Existuje v �r�nu politick� opozice?
Jaroslav Zv��ina
20.02.2006, Neviditeln� pes
Sou�asn� �r�nsk� re�im z�skal zvolen�m prezidenta Mahmouda Ahmadined��ha na fundamentalistick� a antisemitsk� �dernosti. Fundamentalisti�t� isl�m�t� duchovn�, kte�� ideologicky zemi vedou, p�estali ji� tolik zd�raz�ovat p��tomnost "um�rn�n�ch" politik� v parlamentu a ve vl�d�. V zemi se d�j� v�ci, kter� z�padn� civilizaci d�s� a zbytek sv�ta p�inejmen��m znerv�z�uj�. Ve�ejn� popravy a t�lesn� tresty jsou �ast�. Byla zaznamen�na poprava dvou mlad�ch mu�� za homosexu�ln� styky, jako� i poprava mlad� �eny za to, �e p�i obran� proti zn�siln�n� usmrtila jednoho z �to�n�k�. Nev�rn� �ena byla potrest�na ve�ejn�m ukamenov�n�m.
Re�im "mull�h�" vl�dne zemi �eleznou rukou a sv� zv�rstva proti lidsk�m pr�v�m za�ti�uje n�bo�ensk�m fundamentalismem. Pat�� k n�mu samoz�ejm� tak� podpora teroristick�ch boj�vek v Ir�ku a jinde. Agresivn� v�roky ir�nsk�ho prezidenta o pot�eb� "vymazat Izrael z mapy sv�ta" nebo o pop�r�n� holokaustu jen dokresluj� v�nost situace.
Proto�e �r�nsk� re�im sv� politick� odp�rce soustavn� kriminalizuje, opozice je zde velmi slab�, pokud v�bec n�jak�. Lid�, kte�� na ��d�n� isl�msk�ch fundamentalist� nemaj� nervy, ani �aludek, odch�zej� do emigrace. Tis�ce p��slu�n�k� opozi�n� organizace mud��hed�n� �ije dnes v uprchlick�m t�bo�e Ashraf v Ir�ku. Chr�n� je jen hodn� nespolehliv� mezin�rodn� status uprchl�k�. A to je v dob�, kdy se do Ir�ku infiltruj� z �r�nu terorist�, hodn� chab� z�ruka �ehokoliv. Organizace mud��hed�n� (PMOI) je nav�c st�le na listin� teroristick�ch organizac�, a to p�esto, �e je nejsiln�j�� slo�kou ir�nsk� "N�rodn� rady odporu" (NCRI). Tato organizace ned�vno upo��dala v Bruselu velkou celodenn� manifestaci, na kter� se shrom�dilo n�kolik tis�c Ir�nc� �ij�c�ch v emigraci. Je z�ejm�, ze tato organizace je prakticky jedinou nad�j� na n�jakou politickou zm�nu v zemi.
�r�nsk� re�im v posledn� dob� nenech�v� nikoho na pochyb�ch, �e usiluje o vlastn� jadern� zbran�, kdy� rakety na jejich p�epravu ji� vlastn�. Kli�kuje p�ed Mezin�rodn� agenturou pro atomovou energii, kli�kuje p�ed evropsk�mi politiky, je hostiln� ke Spojen�m st�t�m a Izraeli vlastn� vyhl�sil v�lku.
Mysl�m, �e za dan�ch okolnost� by si alespo� politi�t� odp�rci tohoto nechutn�ho re�imu zasluhovali mezin�rodn� podpory. Evropsk� parlament zat�m p�ijal jen nep��li� v�raznou rezoluci proti poru�ov�n� lidsk�ch pr�v v �r�nu. Prvn�m parlamentem, kter� se ve�ejn� zastal ir�nsk�ch mud��hed�n�, byl zat�m mysl�m belgick� Sen�t. P�ijal rezoluci, kter� ��d� vy�krtnut� organizace PMOI z mezin�rodn�ho seznamu teroristick�ch organizac�.
Evidentn� neexistuje ��dn� z�ruka, �e se probl�my s �r�nem vy�e�� politickou cestou. Rada bezpe�nosti, kter� se situac� v zemi bude zab�vat, m� jen m�lo ��inn�ch n�stroj�. Na ��inky opakovan�ch v�n�ch varov�n� na dikt�torsk� re�im v Ir�ku m�me pom�rn� �erstv� vzpom�nky, poh��chu negativn�. Mezin�rodn� blok�da m�la mysl�m v p��pad� Ir�ku ��inky je�t� hor��. U �r�nu je t�eba zv�it tak� skute�nost, �e v postupu proti n�mu z�ejm� sv�t nebude jednotn�. Obrovsk� z�soby �r�nsk� ropy nezaj�maj� jen vysp�l� zem�. Jsou vysloven� atraktivn� tak� pro ��nu. A Rusko tak� nemus� odolat poku�en�, pom�hat solventn�mu fundamentalistick�mu re�imu. Zat�m se zd�, �e jednota mezin�rodn� ve�ejnosti je zde v nedohlednu. V Evropsk� unii bohu�el p�evl�d� zat�m sp�e opatrn� politika jedn�n� a dohod, a poru�ov�n� dohod z �r�nsk� strany. Od doby Mnichovsk� dohody se takov� politice ��k� appeasement, tedy usmi�ov�n� re�imu, kter� vlastn� nijak usm��it nejde...
Jaroslav Zv��inadoc. MUDr. Jaroslav Zv��ina, CSc.
p�edseda OS T�bor a poslanec EP(ODS)
�len V�boru pro pr�vn� z�le�itosti a n�hradn�k ve V�boru pro kulturu a vzd�l�v�n�
rezortn� mluv�� klubu pro oblasti: pr�vn� z�le�itosti, petice