Televizní vzory
Milan Rohler
Glosa na víkend
Tak jsem se zase jednou omylem díval na televizi. Je úplně jedno na jakou. Nějaký pán tam jel autem, řídil, a s hlavou otočenou ke mně, tedy snad do kamery, mi cosi povídal. Trnul jsem hrůzou, aby se mu nic nepřihodilo; byl to v podstatě slušný člověk a nejspíš i střízlivý, ale málo platné, nekoukal před sebe, nýbrž na mne. Posléze jsem tentýž výjev (při dalším omylném sledování televize) zaznamenal opakovaně. Naštěstí se nikdy nic vážného nestalo, ale nejspíš jen náhodou.
Má žena mi vysvětlila, že oni v té televizi chtějí být akční (of action). No budiž. Ale co když si z nich někdo vezme příklad?
Předpokládám, že onu podívanou sledoval i některý státní zástupce. Pokud mi mé chabé právní vědomí našeptává správně, doufám, že vzápětí konal. Tedy že vznesl obvinění na řidiče, který se očividně, zcela a úplně, nevěnoval řízení motorového vozidla. Ne snad, že bych si přál, aby byl ohlížející se nešťastník (televizně of action) okamžitě vsazen do šatlavy, to proboha ne, ale strážci práva a pořádku by snad reagovat měli.
Laskaví čtenáři tohoto servru, jak doufám, můj názor podpoří.
Milan Rohler
|