Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


��by na energetick�m prameni

Du�an �r�mek

Celosv�tov� rostouc� ceny energi� p�edev��m ropy, zna�n� energetick� z�vislost na rop� a zemn�m plynu, �i v zm�na v postaven� v�vozce elekt�iny na jej�ho dovozce - to jsou jenom n�kter� z probl�m�, s kter�mi se dnes pot�k� �esk� republika, a kter� j� je�t� o�ek�vaj�. Bohu�el nam�sto toho, aby politick� reprezentace t�hla v tak d�le�it�ch ot�zk�ch za jeden provaz, p�e�lapuje na m�st�. P�itom odborn�ci se shoduj� na tom, �e z�sadn� slovo o tom, jak bude vypadat na�e energetika mus� padnout co nejd��ve. V s�zce je toti� konkurenceschopnost na�eho n�rodn�ho hospod��stv� i �ivotn� �rove� �esk�ch ob�an�.

Komise jako n�hra�ka SEK?


V prvn� polovin� roku 2007 byla p�i ��adu vl�dy �R ustavena Nez�visl� energetick� komise v �ele s p�edsedou Akademie v�d �R V�clavem Pa�esem, jej� ustanoven� vyplynulo z po�adavku zakotven�m v programov�m prohl�en� vl�dy. �kolem komise je zpracovat r�mec pro dlouhodobou energetickou strategii �esk� republiky a p�edlo�it vl�d� doporu�en� k jej�mu dopracov�n� a realizaci. Term�n ukon�en� byl stanoven ke konci �ervna leto�n�ho roku, p�i�em� v pr�b�hu sv� �innosti shrom�dila komise velk� mno�stv� podkladov�ch studi� k zadan�mu t�matu, na jejich� zpracov�n� se pod�lela patrn� v�echna kvalifikovan� pracovi�t� v �R. Tyto studie jsou nav�c oponov�ny nez�visl�mi odborn�ky. Proto�e nesta�ila svou pr�ci k posledn�mu �ervnov�mu dni zcela ukon�it, prezentovala alespo� n�kter� d�l�� z�v�ry - ji� ty ale vzbudily na politick� sc�n� pozdvi�en�.

Diskusi ov�em vzbudilo ji� samotn� ustaven� komise. Od roku 2004 toti� existuje platn� St�tn� energetick� koncepce (SEK), kter� m�la b�t v roce 2007, tedy po t�ech letech od p�ijet�, novelizov�na na z�klad� po�adavk� ministerstva pr�myslu a obchodu. Pr�v� kv�li mo�n�mu nepln�n� SEK odm�tla svou ��ast v Pa�esov� komisi �SSD, za jej� vl�dy byla koncepce p�ijata. Je proto paradoxn�, �e n�kter� programov� prvky, kter� se oproti schv�len� koncepci neobjevily v programov�m prohl�en� Topol�nkovy trojkoali�n� vl�dy, se nakonec objevily v d�l��ch z�v�rech Pa�esovy komise, jak na to upozornil i b�val� ministr pr�myslu a obchodu Milan Urban.

D�vodem, pro� komise nakonec p�ipustila i sou�asnou vl�dou tabuizovan� t�mata je mimo jin� i to, �e oproti odhad�m SEK se zv��il odhad r�stu spot�eby energi�. V roce 2000 - 2005 to byl n�r�st vy��� o 3 % (ze 7,5 na 10, 5), p�i�em� n��ky se v p��t�ch letech nad�le rozev�raj�. P�vodn� odhady n�r�stu spot�eby o 17 % mezi lety 2000 a� 2010 musely b�t korigov�ny na 25 %. Podle z�v�r� Pa�esovy komise lze spot�ebu prim�rn�ch energetick�ch zdroj� v dlouhodob�m horizontu o�ek�vat na sou�asn� �rovni s t�m, �e kolem roku 2030 m�rn� naroste (+ 5%) a pot� poklesne; kone�n� spot�eba energie poroste rychleji, a to o zhruba 13% do roku 2030.

Rozkol na politick� sc�n�


P�esto�e zat�m komise pouze zve�ejnila d�l�� z�v�ry sv� pr�ce, na politick� sc�n� se rozpoutala bou�e. Do p�edsedy komise se obul p�edseda Strany zelen�ch Martin Burs�k, a to p�edev��m z d�vod�, �e se v jej�ch zat�mn�ch z�v�rech objevila snaha bourat dosavadn� tabuizovan� t�mata, jak�mi je p��padn� dal�� rozvoj jadern� energetiky �i mo�nost p�ezkumu prolomen� limit� na t�bu hn�d�ho uhl� v severn�ch �ech�ch. Burs�k prohl�sil na adresu p�edsedy komise, �e jej zklamal, a v�sledky ozna�il za zpolitizovan�. Jej� v�sledky naopak h�j� ministr pr�myslu a obchodu Martin ��man (ODS), kter� dokonce prohl�sil, �e �esk� energetika nem��e b�t rukojm�m jedn� politick� strany. Pro roz���en� jadern� energie jsou dnes v�echny parlamentn� strany krom� Strany zelen�ch.

V jednom se ov�em ��f zelen�ch strefil do �ern�ho - na pozitivn� pozn�mku o jadern� energii okam�it� reagoval �EZ a odeslal na Ministerstvo �ivotn�ho prost�ed� ��dost o posouzen� vliv� na �ivotn� prost�ed� pro p��padnou dostavbu JETE o dva dal�� bloky. Burs�k, coby ministr �ivotn�ho prost�ed� ji� prohl�sil, �e jeho ��ad nebude ��zen� nijak blokovat. I tak se ov�em o�ek�v�, �e posouzen� vliv� na �ivotn� prost�ed� by se mohlo prot�hnout a� na osm let. V ka�d�m p��pad� by tak ji� konec schvalovac�ho procesu byl v ruk�ch jin� vl�dn� reprezentace ne� je sou�asn�, kter� je ve sv�m programov�m prohl�en� zat�ena negativn�m postojem k dal��mu rozvoji jadern� energetiky. Pokud by byla ��dost schv�lena a �EZ usp�l i s dal��mi f�zemi stavebn�ho ��zen�, mohly by �ty�i bloky Temel�na z�sobovat elektrickou energi� u� v roce 2020.

Jasn� jsou i n�kter� detaily roz���en�. M�sto dvou blok� s jadern�mi reaktory by m�la elektr�rna �ty�i. Z Vltavy by brala pro pot�eby chladic�ch v�� dvojn�sobek vody a po�et zam�stnanc� by se zv��il z tis�ce na p�ibli�n� �estn�ct set. Naproti tomu plocha elektr�rny se nijak zvl᚝ zv�t�ovat nemus�, proto�e pozemky pro roz���en� u� m� �EZ d�vno p�ipraven�. O tom, jak p�esn� m��e nar�st v�kon Temel�na, zat�m nen� rozhodnuto. Nejmen�� pl�n po��t� se zdvojn�soben�m v�roby na 4 000 megawatt, co� odpov�d� zhruba deseti standardn�m uheln�m elektr�rn�m. V�t�� elektr�rna by si vy��dala investice ve v��i nejm�n� 130 miliard K�. Pokud by byl z�m�r realizov�n, �esk� republika by se stala co do jadern�ho potenci�lu t�et� zem� v r�mci EU.

Jadern� energie - pro a proti


Zelen�m na zve�ejn�n� d�l��ch z�v�r� vad�, �e nebraly v �vahu oponentn� stanovisko jednoho z �len� nominovan�ch Stranou zelen�ch Dalibora Str�sk�ho, kter� ale je�t� nebylo sou��st� zpr�vy. Ten ji� p�ed �asem formuloval sv� negativn� stanoviska na konferenci CEP v dubnu 2007. Podle n�j pat�� k nejv�t��m rizik�m vy�erp�n� uranov� rudy jako�to neobnoviteln�ho zdroje energie, i kdy� z�rove� p�ipou�t�, �e probl�m by vy�e�ilo zaveden� mno�iv�ch reaktor�. Jak ale upozor�uje zpr�va Pa�esovy komise, �esk� republika je dnes jedinou evropskou zem� se z�sobami uranu, a toho by m�la vyu��t. �Pokud dojde k v�razn�j��mu rozvoji jadern� energetiky (u n�s nebo glob�ln�) a p�i st�vaj�c�m trendu cen komodit na sv�tov�ch trz�ch, mohou se z�soby �esk�ho uranu st�t re�lnou strategickou komoditou. Z anal�zy z�sob vypl�v�, �e v �R existuje potenci�l nov� t�by, p��padn� jej�ho obnoven�. Nap��klad na lo�isku Ro�n� je jasn� potenci�l pro nav��en�. Dal�� t�iteln� z�soby jsou i u jin�ch lo�isek. D�le�it� je zvolit v dan� lokalit� p�ijateln� zp�sob t�by,� uv�d� se v Pa�esov� zpr�v�. Dal�� Str�sk�ho argument proti jadern� energetice se t�k� nedostate�n� bezpe�nosti reaktor� a ekonomick�ch aspekt� v�stavby a provozu jadern�ch elektr�ren. N�kter� probl�my p�ipou�t� i Pa�esova komise. �Nevy�e�en� z�st�v� uzav�en� cyklu, tedy ukl�d�n� vyho�el�ho paliva, ale s v�vojem nov�ch typ� reaktor� (4. generace a dal�� typy) se tento probl�m st�v� m�n� z�va�n�m,� uv�d�. Zast�nc�m jadern� energie hraje do karet rovn� to, �e celosv�tov� za��n� hr�t op�t tento zdroj energie v�znamnou �lohu v energetick�m mixu, a �e jadern� energie dostala zelenou jako bezemisn� zdroj energie v r�mci energetick� politiky EU.

Vyu�ijme uhl� - �dom�c�ho st��bra�


�esk� republika disponuje vedle ji� zm�n�n�ho uranu i v�znamn�mi z�sobami �ern�ho a hn�d�ho uhl�. �Ve v�ech t�chto t�ech p��padech v�ak pln� budouc� vyu�it� existuj�c�ch i potenci�ln�ch z�sob z�vis� na kombinaci n�kolika v�znamn�ch faktor�. P�edev��m je to v�voj popt�vky a ceny, kdy tyto faktory p�sob� velmi rozd�ln� u �ern�ho a hn�d�ho uhl� nebo uranu, a t� ekologick� a krajinotvorn� faktory. I p�es pom�rn� vysok� stavy geologick�ch a bilan�n�ch z�sob hn�d�ho uhl� jsou stavy vyt�iteln�ch z�sob v �R n�zk� a �ivotnost jednotliv�ch lom� se pohybuje od 14 do 50 let,� konstatuje zpr�va. D�vodem omezen� t�by hn�d�ho energetick�ho uhl� jsou vyhl�en� ekologick� vl�dn� limity. P�i setrv�n� na t�to palivov� z�kladn� to umo��uje obnovit jen ��st kapacit postupn� do��vaj�c�ch v�roben elekt�iny a tepla. Objem vyt�iteln�ch z�sob �ern�ho uhl� v �R vysta�� maxim�ln� do roku 2030.

Zpr�va se ale z�ejm� z d�vod� z�sahu zelen�ch, kte�� odm�taj� prolomen� limit�, nezmi�uje o tom, �e limity byly p�ijaty vl�dou Petra Pitharta ji� v roce 1991 jako opat�en� pro zlep�en� �ivotn�ho prost�ed�, a �e jejich platnost vypr�ela fakticky v roce 2004 p�ijet�m St�tn� energetick� koncepce, jak tvrd� nap��klad Ji�� Hanzl��ek z Univerzity Karlovy. Podle jeho vyj�d�en� je pro pot�eby zachov�n� energetick� sob�sta�nosti st�tu pot�eba obnovit �i rekonstruovat tepeln� elektr�rny o v�konu 6000 MW, co� je ale mo�n� pouze za p�edpokladu dostate�n�ho p��sunu uhl� na dobu pades�ti a� �edes�ti let. Probl�mem je ov�em to, �e podle horn�ho z�kona pat�� v�echny nerostn� zdroje st�tu, tak�e na n�m je, dovol� - li jak�mukoli soukrom�mu subjektu danou komoditu t�it. To se t�k� i uranov� rudy, jej� t�ba se m��e st�t v budoucnu zaj�mavou. Pr�v� otev�en� ot�zky t�ebn�ch limit� je druh�m kamenem �razu cel� zpr�vy. Op�t se proti postavili Zelen�, kte�� pova�uj� ot�zku za uzav�enou.

Spot�eba poroste i p�es �spory


Ze z�v�r� komise plyne, �e v dne�n� dob� je �esk� energetick� hospod��stv� stabiln�. Z hlediska spot�eby energie a r�znorodosti energetick�ch zdroj� je �esk� energetika dnes dostate�n� zabezpe�ena vyv�en�m zdrojov�m mixem a v�robn�mi kapacitami a rovn� disponuje rezervami, v�etn� strategick�ch, pro kryt� v�kyv� spot�eby. D�ky vysok�mu vyu�it� tuzemsk�ch zdroj� tuh�ch paliv je dovozn� energetick� z�vislost �R pom�rn� n�zk� (42%, jedna z nejni���ch v Evrop�), p�i�em� elektriza�n� soustava je z�visl� na dov�en�ch zdroj�ch energie (p�edev��m jadern� palivo) pouze z 38%. Jak ale zpr�va p�ipom�n�, bilance zahrani�n�ho obchodu s energetick�mi komoditami je v ro�n�m deficitu v ��du 130 - 140 mld. K�, s tendenc� k dal��mu propadu.

Ot�zkou ov�em je, do jak� m�ry se m��eme se sou�asnou situac� spokojit, a jak� jsou tendence dal��ho v�voje, na n� by m�li politici a �esk� energetika reagovat. �Spot�eba prim�rn�ch energetick�ch zdroj� (PEZ) i kone�n� spot�eba energie v posledn�ch letech m�rn� rostou v d�sledku zm�n v proporc�ch PEZ a v�vozu elekt�iny. Popt�vku po zdroj�ch v d�sledku vy���ho ekonomick�ho r�stu v�ak ��ste�n� tlum� pokles energetick� n�ro�nosti hospod��stv�. Energetick� n�ro�nost ekonomiky �R je vy��� ne� evropsk� pr�m�r, rozd�ly je v�ak t�eba hodnotit v souvislosti s rozd�ly v cenov�ch hladin�ch,� uv�d� zpr�va. Pr�v� v hodnocen� energetick� n�ro�nosti �esk�ho hospod��stv� existuj� rozpory. Zelen� se toti� s oblibou sna�� prokazovat, �e �esk� ekonomika je z hlediska spot�eby energi� jednou z nejn�ro�n�j��ch. P�itom v�bec energeticky nejn�ro�n�j�� bez p�epo�tu na cenovou hladinu vych�z� z v�po�t� Bulharsko a Rumunsko.

Podle v�po�t� �lena bankovn� rady �NB Vladim�ra Tom��ka, kter� vztahuje spot�ebu energi� k celkov� vysp�losti st�tu, existuje ur�it� nadspot�eba, a to ve v��i zhruba 14 % v��i srovn�n� s ostatn�mi zem�mi evropsk� p�tadvac�tky. N�kter� propo�ty t�kaj�c� se mo�n�ch �spor neberou podle Tom��ka ale v �vahu sou�asnou strukturu hospod��stv�, p�edev��m rozs�hlou pr�myslovou z�kladnu. Existuj� p�edpoklady, �e spolu s prob�haj�c�mi struktur�ln�mi zm�nami n�rodn�ho hospod��stv�, kdy bude pr�mysl ustupovat terci�ln� sf��e, tedy slu�b�m, bude klesat celkov� n�ro�nost �esk� ekonomiky. Ke stejn�mu z�v�ru doch�z� i Pa�esova komise. �P�i o�ek�van� konvergenci v�ech z�kladn�ch re�ln�ch i nomin�ln�ch makroekonomick�ch ukazatel� k evropsk�mu standardu p�edpokl�d�me i sn�en� energetick� n�ro�nosti na celoevropsk� pr�m�r; tomu odpov�d� i zmapovan� potenci�l �spor p�i energetick�ch p�em�n�ch i v kone�n� spot�eb�,� p�e se ve zpr�v�. Proti mo�nostem sni�ovat energii ale bude st�t r�st hospod��stv�, kter� si vy��d� pochopiteln� spoustu energie. ��spory tak budou moci b�t vyu�iteln� pouze v omezen� m��e.� Z Tom��kov�ch v�po�t� p�itom vypl�v�, �e r�st HDP o jedno procento odpov�d� zhruba jednoprocentn�mu n�r�stu spot�eby energie.

Brzy n�s �ek� tvrd� n�raz


Dosavadn� pohoda existuj�c� ve vyu��v�n� dosavadn�ch zdroj� energie ale brzy skon��. Bohu�el za to mohou p�edev��m politici, kv�li sv�m ideologick�m n�mitk�m, kter� nemaj� opodstatn�n� v praxi. �Nedojde-li v dohledn� dob� k z�sadn�m rozhodnut�m v oblasti energetiky, pak stabilita �esk�ho energetick�ho hospod��stv� a zejm�na elektroenergetiky a syst�m� centr�ln�ho z�sobov�n� teplem je do�asn�. Vy�erp�vaj� se dom�c� zdroje energie (t�ba hn�d�ho i �ern�ho uhl�) a potenci�l jin�ch tuzemsk�ch zdroj� k jejich substituci nen� dostate�n� a p�echod je pomal�. St�rne v�robn� z�kladna a proces obnovy v�roben elekt�iny a tepla se t�m�� zastavil, p�edev��m v d�sledku m�n�c� se st�tn� energetick� strategie a diskontinuit� priorit st��daj�c�ch se vl�dn�ch reprezentac� v sou�asn� dob� nen� rozhodnuto o limitech t�by hn�d�ho uhl� ani o jadern� energetice,� konstatuje se ve zpr�v� Pa�esovy komise. P�eva�uj�c� n�zor odborn� energetick� ve�ejnosti je dnes ten, �e bez v�razn�ch zm�n v postoji politick� reprezentace lze v obdob� let 2015 - 2020 o�ek�vat obt�e v z�sobov�n� �R elekt�inou a teplem. Je pravd�podobn�, �e v takov�m p��pad� bude nutn� st�le v�t�� ��st popt�vky kr�t dovozy. P�i o�ek�van�ch nerovnov�h�ch na energetick�ch trz�ch v okoln�ch zem�ch to povede k n�r�stu cen elekt�iny, s dopady do obchodn� a platebn� bilance zem� a p�enesen� k mo�n�m tlak�m na m�nu a dlouhodob� �rokov� sazby. Nap��klad podle v�po�t� ji� zm�n�n�ho Hanzl��ka by substituce za zemn� plyn, s n� p�ich�z� Strana zelen�ch mohl zv��it cenu energi� a� o pades�t procent. Zpr�va rovn� p�ipom�n� bezpe�nostn� a finan�n� rizika, kter� plynou z p��li�n� z�vislosti na ciz�ch zdroj�ch. �Zv��� se citlivost �R v��i zahrani�n�-politick�m rizik�m. Ji� dnes ceny silov� (neregulovan�) elekt�iny v d�sledku nap�t� na okoln�ch trz�ch rychle rostou, a dojde-li k v�razn�j��mu p�evisu popt�vky nad nab�dkou na dom�c�m trhu, pak vy��� cena energie povede k ni��� konkurenceschopnosti v�ech navazuj�c�ch produkt� a slu�eb. Tot� plat� pro teplo, kde je nav�c substituce hn�d�ho uhl� plynem a �ern�m uhl�m je�t� problemati�t�j��.� Ostatn� sou�asn� probl�my s dod�vkami ropy z Ruska, kter� �n�hodou� koliduj� s podpisem smlouvy o americk�m radaru hovo�� za v�e.

Na to, �e se na�e energetick� probl�my poda�� vy�e�it ve spolupr�ci a v r�mci Evropsk� unie, bychom rovn� nem�li spol�hat. �Rozhodov�n� o �esk� energetice je samoz�ejm� v�znamn� ovlivn�no glob�ln�m v�vojem a zejm�na v�vojem ve st�tech EU. T�m�� hroziv� roste z�vislost EU na dovozu prim�rn�ch energetick�ch zdroj� (o�ek�v� se r�st z dne�n�ch 50% na t�m�� 70% do roku 2030 a podle IEA na 80% v roce 2050). P�edev��m v d�sledku prudk�ho ekonomick�ho r�stu celosv�tov� popt�vka po energii roste a s t�m rostou i ceny energetick�ch zdroj�. Evropa �el� bezpe�nostn�m rizik�m jak z hlediska zem� p�vodu PEZ, tak z pohledu dopravn�ch tras. Podobn� jako v �R je i v �ad� dal��ch zem� EU rozhodov�n� o dal�� v�stavb� energetick�ch zdroj� zablokov�no a dnes proto Evropa stoj� p�ed vysokou pot�ebou investic, odhadovanou na v�ce ne� jeden bilion euro v nejbli���ch dvaceti letech. V �R, stejn� tak jako v �ad� dal��ch evropsk�ch zem�, se oz�v� varov�n�, t�kaj�c� se rozpad� profesion�ln�ch projek�n�ch a in�en�rsk�ch t�m�,� varuje zpr�va Pa�esovy komise.

Politici by m�li za��t jednat


P�edb�n� z�v�ry Pa�esovy komise jsou proto zcela logick�, a je ot�zkou, zda jej� kone�n� v�sledek dok�e ovlivnit jeden oponentn� p��sp�vek, jak tvrd� Zelen�. Bez p�ehodnocen� dosavadn�ch ideologick�ch tabu, jak�mi jsou t�ebn� limity a dal�� rozvoj jadern� energie, tedy p�inejmen��m dostavba dvou temel�nsk�ch blok� a otev�en� zbytku uheln�ch z�sob na dole B�lina, bude na�e energetick� budoucnost vypadat �ern�. V�echny politick� strany by proto s naprostou v�nost� m�li odhodit ideologick� br�le a d�lat v�e pro to, aby �esk� ekonomika i cel� spole�nost obst�la z hlediska energetiky i v dal��ch desetilet�ch.



Box: Hlavn� doporu�en� Pa�esovy zpr�vy


Vl�da m� umo�nit a usnadnit zah�jen� posuzovac�ch proces� produkce v�ech typ� energie. V�znam hn�d�ho uhl� bude v dlouhodob�m horizontu klesat, nicm�n� bude p�edstavovat st�le d�le�it� energetick� zdroj.

Vl�da by nem�la omezovat podnikatelsk� rozhodnut� v t�to oblasti a m�la by p�ipustit diskusi o t�ebn�ch limitech podle jasn� vymezen�ch pravidel. Sou�asn� upozor�ujeme na st�edn�dob� rizika v z�sobov�n� teplem. Doporu�ujeme, aby vl�da podpo�ila rozvoj kombinovan� v�roby tepla a elektrick� energie p�i p�echodu v�topen na tepl�rensk� provozy.

Vl�da by m�la pova�ovat podporu proces�, vedouc�ch k �spor�m energi�, za prioritu a mimo��dn�

v�znamnou sou��st formov�n� dlouhodob� energetick� strategie. M�la by proto v�novat t�to oblasti zv��enou pozornost, vy��� finan�n� prost�edky ne� dosud a syst�movou podporu.

Jadern� energetika p�edstavuje jednu z variant v�roby elektrick� energie a je d�le�itou sou��st� energetick�ho mixu. Nevy�e�en� z�st�v� uzav�en� cyklu, tedy ukl�d�n� vyho�el�ho paliva, ale s v�vojem nov�ch typ� reaktor� (4. generace a dal�� typy) se tento probl�m st�v� m�n� z�va�n�m.

Vl�da bude pova�ovat obnoviteln� zdroje za nezpochybnitelnou sou��st budouc�ho palivo-energetick�ho mixu.

Vl�da by m�la vyu��t tranzitn� elektrickou p�enosovou s� k pos�len� pozic �R na energetick�m trhu.

Vl�da by m�la p�ehodnotit energetickou a souvisej�c� legislativu �R a EU tak, aby nedoch�zelo p�ednostn� k �e�en� d�l��ch energetick�ch �kol� na �kor d�le�it�ch energetick�ch pot�eb spole�nosti, zejm�na stability odv�tv� v�etn� p�enosu energie.



Du�an �r�mek
 
  P��stupy: 40166 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA