Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Vzpom�n�n� na �asopis Tv��

Emanuel Mandler

Vzpom�n�n� na �asopis /V
/T V � �


N�sleduj�c� texty p�edkl�daj� �ten���m b�val� �lenov� redak�n� rady �asopisu Tv�� Zbyn�k Hejda,
Emanuel Mandler, Jan Nedv�d a Karel �tindl. Tv�� vych�zela v druh� polovin� 60. let a pokou�ela se p�in�et hodnotn� liter�rn�, kritick� a pak i spole�ensky zam��en� a politick� �l�nky. Byla dvakr�t zak�z�na.


Z o b s a h u:

Andrej Stankovi� � Ma�a�i proti Evrop� � Soumrak c�rkve a n�bo�enstv� u n�s � N�rodnostn� sn�enlivost v �esk� republice � Znovu o raket�ch � 60 let existence st�tu Izrael � L�ta od minul� v�lky � Glosy � Rozmanit�


L�ta od minul� v�lky


V�t�inou si neuv�domujeme, jak pov�stn� zub �asu opracov�v� velk� ud�losti a zp�sobuje, �e je �asto vid�me zcela jinak, ne� se odehr�ly. A to nejde o st�edov�k nebo o antiku, n�br� o ud�losti minul�ho, pop��pad� p�edminul�ho stolet�. �edes�t let od konce druh� sv�tov� v�lky, na kter� jsme letos vzpom�nali, n�m tyto vlastnosti �asu p�ipom�naj�. Prol�n�n� neskute�n�ch vzpom�nek a p�ipom�n�n� skute�n�ch i neskute�n�ch ud�lost� je n�sobeno t�m, co v�d� (mo�n� sp�e nev�d�) generace t�ch, kte�� se narodili t�sn� p�ed koncem v�lky nebo dokonce a� po n�m. Ka�d� si tuto vlastnost lidsk� pam�ti m��e ov��it s�m na sob�, kdy� se zamysl�. jak� m� pon�t� o bitv� u Hradce Kr�lov� a co si mysl�, �e p�inesla st�edn� Evrop�. �as zp�sobuje, �e ledacos z toho, co se p�ed l�ty odehr�lo a co m�lo revolu�n� vlastnosti (tak�e zm�nilo dosavadn� realitu), pova�ujeme za jednou prov�dy dan� a samoz�ejm�. Spole�nost t�ic�t�ch let byla p�esv�d�ena, �e �eskoslovensko jako takov� je odjak�iva �na�e� v�etn� Slovenska a n�meck�ho pohrani��. Ale to nen� nic proti tomu, jak ch�peme n� st�t dnes. Hrady, z�mky, pozemky, pole, louky i staven� na nich pat�ily p�vodn� �lechtick�m rod�m a p��slu�n�k�m t��milionov� n�meck� men�iny � to v�e je �na�e�. �e N�mci p�ed stalet�mi zkolonizovali pohrani��, a �e tedy p�da, z kter� byli vyhn�ni, by m�la b�t pova�ov�na za jejich, to dneska v� jen zlomek obyvatelstva. A je�t� v�c to ani v�d�t nechce.
Ostatn� o slo�it�ch pom�rech b�hem druh� sv�tov� v�lky by bylo mo�no b�dat a uva�ovat dlouho. Pod pojmem v�lka si p�edstavujeme hlavn� �in�en� zbran�. Ale jde tak� (zvl�t� v p��pad�
druh� sv�tov� v�lky) o n�co, bez �eho by zbran� ml�ely. Jsou to koalice.Ponech�me-li stranou mal�, men�� a v t�to v�lce m�n� d�le�it� st�ty (Francie), v�l�ilo N�mecko s t�emi mocnostmi: se Spojen�mi st�ty, Angli� a Sov�tsk�m svazem. Je pochopiteln�, �e tyto mocnosti uzav�ely protihitlerovskou alianci. Tak u� to na sv�t� chod� a nen� na tom nic divn�ho. Jen�e uzav��t koalici nebylo v tomto p��pad� lehk�; Hitler v �ele totalitn� mocnosti bojoval proti demokracii a ob� z�padn� mocnosti m�ly jako partnera � dal�� totalitn� mocnost (Sov�tsk� svaz). Konec konc�, to je�t� bylo mysliteln�, jenom�e � jako obvykle � Spojen� st�ty byly rozhodnuty nejen zv�t�zit ve v�lce, ale tak� roz���it oblast demokracie. V tomto p��pad� o Sov�tsk� svaz. Nezd�lo se to p��li� nesnadn�. Jednak v t�to hrozn� v�lce i liber�ln� zalo�en� lid� na Z�pad� vid�li situaci socialistick� velmoci optimisticky a byli ochotni domn�vat se, �e v�chodn� spojenec proch�z� ur�itou cestou k demokracii. Totalitn� st�ty um�j� (viz ned�vno Arafat) nasadit ke sv� totalitn� tv��i je�t� jednu, um�lou tv�� demokraticky sm��lej�c� mocnosti. A tak se k vojensk�mu spojenectv� se socialistick�m Sov�tsk�m svazem p�ipojilo i spojenectv� ideologick�.V�ci do�ly tak daleko, �e v norimbersk�m procesu s v�le�n�mi zlo�inci jeden z hlavn�ch prokur�tor� zastupoval Sov�tsk� svaz. Vy��tal nacist�m zv�rstva, o kter�ch sv�t v�d�l, zat�mco v Sov�tsk�m svazu se v ohromuj�c�m rozsahu tajn� p�chala tat� zv�rstva.
Ne�lo ov�em jen o tyto mezin�rodn� pr�vn� ot�zky. Vl�dnost, s n� z�padn� demokracie spolupracovala s totalitn� mocnost�, pos�lila socialistick� my�len� a instituce v cel� Evrop�. Nejv�c pr�v� v �eskoslovensku, kter� (prezident Bene�) uzav�elo se Sov�tsk� svazem p��telskou smlouvu a doprovodilo ji v prosinci 1943 dohodou o uspo��d�n� pov�le�n�ch pom�r� v �eskoslovensku. T��milionov� n�meck� etnikum m�lo b�t podle t�to smlouvy vypuzeno ze zem�, velk� a v�t�� majetky zest�tn�ny. Vl�dnout m�la socialisticky zam��en� koalice a opozice nem�la b�t ( a tak� nebyla) p�ipu�t�na.
Pokud dnes o�ek�v�me t�k� obdob�, pak je tomu tak� v d�sledku pr�b�hu a konci druh� sv�tov� v�lky.


�edes�t let existence st�tu Izrael


P�ed t�emi l�ty oslavovala cel� Evropa konec druh� sv�tov� v�lky. Ten znamenal pro v�t�inu obyvatel osvobozen� z hitlerovsk�ho podru��. Je zvl�tn�, �e radost, kterou m�li lid� na v�t�in� osvobozen�ch �zem� p�i �edes�t�m v�ro�� konce druh� sv�tov� v�lky, se zdaleka nem��e rovnat leto�n�mu celon�rodn�mu opojen� Izraele. ��m to je?
Samoz�ejm� hlavn� t�m, �e historicky vznikl� a po dlouh� stalet� se vyv�jej�c� Evropa pova�uje svou existenci za samoz�ejmou. Proti tomu je �edes�t let Izraele z�zrak. St�te�ek uprost�ed arabsk�ho mo�e, kter� usilovalo o to sm�st jej do vln, dok�zal state�nost� obyvatel a dovednost� sv�ho veden� vyhr�t v�lky, kter� mu zajistily �edes�t let jeho existence. D�le�it� je p�itom �loha Evropy, a o ni n�m tu hlavn� jde.
�id� byli oded�vna nen�vid�ni a s rozvojem k�es�anstv� tato nen�vist a� do osv�censtv� rostla. Jejich n�bo�enstv� bylo pova�ov�no za pohansk�; �ili uzav�eni v ghettech a v podstat� bezpr�vn�. Za tohoto stavu v�c� byli �asto vystavov�ni nemilosrdn�m pogrom�m, nej�ast�ji v Polsku a Rusku. Roztrou�enost �id� se b�hem let v jednom d�le�it�m sm�ru zm�r�ovala, a to spolu s t�m, jak se vytv��el antisemitismus jako mezin�rodn� hnut�. Je pravda, �e �id� b�hem doby revoluc� a rostouc� demokracie z�sk�vali postupn� dosud pro n� neexistuj�c� pr�va, ale na velmi negativn�m postoji obyvatelstva k nim to m�nilo m�lo. A tak se zrodila my�lenka na os�dlen� p�vodn� vlasti v Palestin�.
Emigrace do Palestiny byla je�t� b�hem prvn� poloviny minul�ho stolet� ��dk�. �id� v�t�inou m�li jinde jistou mo�nost existence, jenom�e byli konfrontov�ni s rotouc�m vlivem antisemitismu. Evropa m� na tom sv�j pod�l; evropsk� a v�bec z�padn� politika nech�pala, �e antisemitismus je zvl᚝ nebezpe�n� druh rasismu a �e se nem��e zastavit na zavil� nen�visti k �id�m. P�itom p�ed druhou sv�tovou v�lkou to ve fa�izuj�c�m a nacistick�m sv�t� muselo b�t zcela z�ejm�. Nebylo a nen�. M�m osm d�l� americk�ho souboru �Druh� sv�tov� v�lka�; o �idech a antisemitismu v dob�, kdy se p�ipravoval a uskute��oval holocaust, tu nen� o �idech a o holocaustu ani slovo.
Kdy� se evrop�t� �id�, kte�� p�e�ili druhou sv�tovou v�lku, vraceli dom�, zjistili, �e nejsou p��li� v�t�ni. Jejich majetek byl rozchv�cen nebo p��mo rozkraden. A n�kde to bylo je�t� hor��. �eskoslovensko je vzorov�m p��padem: �id�, kte�� p�e�ili koncentr�ky a vraceli se dom�, byli zkoum�ni, jakou �e�� hovo��. Pokud hovo�ili n�mecky, byli spolu s N�mci nemilosrdn� vyhn�ni.
Jist�e to nebylo v�ude tak zl�. Ale bylo to zl� dost, aby navr�tiv�i se �id� rozmno�ovali po�et t�ch, kter�m se poda�ilo ut�ci do Palestiny. Ne� se jim poda�ilo vytvo�it vlastn� st�t, uteklo dost vody. Museli p�ekonat zna�n� ozbrojen� odpor palestinsk�ch Arab�, kte�� pova�ovali Palestinu za vlastn� �zem� A krom� toho i odpor dal��ch st�t�. �e OSN se usnesla v roce 1948 zalo�it st�t Izrael, na tom m� kupodivu zna�n� pod�l sov�tsk� blok v�etn� �eskoslovenska, proto�e Stalin byl p�esv�d�en, �e �id�, v�t�inou po v�lce orientovan� levicov�, se mu odm�n� p��klonem k Sov�tsk�mu svazu. Jenom�e to se nestalo, Sov�tsk� svaz se p�iklonil na stranu Arab� a �id�m po �edes�t let nezbylo ne� � s pomoc� Spojen�ch st�t� � obhajovat se zbran� v ruce svou existenci proti cel�mu sv�tu.
�edes�t let se mu to da��. Jak to bude d�l?


J e � t � j e d n o u o z � k l a d n �


Pokud jsem n�co nep�ehl�dl, pak v diskusi o americk�m n�vrhu um�stit radar - sou��st americk�ho syst�mu protiraketov� obrany - na �esk�m �zem� chyb� cel� jedna podstatn� rovina a souvislost t�matu.
Zat�m se tato diskuse vede jenom na politick� a populistick� rovin�. Vl�da i protivn�ci radaru se sna�� p�esv�d�it ob�any o sv� pravd�.
I v politick� rovin� m� pravdu vl�da. �esk� republika ji� nen� ruskou koloni�. Po listopadu 1989 se stala svobodn�m a demokratick�m st�tem. Svobodn� nav�zala �zk� spojenectv� s ostatn�mi demokraciemi a jejich strukturami, ve sf��e bezpe�nosti je to zejm�na NATO a jej� nejsiln�j�� �len, Spojen� st�ty. Je tud� logicky nam�st�, �e hodl� ��dosti takov�ho spojence vyhov�t.
Protivn�kem radaru ov�em je ur�it� ��st ob�an� z rozmanit�ch d�vod�.
Jedn�m z t�chto d�vod� je prost� nev�domost o tom, �e v modern� dob� je bezpe�nost st�tu, vnit�n� jako vn�j��, jednou ze dvou v�c�, kter� se t�kaj� v�ech ob�an� st�tu, ale jejich zabezpe�en� je povinnost� vl�dy a nakonec v jej� rozhodovac� pravomoci. Tou druhou v�c� je v�eobecn� vzd�l�n�.
Budeme-li se dr�et jenom Evropy, plat� to zhruba od po��tk� rozvoje industri�ln� epochy.
Zejm�na rychl� r�st pr�myslu vy�adoval aspo� minim�ln� gramotnost, ale postupn� st�le n�ro�n�j�� vzd�l�n� v�ech ob�an�. Pouh� soukrom� �i c�rkevn� �koly vzd�l�n� v takov�m rozsahu nebyly schopny zajistit. Zrovna tak p�estalo b�t mo�n� soukromou cestou zaji��ovat bezpe�nost st�tu.
Nav�c, ob� oblasti, zejm�na ta bezpe�nostn�, nem�ly v�eobecnou p��ze� ob�an�. Ob� se proto staly v�c� vl�d, je� ukl�daj� ob�an�m r�zn� povinnosti. Od t� doby tak existuj� r�zn� soustavy povinn�ho vzd�l�n� a r�zn� typy povinnost� ob�an� p�i zaji�t�n� bezpe�nosti st�tu, nap��klad povinn� vojensk� slu�ba nebo v�eobecn� brann� povinnost.
Zhruba dv� stolet� se ji� tedy vl�dy neptaly ob�an�, zda cht�j� sv�m d�tem poskytnout ur�itou povinnou m�ru vzd�l�n�, dodnes se jich n�kter� vl�dy neptaj�, ani zda cht�j� pos�lat sv� d�ti do st�tn�ch z�kladn�ch �kol. P�ipou�t�ly v�ak, v�t�inou jen jako v�jimky, alternativn�, nap��klad soukrom� vzd�l�n� d�t�. Od stejn� doby se tak� vl�dy neptaly ob�an�, zda a jak se cht�j� pod�let na bezpe�nosti st�tu, nap��klad slou�it v arm�d� nebo j�t do v�lky, a rovn� p�ipou�t�ly jen ��dk� v�jimky, nap�. ze zdravotn�ch d�vod�.
V demokratick�ch st�tech ov�em vl�dy z�sk�vaj� mand�t k ukl�d�n� t�chto a jin�ch povinnost� ve svobodn�ch a v�eobecn�ch volb�ch, jsou sou��st� program� politick�ch stran a vede se o nich diskuse, �asto ost�e polemick�. Po t�chto diskus�ch a volb�ch je v obou t�chto v�cech ji� omezena pouze parlamentem a mezin�rodn�mi smluvn�mi z�vazky.
Ve druh� polovin� 20. stolet� ov�em do�lo k mnoh�m zm�n�m jak ve �kolstv�, tak v oblasti bezpe�nostn�, po r. 1989 i v �esku. �kolstv� je mnohem pest�ej��, povinn�m z�st�v� jen ur�it� z�kladn� rozsah vzd�l�n�. Povinn� vojensk� slu�ba byla postupn� nahrazena profesion�ln�, tedy dobrovolnou arm�dou. Ani to v�ak nezm�nilo nic na tom, �e v�eobecn� vzd�l�n� a bezpe�nost st�tu je prerogativem vl�dy.
Samoz�ejm� je dob�e, kdy� ob�an� opat�en�, jak� vl�da p�ij�m� ve v�ci bezpe�nosti st�tu, ch�pou i p�ij�maj�. A je tedy na m�st�, �e vl�da vede s ob�any diskusi a vysv�tluje sv�j z�m�r, ale ob�an� by si m�li b�t v�domi, �e bez kone�n�ho rozhodnut� vl�dy zajistit bezpe�nost st�tu nelze a �e j� k tomu ji� mand�t dali.
Nelze ov�em ponechat stranou, �e v �ele odp�rc� radaru stoj� komunist� a kryptokomunist�. Ti jsou z definice proti cel�mu dne�n�mu politick�mu a ekonomick�mu syst�mu republiky. Jejich klasickou rol� bylo a z�st�v�, �e kdy� nemohou vl�dnout sv�m zn�m�m zp�sobem, tak aspo� �kod�, a americk� radar je pouze jedn�m z nov�ch objekt� jejich �t��dn� nen�visti�, nebo co to dnes nos�. �D�s� se z toho, �e se na radar vl�da nehodl� ob�an� zeptat referendem.
V t� souvislosti je t�eba pom�rn� zna�n� ��sti na�ich ob�an�, kter� se stav� proti vybudov�n� radaru, p�ipomenout, �e sedaj� na lep soudruh�m, kte�� se jich za sv� vl�dy nejen neptali, zda si p�ej� sov�tsk� z�kladny na sv�m �zem�, ale neptali se jich v�bec nikdy na nic, a nav�c v�eobecn� od za��tku d�lali, co jim p�ik�zala Moskva. R�di by si tento zp�sob vl�dy zopakovali.
Moskva, znovu metropole autokratick�ho st�tu, hraje svou starou roli. Prezidentu Putinovi vad�, �e radar m� st�t na �zem� b�val� Var�avsk� smlouvy. Pova�uje nad�le �esko za sf�ru sv�ho vlivu. V t� souvislosti je na m�st� tak� nad�je, �e radar nen� bezpe�nostn�m opat�en�m v�lu�n� proti Severn� Koreji a �r�nu.

(K. �t., vy�lo v Lidov�ch novin�ch)


N�rodnostn� sn�enlivost v �esk� republice


Omez�me se zat�m na hlavn� m�sto, proto�e jako obvykle nazna�uj� pom�ry v metropoli to, co s d�je v cel� zemi..
Podobn� toti� jako v Praze, tak� v ostatn�ch m�stech lid� maj� smysl pro n�rodnostn� i celkovou �ivotn� sn�enlivost, jsou r�di, kdy� jim prodava�ky nevynadaj�, soused� jim neblokuj� v�jezd auta z domova a na pracovi�ti mohou d�lat, ani� se poh�daj� (mnohde to u n�s takhle funguje). Co v�c � a o to tu jde �: lid� nemaj� r�di n�rodnostn� poty�ky a nen�vist (s v�jimkou Rom�). Lze konstatovat, �e Praha je m�sto �hledn� n�rodnostn� sn�enliv�. Vzpomeneme-li si na minulost, v n� se v Praze da�ilo protin�meck� nen�visti a antisemitismu, nezb�v� ne� se zeptat, co zp�sobilo tuto zm�nu.
Tuto zm�nu zp�sobili sv�mi �iny na�i p�edch�dci a v jejich stop�ch ��ste�n� i my. Hlavn� n�rodnostn� antagonismus (�esko-n�meck�) byl po v�lce vy�e�en vyhn�n�m t��milionov�ho n�meck�ho etnika, p�i n�m� do�lo i na �idy � a� m�li jakoukoli n�rodnost, jestli�e hovo�ili n�mecky, byli vyhn�ni pr�v� tak jako N�mci. Nep��li� viditeln�, ale o to trp�� antagonismus �esko-slovensk� snadno rozt�l; Slovensko v�etn� ma�arsk� men�iny se odd�lilo od �ech a Moravy. Majetkov� antagonismus (to znamen� nesn�enlivost velk�ch vlastn�k� a chud��ch spole�ensk�ch vrstev, kter� byl siln� v zemi, kde jeden z�vid� druh�mu, m�-li o poschod� ve sv�m domku v�c) odstranila konfiskace � tehdy se tomu ��kalo zn�rodn�n� � velk�ch a v�t��ch majetk�. Nen�-li to onen sv�tsk� r�j?
Jist�e je. To pozn�me snadno podle politick�ho �ivota zem�. V jej�m �ele stoj� prezident, kter� usiluje o sl�vu sv� vlasti i sebe sama, by� i za cenu mezin�rodn�ch ostud. M�stop�edsedou vl�dy je �ikovn� �lov�k, kter� si um� poradit s cik�ny (to je jedin� �men�ina� v zemi) a z�skat nezn�mo jak mili�ny do sv� kapsy. Ob� velk� strany (ODS a �SSD) maj� ve veden� dost prohnan�ch lid� na to, aby jejich strana dok�zala jakoukoli neslu�nost � a skute�n� se to d�je. V provozovn�ch, obchodech, zdravotnick�ch za��zen�, v�ude je dost �ikovn�ch lid�, kte�� ukradnou, co jen je mo�n�.
Kdy� byli N�mci v roce 1945 vyh�n�ni ze sv�ch domov� za hranice, slou�il k t�to akci jeden d�le�it� argument: �e kdyby z�stali v �SR, tam, co bydleli p�ed v�lkou, znemo��ovaly by n�rodnostn� rozm�ky klidnou pr�ci demokratick�ch org�n� a vedly by k nesn�enlivosti a p��mo ke konflikt�m. �asto si na tyto argumenty vzpom�n�m a ��k�m si: dnes je u n�s nesn�enlivosti, podvod� a loupe�en� tolik, �e je ot�zka, zda by to snad mohlo b�t hor��, kdyby N�mci u n�s z�stali. Ov�em�e by to hor�� b�t nemohlo, a to z d�vod� praktick�ch i � �ekn�me � teoretick�ch: nen�vist, loupe�en� a nesn�enlivost nelze l��it t�mi� prost�edky.
Jednou u� se z gruntu �e�ily, po druh� sv�tov� v�lce. Hlavn� vyhn�n�m N�mc�.. Vra�me se na po��tek tohoto �l�nku a p�ipome�me si, �e jestli o n�co �lo, o �l��bu spole�nosti� ne�lo p�i vyhn�n� N�mc� v ��dn�m p��pad�. �lo o institucionalizovan� projevy nen�visti a o uchv�cen� co nejv�t��ho n�meck�ho majetku Jak by to vypadalo, kdyby tu N�mci z�stali? P�edstavme si symbol �esk�ho d�v�ryhodnosti Ji��ho �unka jako�to N�mce. Je to mo�n�?
Podivn� a zvl�tn�: mo�n� to je, lid� jsou r�zn� a v�elijac�. Tak�e bychom si mohli p�edstavit i kvetouc� b�val�, nyn� zni�en� pastviny, mno�stv� skl��� a dal��ch �ivnostn�k� a obchodn�k� (Ji�� L�wy jednou otiskl podrobn�j�� seznam a ten p�sobil drtiv�).
Ale abychom zbyte�n� nehan�li dom�c� obyvatelstvo. Pr�v� proto, �e lid� jsou r�zn�: nejen zl� a nesn�enliv�, ale tak� hodn�, napln�ni dobrou v�l� � a to plat� pro �echy, Slov�ky i pro N�mce �, bylo vyhn�n� jednoho etnika z na�� zem� a konfiskace v�t��ch majetk� tak nesmysln�. A my bychom si to m�li �asto p�ipom�nat.


