischerovy vl�dy - a n�sledn� i poslanci i sen�to�i - schv�lili �adu legislativn�ch opat�en� ke sn�en� schodku ve�ejn�ch financ�, nestoj� nic v cest� ani schv�len� rozpo�tu na p��t� rok. Pokud by k p�ijet� opat�en� nedo�lo, deficit st�tn�ho rozpo�tu ve v��i dvou set t�iceti miliard korun by n�s katapultoval ke schodku okolo sedmi procent HDP, co� je v�ce ne� dvojn�sobek stanoven� maastrichtsk�mi krit�rii. Je nasnad�, co by to znamenalo pro v�voj �esk�ho ve�ejn�ho dluhu a p�edev��m jak� sign�l by to vyslalo mezin�rodn�m ratingov�m agentur�m. U� tak �roky ze st�tn�ho dluhu budou z rozpo�tov�ho kol��e p��t� rok ukrajovat osmdes�t miliard (do dvou let by �roky m�ly p�ekro�it pomyslnou stovku).
Sra�en� dluhu na sto �edes�t �ty�i miliardy, tedy deficit ve v��i 5,3 % HDP, je nepochybn� �sp�chem. Stejn� tak je mo�n� s povd�kem kvitovat, �e dohodnut� opat�en� nastartovala re�lnou mo�nost p�ijet� rozpo�tu na p��t� rok, ��m� jsme se vyhnuli rozpo�tov�mu provizoriu. Je�t� p�ed ned�vnem to s ohledem na tot�ln� rozh�danost politick� sc�ny bylo nep�edstaviteln�. Do t�etice je �sp�chem sama skute�nost, �e politici jsou schopni se v�bec tv��� v tv�� skute�n� z�va�n�m celospole�ensk�m probl�m�m dohodnout. T�m ale ve�ker� pozitiva kon��.
Prvn�m �skal�m je ji� samotn� adjektivum, kter�m je �soubor opat�en�" naz�v�n. George Orwell by to ocenil: naz�vat takzvan� Janot�v bal��ek ��sporn�m" si nezad� ani s newspeakov�m kli�� �pravda - le�" �i �l�ska - nen�vist". V�echny �sp�n� reformy ve�ejn�ch financ� se v�dy odehr�valy v n�sleduj�c�ch mantinelech - t�etina na stran� p��jm�, dv� t�etiny na stran� v�daj�. Tak prob�hla reforma nap��klad ve �v�dsku �i v Nizozem�. Podobnou reformu navrhoval i expertn� t�m b�val�ho ministra financ� Bohuslava Sobotky pod veden�m ekonoma Pavla Kohouta, p�esto�e tehdy vl�dnouc� �SSD v praxi prosadila reformu zcela opa�nou. S trochou nads�zky by se daly podobn� parametry vysledovat i v Topol�nkov� �batohu".
U Janotova bal��ku je tomu naopak. Z necel�ch sedmdes�ti miliard, kter� maj� sn�it schodek st�tn�ho rozpo�tu na p��t� rok, jde na �spory jen necel�ch dvacet miliard; zbytek n�m vyt�hnou z kapes vy��� dan�, p�edev��m zv��en� DPH a spot�ebn�ch dan� a faktick� zv��en� soci�ln�ho poji�t�n�.
Samo zv��en� ni��� sazby DPH by nebylo a� tak negativn�, pokud by bylo prov�zeno z�rove� sn�en�m z�kladn� sazby, a to i za cenu vy���ho da�ov�ho inkasa v p��pad� radik�ln�j��ho zv��en� sn�en� sazby. Slovensk� p��klad ukazuje, �e nastaven� jednotn� sazby DPH i pom�rn� vysoko m��e sice znamenat kr�tkodob� cenov� turbulence u soci�ln� citliv�ch polo�ek, ve st�edn�dob�m horizontu v�ak toto opat�en� ��dn� zchudnut� slovensk�ch ob�an� nep�ineslo.
Zv��en� spot�ebn�ch dan� na alkohol a tab�kov� v�robky m��e m�t ni��� efekt ne� p�edpokl�dan�, proto�e v dob� hospod��sk� krize doch�z� k omezov�n� spot�eby. Problematick� je rovn�, i p�es relativn� n�zk� ceny pohonn�ch hmot, zv��en� spot�ebn� dan� na naftu a benz�n. Dohromady by zv��en� dan� m�lo p�in�st do st�tn�ho rozpo�tu okolo t�iceti miliard korun.
Rovn� da� vydr�ela, ale...
Na olt�� sn�en� deficitu byly ob�tov�ny i n�kter� ji� schv�len� n�vrhy na sn�en� soci�ln�ho poji�t�n�. Kv�li �krt�m v r�mci vl�dn�ho ��sporn�ho" bal��ku p�ijdou firmy o slevy na pojistn�m a kv�li zvednut� strop� na soci�ln� a zdravotn� poji�t�n� budou muset st�tu odv�d�t o polovinu v�ce za sv� nejl�pe placen� zam�stnance. P�itom jen d�ky slev� na soci�ln�m poji�t�n� m�ly firmy letos u�et�it a� osmn�ct miliard korun. Firm�m se prodra�� i zam�stn�v�n� mana�er� a odborn�k�, proto�e se posouv� hranice p��jmu, z n�ho� u� se nemus� odv�d�t soci�ln� a zdravotn� poji�t�n�. Dosud za ka�d�ho pracovn�ka s platem nad 94 tis�c m�s��n� odv�d�ly na poji�t�n� maxim�ln� 32 tis�c. Nov� se hranice posunula k platu 145 tis�c korun m�s��n�; firma z n�j st�tu odvede 49 tis�c korun. A st�tn� rozpo�et z�sk� t�m�� devaten�ct miliard korun. Je kuri�zn�, by� pro pru�nou argumenta�n� v�bavu dom�c�ch politick�ch elit signifikantn�, �e tato opat�en� Topol�nkovy vl�dy byla je�t� ned�vno vyd�v�na za jeden z nejd�le�it�j��ch krok� v r�mci protikrizov�ch opat�en�. Enormn� vysok� cena pr�ce, kter� brzd� ekonomick� r�st, z�stane koul� na noze n�rodn�ho hospod��stv� i nad�le.
D�ky nepozornosti v�t�iny sn�movny se do bal��ku poda�ilo propa�ovat i dal�� opat�en� koali�n� vl�dy, kter� Janota navrhl zru�it: zv��en� podnikatelsk�ch pau��l� u svobodn�ch povol�n�. �sp�chem je pouze to, �e v r�mci n�sledn�ch politick�ch jedn�n� se poda�ilo uchr�nit alespo� tzv. malou rovnou da�, tedy jednotnou sazbu z p��jm� fyzick�ch osob a dosa�en� pokles korpor�tn� dan�, je� p��t� rok poklesnou o dal�� procentn� bod. Je politov�n�hodn�, �e vl�da nena�la odvahu ke �krt�m v da�ov�ch v�jimk�ch, co� by byl v dan� oblasti de facto jedin� legitimn� krok, jen� by st�tn� kase p�inesl v�ce pen�z. Na stravenkov�, re�ijn� a dal�� natur�ln� perverze tak budou ze sv� kapsy dopl�cet v�ichni ob�an�, kte�� tyto extra bu�ty nepob�raj�, v�etn� t�ch, kte�� - slovy p�edsedy �SSD - �tuto krizi nezavinili".
V Kalifornii to jde
Rubem politick�ch dohod bylo osek�n� n�kter�ch zam��len�ch �spor v soci�ln� oblasti. Kv�li zm�n� v�po�tu se sice nap��klad mate�sk� pro p��t� rok plo�n� sn�� v�em matk�m zhruba o p�tinu, na �em� st�t v p��t�m roce u�et�� 1,4 miliardy korun. Zadlu�en� st�tn� kasa u�et�� tak� na nemocn�ch, a to 2,2 miliardy. Spolu se z�m�rem nevalorizovat p��t� rok d�chody, co� bude nejv�t�� polo�ka, kter� se pro p��t� rok u�et��, st�t na soci�ln�ch d�vk�ch vyd� zhruba o deset miliard korun m�n�, ne� byl p�vodn� p�edpoklad. Vzhledem k celkov�mu objemu soci�ln�ch v�daj�, je� i po zm�n�n�ch �krtech spolykaj� v�ce ne� polovinu z ka�d� vydan� koruny, je to v�ak pov�stn� plivnut� do oce�nu.
Za �spory st�tu lze rovn� st�� pova�ovat pl�novan� sn�en� plat� ve st�tn� spr�v� o �ty�i procenta. Kdy� se dostane do probl�m� rodina, co ud�l�? Prod� auto, chatu, rodinn� cennosti, prost� v�e, co nutn� nepot�ebuje ke sv�mu �ivotu. Stejn� tak se zachov� ka�d� podnikatelsk� subjekt - prod�, budovy, nepot�ebn� za��zen� a podobn�. Na�eho st�tu jako by se to net�kalo. Ani jedna vl�dn� budova ne�la do dra�by, ani jeden st�tn� ��ad, ministerstvo �i agentura nebyly v r�mci �spor zru�eny. Petr Mach, kter� ve sv� pravideln� rubrice ���ad na zru�en�" v �asopise Laissez Faire pravideln� zve�ej�oval nadbyte�n� vl�dn� organizace, odhaduje takto vznikl� �spory (bez prodeje majetku) na nejm�n� deset miliard korun. S n�sledn�m v�prodejem majetku by tak �spory mohly klidn� vyv�it zvy�ov�n� dan�. �e to jde, ukazuje p��klad Kalifornie, jej� guvern�r Arnold Schwarzeneger poslal do dra�by, co se dalo.
Samostatnou kapitolou jsou ve�ejn� zak�zky. P�itom pr�v� tolikr�t kritizovan� a p�edra�en� dopravn� stavby jsou jedinou rozpo�tovou polo�kou (na rozd�l nap��klad od �kolstv�), kter� dramaticky naroste. Zrovna zde by se dalo u�et�it, ani� by se muselo nutn� s�hnout na tabuizovan� mandatorn� v�daje. (�koda, �e kv�li �pou�t�n� �ilou" za premi�ra �pidly nebyl nakonec podroben testu n�vrh rozpo�tu na rok 2003, kter� pod tlakem toleran�n�ho patentu p�ipravil Milo� Zeman - s nulov�m deficitem a v�daji ni���mi ne� v p�edchoz�m roce.)
Na d�vky n�m nesahejte
Jen�e i to nejradik�ln�j�� ze�t�hlen� st�tu by pr�v� kv�li �mandatorn�m v�daj�m" znamenalo pouze kosmetick� �pravy. St�l� deficit st�tn�ho rozpo�tu nen� toti� zp�soben n�jakou moment�ln� nerovnov�hou, kriz�, �ivelnou pohromou �i monument�ln� ve�ejnou zak�zkou. Tedy t�m, co by se dalo p�i tro�e �et�en� v n�kolika n�sledn�ch fisk�ln�ch letech op�t odstranit. Nerovnov�ha �esk�ch ve�ejn�ch financ� je d�na strukturou a rozsahem ve�ejn�ch statk�. Jinak �e�eno, v�kon dom�c� ekonomiky z dlouhodob� perspektivy nepokr�v� ani b�n� investi�n� pot�eby st�tu plus n�jakou tu rezervu. Dob�e to bylo vid�t i na finan�n�m �e�en� leto�n�ch povodn�, kdy st�tu nezbylo nic jin�ho, ne� se s po�adavkem na sedm miliard povod�ov�ch �kod obr�tit na Evropskou investi�n� banku. Tolik vysm�van� Ma�arsko, kter� je nyn� ekonomicky a finan�n� na kolenou, m� alespo� v�hodu d�chodov� reformy, na jej�m� p�ijet� se u n�s politick� reprezentace dosud nebyla schopna domluvit. P�itom pr�v� bez radik�ln�ho �ezu do mandatorn�ch, respektive soci�ln�ch v�daj� jsou dlouhodob� zdrav� finance neudr�iteln�. Ostatn� i s�m ��ednick� ministr financ� p�ipustil, �e bez z�sadn� diskuse o tom, jak� ve�ejn� statky bude st�t sv�m ob�an�m nap��t� zaji��ovat, se neobejdeme. Kdy� do�ly dosavadn� rozpo�tov�-��etn� triky i ��amanovi z Letensk�", je vid�t, �e u� jdou v�n� tlust� do tenk�ch.
Janota nazna�il, �e napodruh� budou �krty je�t� tvrd�� ne� ty, kter� Fischerova vl�da prosadila nyn�. Jen�e nechce jenom �krtat, ale nap��klad i znovu zav�d�t da�ovou progresi. Janotova snaha o �vyv�en� kompromis" vych�z� z �ist� technokratick�ho pojet� toho, jak� slu�by st�t sv�m ob�an�m sanuje. Bohu�el se do tenat handlov�n� o p�l procenta tam �i onde chytila (v r�zn� m��e) i cel� politick� reprezentace. Debata by m�la vych�zet prim�rn� ne z toho, kde vl�da na politick� d�re�ky se�ene pen�ze, ale co si p�i ur�it� m��e zdan�n� budeme moci dovolit financovat. Nep�edpojat� debaty o m��e post�tn�n� soukrom�ch aktivit �esk�ch ob�an� v�ak dnes nen� nikdo schopen - ani r�zn� vl�dn� ekonomick� t�my. A je ot�zkou, zda m� v�bec n�jak� relevantn� politick� s�la �anci se v dohledn� dob� prosadit s viz� mal�ho st�tu a n�vratu k liber�ln�m tradic�m, j� Evropa za�ila naposledy p�ed Velkou v�lkou.
Du�an �r�mek