Mirek Topolánek: ODS trochu spí, musíme ji vzbudit
19.05.2009, Pravé noviny
Optimismus vzal mnohým z nás neúspěch v krajských volbách a celou tuto etapu završil pád vlády. Je možné na těchto událostech najít něco pozitivního?
Těžko najít něco pozitivního na prohře. