Maj� um�lci pr�vo na dotace?
Lubo� Z�lom
"T�den neklidu", kter� byl minulou ned�li zah�jen, aby pra��t� um�lci a majitel� divadel vyj�d�ili nesouhlas s p�ipravovan�mi zm�nami v rozd�lov�n� dotac� na kulturn� projekty v Praze, je mo�n� bez nads�zky ozna�it za nejv�t�� protesty um�lc� od vzpoury v �esk� televizi koncem roku 2000. Nez�le�� v�bec na tom, zda se radn� Richter rozhodl zav�st efektivn�j�� syst�m dotac�, nebo zda um�lci m�n�, �e p�vodn� syst�m byl lep��. Probl�m, nad kter�m by se m�li lid� zam��let, le�� n�kde jinde. V emotivn� diskuzi o tom, jak m� vypadat dotov�n� pra�sk�ch divadel, v�ak nezazn�v� dostate�n� hlasit� ta nejd�le�it�j�� ot�zka: maj� v�bec b�t z pen�z da�ov�ch poplatn�k� b�t placeny n�jak� kulturn� projekty? Maj� um�lci pr�vo na n�co, co si nezaslou�ili na svobodn�m trhu?
Um�lci se r�di stav� do role tak�ka nezi�tn�ch zachr�nc� kulturn�ho �ivota v�ech ob�an�. Bez nich bychom kulturn� zpustli, krmeni pokleslou komer�n� z�bavou, plytk�mi seri�ly a tuctov�mi muzik�ly. Nekomer�n� kum�t��i jsou vyzdvihov�ni jako vzor a jejich um�n�, produkovan� zpravidla pro �zk� okruh nad�enc�, je kulturn�mi autoritami, kritiky, profesory a publicisty, pokl�d�no za vrchol estetiky a um�leck�ho vyj�d�en�. Komer�n� um�n�, produkovan� pro nej�ir�� publikum, je ozna�ov�no stejn�mi autoritami za brak.
Um�lci sebe sami vid� jako garanty kulturn� �rovn� n�roda. M�li bychom si jich za to pr� automaticky v�it, a jestli�e je jejich um�n� men�inov�, okrajov� a tedy nev�d�le�n�, r�di bychom je m�li podporovat z na�ich dan�. Panuje n�zor, �e skute�n� um�lci by se nem�li zat�ovat n���m tak n�zk�m, jako je vyd�l�v�n� pen�z, a �e pouze takov� um�lec, kter� je nez�visl� na pen�z�ch, m��e skute�n� hodnotn� tvo�it.
Protestuj�c�m um�lc�m ani trochu nevad�, �e jejich tvorba je hrazena z pen�z, kter� st�t krade ob�an�m prost�ednictv�m dan�. Pokl�daj� svoji tvorbu za ve�ejnou slu�bu, kterou st�t nebo m�sto podporovat mus�. Skute�n� kultura se podle nich nem��e nikdy u�ivit na voln�m trhu.
Neuv�domuj� si v�ak, �e jestli lid� n�co cht�j�, je mo�n� poznat pouze na svobodn�m trhu. Pokud o n�jakou slu�bu nen� z�jem, na trhu se neprosad�. Pokud zast�nci dotovan� kultury b�duj�, �e jejich tvorba pot�ebuje dotace ze st�tn� nebo m�stsk� kasy, z�rove� p�izn�vaj�, �e o jejich tvorbu je pouze miziv� nebo ��dn� z�jem. Pro� by m�li lid� ze sv�ch pen�z hradit to, o co nemaj� z�jem? Rozpo�ty ministerstev nebo m�st, pln�n� z kapes da�ov�ch poplatn�k�, kte�� se musej� ka�d� den starat o to, aby zajistili sv� �ivobyt�, tak hrad� soukrom� z�liby n�kolika vyvolen�ch - herc�, re�is�r� a dal��ch um�lc� na jedn� stran�, a publika, kter�m je umo�n�no platit mnohem ni��� vstupn�, ne� by museli platit p�i tr�n�ch, skute�n� nedotovan�ch cen�ch na stran� druh�. V�t�ina da�ov�ch poplatn�k� je tedy donucena hradit �ivotn� pot�eby men�iny - kter� se bohorovn� pokl�d� za kulturn� elitu, kter� v�, co je pro lidi to nejlep��.
Samoz�ejm� je v�ak jasn�, �e h�jit nutnost st�tn�ch podpor pro divadla a jin� st�nky kultury t�m, �e je pot�eba lidi vychov�vat ke kultu�e a nenechat je pustnout u televizn�ch seri�l�, nem� ��dn� smysl. T�m, �e pan Nov�k mus� ze sv� kapsy platit nap��klad provoz divadeln�ho spolku Jakuba �palka, jednoho z hlasit� protestuj�c�ch um�lc�, a dotovat vstupenky pro �zk� okruh p��znivc� jeho tvorby, se prost� nestane automaticky kulturn�j��m �lov�kem.
Zast�nci ve�ejn�ho financov�n� kultury prohla�uj�, �e pouze nekomer�n� kultura je skute�nou hodnotnou, a mus� proto b�t podporov�na m�sty a st�tem - jinak bychom o tuto hodnotu p�i�li. Kultura je podle nich hodnotou pro celou spole�nost. Ve skute�nosti v�ak neexistuje nic jako hodnot�c� a jednaj�c� spole�nost - hodnotit a jednat mohou pouze jednotlivci, a pouze jednotlivci si mohou pro sebe zvolit, co budou pokl�dat za hodnotn�. M��eme prohl�sit, �e p�edstaven� Cyrano z Bergeracu na sc�n� N�rodn�ho divadla je um�lecky hodnotn�j�� ne� muzik�l Kleopatra - ale hodnotn�j�� pro koho? Neexistuje ��dn� hodnota sama o sob�, a proto i kultura m��e znamenat hodnotu pouze pro konkr�tn� jednotlivce. A pouze jednotlivci maj� pr�vo se rozhodnout, zda to, co pokl�daj� za hodnotu, budou finan�n� podporovat. Nen� obhajiteln�, aby �lov�k, kter� za cel� sv�j �ivot neprojev� z�jem nav�t�vit divadlo, byl nucen ze sv�ch pen�z platit n�klady jak�hokoliv divadeln�ho p�edstaven�.
Kdo z t�ch, kte�� zd�raz�uj� vnit�n� hodnotu p�edstaven� v mal�ch alternativn�ch divadlech, by v�ak byl ochotn� zaplatit vstupn�, kter� by na svobodn�m neregulovan�m trhu bylo jist� mnohem vy���, ne� dnes, kdy je dotov�no z kapes v�ech? Kdo by byl ochotn� podpo�it neziskov� p�edstaven� nebo za��naj�c�ho re�is�ra? Z ciz�ch pen�z je p�ece utr�cen� pohodln�j��. Pokud n�kdo hlasit� po�aduje, aby divadeln� p�edstaven� dost�vala dotace od ministerstva kultury nebo z m�stsk� pokladny, a za�ti�uje se p�itom �dajnou kulturn� hodnotou, demonstruje t�m pouze sv� vlastn� preference a z�jmy. Dotace pro kulturu tak znamenaj� uspokojen� z�jm� t�� konkr�tn�ch skupin lid�: um�lc�, div�k� a n�v�t�vn�k�, a st�tn�ch nebo m�stsk�ch ��edn�k�.
Spojen� elit��sk�ch um�lc� a kultury la�n�ch ob�an� tedy vytv��� pom�rn� silnou n�tlakovou skupinu, kter� se sna��, aby jim ostatn� lid� hradili jejich n�klady. Vytv��� se s� tv�rc� a jim naklon�n�ch ��edn�k�, kte�� jim p�ihr�vaj� finan�n� prost�edky; roste klientelismus a o�ividn� parazitov�n� na "ve�ejn�ch financ�ch." Mimoto jsou uspokojov�ny pot�eby byrokrat�, kte�� podle sv�ch preferenc� rozhodnou, co by m�lo b�t ze st�tn�ch zdroj� podpo�eno. V�t�� �anci na podporu, nap��klad na grant ministerstva kultury, tak dostane kulturn� projekt, kter� bude propagovat my�lenky, kter� st�tn� ��edn�ci pokl�daj� za ��douc� a p�ijateln� pro kulturn� v�chovu ve�ejnosti. Tato pozitivn� cenzura je tak pouze obdobou nechvaln� proslul�ch schvalovac�ch komis�, kter� v dob� komunismu m�ly pr�vo povolit nebo zak�zat jakoukoliv kulturn� akci, kter�, podle nich, nespl�ovala kulturn�-soci�ln� pot�eby. Bude m�t v�t�� �anci na z�sk�n� grantu um�leck� projekt hl�saj�c� nap��klad nutnost n�vratu k p��rod�, st��dmosti, a sebeob�tov�n� pro celek, nebo divadeln� p�edstaven�, jeho� my�lenkou bude individualismus a nez�vislost?
Z kulturn�ch spolk�, divadel, galeri� atd. se v d�sledku st�tn�ch z�sah� st�vaj� byrokratick� instituce. Jejich �innost je sv�z�na �adou pravidel a jejich c�lem nen� efektivn� nakl�d�n� s pen�zi, n�br� napojen� na st�tn� pen�zovody. Nemaj� k dispozici ��dn� krit�rium, podle kter�ho by mohly posoudit, zda napl�uj� p��n� milovn�k� kultury - jejich c�lem se stalo napl�ov�n� p��n� a o�ek�v�n� byrokrat�. Obavy, �e v �ist� tr�n�m prost�ed�, kter� by nebylo deformov�no subvencemi, by divadla nebo galerie nemohly fungovat, mohou b�t z velk� ��sti zbyte�n�. Krom� mo�nosti vyu��vat soukrom�ch sponzor� by kulturn� instituce m�ly mo�nost jasn� vid�t, zda jsou ziskov� nebo ne. M�sto toho, aby se sna�ily naplnit krit�ria pro z�sk�n� dotac�, by mohly rad�ji zefektivnit sv�j provoz. ��dn� organizace, zalo�en� na financov�n� z obecn�ch nebo st�tn�ch zdroj�, nemohou b�t pln� efektivn� a vynakl�dat sv� prost�edky skute�n� ��eln�.
�ast� n�mitka, �e st�t nebo m�sta podporuj� z dan� ob�an� des�tky a stovky komer�n� nev�d�le�n�ch v�c�, a tud� nen� d�vod, pro� by nem�l podporovat i kulturu, nem��e obst�t. To, �e st�t n�co ze zkonfiskovan�ch pen�z podporuje, nen� obhajobou pro to, aby z t�chto pen�z bylo podporov�no i n�co dal��ho. Naopak, dobr� st�t se nem� dopou�t�t loupe�e, nem� kr�st pen�ze ob�an�, a nem� v ekonomice nic finan�n� ani jinak podporovat nebo regulovat. Existuj� stovky a tis�ce p��jemn�ch aktivit, kter�m se lid� v�nuj� ve voln�m �ase a z nad�en� pro v�c, a kter� by se na komer�n� b�zi neu�ivily - nem��e to v�ak b�t d�vod, aby v�echny tyto aktivity podporoval st�t z dan�.
Pokud n�kter� kulturn� projekty nemohou b�t na svobodn�m, neregulovan�m a nedotovan�m trhu v�d�le�n�, m�ly by, ve svobodn� spole�nosti, b�t provozov�ny neziskov� - bu� hled�n�m �t�dr�ch mecen�� um�n�, kter�ch byl ve svobodn�j��ch dob�ch v�dy dostatek, anebo prost� p�em�nou na amat�rsk�, s nad�en�m provozovan� spolky milovn�k� kultury, kte�� dobrovoln�, proto�e kultura je pro n� hodnotou, provozuj� um�n� pro stejn� nad�ence, jako jsou oni sami.
V d�vn�ch dob�ch velik�ni um�n�, a� u� z �ad spisovatel�, mal���, skladatel� nebo provozovatel� divadel, nepot�ebovali pravideln� a n�rokovan� platby od pl�tc� dan�. Sv� d�la tvo�ili za podpory �t�dr�ch milovn�k� um�n�, kte�� sami rozhodli, co cht�j� sv�mi prost�edky podpo�it a jak�mi kulturn�mi hodnotami cht�j� obohatit i lidi kolem sebe. N�rodn� divadlo nebylo postaveno z dan� ob�an�, ale z dobrovoln�ch p��sp�vk� lid�, pro kter� bylo vysoce hodnotn� pomoci vybudovat ryze �eskou n�rodn� divadeln� sc�nu.
Naprost� v�t�ina um�lc� je antikapitalisticky zam��ena, trh nen�vid� a ob�v� se ho. V�, �e se na n�m nen� schopna u�ivit, p�inejmen��m ne tak pohodln� ve srovn�n� s jednoduch�m kas�rov�n�m grant� a p��sp�vk�. Hledaj� proto z�chranu a jistotu u st�tu, kter� jim zajist� mo�nost bezstarostn� se v�novat sv� tvorb�.
Spory o v��i p��sp�vk� a o nastaven� grantov� politiky tak, aby zv�hod�ovala m�n� v�d�le�n� projekty, nebo aby naopak zavedla mezi um�leck�mi institucemi rovn� p��stup, nic ne�e�� a na principu v�ci nic nezm�n�. Je jedno, zda zv�t�z� um�lci nebo radn� Richter, kdy� budou st�le ob�an� nuceni platit to, na �em jim nez�le�� a na co by dobrovoln� nep�isp�vali. Je smutn�, �e se nenajde nikdo, kdo by um�lc�m, kte�� sebev�dom� prohla�uj�, �e maj� pr�vo na na�e pen�ze, vysv�tlil, �e jejich postoj je nep�ijateln�m parazitizmem. Jedinou pat�i�nou reakc� na ot�zku, jak by m�l st�t podporovat kulturu, je toti� d�razn� odm�tnut� jak�koliv formy takov� podpory, a prosazov�n� dobrovoln�ch, tr�n�ch vztah�.
Lubo� Z�lom