Vratk� pil��e evropsk�ho spole�enstv�
Radim Lhot�k
Ne� za�neme p�em��let o v�hod�ch a nev�hod�ch evropsk� integrace, m�li bychom nejprve zv�it, na jak�ch pil���ch je tento n� spole�n� evropsk� d�m postaven. Voln� pohyb kapit�lu, zbo��, slu�eb a osob. To je idea jednotn�ho prostoru, v n�m� by Evropa m�la naj�t spole�nou �e�. Nikoliv vz�jemnost rozli�n�ch autonomn�ch kultur, nikoliv hum�nn� svazek duchovn�ho porozum�n� a mezilidsk� inspirace v rozmanitosti tv�r��ch sil, ale spole�n� koryto materi�lov�ch tok�, jeden univerz�ln� �lab konzumu a sm�ny lidskosti za industri�ln� pokrok ve jm�nu ta�n� s�ly liber�ln� tr�n�ho kombajnu plan�ruj�c�ho sv�t do jednolit� multikulturn� masy.
Star� moudrost prav�: Chce�-li pochopit smysl d�n� okolo sebe, zastav se a spo�i� na m�st�. Ne pohyb, ale klid je stavem, v n�m� lze doj�t proz�en�. M�sto, odkud se otv�r� nej�ir�� rozhled, kde se nab�z� �lov�ku mo�nost vid�t co nejd�l, je tvo�eno jedin�m bodem � t�m nejvy���m ze v�ech dosa�iteln�ch. Tento bod je z�rove� nem�nn�m stanovi�t�m prav�ho v�d�n�. Nen� jin�ho m�sta, z n�ho� by se sv�t jevil skute�n�ji a celistv�ji. Po�etil� jsou proto ti, kdo� tvrd�, �e n�pl� �ivota pramen� z voln�ho pohybu, �e zm�na, novost a neust�l� st��d�n� stav� �i zorn�ho �hlu vedou k lep��mu pozn�n�. Nikoliv nutkav� pohyb vp�ed �i ustavi�n� pokrok, ale uv�liv� spo�inut� a klidn� ohl�dnut� zp�t d�vaj� nahl�dnout smysl i dobr� d�vod nastoupen� cesty. Tam potom, kde se c�l na�eho sm��ov�n� vytratil v nep�ehledn�ch hou�tin�ch, je zapot�eb� m�t dost odvahy k tomu, abychom se dok�zali vr�tit k m�stu, kde po�alo na�e bloud�n�. ��dnou stavbu nelze zakotvit v pohybliv�m podlo��. Stejn� tak ��dn� spole�enstv� nem��e b�t sjednoceno na principech voln�ho pohybu a pronik�n� splet� cizorod�ch kultur.
Proti voln�mu pohybu kapit�lu
Svoboda �lov�ka i cel�ho n�roda se odv�j� z jeho schopnosti samostatn� a pevn� zalo�en� existence. Nen�-li jedinec s�m obda�en dostate�n�m zaji�t�n�m, a to se st�v� jen velice z��dka, jeho p�irozenost ho nab�d� sdru�ovat se ve spole�enstv�, kde si svoji nez�vislou existenci po��d� v celku na principu vz�jemnosti a spole�n�ho vlastnictv� zdroj�. Pokud tak neu�in�, zahyne nebo se st�v� s�m zdrojem pro zaji�t�n� n�koho jin�ho. Vyu��t lidskou bytost jako pracovn�ho zdroje pro ciz� prosp�ch nen� tot�, jako ji p�izvat ke spolupr�ci na spole�n�m d�le a sv��it j� ��st sv�ch prost�edk� k opatrov�n�.
D�stojnou odm�nou �lov�ka nen� mzda, ale pod�l na hodnot� a v�nosu ze spole�n� pr�ce. Ka�d� zam�stnavatel by proto m�l sv�m zam�stnanc�m d�t jistotu existen�n�ho z�zem� skrze ��ast na prosperit� sv�ho podniku jako celku. Takto vytvo�en� mor�ln� pom�r jedince k zam�stnavateli ov�em znamen� i z�vazek, kter� nelze jednodu�e vypov�d�t. Pro zam�stnance to znamen�, �e neodejde za lep��m p�i prvn� p��le�itosti, kter� se mu naskytne. Pro zam�stnavatele, �e sd�l� se sv�mi zam�stnanci spole�n� existen�n� �d�l. Pokud se jeho podniku neda��, nen� mo�n�, aby jednodu�e p�enesl hospod��sk� riziko na zam�stnance t�m, �e je propust� a s�m si uchov� nezm�n�n� �ivotn� standard. M�l by b�t zav�z�n starat se o n� tak dlouho, dokud s�m m� z �eho ��t, a hledat spole�n� s nimi �e�en�. Tak by m�l fungovat ka�d� podnik vybudovan� na principech spole�ensk� odpov�dnosti. Organick� sepjet� vlastn�k� aktiv a jejich zam�stnanc� p�irozen� vede k anga�ovanosti podnikatelsk�ho kapit�lu na �ivotn�m a spole�ensk�m prost�ed� regionu, v n�m� podnik p�sob�. Souhrn podnikatelsk�ch subjekt� a n�rodn�ho kapit�lu v jedn� zemi potom zaji��uje prosperitu a svobodnou existenci cel�ho st�tu.
Voln� a ni��m neomezen� pohyb kapit�lu vede k d�sledk�m zcela opa�n�m. V�voz kapit�lu do ciz�ch zem� m� podtext uchvatitelsk� strategie, p�i n� se postupn� ve�ker� vit�ln� s�ly c�lov� zem� usm�rn� a n�sledn� spot�ebuj� ve prosp�ch v�vozce. V�e, ��m zasa�en� st�t m��e disponovat p�i vytv��en� hodnot ku prosp�chu sama sebe, je tak pou�ito k pos�len� ciz� moci. Ve�ker� nadhodnota p�ipad� tomu, kdo vyvezl kapit�l mimo hranice sv� domoviny, aby vyu�il ciz�ch zdroj� k vlastn� reprodukci a zni�il tak schopnost hostitelsk� zem� mu konkurovat.
Pozitivn� dopad voln�ho pohybu kapit�lu, kter� se projev� zv��en�m zam�stnanosti v m�st�, kam byla um�st�na ciz� aktiva, je pouze zd�nliv� a do�asn�. Vn�j�� mocnost buduje pr�myslov� komplexy na ciz�m �zem� nikoliv pro pot�eby hostitele, ale pro pot�eby vlastn�. Skute�n�m d�sledkem podpory zahrani�n�ch investic je proto postupn� p�esun produktivn�ch sil a zdroj� bohatstv� do ciz�ch rukou. Ciz� vlastn�k kapit�lu nad�le ��d� a ovl�d� vyvezen� technologie, hodnotu v�robk� i zp�sob jejich tr�n�ho um�st�n�. Tent�� subjekt se rovn� st�v� p�nem �ivotn� funkce podman�n� lokality, kter� je na n�m nad�le existen�n� z�visl�. Voln� pohyb kapit�lu nen� nic jin�ho, ne� expanzivn� po�adavek nadn�rodn�ch korporac� ovl�dnout co nejv�t�� d�l sv�ta a zni�it postupn� v�e, co by jim mohlo st�t v cest�.
��dn� soudn� �lov�k by si nenechal vybavit vlastn� d�m za��zen�m k bydlen� z majetku n�koho ciz�ho s podm�nkou, �e mu za to odevzd� v�nos z produktivn� energie cel� rodiny. Kdyby si cizinec p�ivlastnil rovnou cel� d�m, p��li� by se toho u� pro jeho obyvatele nezm�nilo. S v�vozem kapit�lu do ciz� zem� se to jev� prakticky stejn�. Ovl�dnut�m v�robn�ch zdroj� a v d�sledku i schopnosti tvorby hodnot v dan� zemi z�sk�v� ciz� moc pod svoji kontrolu i zem samotnou. U takto podman�n� lokality lze potom jen t�ko mluvit o autonomn�m spole�enstv� svobodn�ch ob�an� schopn�ch nez�visl� existence.
Proto moud�� a odpov�dn� vl�dci n�roda dbaj� o to, aby lid jejich zem� byl schopen u�ivit se z vlastn�ch zdroj�, aby vzkv�talo jejich vlastn� bohatstv� vych�zej�c� z m�stn�ch region�ln�ch podm�nek a sil �iv�ch z dovednosti starousedl�k� v�rn�ch p�d�, domu, vlasti a d�dictv� sv�ch otc�. Jedin�m p�ijateln�m vstupem ciz�ho kapit�lu je takov� investi�n� z�m�r, j�m� se vlastn�k kapit�lu zavazuje zakotvit v hostitelsk� zemi ��st� sv� bytosti jako novousedl�k ochotn� sd�let se sv�mi partnery spole�n� osud. Jako prvn� krok k takov�mu c�li by dnes bylo zapot�eb� prosadit zaveden� mezin�rodn� da�ov� sazby pro kapit�lov� pohyby, postupn� rozchod se syst�mem mezin�rodn� d�lby pr�ce a osvobozen� lok�ln�ch ekonomik od dikt�tu Sv�tov� banky a Mezin�rodn�ho m�nov�ho fondu.
Proti voln�mu pohybu zbo��
Je-li touhou ka�d�ho spole�enstv� existen�n� nez�vislost a svoboda, znamen� to, �e v�t�inu sv�ch hmotn�ch pot�eb si chce dob�vat z vlastn�ch zdroj�. Obchod a pohyb zbo�� p�es hranice vlastn� suverenity je mu jen zp�sobem, jak obohatit sv�j vnit�n� trh �i doplnit ho chyb�j�c�mi komoditami sm�nou za hodnoty, kter� samo vytv���. Zdrav� a eticky vysp�l� obec db� o to, aby tv�r�� a odpov�dn� duch uvnit� obce byl hlavn�m pramenem hodnot, na nich� stoj� s�la i obsah vlastn�ho spole�enstv�, aby ve v�dom� lid� nezavl�dla chamtivost, ko�istnictv� a kupeck� mor�lka. Proto nap��klad Plat�n p�i sv�m n�vrhu ide�ln�ho uspo��d�n� obce situoval p��hodn� m�sto pro jej� zalo�en� v dostate�n� vzd�lenosti od p��stavu, kam proud� zbo�� ze vzd�len�ch kraj� a l�k� kupce k marnivosti a nadbyte�n� spot�eb�. Sm�na zbo�� by m�la b�t obohacen�m �ivota obce a potvrzen�m jej�ho vlastn�ho bohatstv�.
Voln� pohyb zbo�� v na�em glob�ln�m prostoru ni��m nepodm�n�n�ho trhu m� zcela opa�n� v�znam. Dovoz zbo�n�ch p�edm�t� ze v�ech mo�n�ch kout� sv�ta je reakc� na um�le vytvo�en� stav nouze a zdrojem bohatstv� n�koho zcela jin�ho, ne� koho se tato obchodn� sm�na t�k�. Mohutn� tok materi�lu ke spot�ebiteli m� v�znam pouh�ho z�sobov�n�, j�m� se uspokojuje pot�eba lid� zcela z�visl�ch na ciz�ch zdroj�ch. Gigantick� obchodn� �et�zce um�s�uj� na pulty spot�ebitel� p�edm�ty nutn� spot�eby spolu s hromadou dal��ch zbyte�nost� podle dikt�tu a p�edstavy kupc�, na �em m� b�t zalo�en obrat a ekonomick� r�st cel� spole�nosti.
Z tohoto z�sobovac�ho a spot�ebn�ho mechanismu se postupn� vytr�c� kvalita i u�itn� hodnota p�edm�tn�ho zbo��. Jde p�edev��m o mno�stv�, o kvantitu rostouc� produkce, jakou se poda�� nal�t do j�cn� hladov�ch konzument� a vygenerovat tak ��douc� zisk. Tomu se v�e pod�izuje. Potraviny musej� b�t chemicky upraveny, aby snesly transport na libovolnou vzd�lenost a mohly b�t skladov�ny v centr�ln�ch z�sobovac�ch termin�lech. Jeliko� jde o to, kolik se do spot�ebn�ho j�cnu natla�� a jak� zisk s obratu to vynese, vyr�b�j� se potraviny geneticky upraven� vynikaj�c� pouze velk�m objemem bez nutri�n� hodnoty a pat�i�n� chuti. Obrat zvy�uje n�zk� cena a �irok� v�b�r variant t�e podstaty, op�t chemicky upraven�ch a l�kaj�c�ch v�ce vzhledem a marketingov�mi dopl�ky ne� skute�nou kvalitou.
P�edm�ty technick� hodnoty zvy�uj�c� pohodl� a komfort konzumn�ho zp�sobu �ivota jsou dimenzov�ny na kr�tkodob� u�itek, kter� bude brzy p�ekon�n v�cmi nov� a technologicky pokro�ilej�� formy, ��m� se programov� zvy�uje �dajn� �ivotn� �rove� ka�d�ho z n�s. M�tus o neust�l�m pokroku, kter� nelze zastavit, a r�stu obecn�ho blahobytu je vt�sn�n do podv�dom� lid� jako p�irozen� z�kon osvobozen� lidsk� existence. Ve sv�tle modern� doby nic netrv� a nic nem� smysl uchov�vat, proto�e v�e je z�hy p�ekon�no. To je hlavn� a jedin� motor ekonomick�ho r�stu postaven�m na voln�m pohybu zbo�� a jeho rostouc�m obratu.
Ani technologick�mi n�stroji vygradovan� kvantita v�ak nevznik� z ni�eho. Jej�m d�sledkem je drancov�n� p��rodn�ho bohatstv� cel� planety a vys�v�n� ment�ln� energie z lid�, kte�� jsou nuceni ke st�le n�ro�n�j��mu a z kontextu vytr�en�mu zp�sobu pr�ce, p�i n�m� napojeni na komunika�n� porty informa�n�ch a ��d�c�ch technologi� p�ipom�naj� kybernetick� roboty. Zb�v� u� jen obda�it je �ipov�mi implant�ty a u�init z nich prav� nanoboty pod�vaj�c� maxim�ln� v�kon a vykazuj�c� schopnost pru�n� adaptace na pot�eby doby rozv�jen� v�l� vl�dnouc�ch struktur.
Tento patologick� trend sebestravov�n� je nutn� zastavit postupn�m obnovov�n�m celn�ch a v�ech dostupn�ch bari�r voln�ho obchodu, ochranou spot�ebitel� i poctiv�ch v�robc� p�ed marketingovou manipulac�, p�ed dikt�tem glob�ln�ho trhu a mocn�ch korporac�, n�vratem k lok�ln�mu zp�sobu hospoda�en�, obnovou sob�sta�nosti a sv�pomoci. Je zapot�eb� navr�tit se k p�irozen� sm�n� hodnot, p�i n� nab�dka a popt�vka znamenaj� potvrzen� t�chto hodnot v jejich obohacuj�c�m smyslu a prav�m u�itku vyj�d�en�m co nejmen�� m�rou pom�jivosti.
Proti voln�mu pohybu slu�eb
J�t do sv�ta na zku�enou, d�t se do ciz�ch slu�eb, znamenalo v minul�ch dob�ch jedin� c�l: P�iu�it se u ciz�k� nov�m v�cem a uplatnit novou zku�enost p�i n�vratu ku prosp�chu dom�c� komunity. Slou�it ciz�mu p�nu jen tak za ��elem napln�n� sv�ch osobn�ch sklon� znamenalo v�dy poni�uj�c� stav odcizen� hodn�ho zavr�en�.
Oblast slu�eb m� v dne�n� dob� ov�em mnohem �ir�� v�znam. Obvykle se t�m rozum� produkty zahrnuj�c� vysok� pod�l lidsk� pr�ce p�i jejich poskytov�n� z�kazn�kovi. Pokud by m�lo j�t o tradi�n� slu�bu bli�n�mu, bylo by asi podivn� v takov� souvislosti mluvit o voln�m pohybu. V ka�d�m p��pad� m�me co �init s kon�n�m, p�i n�m� se ve vysok� m��e uplat�uje lidsk� �sil� ve prosp�ch druh� osoby. Takov� �sil� bychom neradi rozd�vali ka�d�mu a jeho p��jemcem by m�l b�t �lov�k n�m n�jak bl�zk�. Nechceme snad pat�it mezi ty, kdo za pen�ze poslou�� komukoliv a ��mkoliv.
V oblasti slu�eb se dnes realizuje v�t�ina fyzick�ch osob podnikaj�c�ch na z�klad� �ivnostensk�ho opr�vn�n�. Bylo by proto na m�st� chr�nit si trh slu�eb v r�mci zemsk�ch lokalit tak, aby byl zastoupen dom�c�mi poskytovateli, kte�� maj� p�irozen� vztah k t�m, kdo tyto slu�by pot�ebuj�. M�lokdo by asi dal dobrovoln� p�ednost poskytovatel�m, jejich� kultura, hodnoty i jazyk mu jsou ciz�. Pro p�stov�n� n�rodn�ch zvyk� a pocitu domovsk� soun�le�itosti je jist� na m�st� podporovat nap��klad typick� dom�c� pohostinstv� na �kor zahrani�n�ch �et�zc� typu Mac Donald, ��nsk�ch restaurac� �i italsk�ch pizzeri�.
Jin� ot�zka se v�e na slu�by zav�d�j�c� nov� technologie a s t�m souvisej�c� poradenstv�, �kol�c� �innosti a dal�� podobn� v�kony. Zp�sob, jak�m jsou tyto technologie vn�eny do na�� p��tomnosti, bude n�sledn� utv��et a formovat cel� n� �ivot. Mezi slu�by lze rovn� zahrnout finan�n� produkty bankovn�ch dom�, sd�lovac� prost�edky, poskytov�n� internetu �i telekomunikac�. Dominuj�c� moc nadn�rodn�ch korporac� v t�chto odv�tv�ch je krajn� nebezpe�n�m jevem, kter� v d�sledku likviduje schopnost lid� vn�mat a c�tit ve smyslu m�stn�ho, krajov� �i n�rodn� podlo�en�ho sebev�dom�.
Sd�lovac� prost�edky v rukou v�emocn�ho kapit�lu jsou potom smrt�c� zbran� nam��enou proti etnick�mu, vlasteneck�mu, rodinn�mu �i jin�mu sebez�chovn�mu sm��len�. Voln� pohyb slu�eb a odstran�n� v�ech z�bran jejich zneu��v�n� je ide�ln�m n�strojem univerz�ln� moci k dosa�en� nadvl�dy nad dostupn�m sv�tem. Pokud m� b�t nastolen nov� orwellovsk� sv�tov� ��d, bude jeho nejbli���m spojencem pr�v� resort slu�eb a j�m zmanipulovan� zp�sob poskytov�n� �ivotn�ho z�zem� a prost�ed�, jak� n�m bude touto moc� podsunuto. Je proto zapot�eb� navr�tit oblast slu�eb pod vl�du a kontrolu sil, kter� maj� p��m� vztah k intimn�m �ivotn�m funkc�m ka�d�ho spole�enstv�, jeho� se poskytov�n� slu�eb t�k�, a co mo�no zamezit jejich pronik�n� z vn�j��ch zdroj�, jimi� by se mohly infiltrovat cizorod� mocensk� z�jmy do �ivota m�stn�ch komunit.
Proti voln�mu pohybu osob
Voln� pohyb osob je patrn� nejo�ehav�j�� t�ma, pokud m� b�t podrobeno kritice, a jeho zjevn� v�hody po pro�it�m obdob� nesvobody za �eleznou oponou mnoh� z n�s podn�tily k tomu, abychom odhlasovali vstup zem� do Evropsk� unie. P�edn�, nelze nam�tat nic proti mo�nosti voln� cestovat p�es hranice evropsk�ch st�t�, pokud ��elem takov�ho pohybu je pozn�v�n� ciz�ch kraj� a navazov�n� nov�ch zku�enost�. Voln� pohyb osob jako pil�� evropsk� integrace je v�ak nutn� ch�pat ve smyslu neomezen� mobility pracovn�ch sil. Jde o pot�ebu glob�ln� ekonomiky pou��vat lidsk� kapit�l bez toho, aby byl v�z�n vztahem k m�stu sv�ho bydli�t�, k rodin� a rodn� zemi.
Charakter sv�ta a p��rody, kam sv�m zalo�en�m nutn� pat��me, je p�itom jin�. Ka�d� �iv� organismus m� pot�ebu v�zat se na prost�ed�, kde se narodil a na n� je ve sv�ch genech adaptov�n. Obhajoba jemu p�irozen� dan�ho teritoria a m�sta k �ivotu proti v�em ciz�m vet�elc�m je z�kladn�m instinktem ka�d�ho �ivo�i�n�ho druhu. Ne nadarmo se za hlavn� zdroj existence a schopnosti p�e�it� pova�uj� ko�eny, jimi� vr�st�me do mate�sk�ho podlo�� tak jako strom do zem�. Kam by sv�t dosp�l, kdyby ka�d� ke� uchycen� na nehostinn�m skalisku tou�il zm�nit sv� p�sobi�t� za ��rn�, p�ebytkem a z�v�t��m obda�en� kout zem�. Bylo by pak patrn� m�lo m�st, kde by se �ivot v�bec uchytil a rozmno�il, p�i�em� tato m�sta by z�hy zanikla �ivouc�m p�etlakem. Existence �ivota je podm�n�na jeho v�eobs�hlost�, rozprostran�nost� a rozmanitost�. Nejkr�sn�j�� a nej�ctyhodn�j�� �iv� formy vznikaj� pr�v� tam, kde ka�d� �ivok je nucen vynalo�it mnoho �sil� a odolnosti k tomu, aby se udr�el na p�edur�en�m stanovi�ti.
Co je to za �lov�ka, kter� nec�t� l�sku ke sv� domovin�? Co je to za vlast, kter� ned� �lov�ku k takov� l�sce d�vod? V�t�ina z n�s zn� pocit smutku po t�, co se p�est�huje do nov�ho m�sta �i bytu a vym�n� tak sv� p�edchoz� p�sobi�t� za m�sto, k n�mu� ho nev�ou ��dn� vzpom�nky. L�ska k domovu a k rodn� vlasti b�vala nejsiln�j�� a nejp�irozen�j�� citov� pohnutka, j� se utv��el celkov� pohled �lov�ka na sv�t. Je v�bec mo�n�, aby se n�co tak siln�ho z n�s vytratilo? Je v�bec mo�n� vn�mat vlastn� hodnotu bez toho, abychom p�edali maximum ze sv�ch schopnost� a umu lidem sd�lej�c�m s n�mi na�e rodi�t�? Jak je mo�n� b�t lhostejn� ke kraji vlastn�ho p�vodu, k vlastn� zemi? Copak je mo�n� ��t s klidn�m srdcem jako tul�k p��le�itostn� pr�ce, jeho� jedin�m c�lem je cesta tam, kde mu v�ce zaplat�?
Voln� pohyb osob je v z�jmu pouze mocn�ch n�rod�, kte�� tak od�erp�vaj� sv�m slab��m soused�m jejich nejschopn�j�� syny a dcery. Druhou variantou je u� pouze univerz�ln� moc ba��c� po tom, aby ze v�ech lid� ud�lala mobiln� a disponibiln� zdroje k neomezen�mu pou�it�. Mor�ln�m z�vazkem kulturn� vysp�l�ho �lov�ka je pracovat pro dobro sv� vlasti, prosp�t sv�m sna�en�m t�m sv�m bli�n�m, kte�� mu dali �ivot a v�chovu, kte�� v n�m vytvo�ili v�dom� domova a lidskou identitu � m�stn�, kmenovou, n�rodn� identitu. V�e, ��m se m��eme p�vodn� vyk�zat jako mysl�c� a dosp�le ustanoven� bytosti, je duch m�sta a �asu, z n�ho� jsme vyrostli. Chr�nit si sv�j etnick� p�vod, svoji bytostnou �ivotn� zku�enost, tradici, n�rodn� kulturu, kmenov� genofond a um�n� ��t ve sv�m vlastn�m prost�ed�, na tom z�le�� ze v�eho nejv�ce. Je proto zapot�eb� d�mysln� regulace migra�n�ch tendenc� v jednom �i druh�m sm�ru � to je z�klad uchov�n� samotn�ho lidsk�ho rodu a �ivotaschopn�ho st�tu.
Radim Lhot�k