Soumrak c�rkve a n�bo�enstv� v �esku

Tyto pozn�mky se net�kaj� ani tak c�rkve jako n�bo�enstv� a p�i v�� stru�nosti se nemohou omezit pouze na �esko. Soumrak k�es�anstv� je obecn� fenom�n a n�s zaj�m� hlavn� proto, �e se v �esku projevuje velmi markantn�.
�esko se pova�uje za nejateisti�t�j�� z evropsk�ch zem�. Ka�d�mu, kdo t�ebas i jen povrchn� sleduje handrkov�n� st�tu a katolick� c�rkve o vlastnictv� svatov�tsk� katedr�ly, je z�ejm�, �e vztahy mezi c�rkv� a st�tem jsou v �esku napjat�. To je�t� neznamen� ateizmus. Ale na�i ob�an� nechod� do kostela, nemodl� se a o Bohu se dov�daj� z ��kanek. Z toho vypl�v� onen z�v�r o nejateisti�t�j�� ze v�ech zem�. Je to z�v�r neoby�ejn� jednoduch�.
Jsou toti� v Evrop� zem�, o nich� bychom v tomto smyslu mohli hovo�it jako o vzorn� katolick�ch, a p�ece pom�ry v nich jako by se kdy k�es�anstv� pouze nesm�le dotklo. Dokonce Svat� otec a Vatik�n vyjad�uj� �asto takov� z�v�ry, �e se tomu jeden ani nesta�� divit.
Cel� sou�asn� doba je �ateistick�. Divok� rozmach pr�myslov� civilizace odvedl zna�nou ��st obyvatelstva od n�bo�enstv�, tak�e ve skute�nosti i tam, kde p��sn� dodr�uj� ritu�ly, d�je se to ve skute�nosti na pokraji p�etv��ky: mnoz� t�m zakr�vaj� n�co mnohem prozai�t�j��ho: u�iven� rodiny, kari�ru, presti�, funkce. N�kte�� jdou tak daleko, �e jim nez�le�� na prost�edc�ch, kter�ch ke sv�m c�l�m pou��vaj�. To ov�em nen� nic nov�ho, ale d��ve se alespo� tyto prost�edky skr�valy p�ed ve�ejnost�, zat�mco nyn�j�� ve�ejn� a �asto na odiv stav�n� rozmach t�to amor�lnosti je pon�kud d�siv�. A tak nen� divu, �e krom� men�iny purit�nsky zam��en�ch lid� se jim nikdo nediv�. Pova�ujeme na�i zem za demokratickou, ale je to podivn� demokracie.
Nebudeme vypo��t�vat Desatero, nicm�n� stoj� za to pozastavit se nad ur�it�mi skute�nostmi, kter� jako by proch�zely t�sn� kolem n�s, ani� z nich dok�eme pochopit, o� �lo a o� p�jde v budoucnu. To, co je dnes �patn�, nebude z�tra lep��, sp� naopak.
Za p��znak toho, pro� dne�n� �esk� spole�nost je nemocn�, lze snadno a ne zcela nepr�vem pova�ovat v�eobecn� rozmach kr�de�� a loupe�en�. Je toho tolik, �e si ledas�eho nejsme schopni v�imnout. Spolu s podvody prostupuj� kr�de�e a loupe�e spole�nost od kaps��stv� p�es �norm�ln� podniky a dosahuj� prav�ho rozkv�tu v nejvy���ch sf�r�ch politiky a podnik�n�. Nemus� v�dy j�t jen o ne�lechetn� �mysly. Tak jmenov�n� J. �unka n�m�tkem p�edsedy vl�dy se zd�lo nutn�, pokud se nem�la vl�da pravicov� koalice rozpadnout. Vl�dn� st�tn�ci se ob�vaj� rozpadu vl�dy a n�stupu soci�ln� demokracie. T�m, jak postupuj�, jdou soci�ln�m demokrat�m na ruku.
�Kauza �unek� je tak v�znamn�, �e stoj� za to se o n� zm�nit. Pokud jde o ve�ejnost, m�lokdo v���, �e pan �unek, dokud byl prost�m ob�anem, m�l pod slamn�kem naskl�d�ny �ty�i miliony, jak tvrdil a tvrd�. Konec konc� mnoz� si mysl�, �e jde o podvodn�ka; tato ned�v�ra zna�n� ��sti ob�an� by m�la sta�it k tomu, aby �lov�k nem�l p��stup do z�konod�rn�ho sboru. Jinak �e�eno, za star�ch dobr�ch �as� by to jemu a vl�d� k�es�ansk� mor�lka nedovolila. Nyn� se k�es�ansk� tradice ozvala pouze ve v�roku Karla Schwarzenberga, �e s �unkem ve vl�d� nebude. Roztrou�en� zbytky k�es�ansk� mor�lky, kter� se projevily v uveden�m Schwarzenbergov� v�roku, snadno ustoupily a Schwarzenberg se podvolil �pragmatick� v�t�in�.
Z toho, co bylo �e�eno, by se dalo usuzovat, �e ve�ejnost nebude m�t Ji��ho �unka ani trochu v oblib�. To ur�it� plat� o ��sti obyvatel. Ale ta to ani trochu nevid� p�ehnan�. Ten �lov�k toti� je zn�m� n���m, co sice doprov�zelo k�es�anskou tradici, ale tvo�ilo jej� upadl� doprovod, kter�ho by bylo zapot�eb� se zbavit. S Ji��m �unkem se toti� ve�ejnost sezn�mila jako se starostou Vset�na; m�stn� r�mskou kolonii, v n� bylo hojn� neplati��, prost� vzal a n�sil�m vyvezl do bar�k� v �pln� jin�m m�st�. Povedlo se. Mnoho lid� se domn�v�, �e �takhle se mus� na Cik�ny�. Jenom�e tento postup proti Cik�n�m se sv�m rasismem bl�� postupu hitlerovsk�ch n�rodn�ch socialist�. Bohu�el, najdou se lid� � a nen� jich �pln� m�lo �, kter�m se tento �unk�v rasismus l�b�.
Sv�m lad�n�m p��pad �unek poukazuje na star� spor c�rkve a st�tu o katedr�lu svat�ho V�ta. Je sice pon�kud zvl�tn�, pro� st�t tolik stoj� o hlavn� ��mskokatolick� kostel v �esku, ale konec konc� to nen� nepochopiteln�. Odn�t� svatov�tsk� katedr�ly c�rkvi je�t� v�c zeslab� jej� pozici a st�t z�sk� architektonick� klenot, kter� bude symbolizovat jeho moc. Pokud pak jde o na�e t�ma (�padek k�es�anstv�), je nepochybn�, �e u� s�m tento spor �padek k�es�anstv� p��mo demonstruje. V�dy� m�dia nepojedn�vaj� o kostelu jako o c�rkevn� architektu�e, ale pouze jako o starobyl� pam�tce.
Nebylo by nam�hav� uv�st dal�� p��klady nazna�uj�c� pozvoln� mizen� k�es�ansk� tradice a s n�m souvisej�c� �padek �esk� spole�nosti. Jak to takhle p�jde d�l, kdo v�? J� ne.
M.


Ma�a�i proti cel� Evrop�?

Za�alo to m�rov�m uspo��d�n�m Evropy po prvn� sv�tov� v�lce. Odtr�en�m od Rakouska p�estalo b�t Ma�arsko velmoc�, ztratilo velkou ��st sv�ho �zem� a � co� bylo a je nejhor�� � dobr� t�etina Ma�ar� z�stala v ciz�ch st�tech. To v�e m�lo svou logiku (proto�e Ma�arsko pat�ilo mezi pora�en� st�ty), jen�e v�t�zn� koalice tuto logiku siln� p�ehnala. Na N�mecku a jeho dal��m v�voji (nap��klad p�emr�t�n� reparace) jsou tyto negativn� vlivy nov�ho evropsk�ho uspo��d�n� dob�e vid�t.
Dal�� v�voj vych�zel z uveden�ch p�edpoklad�. Pon�en� Ma�arsko, neuspokojen� ve sv�ch po�adavc�ch, se spojilo proti Evrop� s hitlerovsk�m N�meckem. Jak to dopadlo, je zn�mo, i kdy� ne�pln�. Zapom�n� se na to, �e nacion�ln� perzeku�n� z Bene�ov�ch dekret� byly rovnou m�rou zam��eny jak proti N�mc�m, tak proti Ma�ar�m. Tak�e Slov�ci stejn� jako brat�i �e�i vzali N�mc�m nejen nemovit� majetek, vzali Ma�ar�m tak� v�echno. Tento postup vych�zel z p�edpokladu, �e Ma�a�i budou vyhn�ni z �eskoslovenska obdobn� jako N�mci. Ale to se pro nesouhlas velmoc� nestalo, a tak Ma�a�i z�stali na Slovensku, a to jako ne zcela pr�vn� ob�an�. Odsud, z �eska, se zd�, �e v�t�ina Slov�k� by st�le je�t� nejrad�ji vid�la, kdyby byli Ma�a�i z �zem� slovensk�ho st�tu �odsunuti�.
�e za takov�ch p�edpoklad� bude sou�it� ma�arsk� men�iny se Slov�ky v budoucnu vyvol�vat st�le v�t�� konflikty, je tak�ka nesporn�. K tomu je t�eba p�i��st, �e situace v Evropsk� unii Ma�ar�m nep�eje. Z�v�r postupimsk� konference o odsunu N�mc� m� dnes st�le je�t� mocnou s�lu. V Postupimi sice velmoci schv�lily pouze odsun N�mc�, ale roz���it tento z�v�r i na Ma�ary na Slovensku se zd� samoz�ejm�. Bene�ovy dekrety, kter� Evropsk� unie nep��mo schv�lila a kter� tvo�� legislativu pov�le�n� revoluce, hovo�� d�sledn�, jedn�m dechem, o N�mc�ch a Ma�arech.
Nejen v �esku a na Slovensku, ale i v Polsku a v N�mecku vytv��� trv�n� na perzeku�n�ch Bene�ov�ch dekretech podhoub�, na kter�m neust�le roste pov�le�n� nen�vist a trv�n� na opr�vn�nosti k�ivd, kter� se N�mc�m a Ma�ar�m po v�lce staly. Evropsk� unie, jej� ideov� existence se to n�ramn� dot�k�, se tv���, jako �e v�e je v po��dku. T�mto zp�sobem Bene�ovy dekrety spolup�sob� na pozoruhodn� pacifismus Evropy, kterou zaj�m� poru�ov�n� lidsk�ch pr�v v Tibetu, ale ne na vlastn�m �zem�. Je to mo�n� hlavn� proto, �e �domovsk� st�ty� (N�mecko, Ma�arsko) se o sv� krajany v cizin� nestaraj� a k�ivdy, kter� je postihly, dostate�n� neodsuzuj�. V Evrop� je klid.
Nebude nav�dy. Nyn� nastal zvl�tn� okam�ik: ma�arsk� instituce vydaly v�zvu, v n� ��daj� zru�en� Bene�ov�ch dekret�. Je to krok, kter� z jejich hlediska sm��uje spr�vn�m sm�rem, ale cesta.k dosa�en� c�le, kter� si vytkl, nebude snadn�. Postupimskou dohodu podepsaly z�padn� mocnosti spolu s tehdej��m Sov�tsk�m svazem (nyn� Rusko) a zm�nit �l�nek o vyhn�n� N�mc� (a Ma�ar�) bez Ruska nelze. To je Achillova pata sna�en� o n�pravu n�rodnostn�ch k�ivd ve st�edn� Evrop�.
Jenom�e �as kr��� ne�prosn� d�l. Kdo v�, co bude za deset let?
M.


Od p��tel Tv��e: N� optimismus


�Ne, soudruzi, ne. Nostalgie , a ani ostalgie n�m nepomohou. Ani slzy, t�m jak zn�mo Moskva nev���. Bu�me optimisty, v�dy� na�e u�en� je nesmrteln�, a tedy i neporaziteln�. A proto je p�edev��m nutno je chr�nit a rozv�jet. Marxismus do muzea nepat��! Ov�em sv� muzeum m�t m��e a dokonce mus�. �tvav� muzea jako je Muzeum komunizmu v Praze a Muzeum ob�t� (sic!) komunizmu v P��brami, kde se �pin� v�e, co je n�m drah�, mus� dostat p�dnou odpov��. Zde se vynasna��me podat ideov� r�mec na�eho muzea.

Expozici budou dominovat t�i z�kladn� expon�ty � Stra�idlo komunismu (viz Komunistick� manifest), Sk�la (na�e u�en� je z jednoho skaln�ho bloku � �ern�nko) a Pyramida pokroku (Gottwald) . Ve vitr�n�ch se pak bude lze sezn�mit s �ervenou nit� d�jin, spir�lou v�voje, nejslab��m a nejsiln�j��m �l�nkem �et�zu, provazu, na kter�m se ob�s� kapitalist�, jiskra, ze kter� vzejde plamen a dokonce Engels�v kart�� s ml��n�mi �l�zami. Jak vizu�ln� podat pozici (z jak� pozice jedn�, soudruhu?) a spr�vnou stranu se jist� poda�� vy�e�it. Pro o�iven� bude na podiu prov�d�t cviky men�evik krok vp�ed, dva kroky vzad.. V�ude se p�ipomenou na�e symboly: hv�zda, kladivo, srp (i n�jak� kru��tko �i odpichov�tko). St�ny s�l� vyzdob� spolehliv� um�lci dob�e znal� na�� pokrokov� symbologie a ikonologie, n�sledovn�ci Mistra sm�chovsk�ho n�dra��. Do �iroka rozev�en� o�i n�v�t�vn�k� shl�dnou vyhrnut� ruk�vy, p�sti, d�maj�c� kom�ny a rozkvetl� sady. I slo�it�j�� kompozice masov�ch sc�n najdou zde sv� m�sto. Na�e u�en� je si dob�e v�domo �lohy lidov�ch mas, zvl�t� jsou li se�ikov�ny a na slovo poslouchaj� p��kazy v�dc�.

V bufetu se obslou��me trpk�m chlebem proletari�tu a �aludy ( kter� doporu�oval Stalin do vep�inc�), nebo� za v��m je nutno vid�t �lov�ka. Pro nedopalky a kel�mky se najde m�sto na Smeti�ti d�jin. K dispozici bude i l�ka�, kter� n�s vyl��� z d�tsk� nemoci levi��ctv�.
Toto muzeum bude pak slou�it k oslav�m jednotliv�ch sv�tk� komunistick�ho liturgick�ho roku, tj. v�ro�� narozenin, �mrt� a ud�lost�. A samoz�ejm� ke Dn�m �en, stavba��, tankist�... Znovu se vr�t�me k osv�d�en�m prvk�m periodizace d�jin, ke sjezd�m a p�tiletk�m. Rozho��en� p�itom odm�t�me, �e bychom p�i tom podl�hali magii decim�ln� soustavy. N�v�t�vn�k si mus� d�le odn�st s sebou k individu�ln�mu studiu Slovn�k kl��ov�ch term�n� a formul� (v�ichni �estn� lid�, �dern� brig�da, v�e souvis� se v��m, k�dry �e�� v�e, neprojdou!, nezatrpknout!, nezradit!, stran� v��te, soudruzi! atd).

Karel Marx po dlouh� l�ta excerpoval ze sv�tov� literatury nad�vky, kter� pak vtipn� a ku prosp�chu na�� v�ci pou��val. My bychom m�li na�im agit�tor�m a propagandist�m d�t do ruky slovn�k vulgarism�, jimi� lze �astovat na�e nep��tele. Tam najdou sv� m�sta avanturista, chvostista, Jid�ek, kol�sav� �ivel, zaprodanec, zp�te�n�k, zr�dce. P�kn� to �el�dka, na smeti�t� d�jin s n�!
Vedle lektor� by zde m�li b�t i v�de�t� pracovn�ci. V�dy� spisy klasik� n�m d�vaj� nekone�n� mno�stv� podn�t�. Tak Bed�ich Engels ve sv� N�meck� selsk� v�lce konstatuje, �e v N�mecku toho po T�icetilet� v�lce zbylo po �ertech m�lo. M�lo, ale n�co ano � a to n�m to je�t� bur�oazn� v�da zatajovala a p�ekrucovala. Strani�t� historikov�. N�meck� demokratick� republiky zde prop�sli svou jedine�nou p��le�itost, banda oportunn� a avanturistick�! Le� my p��le�itost zalo�it a rozv�jet marxistickou d�monologii nepropaseme.

Vp�ed! V�dy� nad n�mi vlaje rud� vlajka �ist�!

(Z.V. � vy�lo v Mlad� front�)

(Doporu�eno ke studiu v�chodophiladelskou stranickou bu�kou)


R o z m a n i t �

�esk� televize se polep�ila, a to ji� del�� dobu. Nezast�r� �esko-sudeton�meck� konflikt.I kdy�...
Ale nejprve se slu�� pochv�lit profesionalitu a, d�-li se to tak ��ci, i odv�nost po�adu �Kde se val� kameny�, kter� �T vys�lala ve �tvrtek 8. 5. Zajist� to nebylo jen n�hodou, �e pr�v� v den, kdy sv�t slavil ukon�en� druh� sv�tov� v�lky, vys�lala �esk� televize hru s antinacionalistick�m n�m�tem. D�j se odehr�v� v t�sn� pov�le�n�ch dnech. Ve vsi Le�tina se dozv�d�li, �e N�mci n�kolik kilometr� od nich zast�elili nevinn�ho civilisty. Vznikne hysterie, v n� �esk� obyvatelstvo povra�d� tak�ka dvacet nevinn�ch N�mc�. Film to pom�rn� ost�e odsuzuje.
A� potud by bylo v�echno v po��dku. Sc�n�rist� dob�e v�d�, �e nemohou takovou ud�lost vystihnout p�esn� tak, jak se stala. Bylo to je�t� hor�� nebo zhruba takov�, jak film l���? Kdo v�. V ka�d�m p��pad� je odvys�l�n� takov�ho po�adu krokem vp�ed sm�rem k sudetsk�m N�mc�m.
Kdyby... a o toto �kdyby� jde � Kdyby televize pokra�ovala takov�m zp�sobem, �e bude vys�lat jenom takov� po�ady z pov�le�n�ch dn�, kdy se �e�i pr�vem �i nepr�vem mst� za k�ivdy a vra�dy konkr�tn�ch N�mc�, pokroutila by historickou skute�nost snad je�t� v�c, ne� jak jsme tomu byli zvykl� z minula. Takov� a podobn� p��hody se jist� d�ly; byly v�ak malou sou��st� etnick� �istky, v n� se �e�i neohl�eli na to, co kdo z posti�en�ch N�mc� ud�lal nebo neud�lal. Tak jako nacist�m (zv�rstva etnick� �istky p�ece jen nelze kl�st na stejnou �rove� s holokaustem) p�i likvidaci �id� byla lhostejn� osobnost, �esk� org�ny se neohl�ely, na to, co vyh�n�n� N�mci provedli. Byl N�mec, v�echno mu vzali, a kdy� to dopadlo dob�e, poslali ho do zni�en�ho N�mecka.Snad jednou budeme vid�t i po�ady tohoto druhu.



Z o b s a h u � a s o p i s u Tv��


A n d r e j S t a n k o v i �

Hospod��i �t�drovku krav�m po v�slu�ce

D�me si do trumpety
Jdem na buben
na zub
umrlci kroupy
smrti slunce

pa��c�m k��al
koze tvaroh
t�m zazoban�m celer

slepic�m petr�el
arty�oky ko��at�m
kedlub vol�m
svla�ce zloduch�m
b�e�an stra�idl�m mluvidl�m
cvr�ky meluzin�m nahotin�m

jad�rka nemehl�m
kapustu menuetu
z�hony plotici
zel� m�s�ci

ryb�z nejde li�k�m pod vousy
pry� z pry�en jablka d�t si ucho p�es ucho
a o dostihy do hus�ch hrdel
trefil �lak do t�etice

sysl�m beru�ky
s hru�kou do stropu
jazyky krtk� ze sklen�ku ctitel�m
bramborov�ho lihu
moly pt�k�m koum�k�m
�t�py pe�en�m va�en�m
�vestku fajfce

plic�m na truc
plevel letc�m
tr�vu kruhu

�peku n�turu
j�l sulcu
kompost psu
angre�t vlkodlaku

�lov�ku p�echovava�i �l�
odpo��tat na lopuchu na pam�tnou
po knedl�ku
s opruzeninou zava�eninou
prutem tmy

umrlci tucet krup
smrti zubat� slunce

Rozfofrovali jsme zahradu


Variace na Blakea

My o vlku a vlk o n�s ani zm�nku
Zd�n� list� v hlav�ch sk�iv�nky klame
kan�rek t�stovinami zazd�n� mu�� tu�� �t�st�

Aktovky b�lem na z�dech
p�ez�vky sv�tla p�ez�vky tmy v podpa�� rukojeti
k hn�zd�m se zmrzliny jazyk leze v nich dech se taj�
pt�k�m z tvrd�ho kraj�ce pasti
Pr�van � tlama kliku v�tve dol� tla��
zem se otev�r�
po letit�m rakve v�ku kr��� rostlina

Slunce v�tr opravdu je
�perh�k jasu klas� p�izvukuje l�i
Obloha i hl�na otvor� ventil� pln�
na �eb��ku Jakubov� �ervi se hem��




Za��n� nov� �koln� rok
Podm�nkou p�ijet� do na�eho lycea je �mrt� jednoho z rodi�� (nejpozd�ji dnes b�hem rann�ho t�locviku nebo jazykov�ho koutku), z�jemci se d�ky benevolenci �editelstv� �stavu mohou vyu�ov�n� z��astnit i v tom p��pad�, �e n�kter� z rodi�� um�e b�hem dne.
Ale maz�nci, podle p��n� a pot�eby st��dav� mamin�ini i tat�nkovi, na takov� stra��ky ani trochu nev��� a d�laj� si klidn� �pr�ouchlata i b�hem hodiny.V p�est�vce se perou houbou ti, co jim n�kdo um�el, a ti, co teprv osi��, ti, co jim um�el tat�nek, proti t�m, co jim m� um��t
maminka a podobn�. Byla tak� nedopat�en�m stanovena podm�nka: um�e maminka jednomu, jemu� u� um�el t�ta (byl d�evorubcem, zachytil ho padaj�c� strom), a tento mal� hrdina se nerve, je jak ber�nek, proto, �e mu ta v�c pr�vem vrt� hlavou. A kdy� je po p�est�vce pr�v� on, nejv�t�� nepozora, vyvol�n, s nep��tomn�m pohledem zabodne bodec d�ev�n�ho kru�idla do tabule, ani� tu��, �e svou ustaranou matku najde doma pod spor�kem trefenou p�esn� do sp�nku.



Emanuel Mandler
autor je historik a publicista
 
  P��stupy: 64630 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA