Paroubkova bohatá nadílka
Marek Loužek
51pro
Ve volebním roce je možné asi úplně všechno. Po pastelkovném přišlo počítačovné, mobilovné, nyní set-top-boxovné.
Že sociální demokracie volební rok osladí lákavými dárečky pro všechny, se dalo čekat. Když se do jejího programu dostalo počítačovné, mnozí se jen pousmáli. To, že s dalšími nesmysly přichází dokonce i po skončení volebního období, je však na pováženou. V červenci Paroubkova vláda schválila mobilovné a zvažuje set-top-boxovné. Populismus podobného kalibru nemá v historii naší země obdoby.
Počítačovné
Zatímco OSN rozjela pro rozvojové země program "laptop pro každé dítě" za 100 dolarů, ČSSD ve volební kampani přišla letos na jaře s nápadem, aby stát šesťákům na základních školách přispěl sedmi tisíci korunami na zakoupení počítače. Důvod? "Aby se děti mohly kvalifikovaně učit i doma". Pronásobíme-li si 7000 Kč sto tisíci dětí v populačním ročníku, zjistíme, že tato legrace bude stát daňové poplatníky 700 miliónů korun ročně.
Po pastelkovném rodičům prvňáčků ve výši 1000 korun tak přichází další nesmysl. Počítačovné by bylo vázáno na šestou třídu prý proto, že v šestém ročníku začíná povinná výuka informatiky. Počítače si však lidé pořizují i k jiným účelům než zvyšování počítačové gramotnosti. Dají se na něm např. hrát hry nebo prohlížet erotika. Podle socialistů by se tak dělo se státní podporou.
V éře mohutného rozvoje počítačových technologií, která rok od roku zvyšuje kvalitu a snižuje cenu, jsou podobné sociální dávky zbytečné. V srpnu, kdy uplynulo 25 let od spuštění osobního počítače IBM, zní podobný nápad dvojnásob absurdně. Počítač skutečně změnil svět, podobně jako kdysi žárovka, rádio či televize. Přesto nikdo vážně nenavrhl sociální dávky pro nákup žárovek, radií či televizorů. Pokrok existuje díky svobodnému trhu, nikoli kvůli státním dotacím a úřadům.
Socialistický nápad s počítačovným nelze omluvit ani tím, že unie svobody přišla s ještě větším nesmyslem – zavést bezplatný internet pro všechny (v moderní informační společnosti je prý bezplatný internet občanským právem). To už může stát rovnou poskytovat zdarma rohlíky, sýry a salám, které jsou pro život ještě důležitější než internet. A můžeme se radostně vrátit do komunismu.
Návrhy na počítačové dotace jsou pikantní i proto, že počátkem roku 2004 si vláda smlsla na uživatelích informačních technologií, když jim dokonce v předstihu zdražila telekomunikační služby jejich převedením do základní sazby DPH. Když už stát rezignoval na to, aby vůči EU prosadil výjimku z uplatňování DPH (nebo ji zavedl proti vůli EU jako v Polsku), neměl by si hrát na přítele počítačů a internetu.
Mobilovné
V červenci přišla další varovná zpráva: vláda schválila postiženým a lidem s menšími příjmy příspěvek na telefon. "Mobilovné", tedy slevu dvě stě korun měsíčně na telefon, získá postižený či sociálně slabý občan u svého telekomunikačního operátora. Slevy na telefon se vyberou od telekomunikačního úřadu, který je dostane ze státního rozpočtu. Celá pohádka bude stát půl miliardy korun ročně.
Návrh potvrzuje známé přísloví, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Pro 60 000 zdravotně postižených znamená nový výměr paradoxně zhoršení, protože dosud měli zdarma pevnou linku, neplatili běžný měsíční paušál. Nyní dostanou zdarma ze zhruba čtyřsetkorunového paušálu jen polovinu. Opět se potvrdilo, že politika sociální demokracie je ve skutečnosti asociální.
Podíváme-li se na ulici jakéhokoli města na světě, spatříme lidi držící u ucha mobilní telefony. Mobily jsou stále levnější, jednodušší a spolehlivější a trh je rozšířil do rukou všech vrstev lidí, i těch nejchudších. Iniciativy podpořit prodej mobilů je stejně nesmyslný jako dotace pro počítače. Výsledkem budou jen vyšší ceny na domácím trhu a tučné zisky prodejců.
Jakoby toho nebylo málo, vláda navýšila dotace na mléčné svačiny pro školáky. A uvažuje dokonce o tom, že pomůže vybraným sociálním skupinám na nákup tzv. set-top-boxů! Tyto krabičky nutné pro přechod na digitální vysílání stojí mezi 2-4 tisíci Kč a jejich ceny budou dále klesat. Národní koordinační skupina pro přechod na digitální vysílání už vymýšlí sociální kompenzace.
Věci, které se v normální době zdají jako nemožné, nerealizovatelné a neprůchodné, se ve volebním roce stávají skutečností. Paroubkova volební nadílka je jen plácnutím do vody, v němž jde o samotný efekt neboli vyšplouchnutí co největšího objemu vody kolem sebe. To se jí podařilo. Podobné nápady jsou však špatným vtipem. Měli bychom se jim rázně postavit.
Marek Loužek
ředitel výzkumu Centra pro ekonomiku a politiku (CEP); editor jeho newsletteru a řady sborníků. Přednáší na FF UK a VŠE v Praze. Knihy: Zapomenutá transformace (1999), Spor o metodu (2001), Populační ekonomie (2004), Rozšiřování EU (2004), Max Weber (2005)