Je progresivní zdanění spravedlivé?
Hynek Fajmon
Na tuto otázku dnes nový předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda odpověděl, že ano. Zdůvodnil to tak, že ti, kdo rozhodují, musí jít příkladem a být solidární i ve výši svých příjmů. Moderátorka protestovala, že se progresivní zdanění týká nejen politiků, ale všech poplatníků. Cyril Svoboda na to reagoval tak, že se jedná o nový koncept "bratrství", který hodlá jeho strana prosazovat. Je dobře, že to řekl takto pěkně jasně a zřetelně. KDU-ČSL se tímto definitivně otočila směrem doleva. Pro pravicového voliče je od této chvíle na scéně pouze jedna silná politická strana, která hájí pravicový program nízkých a neprogresivních daní a to je ODS.
Mnoho lidí stále dokola tvrdí, že všichni politici jsou stejní a že je jedno koho zvolíte. Jedná se o zjevnou nepravdu. Strany a politici stejní nejsou a není jedno, koho volíte. Každý máme možnost zvolit si z nabídky toho, kdo nejlépe hájí naše představy a pojetí spravedlnosti. A tyto představy se zásadně liší v tom, co pravice a levice považuje za spravedlivé. Dobře je to vidět na postoji k progresivnímu zdanění.
Levice tradičně zdůrazňuje solidaritu a tvrdě prosazuje progresivní zdanění. Pravice naopak prosazuje svobodu a rovnou daň nebo alespoň snížení míry progresivity zdanění. Kdo má pravdu? A co je spravedlivé? Právě o tom rozhodujeme ve volbách. A proto má smysl volit a vybírat si, zda chci, aby šla společnost směrem k větší svobodě nebo k větší solidaritě. Má to smysl i přesto, že tento základní ideový střet mnozí intelektuálové popírají. Tento spor totiž existuje a existují také různé možnosti, jak jej řešit.
Já jsem na straně svobody a neprogresivního zdanění a mám pro tento postoj následující argumenty:
1. Ti, kteří vydělávají více, platí na daních státu více i v případě, že máme rovnou daň. Při sazbě například 20% daně z příjmu zaplatí ten, kdo vydělá 200 000 Kč za rok státu 40 000 Kč. Ten kdo vydělá za rok 1 000 000 Kč zaplatí při stejné (neprogresivní) sazbě za rok státu 200 000 Kč. Bohatí tedy platí i při neprogresivním zdanění více než chudí. A výnos těchto daní nakonec v převážné míře směřuje k chudším vrstvám. Taková míra solidarity je dostatečná.
2. Čím více budeme podporovat ve společnosti přerozdělování, tím méně se bude lidem vyplácet pracovat a podnikat. Stále více a více lidí bude spoléhat na SOLIDARITU a nebude se snažit nic produkovat. Čím je větší přerozdělování, tím více je lidí, kteří předstírají, že se o sebe nemohou postarat. Toto neodpovědné chování těžce dopadá na odpovědné občany, kteří těžce pracují a musí ze svých vysokých daních platit sociálně nepřizpůsobivé osoby. Dříve se jim říkalo flákači.
3. Na progresivním zdanění není nic spravedlivého. Je to politika závisti a parazitování na cizím úspěchu. Ten, kdo se snažil a vydělal, bude muset odevzdat státu pořádný ranec. A čím budete úspěšnější, tím větší a větší ten ranec bude. Mnozí úspěšní tuto státem organizovanou šikanu vyřeší tím, že prostě odejdou jinam do daňově přívětivějšího státu. Na odchodu schopných a podnikavých lidí proděláme my všichni, kteří zde zůstaneme.
4. Konečně asi nejpodstatnější argument proti progresivnímu zdanění spočívá v tom, že stejně výběr daní nezvýší a když, tak pouze o málo. Osoby i firmy už mají dnes tolik možností, jak se hrozbě progresivního zdanění vyhnout, že skutečně nové peníze do státní kasy toto opatření stejně nepřinese.
Takže suma sumárum. Pokud se nepřejete, aby se u nás zvyšovaly daně, tak pro Vás je tady ODS. Pokud si naopak přejete, aby se daně zvyšovaly a byly progresivní, tak pro Vás je tady KDU-ČSL, ČSSD a samozřejmě taky KSČM.