Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Koho a co Clinton zradil - recenze knihy Billa Gertze Zrada

Roman Joch

Vůči knize Billa Gertze Zrada, s podtitulem Jak Clintonova vláda podkopala americkou bezpečnost, autorem napsané v roce 1999, mám jedinou výhradu: měla být u nás vydána tak před sedmi lety. Ale lépe později než nikdy.

Bill Gertz, redaktor deníku The Washington Times a analytik televize Fox News, je pravděpodobně nejlépe informovaným novinářem ve Washingtonu, pokud jde o bezpečnostní otázky. Když pracovníci Pentagonu anebo CIA mají dojem, že se děje něco, co by mohlo ohrozit bezpečnost, nejčastěji jdou právě za Gertzem.
Jádrem knihy Zrada (v originálu betrayal, nikoli treason; tedy zrazení, zklamání důvěry, nikoli velezrada) jsou čtyři závažná sdělení:

Zaprvé, Clintonova vláda v 90. letech směrem k Rusku praktikovala appeasement v naději, že tak zamezí tomu, aby se v Moskvě dostali k moci vládci nepřátelští USA. Amerika poskytovala Rusku výrazné finanční částky – to je však použilo na financování zbrojního programu a vyrukovalo proti Americe a Západu s čím dál nepřátelštější zahraniční politiku.

Zadruhé, Clintonova vláda v zájmu appeasementu Ruska pod-financovala a na vedlejší kolej odsunula budování protiraketové obrany, čímž podkopávala bezpečnost Ameriky a spojenců ve světě, jenž se stával nebezpečnějším, neboť nepřátelé posilovali.

Zatřetí, v době Clintonova presidentství čínští agenti ukradli z amerických vojenských laboratoří citlivé jaderné a raketové technologie.

Začtvrté, a což je možná nejzávažnější, Clinton umožnil uvolněním embarga na vývoz strategických technologií několika americkým korporacím prodej dokonalých počítačových, raketových a satelitních technologií do Číny; na oplátku tyto korporace nezanedbatelně přispěly Demokratické straně; dokonce existuje podezření, že čínský komunistický režim přes prostředníky finančně pomohl Clintonovi při kampani za znovuzvolení v roce 1996.

Tato obvinění Gertz doložil; čtenář má možnost si prohlédnout přiložené kopie uniklých amerických tajných dokumentů a jejich překlady do češtiny.

Kniha Billa Gertze je v českém prostředí cenná ze tří důvodů. Zaprvé: ukazuje myšlení u nás málo zastoupeného politického a intelektuálního proudu tzv. konzervativních jestřábů národní bezpečnosti, což jsou politici, publicisté a myslitelé, kteří upozorňují, že primárním důvodem existence státu jako instituce je bezpečnost obyvatel, ochrana jejich životů, práv a svobod proti zahraničním nepřátelům.

Zadruhé: připomíná, že v evropském politickém a především diplomatickém establishmentu dominuje přístup k mezinárodním a bezpečnostním otázkám, jenž lze shrnout do formulky „Diplomacie über Alles“ . Přístup naivní a nerealistický. Diplomacií a vyjednáváním lze zajistit vlastní bezpečnost málokdy. Stejně jako z vnitřní politiky nelze nikdy odstranit politický střet, nelze konflikt odstranit ani z mezinárodní politiky. Válečné konflikty, stejně jako hřích, láska, smrt, sex, nemoci a jejich léčba, jsou stálým údělem lidského rodu. Je utopickou iluzí myslet si, že svět bude někdy úplně bez nich. Vlastní silná obrana je tudíž prioritou.

Zatřetí: kniha je výborným příkladem postoje, který v českém prostředí zastávají nemnozí: kritiky americké zahraniční politiky zprava.

Po roce 1999 Bill Gertz napsal další čtyři knihy: Čínská hrozba (Jak lidová republika míří na Ameriku), 2000; Rozklad (Jak selhání amerických zpravodajských služeb vedlo k 11. září), 2002; Proradnost (Jak američtí přátelé i protivníci tajně vyzbrojují naše nepřátele), 2004; a Nepřátelé (Jak protivníci Ameriky kradou naše životně důležitá tajemství a my jim v tom nebráníme) , 2006. Především ty tři poslední by měly být co nejdříve přeloženy do češtiny.

A jednoho dne se snad od Billa Gertze v češtině dozvíme i o největších bezpečnostních selháních současné Ameriky, k nimž patří tvrdý byrokratický boj o vliv mezi jednotlivými agenturami a ministerstvy americké vlády, především mezi ministerstvem obrany, zahraničí a CIA; dále o pokusu některých pracovníků CIA v roce 2004 o změnu režimu – nikoli v Teheránu, Damašku, Pchjongjangu či Pekingu, jak by člověk doufal a přál si, nýbrž – ve Washingtonu (!) A především, o neschopnosti (tudíž nekompetentnosti) prezidenta George W. Bushe dostat svá ministerstva a agentury pod politickou kontrolu, v důsledku čehož ony, především CIA, žijí autonomním životem v takové míře, že lze legitimně vznést otázku, zda CIA stále ještě slouží své zemi, vládě a svému prezidentovi, anebo již pouze svým institucionálním zájmům a politickým názorům svých členů.

Publikováno v příloze Kavárna Mf Dnes 28.7.2007.




Roman Joch
 
  Přístupy: 5000 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA