Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Kr�tkonoh� spravedlnost

Martin St�n

Politikon

Program absurdist�nsk�ho cirkusu, jeho� nedobrovoln�mi div�ky jsme od Paroubkova marn�ho sna�en� o vytrucov�n� premi�rsk�ho k�esla po prohran�ch volb�ch, pokra�oval p�es nechutnosti p�i volb� prezidenta republiky ke skand�l�m, prov�zej�c�m trestn� st�h�n� b�val�ho vicepremi�ra Ji��ho �unka, a d�l k vystoupen� �stavn�ho soudu �R proti hlav� st�tu ve prosp�ch Ivy Bro�ov�, prezidentem odvolan� p�edsedkyn� Nejvy���ho soudu �R, pak k otev�en�mu bojkotu pr�va v odporu proti poplatk�m ve zdravotnictv� a� k z�vistiv�mu navozen� p�du Topol�nkovy vl�dy v polovin� �sp�n�ho p�edsednictv� EU. Zd� se, �e jeho program je nevy�erpateln�: nemluv� o r�zn�ch prchav�ch skandaliza�n�ch af�r�ch v n�m nov� vystoupil �stavn� soud �R, kter� pozastaven�m platnosti prezidentova rozhodnut� o vyhl�en� p�ed�asn�ch voleb p�ivedl na pokraj ��lenstv� a vt�hl tak do aktivn� ��asti na cirkusu snad celou politickou �v�rchu�ku�. V man�i v roli �a�k�, bav�c�ch i nud�c�ch lid, vystupuj� politici, kte�� p�i sv�ch st�tnick�ch starostech maj� kupodivu �as a my�lenky na p�ibarvov�n� vlas�. Podobnost s tancem na palub� Titaniku je d�siv�: ten se propadal do hlubin oce�nu, my do nezvladateln�ho propadu ve�ejn�ch financ�.

Za pestr�m rejem absurdnost� se str�zn� oby�ejn�ch lid� vytr�cej�. Pokud si jejich individu�ln�ch mal�r� v�bec n�kdo v�imne, rychle se na n� zapom�n�. Povrchn� pozornost se p�en�� od jednoho chud�ka k druh�mu, na hled�n� cest k vylep�en� jejich osud� nezb�v� �as. K nejv�ce posti�en�m pat�� ti, je� semlel neciteln� stroj justice. P��b�h jednoho z t�ch, na kter� se ve st�nu p�etahov�n� mezi politiky a �stavn�mi soudci ur�it� brzy zapomene, je podn�tem k zamy�len�.

Absurdist�nsk� spravedlnost je nejen slep�, ale n�kdy m� i kr�tk� nohy, tak�e mal�ho vin�ka dohon�, zat�mco velk� se j� za rohem spokojen� po�klebuje. V posledn� srpnov� den definitivn� dohonila p�tadvacetilet�ho Petra Hrocha, �idi�e tramvaje, jeho� selh�n� zp�sobilo v lo�sk�m roce ne�t�st� na jednokolejn� trati mezi Ostravou a Porubou. Krajsk� soud v Ostrav� ho v odvolac�m ��zen� poslal na �ty�i roky do v�zen� a nav�c mu zak�zal na p�t let ��zen� tramvaje. Odsouzen�mu se tak nevyplatila touha po podm�n�n�m odkladu trestu. Kv�li n� se odvolal proti rozsudku nal�zac�ho soudu, kter� byl shov�vav�j��: ulo�il mu trest odn�t� svobody v trv�n� t�� let a stejn� dlouh� z�kaz ��zen� tramvaje. Petr Hroch nicm�n� p��sn�j�� trest p�ijal a nepojal �mysl vyu��t mimo��dn�ch opravn�ch prost�edk�. Bude-li ve v�zen� ��dn� plnit povinnosti odsouzen�ho, m� nad�ji na podm�n�n� propu�t�n� po dvou letech. Ke sv�mu p�vodn�mu povol�n� se ale hned tak nevr�t�. Do v�zen� nastoup� zat�en dluhy, je� b�hem v�konu trestu asi nebude moci spl�cet, a �na druh�m b�ehu� zanech� sotva zalo�enou rodinu.

Nem� smysl uva�ovat, zda je ulo�en� trest spravedliv�, kdy� jej odsouzen� p�ijal, a pokud by snad po�kozen� m�nili, �e se jim (dle jejich n�zoru) m�rn�m rozsudkem nedostalo p�im��en�ho zadostiu�in�n�, nemaj� n�stroj, j�m� by dos�hli obnovy ��zen� a zp��sn�n� postihu. Nicm�n� p��pad vyvol�v� �vahy o pom�ru odpov�dnosti �idi�e a nep��m�ch akt�r� ud�losti, i o smyslu ulo�en�ho trestu.

Vy�et�ov�n� lo�sk�ho ne�t�st� odhalilo nemilou skute�nost, �e tra� byla proti mo�nosti sr�ky protijedouc�ch tramvaj� nedostate�n� zabezpe�ena a v n�kolika p�edch�zej�c�ch p��padech se poda�ilo odvr�tit ne�t�st� jen duchap��tomnost� �idi��. Teprve ztr�ta t�� lidsk�ch �ivot� a utrpen� n�kolika des�tek zran�n�ch probudily ve veden� Dopravn�ho podniku Ostrava v�dom� odpov�dnosti. V pom�rn� kr�tk�m �ase po ne�t�st� byla tra� odpov�daj�c�m zp�sobem zabezpe�ena.

Bezprost�edn� p���inou ne�t�st� byla chvilkov� nedbalost �idi�e. P�edch�zelo j� n�kolik let nete�nosti odpov�dn�ch pracovn�k� Dopravn�ho podniku a Dr�n�ho ��adu, mo�n� i magistr�tu. Sotva mohou tvrdit, �e nev�d�li o nebezpe�nosti podm�nek provozu na trati, �i �e nem�li prost�edky na jej� zabezpe�en�: co dok�zali po zma�en� t�� lidsk�ch �ivot�, byli by dok�zali i d��ve. Sou�asn� se selh�n�m �idi�e tak zab�jela ��edn� neodpov�dnost. Petr Hroch za tu svou zaplat� spravedlivou cenu. Jeho nad��zen� ale spravedlnost nedohnala, neb m� � jak jsem uvedl v��e � kr�tk� nohy. Kde nen� �alobce, nen� soudce, a individu�ln� odpov�dnost vedouc�ch pracovn�k� za n�kolikalet� podce�ov�n� bezpe�nosti cestuj�c�ch se dokazuje nesrovnateln� slo�it�ji ne� pochyben� �idi�e. Krajsk� st�tn� zastupitelstv� v Ostrav� by ale nem�lo couvnout p�ed slo�itost� �kolu prov��en� m�ry zavin�n� jednotlivc�, proto�e podez�en�, �e mohlo doj�t k nedbalostn�mu trestn�mu �inu, je zjevn�, a �alobci maj� v takov�m p��pad� povinnost konat ze z�kona. Pokud vy�et�ov�n� prob�hlo, vzhledem k z�va�nosti ne�t�st� m� ve�ejnost mravn� n�rok na informace o jeho v�sledc�ch. M�ra spravedlivosti trestu z�kazu ��zen�, ulo�en�ho ne��astn�mu �idi�i, se zv���, budou-li od ��zen� odstaveni lid�, kte�� dlouholetou nete�nost� k nedostate�n�mu zabezpe�en� trati p�isp�li ke vzniku trag�die. Pomysln� vlak, kter� ��d�, je podstatn� v�t�� ne� ten skute�n�, kter� p�ivedl ke sr�ce ne��astn� Petr Hroch, a riziko z jejich setrv�n� u ��zen� je tomu p�im��en�.

P��pad navozuje tak� obecn� �vahy o ��elnosti nepodm�n�n�ho trestu odn�t� svobody p�i postihu nen�siln� trestn� �innosti. Podle statistik jsme n�rodem krimin�ln�k�: jednotkov�m po�tem v�z�� na sto tis�c obyvatel pat��me k evropsk�m �pi�k�m. P�i nejmen��m ��st ostudn�ho obrazu maluj� soudci, pro kter� je trest�n� nepodm�n�n�m odn�t�m svobody n�hra�kou za r�zn� jin� pot�en�. Petr Hroch zjevn� nen� zlo�ineck� typ. Dostal se do st�etu se z�konem ne��astnou souhrou n�hod. I kdyby nebyl odsouzen, bude jej su�ovat jeho vlastn� sv�dom�. Nevy�aduje p�ev�chovu, aby mohl d�le ��t jako slu�n� �lov�k. Nen� t�eba ho zav��t, aby neohro�oval spole�nost. Trest spln� pouze omezen� cht�n� ��el: zp�sob� bolest nejen jemu, ale i jeho bl�zk�m, a mo�n� poskytne pocit zadostiu�in�n� n�kter�m po�kozen�m. Sou�asn� bude odsouzen�mu p�ek�et ve vyrovn�v�n� z�vazk� v��i po�kozen�m, proto�e jeho v�d�le�n� schopnost bude na �ty�i roky v nejlep��m p��pad� podstatn� sn�ena. Mohou se p�idru�it z�konod�rcem necht�n� n�sledky: leckter� slu�n� �lov�k se ve v�zen� p�iu�il �patnostem. Suma ne�t�st�, zp�soben�ho nehodou, se tak nav��� o osobn� trag�dii odsouzen�ho, ani� by to komukoli prosp�lo. Soud ov�em nemohl ulo�it podm�n�n� trest, proto�e p�ekro�il hranici t�� let odn�t� svobody. Sp�e tento p��pad od�vod�uje ot�zku na z�konod�rce, zda je skute�n� spole�ensky nezbytn� a prosp�n� dr�et hranici pro povolov�n� podm�n�n�ho odkladu trestu na �rovni t�� let bez ohledu na povahu trestn�ho �inu. Jej� zvednut� na 5-6 let u prvotrestan�ch pachatel� nen�siln�ch a nedrogov�ch trestn�ch �in�, spojen� s p��padn�m prodlou�en�m zku�ebn� lh�ty, by p�i�lo nakonec vhod i velk� ��sti po�kozen�ch, kte�� by se do�kali rychleji �hrady sv�ch pohled�vek za odsouzen�m. Vedle toho by se zm�rnil dopad trestu na dal�� nevinn� ob�ti: rodinu a p��tele odsouzen�ho. Trest nen� msta a co se stalo, nelze zpravidla odest�t: m�rn�n� n�sledk� trestn�ho �inu pro ob�ti je u�ite�n�j�� ne� zp�soben� bolesti odsouzen�mu a jeho bl�zk�m.



Martin St�n
 
  P��stupy: 260 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA