Teorie spiknutí

Jan Kubalčík

Tak co např. takto:
1. Vyjdu z předpokladu, že je absurdní, aby se materiály o spolupráci Josefa Tošovského s StB našly a byly zveřejněny naprostou náhodou. Josefu Tošovskému dnešní odhalení jeho spolupráce s StB nijak věcně neublíží. Tedy pokud se jedná o útok, jistě nejde o útok na něj.

2. Václav Havel je stále oblíbenou a respektovanou osobností (mé vlastní hodnocení ponechávám zcela stranou). Po relativně dlouhém mlčení k aktuálním otázkám politického dění v České republice se vyjádřil k problematice možnosti zřízení radarové základny armády USA na našem území (http://neviditelnypes.zpravy.cz/politika-proc-radar-prijmout-dj2-/p_politika.asp?c=A070207_145135_p_politika_wag). Zaznamenal jsem dvě hodnocení tohoto textu a to ze strany pánů Neffa (http://neviditelnypes.zpravy.cz/politika-havel-konecne-jasne-promluvil-d9x-/p_politika.asp?c=A070209_135952_p_politika_wag) a Vadase (http://www.fragmenty.cz/j1494.htm). S těmito hodnoceními se ztotožňuji.

3. Je nesporné, že díky oblíbenosti Václava Havla a respektu, který u nemalé části společnosti požívá, může jeho jasně vyjádřený názor ovlivnit veřejné mínění ve prospěch zřízení diskutované základny. To by mohlo být velmi nepříjemné pro ty, kteří se dovolávají referenda, ale ve skutečnosti za něj pouze schovávají svůj zásadní odpor k vojenské spolupráci s USA, ale buď se jim nezdá taktické, nebo jim to samým připadá hloupé, říct to na plnou hubu. Zkrátka kdyby nebyli tak přesvědčeni, že „lid“ je proti základně, nikdy by pro referendum o ní nehorovali (a tak je to s většinou, ne-li se všemi požadavky na referendum mimo komunální úroveň – alespoň dnes a u nás…).

4. Možností, jak pošramotit renomé Václava Havla, již není mnoho – aktivně se v politice nepohybuje a co bylo možné v případě potřeby použít už použito bylo, takže např. řeči o Lucerně už nikoho ani nepřekvapí, ani nedojmou. Ale že Václav Havel věděl, že Josef Tošovský spolupracoval s StB a přesto jej coby president jmenoval premiérem, to by jeho gloriolu mohlo v očích veřejnosti poškodit: „Ha, pokrytec! Takže přece jen není o nic lepší než já…“. Jeho názor na základnu by alespoň částečně stratil na váze.

5. Já jsem o nějaké formě spolupráce Josefa Tošovského s minulým režimem nikdy nepochyboval a stejně tak řada lidí, které znám. Pro mě to tedy žádné překvapení není. Dokážu si však představit, že mnoho lidí překvapeno je. Návazně – k Václavu Havlovi pro mě patří to, že jmenoval Josefa Tošovského předsedou vlády a věděl přitom, co je zač. Opět nejsem překvapen. Taková úvaha však není zrovna mainstreamová a takový obraz Václava Havla není usazen v hlavách české veřejnosti. Kdyby česká veřejnost takto vnímala Václava Havla, nemohla by si volit takové reprezentace, jaké má…

6. S ohledem na to, že Josefu Tošovskému celá věc nemůže prakticky ublížit, nepovažuji za vyloučené, že Josef Tošovský není jen pasivním nástrojem, ale aktivním účastníkem tohoto pokusu o diskreditaci názoru Václava Havla; jinými slovy, že svojí troškou do mlýna přispívá k tomu, aby názor podporující zřízení základny pozbyl na věrohodnosti. To je plně v souladu s jeho někdejší spoluprací s StB, přičemž to už jen krok chybí k (nikoli třeba přímé, ale zprostředkované) spolupráci s KGB.

Plně souhlasím s názorem, že Rusku základna věcně vadit nemůže a že ruská reprezentace to dobře ví (http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=1055). Je však zřejmé, že její zřízení jisté nezanedbatelné ohrožení skutečně znamená.

Pro koho a jaké? Pro nepřátele svobody – tj. naší svobody. A pro ty, kteří si stále nejsou stoprocentně jisti, že vysmekne-li se jim moc přece jen nakonec z rukou, budou ponecháni bez zaslouženého trestu. Nejde ani tak o to, že by si přáli, abychom byli vydíráni ze strany zločinných režimů jejich jednou či několika raketami s jaderným poselstvím, neboť správně tuší, že by byli mezi vydíranými. Domnívám se, že této hrozbě nevěří ani pro dnešek ani pro budoucnost – kdyby věřili, snad by je pud sebezáchovy donutil k racionálnímu jednání (?). Proto na jedné straně lehkomyslně, na druhé straně pragmaticky vykupují možné příští jistým dnes.

Co bude konkrétně zřízení základny znamenat? Americký voják položí svoji nohu na naše území. A zůstane. To je velmi symbolické. Nikoli kozáčtí koně pijící z Vltavy, jak by si někteří přáli, ale Hvězdy a pruhy; nikoli „Kalinka“, ale „Vyvalte sudy!“. To je symbolické. A symboly mají svou nemalou sílu a moc (to proto se naši komunisté tak drží svého názvu a svých symbolů a proto by bylo tak prospěšné jim je sebrat dřív, než se proto z taktických důvodů rozhodnou oni sami…).

Stále symbolické bude, když bude základna zřízena proti vůli jejich odpůrců, ale to se již od symbolů přesouváme k něčemu hmatatelnějšímu. Bude patrné, že jejich moc ochabuje. To řadu lidí povzbudí: ano, je reálně možné prosadit i takovou věc, která jde přímo proti zájmům bolševických pohrobků!

A konečně proč je tedy proti jejich zájmům? Je to jako sněhová koule. Základna znamená větší zájem – bezpečnostní zájem. Dlouhodobě nebude možné, aby v příslušných výborech našeho Parlamentu s přístupem k utajovaným skutečnostem zasedali představitelé zločinecké organizace s prapodivnými vazbami naznačující zradu Západu a možná (to se pohybuji v říši snů…) ani bývalí členové takové organizace…

Je to, co naznačuji, vměšováním do našich vnitřních záležitostí? Ano, stejně jako byla pod vnějším tlakem provedená denacifikace vměšováním do vnitřních záležitostní poválečného Německa. USA jsou mocný stát, který je rozhodně schopen příslušný tlak vytvořit. Ten tlak vlastně nemusí být podložen žádnou reálnou akcí. Již jen to, že by něco takového mohlo přijít, vytváří potřebnou nejistotu a ta je sama o sobě tlakem. Nejistota, obavy z budoucnosti, obavy o svoji politickou a ekonomickou existenci – to není to, na co jsou exbolševici zvyklí. Protože gauneři se nemohou spřátelit, ale pouze spřáhnout, pod tlakem se nesemknou, ale začnou se vzájemně napadat (komunisté mají v oblasti odhalování nepevných příslušníků strany potřebné tradice…). Přát jim něco takového není samoúčelné. Jestliže budou mít takové starosti sami se sebou, nezbude jim čas a energie na aktivity, kterým se běžně věnují – otravování studnic pravdy, zneužívání strachu, nejistoty a obav jiných, stále dokola opakované posilování svých pozic vzájemnou podporou, vposledku ekonomický profit, moc pro moc, cynismus.

Bude-li základna, není samozřejmě jisté, že se bude realizovat zde naznačený vývoj, nebo případně jak bude rychlý. Ale bude větší motivace. Ostatně soudím, že komunistická strana musí být zakázána.