S ka�dou novou instituc� se zvy�uje mno�stv� byrokracie
Old�ich Vlas�k
12.11.2009, zpravy.ods.cz
Ob�ansk� demokratick� strana z mnoha d�vod� historicky nepodporovala vznik instituce Evropsk�ho ve�ejn�ho ochr�nce pr�v. Kdy� v�ak tato instituce existuje, je t�eba zajistit jej� rozumn� v�kon, �init tak za nejni��� mo�nou cenu a zejm�na nezneu��vat a um�le neroz�i�ovat jej� pravomoci.
V t�to souvislosti mus�m konstatovat, �e v �innosti Evropsk�ho ve�ejn�ho ochr�nce pr�v spat�uji t�i velk� probl�my. Prvn� probl�mem jsou informace. �irok� ve�ejnost v Evropsk� unii toti� nev�, �e evropsk� ombudsman existuje, nato� aby tu�ila, co d�l� a s ��m se na n�j mohou obracet. Fakta jsou v tomto ohledu pom�rn� jednozna�n�. T�m�� 90 procent zaslan�ch st�nost�, kter� p�edlo�ili moji spoluob�an� z �esk� republiky, nespadalo do kompetence evropsk�ho ombudsmana. Nejinak tomu je i v jin�ch �lensk�ch st�tech. Podle studie Eurobarometru v�ce ne� dv� t�etiny dot�zan�ch evropsk�mu ombudsmanovi ned�v��uj� nebo nejsou schopni na ot�zku d�v�ry odpov�d�t. Evropsk� parlament proto navrhuje rozs�hl� informa�n� kampan�. Nejsem si v�ak jist�, zda se jedn� o spr�vn� l�k na tuto nemoc. Pro lidi u n�s doma je samotn� Unie natolik vzd�len� a nep�ehledn�, �e pokou�et se, aby porozum�li Evropsk�mu ombudsmanovi, je tak pon�kud sisyfovsk� �sil�.
Druh�m probl�mem jsou n�klady. Ka�d� ve�ejn� instituce n�co stoj�, s ka�dou novou instituc� se zvy�uje mno�stv� byrokracie, kter� mus� ob�an� p�ekon�vat a ve kter� se mus� um�t orientovat. A to plat� i u instituc�, kter� maj� za c�l s byrokraci� bojovat. Je proto pot�eba se zam��let, zda investovan� prost�edky da�ov�ch poplatn�k� odpov�daj� k��en�m v�sledk�m. V lo�sk�m roce si u evropsk�ho ve�ejn�ho ochr�nce pr�v st�ovali moji spoluob�an� z �esk� republiky jen 66kr�t. Z cel� Evropsk� unie p�i�lo p�ibli�n� 800 p��pad� spadaj�c�ch do kompetence evropsk�ho ombudsmana. T�mito probl�my se zab�valo 70 ��edn�k�, da�ov� poplatn�ky to st�lo 9 milion� EUR. Jeden p��pustn� p��pad tak st�l v�ce ne� 10 tis�c EUR. To je podle m�ho n�zoru v�ce ne� hodn�.
T�et�m probl�mem je subsidiarita. Jako b�val� starosta jsem byl pon�kud znepokojen t�m, kdy� jsem si p�e�etl, �e jedn�m z m�la p��pad�, kter�mi se evropsk� ombudsman zab�v�, je �zemn� pl�n pro oblast B�eclavska v souvislosti s rychlostn� komunikac� R52. To pova�uji za naprosto nadbyte�n�, nebo� lok�ln� probl�my je t�eba v prv� �ad� �e�it v obc�ch, nikoliv tady v Bruselu �i ve �trasburku, kde evropsk� ombudsman s�dl�. Ch�pu, �e ka�d� ve�ejn� instituce si najde pr�ci, nejv�t��m um�n�m v�ak je agendu um�le neroz�i�ovat a ��ady naopak omezovat.
Old�ich Vlas�kIng. Old�ich Vlas�k
Poslanec Evropsk�ho parlamentu za ODS