Diagnóza Martina Fendrycha: těžká ODS fobie

Jan Bartoň

23.11.2009, zpravy.ods.cz

Poslední glosa Fendrycha nazvaná Těžce nemocná ODS stojí za to, abychom se pokusili naopak my stanovit diagnózu Fendrychovu. Fendrych totiž již dosáhl jistého nového kvalitativního stupně podobně jako Jiří Pehe ve vztahu ke Klausovi. Fendrychova ODS fobie, spolu s vyhrocenou nenávistí k současnému předsedovi Topolánkovi, jej zařazuje mezi levičáky tělem i duší. Vůbec mu nejde o prospěch společnosti. Jestliže na konci svého pamfletu o ODS napíše, že ODS potřebuje ještě jednu těžkou porážku, aby se podle něj "něco změnilo", je to jasný důkaz toho, že mu vůbec nezáleží na Česku. Takovou větu může napsat jen ten, který se těší na vládu Paroubka s komunisty, i vzhledem k tomu, že Fendrycha ponechává v ledovém klidu vládnutí ČSSD s komunisty ve Středočeském kraji.

Fendrychova analýza poměrů v ODS je od základů pokřivená. Jen úplný pitomec (této úrovně zatím Fendrych snad nedosáhl, ale kdo ví!) by totiž několik málo měsíců před volbami prosazoval, podobně jako Fendrych, likvidaci stávajícího vedení ODS a jeho náhradu za "nové" tváře. Zvláště, pokud by těmi "novými" tvářemi měla být Němcová nebo Gandalovič. To, že se drtivá většina (téměř 70% delegátů) vyslovila proti hlasování o důvěře Topolánkovi a téměř absolutní většina všech přítomných delegátů se vyslovila proti volbě nového předsedy a místopředsedů, svědčí naopak o tom, že si většina přítomných delegátů kongresu uvědomovala , jak likvidační by takový krok v současné chvíli pro ODS byl. Naopak, pokud by názory na odstavení současného vedení prošly, souhlasil bych plně s Fendrychem o "těžce nemocné ODS". Jen úplní političtí analfabeti a sebevrazi by totiž takovou zkázu ODS mohli připravovat a realizovat. Navíc je nutné zdůraznit, že se zejména Gandalovič snažil prosazováním sama sebe nabízet i "novou" vyjednávací pozici k jednání s Paroubkem oživováním velké koalice. Této nástrahy si většina delegátů byla jasně vědoma.

Vraťme se na chvíli do stejných prostor hotelu Clarion, ale o rok zpátky. Tehdy byl kongres volební a konal se krátce po projetých podzimních krajských volbách. Vyzyvatel Topolánka, primátor Bém, tehdy nedokázal přesvědčit delegáty o tom, že by s ním ODS udělala lepší výsledek. I tehdy se nad delegáty vznášela obava z toho, že by Bém pracoval na velké koalici s Paroubkem. Topolánek Béma vcelku přesvědčivě porazil. Zradou vlastních poslanců a s vydatným našeptáváním z Hradu poté v průběhu českého předsednictví padla vláda. Topolánek si přitom počínal jako předseda EU velmi dobře. Na to reagovaly i jeho preference i preference ODS. Volby do europarlamentu pak ODS jednoznačně vyhrála. Podzimní předčasné volby byly nejprve odloženy díky rozhodnutí ÚS, poté odmítnuty Paroubkem. Je zřejmé, že část ODS (výrazně hlučná menšina) se díky nevolbám rozhodla pokusit se o dokončení díla, které se nezdařilo na loňském kongresu. Záminku jim ostatně nabídl Topolánek výbornou, a to odstoupení z poslanecké sněmovny. Pokud by ale Topolánek neodstoupil ze sněmovny, našli by si tito exponenti záminku jinou (Dalíka, Toskánsko apod.) Jsou to ostatně právě a jenom tyto "argumenty", které používá i Martin Fendrych ve své glose. K tomu stačí říci snad jen toto. Dalík je mediálně olověnou koulí na Topolánkově noze a už jenom z toho důvodu by se měl Topolánek jasně a jednoznačně od Dalíka distancovat. Toskánsko byla dlouhodobě připravovaná provokace, v níž se nezákonná sledovačka Topolánka prodávala jako "obrana svobody tisku". Osobně tuto aféru dávám i do souvislosti s tak zvaným "náhubkovým" zákonem, kdy se rozhodující tištěná i elektronická média postavila proti a jako hlavní oběť si zvolila Topolánka.

Sečteno a podtrženo - Fendrych patří svou selektivní nenávistí a pomluvami vůči ODS k té části novinářů, kteří si nevidí ani na špičku svého nosu. Jak jsem se měl možnost osobně přesvědčit na letošním kongresu, velikost nosu Fendrycha není nijak mimořádná. O to horší je, že na jeho konec nedohlédne.