Od krize racionality ke kritick�mu objektivismu(2)
Radim Lhot�k
Jak� z�v�ry plynou z objektivistick�ho ch�p�n� sv�ta pro etick� kodex lidsk�ho chov�n�? Posledn�m filosofem klasick� �ry filozofie, kter� projevil snahu v�rokovat objektivistick� hodnotov� soudy stran lidsk� mor�lky, byl patrn� Aristoteles (kolem roku 350 p�. n.l.).
Aristoteles polo�il z�klady objektivn� logiky a metod pozn�n�. Proti v�em Plat�nov�m n�stupc�m ch�pal z�klad lidsk�ho pozn�n� v objektivn� existenci re�ln�ho sv�ta, v pozemsk�m zalo�en� ducha a v platn�m rozumu. Jeho etika h�jila ide�l osobn�ho �t�st� v souladu s fyzickou p�irozenost� �lov�ka. Plat�n je naproti tomu zast�ncem prvotnosti sv�ta idej�, du�e jako prvotn�ho hybatele a jej� ��asti v nadpozemsk� sf��e absolutn� pravdy a (bo�sk�) dokonalosti. Plat�nova etika inklinuje k sebeob�tov�n� ve prosp�ch celku (obce). A�koli mnoh� Plat�novi v�roky o etice a lidsk� povaze maj� univerz�ln� hodnotu, jeho ch�p�n� fundament�ln�ch ot�zek pozn�n� a smyslu lidsk�ho �ivota p�ivedlo na cel� dva tis�ce let lidsk� my�len� k idealismu, j�m� se ment�ln� �sil� lid� diskvalifikovalo v nesmysln�m rozporu du�e a t�la, ideje a skute�nosti, s�ly a altruismu, v�le k �ivotu a asketick� odevzdanosti Bohu. Toto my�len� zasadilo lidsk�ho jedince do sv�ta utrpen� a nechalo ho zm�tat mezi ide�lem nedosa�iteln�ho bla�enstv� nebesk� ��e dobra a nep�ekonateln�m poku�en�m z hlubin zni�uj�c�ch temnot zla a d�di�n�ho h��chu.
Posledn� dv� stalet� na�� civilizace sice filozoficky zavrhla Boha, ale nedok�zala se odpoutat od p�edstavy transcendent�ln�ho z�kladu sv�ta. Ani modern� doba nedok�zala p�ekonat rozpor mezi nez�visl�m v�dom�m hledaj�c�m pravdu o �t�st� �lov�ka ve vlastn� du�i a skepticismem pochybuj�c�m o poznatelnosti re�ln�ho sv�ta v�bec. Objektivismus je prvn�m filozofick�m sm�rem, kter� tento rozpor �e�� v dialektick� jednot�. Skute�n� vod�tko k �ivotn�mu �sp�chu a pocitu vyrovnanosti podle filozofie objektivismu p�edstavuje v�dom� jako odraz objektivn� skute�nosti, d�le pocit sebev�dom� �lov�ka v jeho rozumov� schopnosti a racion�ln� v�le k �ivotu. Jde ov�em o stavy du�e, ke kter�m �lov�k nedosp�je automaticky, mus� o n� usilovat, a co je mnohem d�le�it�j��, mus� se pro n� rozhodnout. T�mto rozhodnut�m se z�rove� rozlou�� se v�emi cestami �niku od objektivn� reality, jimi� se lidsk� du�e up�n� k iracion�ln� v��e ve vy��� moc a spravedlnost, �i k subjektivn� p�edstav� sv�ta, jak� se zd� b�t pohodln�j��, p��stupn�j�� a m�n� z�vazn�, ne� snaha o re�ln� pozn�n� a p�ipu�t�n� sv�ta v jeho objektivn� podstat�.
Maximou objektivistick� etiky je racion�ln� egoismus, tedy uv�dom�l� usilov�n� o vlastn� prosp�ch a �ivotn� prosperitu. Nejde o n�jak� sobeck� a vrto�iv� vyb�jen� lidsk�ch sklon� a kon�n� podle vlastn� libov�le na �kor druh�ch. Objektivistick� egoismus ch�pe �lov�ka v re�ln�m kontextu jeho soci�ln�ho za�len�n� a pot�eby kooperace, kdy v�sledkem jeho racion�ln�ho pozn�n� je hlub�� pochopen� takov�ho soci�ln�ho chov�n�, kter� preferuje dlouhodob� prosp�ch oproti kr�tkodob�mu zisku, p�i�em� z�kladn�m krit�riem dobra je uchov�n� �ivota a volba hodnot, je� �ivot jedince napl�uj� radost� a spokojenost�. Objektivita jako voln� soulad s realitou op�en� o rozum a metody empirick�ho pozn�n�, to je z�kladn� princip vnit�n� jednoty a mor�ln�ho p�esv�d�en� vyj�d�en� slovy objektivistick� filozofie.
Objektivismus nepop�r� omezen� hranice lidsk�ho rozumu ani emocion�ln� str�nku �lov�ka jako podstatn� faktor podmi�uj�c� chov�n� lid�. Realita je absolutn� a nez�visl� na na�em v�dom�. Lidsk� v�dom� m� pouze schopnost reflektovat objektivn� sv�t a ��ste�n� pronikat do jeho souvislost�. Naproti tomu na�e emocion�ln� vybaven� je z�visl� na na�ich hodnotov�ch soudech (i t�ch neuv�dom�l�ch) ulo�en�ch do podv�dom� ve form� automatizovan�ch pocitov�ch reakc�. Pouze cestou validace na�ich prvotn�ch soud� a jejich zp�tn�m p�ehodnocen�m m��eme p�ekonat rozpor mezi rozumem a pocitov�m vn�m�n�m sv�ta. Jen tak m��eme doj�t relativn�ho souladu s realitou a pot�ebn�ho sebev�dom� v d�sledku racionality, kterou objektivismus ch�pe jako prim�rn� ctnost.
Racion�ln� z�klad m� v objektivismu i pojem dobra vyj�d�en� pot�ebou zachov�n� vlastn�ho �ivota, kter� je s�m o sob� m���tkem ve�ker� mor�ln� hodnoty. P�i�em� p��jemce prosp�chu ze sv�ho mor�ln�ho jedn�n� m� b�t p�irozen� jednotlivec s�m jako nositel takov�ho jedn�n�. Z fundament�ln�ho pohledu na racionalitu jako prim�rn� mor�ln� hodnotu, kter� uzn�v� fakta a pot� jedn� podle nich, odvozuje objektivismus i z�kladn� ctnosti lidsk� osobnosti: Nez�vislost jako prim�rn� orientace na realitu, nikoliv na ostatn� lidi. Integrita jako jedn�n� v souladu s racion�ln�mi principy. Hrdost jako mor�ln� cti��dost. Poctivost jako odm�tnut� neskute�nosti, tedy v d�sledku nesouhlas s jak�mkoliv iracion�ln�m (theistick�m �i idealistick�m) ch�p�n�m sv�ta, kter� by cht�l b�t n�vodem a p��padnou ideologi� pro chov�n� lid�.
Pokra�ov�n� p��t�.
Radim Lhot�k