Rozpočet a politika ČSSD v záři reflektorů
Petr Bendl
11.12.2009, Právo
Češi mají již po staletí trvající tradici: vytvořit hodnotu, nechat si ji vzít a pak ji s velkou slávou draze vykoupit zpět. Nejde jen o materiální hodnoty, ale i o ty společenské.
Připravovaná levicová vládní koalice ČSSD a KSČM slaví své předvolební úspěchy. Středočeský hejtman David Rath v přímém přenosu vydraží pro Středočeskou galerii středověkou miniaturu z 15. století za úžasných 17,5 mil. Kč a sociální demokracie za pomoci komunistů totálně rozbije protideficitní státní rozpočet na rok 2010 navýšením výdajů o "pouhých" 12 mld. Kč za vydatné podpory odborů, které jsou vždy ochotným spoluhráčem levice na naší politické scéně.
Vláda Jana Fischera bezmocně přihlíží demontáži jí předloženého rozpočtu, smíří se s tím a požádá pravici o zodpovědný přístup a odvrácení rozpočtového provizoria, které s sebou přináší problémy hospodaření krajů, podlomení investic, možnost zhoršení ratingu země včetně zvýšení úroků státních půjček, špatný signál pro zahraniční investory, zastavení možnosti čerpání prostředků z evropských fondů atd.
TOP 09 populisticky, se slovy nejsme populisti, prohlásí, že ODS selhala, když umožnila schválení státního rozpočtu, vždyť tu přece existovala možnost přepracovat rozpočet, předložit nový a schválit ho během pěti dnů ještě během svátků.
Že by bývalý ministr financí Kalousek nevěděl, že ministerstvo každoročně intenzívně pracuje na přípravě státního rozpočtu několik měsíců? To se mi nezdá. Nemluvě o schopnosti nalezení politické dohody a především její dodržení mezi blahem vrnící levicí a oslabenou pravicí.
Hejtman Rath po vyvolání mediálního zájmu odletěl osobně do Londýna, kde se zúčastnil dražby v aukční síni Sotheby's, aby za přímého přenosu televize vydražil vzácnou knižní miniaturu. Ano, jde o unikátní dílo, které vzniklo zde ve středočeské kotlině, odkud bylo odvezeno a kam patří. Jenže Rath se nezachoval jako řádný hospodář, což není v jeho podání nic neobvyklého.
Dopředu oznámil zájem koupit toto dílo a zvýšil tak jeho cenu, osobně se zúčastnil londýnské dražby na náklady rozpočtu kraje. Ještě že nás všechny uklidnil, že kdyby prý náhodou po jeho vládnutí v kraji pak už nebyly peníze, tak věří, že je možné dílo výhodně prodat.
A o tom to vlastně je. Sociální demokracii nejde o řádné hospodaření, nejde o veřejný zájem. Politikům sociální demokracie jde o osobní popularitu a "zář reflektorů". Nezajímá je, jaký bude mít jejich počínání dopad na občany za rok, za dva či za deset let. Však ono to nějak dopadne! Když bude nejhůř, tak se něco prodá!! V roce 2003 soc. dem. díky nezadržitelnému růstu mandatorních výdajů, které tvořily již čtyři pětiny výdajů státního rozpočtu, přistoupila k "reformě veřejných financí". Její tváří se stal právník Bohuslav Sobotka.
Původně deklarovanou podstatou reformy mělo být, že v nadcházejících třech letech se navýší daně tak, aby vynesly sto miliard nad očekávaný vývoj, zatímco výdaje klesnou o dvě stě miliard proti autonomnímu vývoji. Daně se zvedly a hospodářský růst nastartovaný vstupem do EU začal sypat desítky miliard daňových výnosů navíc. Proto se nic neškrtalo a výdaje dosáhly v roce 2006 úrovně, která byla v oné takzvané reformě označena jako katastrofický scénář.
Jsme na konci roku 2009 a situace se opakuje. Levice hlásá "oživíme české hospodářství zvýšením spotřeby" a tajně věří, že dojde k ekonomickému růstu a Češi se tak vyhnou bankrotu.
Zkrátka odpovědná fiskální politika v ČSSD nemá podporu. Problémem není to, že zůstaly zachovány výdaje na sociální služby nebo na platy státních zaměstnanců, ale že zůstaly zachovány a prohloubily se levicí nastavené principy generování dluhu, kdy nemalá část toho dluhu nejde na tolik potřebné investice pro naši budoucnost, ale na minulé důchody, na minulé sociální dávky, na minulé platy atd.
Tak se ptám, zda není již na čase změnit tu již po staletí trvající tradici: vytvořit hodnotu, nechat si ji vzít a pak ji s velkou slávou draze vykoupit zpět.
