Konzervativn� demokratick� nacionalismus Viktora Dyka
Luk� Pet��k
Viktor Dyk (31.12.1877-14.5.1931)
31. prosince jsme si p�ipomn�li 130. v�ro�� narozen� v�znamn�ho �esk�ho b�sn�ka, pravicov�ho politika a sen�tora �eskoslovensk� n�rodn� demokracie Viktora Dyka (31.12.1877-14.5.1931).
Viktor Dyk byl p�edn�m p�edstavitelem �esk�ho demokratick�ho konzervativn�ho nacionalismu, av�ak jeho propracov�n� k tomuto politick�mu sm�ru pro�lo slo�it�m v�vojem. V ml�d� byl Dyk toti� ovlivn�n humanismem realist� a sympatizoval se soci�ln� demokraci�.1 Rovn� jeho obdiv k b�sn�k�m symbolismu a dekandence Baudelairovi, Verlainovi , Rimbaudovi, Hlav��kovi a Kar�skovi, jeho spolupr�ce s Modern� revue a p��telstv� s S. K. Neumannem a Anton�nem Sovou2 ho p��li� nep�ibli�ovalo k nacionalismu. Nacionalismus se v n�m probudil ve vypjat�m obdob� omladin��sk�ch bou��. �P��klon k nacionalismu byl pro Dyka aktem volby, znamenal p��sn� rozhodnut� pro ur�itou ideu, j� pak navzdory v�emu z�stal v�rn�.�3�
Dyk�v nacionalismus, stejn� jako nacionalismus filozofa Franti�ka Mare�e, nebyl �ovinistick�: ��pr�v� pro sv� klady a pro svou konstruktivnost n� nacionalismus mus� z�stat jak�m byl: nebyl jen ned�v�rou, neznamenal z a nen�vist, znamenal naopak velikou v�ru, velikou nad�ji a velikou l�sku.�4 �
Jen zde p�ipome�me, �e pokud budeme nacionalismus definovat jako pozitivn� vztah, l�sku a loajalitu ke sv�mu n�rodu jako p�irozen�mu spole�enstv� lid�, kte�� maj� spole�n� interpretovan� d�jiny, jazyk, instituce, kulturu, zvyky a tradice, pojem nacionalismus nem� apriorn� negativn� v�znam.5 Za nacionalisty m��eme ozna�it velk� postavy na�ich d�jin, jako byl Franti�ek Palack�, Karel Havl��ek, Josef Peka�. Pokud se sna�� n�kdo tento pojem naplnit negativn�mi konotacemi, �in� tak z politick�ch pohnutek. Nen� pravdou, �e vlastenectv� je pozitivn�m vztahem k n�rodu a nacionalismus hl�s�n�m nen�visti a nad�azenosti. Extr�mn�m projevem nacionalismu je �ovinismus, av�ak ka�d� nacionalismus nen� �ovinismem. Nacionalismus je pozitivn�m vztahem ke skupin� lid�, vlastenectv� je pozitivn�m vztahem k �zem�. Nacionalismus a vlastenectv� spolu samoz�ejm� �zce koreluj�, proto�e ur�it� n�rod ob�v� ur�itou vlast, proto b�vaj� pocity loajality k zemi i n�rodu tuto zem ob�vaj�c� propojeny.6 N�rod je obsah a vlast je forma.
Dyk�v nacionalismus v�ak nebyl v�dy �pln� m�rumilovn�. P�edev��m se nestav�l p��telsky k N�mc�m. Vyr�stal z toho, �e �esk� n�rod byl obklopen n�meck�m mo�em, poda�ilo se mu vybojovat n�rodn� st�t, ale ten nen� definitivn� zaji�t�n, proto�e ho ohro�uje �ovinismus n�meck�. Za hranicemi republiky je velk� n�meck� st�t, u n�ho� je jen ot�zkou �asu, ne� obnov� svou moc a tu bude cht�t vyu��t ke sv� expanzi. Nav�c uvnit� samotn� republiky je siln� n�meck� men�ina, kter� ji nikdy nep�ijala za svou.
Tedy Dyk�v a �esk� nacionalismus obecn�7 je reakc� na ten n�meck�. Si vis pacem, para bellum. Ov�em opr�vn�n� snaha obrany p�ed n�meck�m revan�ismem n�kdy u Dyka p�er�st� a� ve vylo�en� iracion�ln� a patologickou fobii, paranoii ze v�eho n�meck�ho. Zde zmi�me Dykovu podporu �tvan� proti n�meck�m film�m.8 St�le to v�ak nen� �ovinismus ve smyslu snahy utla�ovat jin� n�rody. Jedn� se sp�e o xenofobii, pokud ji budeme charakterizovat jako strach z ciz�ho. Nutno dodat, �e se p�edpov�di Viktora Dyka a Karla Kram��e o n�meck� agresi potvrdily. Oba se v�ak okupace sv� vlasti N�meckem na�t�st� nedo�ili.
��m v�ce vzr�st� nacionalismus ve st�tech za na�imi hranicemi, t�m podle Dyka roste i s�la n�rod� ob�vaj�c�ch tyto st�ty. V �esk�m n�rod� je potom nutno tak� pos�lit nacionalismus a n�rodn� soudr�nost.9 N�rod mus� b�t semknut� a obranyschopn� navenek proti vn�j��m nep��tel�m. Neznamen� to ale, �e nemohou existoval d�l�� z�jmy skupin a jednotlivc�, ty ale mus� ustoupit t�m n�rodn�m.10
Ideologie levi��ck�ho realismu a humanismu podkop�v� n�rodn� vitalitu. D�le svornost n�roda roze��r� rozbujel� stranictv� a egoismus z�jmov�ch skupin a jednotlivc�. Komunismus pak ni�� n�rod ze vnit�, je jen silou destrukce. Ni�� mravnost n�roda, rodinu a n�bo�enstv�.11 U Dyka nalezneme podobn� post�eh jako u T. S. Eliota a Ericha Voegelina12: � �Nen�-li Boha, zbo��uje se i Lenin�.13�
Dyk poj�m� n�rod jako metafyzickou entitu. Sou��st� n�roda pro n�j jsou ti, kte�� �ij� v sou�asnosti, ti, kte�� ji� zem�eli, ale i ti, kte�� je�t� p�ijdou.14 Z toho pro n�s plyne povinnost zachovat odkaz otc� a ten p�edat generac�m po n�s.15 My sice zem�eme, ale budeme ��t d�le ve sv�ch skutc�ch pro n�rod. Toto je jasn� konzervativn� rys Dykova my�len� podobn� jako u Franti�ka Mare�e16 a koneckonc� jako u otce konzervatismu Edmunda Burka.17 � �P��tomn�, kte�� nevzpom�naj� na mrtv� a nemysl� na budouc�, jsou v��m jin�m sp�e ne� n�rodem.� 18�
Dyk stejn� jako Mare� nebyl fa�istou: � �fa�istou jsem nebyl a nejsem, m� stanovisko bylo d�sledn� a jasn�: sympatizuji s n�rodn�m duchem, hl�san�m fa�isty, neztoto��oval jsem se s jejich dikt�torskou teori� a �asto jejich taktikou.� 19 S �esk�mi antinacistick�mi fa�isty ho spojoval protin�meck� nacionalismus, kritika z�lusn�ch praktik Hradu, v�zan�ch kandid�tek a partajnictv�. Zat�mco Bene�e za jeho politick� machinace p��mo nen�vid�l,20 tak k Masarykovi si zachov�val jistou �ctu.21 Uzn�val jeho roli v odboji, a�koliv na druhou stranu odm�tal osvobozeneckou legendu.
Dyk nekritizoval demokracii jako takovou, ale podroboval kritice jej� konkr�tn� projevy v �eskoslovensku a jej� neliber�ln� a nedemokratick� rysy: � �Z�kladn� pojmy demokracie se obracej� na ruby; vl�da nen� odpov�dn� sn�movn�, ale zd� se, �e sn�movna je odpov�dn� vl�d�Poru�ov�n� v�nosti parlamentu m��e b�t lhostejno, m��e b�t dokonce v�t�no p��tel�m diktatury a po�et jejich dnes roste. Vol� se po siln� ruce v�ce ne� po parlamentu. Ale pova�uji to za zjev nebezpe�n�. Tak� v tomto sm�ru nejsem p��telem lehkomysln�ch experiment�.� 22
Dyk se li�il od �esk�ch fa�ist� a romatick�ho neoslavisty Karla Kram��e t�m, �e stejn� jako nap�. Alois Ra��n nebyl rusofilem a nepodporoval vznik slovansk� ��e.23
Tedy ve stru�nosti lze Dyk�v politick� postoj charakterizovat jako pravicov� konzervativn� nacionalismus , kter� m� b�t uplat�ov�n v r�mci� liber�ln�-demokratick�ho s�t�tn�ho z��zen�.
Dykem byla siln� ovlivn�na skupina mlad�ch n�rodn�ch demokrat� shrom�d�n� kolem revue �N�rodn� my�lenka �v �ele s Ladislavem Ra��nem, kter� se odv�n� postavil proti mnichovsk�mu dikt�tu a perzekuci �id�. Po vzniku protektor�tu se zapojil do odboje, byl zat�en nacisty a zem�el v koncentra�n�m t�bo�e. Dr�el se odkazu Viktora Dyka i sv�ho otce Aloise Ra��na s v�dom�m toho, �e pro svobodu vlasti je nutn� polo�it i �ivot.
Luk� Pet��k
Autor je historik
1 VOJT�CH Tom�: Politick� n�zory Viktora Dyka v letech 1918-1931, diserta�n� pr�ce FF UK, z��� 1970, s. 15
2 KAUTMAN Franti�ek: Nad�je a �skal� �esk�ho nacionalismu. Viktor Dyk v �esk�m politick�m �ivot�, �esk� expedice Praha 1992, s. 36.
3 Tamt�, s. 12; srov. MED Jaroslav: Bojovn�k se srdcem sn�lka, in: Promen�da Diogenova (DYK Viktor), �eskoslovensk� spisovatel Praha 1990, s. 197-202.
4 Cit. dle KAUTMAN F.: Nad�je a �skal� �esk�ho nacionalismu�, s. 22.
5 �nacionalismus jako pojem a jev zde nen� apriorn� a obecn� spojen s ��dn�m pejorativn�m citov�m n�bojem a negativn�mi konotacemi�nacionalismem je zde rozum�na ta forma kolektivn�ho v�dom� a identit, kdy ztoto�n�n� s n�rodem hraje dominantn� roli ve v�t�in� spole�nosti a kdy je v�eobecn� poj�manou legitimiza�n� instanc�; tedy v situaci, kdy se n�rod st�v� nejvy��� spole�enskou hodnotou, hodnou ob�t�, kdy se s poukazem na n�rodn� z�jmy �i naopak ohro�en� n�roda oprav�uj�, legitimizuj� politick� strategie a kroky, t�eba i takov�ho dosahu, jako je v�lka.� (�EZN�K Milo�: Formov�n� modern�ho n�roda ( Evropsk� �dlouh�19. stolet�), Triton Praha 2003
s. 20). Podobn� varuje p�ed apriorn� negativn�m postojem k nacionalismu Miroslav Hroch. (HROCH Miroslav: V n�rodn�m z�jmu. Po�adavky a c�le evropsk�ch n�rodn�ch hnut� devaten�ct�ho stolet� ve srovn�vac� perspektiv�: Nakladatelstv� Lidov� noviny Praha 1999, s. 5).
6 Zvl�t� v anglosask�m pojet� pojem nation znamen� n�rod i st�t. (HROCH, Miroslav: �vodem k ��tance text� o nacionalismu, in: HROCH, Miroslav: Pohledy na n�rod a nacionalismus. ��tanka text�, Sociologick� nakladatelstv�, Praha 2003, s. 11-12).
7 A� u� jde o Karla Kram��e, N�rodn� my�lenku nebo �esk� fa�ismus.
8 VOJT�CH T.: Politick� n�zory Viktora Dyka v letech 1918-1931�, s. 125-126; srov. Dyk�v �l�nek DYK Viktor: Nelze odpustit, N�rodn� listy, 14. ��jna 1930.
9 DYK Viktor: P�ebytek nebo nedostatek?, Vlajka, ro�. III., kv�ten 1931, �. 1.
10 DYK Viktor: Solidarita n�rodn�, Legie V. 17., 24. dubna 1930.
11 DYK Viktor: Boj o budoucnost, N�rodn� listy, 5. �nora 1928.
12 �Pokud nev���te v Boha, budete se klan�t Hitlerovi nebo Stalinovi.� (cit. dle BUCHANAN, Patrick J.: Smrt Z�padu. Jak vym�r�n� obyvatel a invaze p�ist�hovalc� ohro�uj� na�i civilizaci a na�i zemi, Mlad� fronta, Praha 2004, s. 361).
13 DYK Viktor: Teorie a praxe, N�rodn� listy 27. ledna 1924). Zde po m�m soudu i Dyk vyc�til intuitivn� i nebezpe�� politick�ho n�bo�enstv� v komunismu, srov. MAIER Hans: Politick� n�bo�enstv�-totalit�rn� re�imy a k�es�anstv�: Centrum pro studium demokracie a kultury Brno 1999.
14 DYK Viktor: O mrtv�ch a �iv�ch, N�rodn� listy, 8. dubna 1928.
15 DYK Viktor: Dv� kapitolky: I. Nacionalismus, Z�t�ek III. 25., 17. b�ezna 1924.
16 �Proudy �ivota to�� se nyn� ve v�rech, kter� hroz� strhnouti dosavadn� ��dy mravn�, spole�ensk� a politick�, jako hr�ze, kter� p�ek�ej� voln�mu proudu. Slova: v�da, v�voj, pokrok obluzuj� mysli, zvl�t� mysli ml�de�e, tak�e se j� zd�, �e je t�eba ihned odstranit ony hr�ze, aby �ivot proudil voln�. T�eba odstraniti dosavadn� ��dy, bez starosti o ��dy nov�u nov�ho pokolen� upad� v nev�nost v�e, co vytvo�ila kulturn� pr�ce nes�etn�ch pokolen� n�rod�, jakoby si ono samo troufalo vytvo�iti n�co nov�ho a lep��ho, jakoby ono samo cht�lo b�ti p�vod a po��tek�P�irozen� n�lada syn� ke vzpou�e proti otc�m byla z na�ich �as� dlouho um�le posilov�na heslem �pokroku�, kter� vystavovalo i jen zachov�n� d�dictv� p�edk� jako zp�te�nick�nen� pokroku ne� jen na z�klad� dotud dosa�en�ho zd�d�n�ho. V�voj d�je se zm�nami a d�d�n�m.� (MARE� Franti�ek: Co jest pravda?, in: Ot�zky filosofick�, n�rodn� a soci�ln� v politice, Vyd�no p��� �eskoslovensk� n�rodn� demokracie v Plzni 1923, s. 7-8).
17 BURKE Edmund: �vahy o revoluci ve Francii, Centrum pro studium demokraci e a kultury Brno 1997, nap�. s. 105.
18 DYK Viktor: O mrtv�ch a �iv�ch, N�rodn� listy 8. dubna 1928, cit. dle KAUTMAN Franti�ek: Nad�je a �skal� �esk�ho nacionalismu. Viktor Dyk v �esk�m politick�m �ivot�, �esk� expedice Praha 1992, s. 69
19 Cit. dle KAUTMAN, F.: Nad�je a �skal� �esk�ho nacionalismu�, s. 42.
20 VOJT�CH T.: c. d., s. 74.
21 Tamt�, kapitola IV. �Ad usum pana prezidenta republiky a ne�navn� bojovn�k�.
22 DYK Viktor: O parlamentarism, Demokrat XII. 30., 28. �ervna 1930); srov. DYK Viktor: Na rozcest�, Demokrat XIII. 10., 28. �nora 1931.
23 VOJT�CH T.: c. d., s. 98.
Luk� Pet��k��fredaktor www.EUportal.cz , editor www.EUserver.cz ,
p�edseda o. s. Mlad� pravice , redaktor �asopisu Port�l
Osobn� str�nky