II. TI – hlavní výzkumné výstupy

OS Občané za svá práva

Analytická příloha Otevřeného dopisu prezidentovi ČR




Transparency international – hlavní výzkumné výstupy
Část 2.


Hlavní výzkumné výstupy

1 Index anonymního dojmu z korupce CPI /Corruption Perceptions Index/
2. Globální barometr korupce GCB /Global Corruption Barometer/
3. Pokrok v prosazování „Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích “ /Progress Report – Enforcement of the OECD Convention on Combating Bribery of Foreign Public Officials/

1. Index anonymního dojmu z korupce / CPI /
/účelově překládán jako Index vnímání korupce/

Hlavním teoretikem a zpracovatelem celkových údajů „Indexu anonymního dojmu z korupce“ CPI je profesor Dr. Johann Graf Lambsdorff, působící nejprve na universitě v Göttingenu a od roku 2003 v Pasově – Německo. Je autorem několika knih o korupci a vede i letní kurs o korupci na universitě v Pasově. Protože „Anonymní dojem“ nelze přímo vyjádřit v číselné podobě, vypomáhá si srovnáním celkem 17 různých indikátorů. Tato metoda ve vědeckém světě nepůsobí důvěryhodně.

Nejlépe to vyjádřila předchozí předsedkyně výkonné rady Transparency International v České republice doc. Marie Bohatá dne 24. října 2003 pro BBC takto: Zatímco pro některé země se použije pro výpočet vnímání korupce maximální počet 17 indikátorů, u některých zemí se použije pouze 3 indikátorů. Toto je hlavní výhrada. Jedná se o tak velký rozptyl, že se prakticky srovnává nesrovnatelné. Dokonce se ani nepoužívá přímo průzkum ve vlastní zemi. Výběrově se výzkum zaměřuje na to, jak vidí situaci zahraniční manažeři z hlediska vlastního prospěchu. V obchodním světě existují názory, že těmto hodnotitelům ve skutečnosti vadí, že provize určuje někdo jiný, a to poškozuje jejich osobní zájmy. A podle tohoto klíče anonymně známkují svoje soukromé „dojmy z korupce“. Cejchují státy, kde nikdy nebyli, přičemž mnozí z nich mají problém vůbec najít tyto státy na mapě.

Ve svém příspěvku pro Radio Praha dne 28. 6. 2001 předsedkyně doc. Marie Bohatá zdůrazňuje, že jednotlivé ukazatele nemají statistické kvality srovnatelnosti v čase a v prostoru. Soubor posuzovaných zemí se mění a posuzovatelé také. To co lze měřit je navíc jen dojem z korupce. V České republice existují i ukazatele, které o zhoršení situace nevypovídají. “Na jedné straně se nám zhoršuje to hodnocení, na druhé straně nám roste příliv zahraničních investic. Takže to nejde tak úplně dohromady. Proto já zdůrazňuji, že to je skutečně jenom subjektivní vnímání, bohužel u té korupce objektivní měření možné není“.

Tentýž problém vyjádřila i výkonná ředitelka české pobočky zahraniční společnosti Transparency International p. Krnáčová v časopise Profit 14. listopadu 2005. Nejen že potvrdila u některých zemí použití pouze 3 indikátorů ze 17, ale rovněž potvrdila i to, že o pořadí rozhoduje nepatrný počet zahraničních expertů, analytiků, manažerů a výzkumníků, tj. bez výzkumu ve vlastní kontrolované zemi. Sama česká pobočka TI v České republice žádný výzkum anonymního dojmu z korupce v ČR vůbec neprovádí a žádné podklady ani data zpracovatelům CPI nedodává.

Hodnocení
„Index anonymního dojmu z korupce“ PCI lze považovat za určitou virtuální teoretickou hodnotu. Nelze jím však manipulovat pro závažné a mediálně zcela zneužité výstupy. Ministerstvo vnitra ve své zprávě o korupci ze dne 19. 10. 2005 na straně 10 uvádí: „Samotný index CPI je problematický v tom smyslu, že jeho výzkumy jsou prováděny pouze mezi zástupci podnikatelské sféry, odborné veřejnosti a v řadách analytiků, tedy u pouhého zlomku veřejnosti. Hovoří navíc jen o příjemcích úplatků, nikoli o uplácejících. Jde o míru vnímání fenoménu korupce v omezeném segmentu společnosti, nikoliv o její skutečnou hodnotu“. Zneužití těchto virtuálních údajů proti České republice, viz dále v kapitole MÉDIA.

2. Globální barometr korupce GCB
Zjišťuje se vliv korupce v 63 zemích a to v politických stranách, parlamentu, obchodu, médiích, vojenství, nevládních organizacích /NGOs/ a v církvích. Průzkum se provádí u cca 1 000 respondentů v každé zemi. Způsob provedení je v různých zemích různý: osobně, telefonicky, Online, Net panel, Web interview atd. Centrála TI v Berlíně zadá tento průzkum Gallup International. Předpokládáme že bez výběrového řízení a cena je utajena. Pokud se týká ČR, zakázku obdrží německá firma PSYMA, která jej dále postoupí své dceřiné firmě v ČR – Mareco s.r.o. Konkrétní průzkum provedl p. Jan Trojáček ve dnech 29. července – 9. srpna 2006. Průzkumu se v ČR zúčastnilo 1 000 respondentů, to je pouhý 1 respondent na 10 000 obyvatel /0,01 % obyvatel/. Rovněž doba v průběhu prázdnin není příliš objektivní. Ještě daleko méně objektivní se průzkum jeví v zemích s vyšším počtem obyvatelstva – v Německu to bylo pouhých 505 respondentů. V Indii /1 miliarda obyvatel/ to bylo 1 058 respondentů, v Indonésii /200 milionů obyvatel/ 1 000 respondentů, ale pouze ve městech, což jsou vzhledem k počtu obyvatel směšná čísla.

Hodnocení
Získané hodnoty lze použít jako orientační. Nelze však je brát za základ pro seriozní výstupy v médiích. Největší ostudou je však výslovně a účelově lživá interpretace těchto výsledků českou pobočkou zahraniční společnosti Transparency International. Viz dále v kapitole MÉDIA.



3. Pokrok v prosazování „Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích“ –Progress Report 07

„Úmluva“ byla přijata Radou Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj /OECD/ dne 23. května 1997. Pro Českou republiku vstoupila v platnost 21. března 2000. Progres Report 07 zveřejnila Transparency International 18. července 2007. Rozhodující informací v této zprávě je skutečnost, že hlavní světoví exportéři pokračují v uplácení veřejných činitelů v zahraničí. Více jak polovina ze 34 členů Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů neprosazuje tuto Úmluvu nebo nedodržuje svoje závazky. Členské země OECD se podílejí téměř na dvou třetinách světového exportu zboží a služeb. Přesto pouze ve 14 ze 34 zemí, což není ani polovina, začaly tuto Úmluvu prosazovat. Nejvíce veřejné činitele v zahraničí uplácejí firmy z Velké Británie, Japonska a Kanady. Nečinnost těchto zemí podkopává podle této zprávy snahu ostatních a nakonec poškozuje mezinárodní soutěž a podnikání.

Hodnocení
Na stránkách německé a polské pobočky Transparency International, byly pod nadpisem VELKÉ EXPORTNÍ NÁRODY DÁLE PODPLÁCEJÍ ZAHRANIČNÍ ÚŘEDNÍKY zveřejněny výše uvedené otřesné zprávy o skutečné korupci /nikoli pouze virtuální jako v případě CPI a GCB/. Jako negativní příklad se uvádí zastavení vyšetřování britské aeronautické firmy BAE v souvislosti se smlouvou se Saudskou Arábií. Britská vláda zastavila vyšetřování z důvodu „bezpečnostních zájmů“. Přitom se jedná o úplatky pro vládní úředníky v miliardách /nikoli milionech/ Kč.

O jak velký objem úplatků se jedná, prozradila úplatkářská aféra firmy Siemens z prosince 2006. Jenom v černém fondu na úplatky úředníků v zahraničí bylo 10 miliard Kč /420 milionů Euro/, přičemž bylo zdůrazněno, že další vysoké úplatky se dávají prostřednictvím poradenských firem, které však policie nebyla schopna dohledat.

Protože Siemens byl jedním z vlivných přidružených členů Transparency International, kam platil nemalé příspěvky, byla německá pobočka Transparency International pod tlakem veřejného mínění nucena Siemens z členství vyloučit. Jak bylo v německém tisku zdůrazněno, předchozí úplatkářský skandál firmy Siemens v Itálii z roku 2004 nechala Transparency International klidným a žádné opatření proti firmě Siemens tehdy neučinila.

Velice nevšední je postup německých soudů v soudním přelíčení v rozsáhlé korupční kauze koncernu Siemens. Podle Hospodářských novin ze dne 15. 5. 2007 potrestal soud jednoho z odsouzených manažerů firmy Siemens finanční pokutou. Část této pokuty ve výši skoro 1,3 milionů Kč /50 000 Euro/ jde však podle rozhodnutí soudu na konto Transparency International. Takže nejen u českého ministerstva vnitra, ale i v Německu je organizace Transparency International považována za součást moci výkonné.

Česká pobočka Transparency International ve svých tiskových zprávách sdělení o podplácení zahraničních vládních úředníků vůbec neuveřejnila /Zdroj: Transparency International - archiv tiskových zpráv/. Nehodí se totiž k obrazu, který vytváří česká pobočka Transparency International ve všech svých mediálních výstupech, že Česká republika je naprosto zkorumpovaná. Podle OECD jsou však na tom některé země západní Evropy daleko hůře a tyto země v čele s Velkou Británií zcela deklasují mezinárodní hospodářskou soutěž. Viz dále v kapitole MÉDIA.


ALEŠ MORAVEC KAREL BERKA