Hrozí lidstvu hlad?
Marek Loužek
Hospodářské noviny 11.4.2007
Dubnová zpráva Mezinárodního panelu OSN pro změny klimatu přinesla tolik zavádějících informací, že je obtížné je všechny vyvracet. Zastavme se jen u dvou předpovědí klimatologů, které mohly leckoho vyděsit: že stamiliony lidí v důsledku globálního oteplování zemřou hladem, a že hrozí nedostatek vody.
Zemědělství vytvářelo po celé 20. století stále více potravin a kalorií na hlavu, a to jak v rozvinutém tak rozvojovém světě. Dokonce i agentura OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dokládá, že v rozvojovém světě má stále více lidí větší množství jídla. Budoucí výnosy na žádné "zdi" nenaráží.
Hladem trpí méně lidí. Podíl hladovějících ve světě klesl z 35 % v roce 1970 na 18 % v roce 2000. Předpokládá se, že do roku 2010 spadne počet hladových na světě na 12 %. Je pozoruhodné, že k poklesu počtu hladovějících došlo v době, kdy se počet obyvatel rozvojových zemí zdvojnásobil.
Ještě úžasnější je, že se snižuje i absolutní počet hladovějících. Zatímco v roce 1971 trpělo hlady téměř 920 milionů lidí, v roce 2000 klesl jejich počet na 750 milionů. V roce 2010 se očekává sestup na 680 milionů. S každou další generací se počet hladovějících snižuje. Nadějí pro zlepšení jejich osudu je vyšší ekonomický růst.
Ohromující pokles cen potravin přinesl dostatek jídla mnohem většímu počtu lidí a rodin, které tak mohou věnovat část omezených zdrojů na méně naléhavé věci. Pokles cen potravin je nespornou historickou tendencí. Byl zvláště markantní v poválečném období a vztahoval se na všechny hlavní druhy potravin.
Protože ceny odrážejí vzácnost zboží, stalo se v posledním století to, že potraviny do značné míry ztratily na vzácnosti. Není nerozumné předpokládat, že tento příznivý vývoj bude v 21. století pokračovat. Globální oteplování na základním pozitivním trendu nic nezmění. Vzestup potravinové produkce umožní nasytit mnohem více lidí.
Podvýživou bude v budoucnu trpět méně lidí a příjem kalorií na hlavu poroste ve všech světových oblastech – i v Africe. Nejen ministerstvo zemědělství USA, ale i Světová banka a agentura OSN pro výživu a zemědělství očekávají setrvalý pokles cen, takže výživa lidí se bude dále zlepšovat.
Námitka, že klesající zásoby obilí ohrožují potravinovou bezpečnost, neobstojí. Zásoby obecně klesají, protože globální obchod je mnohem pružnější. Svět se integroval a vlády již nemusí skladovat mohutné zásoby jako dříve, aby zajistily budoucí dostatek potravin. Trh efektivně působí a potravinová bezpečnost je mnohem vyšší.
Půdní eroze, kterou straší klimatologové, sníží zemědělskou produkci nanejvýš o 0,1 % ročně. Přitom roční tempo růstu produktivity je 1-2 %. Používají se odrůdy s vyššími výnosy, lepší technika, využívá se zavlažování a hnojiva. V porovnání s tímto fantastickým vzestupem produktivity je dopad půdní eroze tak malý, že nestojí za náklady boje proti ní.
Zcela mylné je varování, že dojde voda. Na všech kontinentech se dostupnost vody na osobu zvyšuje a přístup k čisté pitné vodě a hygienickým zařízením zároveň získává větší procento obyvatel. Případný nedostatek sladké vody lze řešit odsolování mořské vody, která je k dispozici v neomezeném množství.
Celé věky se tvrdilo, že svět skončí katastrofou, protože nedokáže nasytit tolik lidí. Vize soudného dne, kterou dnes opakují klimatologové, se však nenaplní. Tváří v tvář rekordnímu poklesu cen potravin jsou obavy o hlad na světě zbytečné. Přestaňme strašit globálním oteplováním a věnujme se zásadnějším problémům.
Marek Loužek
ředitel výzkumu Centra pro ekonomiku a politiku (CEP); editor jeho newsletteru a řady sborníků. Přednáší na FF UK a VŠE v Praze. Knihy: Zapomenutá transformace (1999), Spor o metodu (2001), Populační ekonomie (2004), Rozšiřování EU (2004), Max Weber (2005)