Zakazovat nepohodlné strany, nebo řešit problémy?
Petr Paulczynski
Mediální scéna má hit. Nacisté, neonacisté, holohlavci, radikálové, extremisté. Tato všechna epiteta bylo možno najít ve zpravodajství. Soud s Dělnickou stranou. Preventivně dopředu hlásím, že tato strana a její příznivci nejsou mým šálkem kávy.
O Dělnické straně a jejích akcích si můžeme myslet cokoliv, ale dle mne jsou zatím legální politickou stranou, zaregistrovanou a schválenou Ministerstvem vnitra ČR.
To, že probíhá u Nejvyššího správního soudu řízení,ve kterém navrhuje vláda zakázat tuto stranu je pro vše další irelevantní. Také lze asi těžko považovat za náhodu, že zrovna v této době policie začala zatýkat extremisty.
I výpověď řidiči šaliny z pracovního poměru proto, že za okno si dal šálu propagující Dělnickou stranu je dost neuvěřitelná. Od toho už je totiž jenom kousek k tomu, aby se tak stalo kterékoliv jiné politické straně či jejímu příznivci a to mne děsí. Připomíná mi to totiž časy, o nichž jsem si myslel, že jsou 20 let pryč. Přijde mi to tak trochu jako pokus podpořit těmito akcemi kulisu k tomuto soudu.
Nikdo se celé 4 dny nezabýval v čem spočívá podstata úspěchů této strany. Podstata jejích úspěchů nespočívá v tom, že staví na lži, či že v jejich řadách jsou podivná fašizující individua, ale v tom, že mísí pravdu i lež. Upozorňuje na skutečné problémy a přidává imaginární nebezpečí. Její stoupenci jsou osloveni tím, o čem vědí, že je pravda, zvláště, jedná-li se o problémy, které vládnoucí politické síly nejsou ochotny řešit. To je dle mne reálné hodnocení, ostatní jsou zjednodušující nálepky. Jenom si nejsem jist že jsou ultrapravicí. Já bych spíš sázel na ultralevici.
A tak místo mediální show, trapně nedotaženého pokusu zákazu DS ( i když tento už je lepší než ten minulý) by asi bylo lepší odstraňovat příčiny problémů a samy problémy o něž opírá Dělnická strana svoji vzrůstající popularitu. Novináři všech politických barev, politologové či politici jiných stran si zjednodušují hodnocení. Tomu odkud berou své zasvěcené komentáře říkala moje babička, že si to cucají z prstu.
Proč cucání z prstu? Málokdo si totiž uvědomuje, že tato strana už dávno nemá jen svoji "nacistickou" složku. Ta je současným vedením potlačena a vítězí populismus, reagující na současné problémy . Reagují na vývoj ekonomické situace, pozitivní diskriminaci, obtížné soužití majority s velkou částí Romů, kritizují vládu a velké politické strany.
Přístup Národní strany je totiž sofistikovaný. Vybrala si jedno stěžejní téma. Přistěhovalce a Romy. A princip je týž. Všímají si obecných nálad společnosti, která vnímá, že místo řešení problémů se v duchu multikulturalismu skandalizují ti, co pojmenovávají problémy.
Byl jsem svědkem jednoho projevu pana Vandase. V Brně na 1. máje. Řada uspávajících projevů. Až na jeden. Pan Vandas mi tak trošku připomenul někdejšího rétora Sládka. Pěkně si zasurfoval na současné politické situaci, namixoval pozitivní diskriminaci, přidal trošku krize a slíbil davu, že všechny vymete. A mezi spoustou demagogie bylo lze sledovat i záblesky myšlenek, které mohou oslovit i jiné publikum než právě ono černě oděné. Myslím, že ten pán neřekl ještě své poslední slovo. „Policie bránila normálním lidem, aby se šli na demonstraci podívat. Brno uzavřela, jako kdyby vypukla epidemie. Má to jediný cíl, a to zastrašit lidi, aby se na nás nepřišli podívat, protože pak by zjistili, že máme pravdu,“ hřímal Vandas. „Je vidět, že současný režim má strach. V čele státu jsou jen zkorumpovaní politici, a Dělnická strana je tak jedinou skutečnou opozicí," hřímal.
A já se ptám, co je na tom nacistického?
Pokud se však potvrdí informace, že v bytech zadržených byly nalezeny materiály nacistické i rasistické, bude to v duchu strategie, kterou vláda u soudu razí. Neboť se snaží prokázat, že je Dělnická strana přímo propojena s neonacistickým hnutím, konkrétně se zakázaným Národním odporem.
Jak dlouho však bude trvat, než se zaregistruje nová strana, poučená z chyb? Zákaz této strany ji naopak posílí. Možná se zbaví směšných fašounů, ale přejmenovanou politickou stranu, její názor a myšlenku neodstraní.
A přitom je to tak jednoduché. Místo žabomyších válek a zakládání směšných nových pidistran se staronovými politickými matadory by parlamentní strany měly odstranit ty problémy, na jejichž podhoubí takové strany vyrůstají.
A pak nebude třeba soudních jednání připomínajících veselohru. Skutečně je třeba v době soudu zatýkat ve světle kamer? Skutečně problém vyřeší vyhazov řidiče šaliny ze zaměstnání?
Nedělá to této partaji jenom nové světce a reklamu zadarmo? Jsem zvědav, jak se tomuto soudu podaří prokázat základní předpoklady zákazu strany. Bezprostřední ohrožení demokracie a současně prokázání reálného potenciálu prosadit změnu, která by demokracii ohrozila.
Tak prosím kompetentní místa. Zákazem strany problémy neodstraníte. Co tak místo toho zkusit řešit problémy na jejichž existenci si tyto strany získávají své příznivce?
A kromě toho se nám tu totiž vedle těchto holohlavých individuí s podivným tetováním prohánějí stejně nebezpečné strany a to dokonce v parlamentu, pohrobci zločinecké KSČ.
Prokáže-li soud, že hlavním programem DS je fašismus, nechť ji zakáže. Pak ale musí ve stejném rozsudku zakázat KSČM jako subjekt propagující ze zákona stejně zločinnou myšlenku, kterou mají dokonce v názvu. Komunismus.
Tak si počkáme.
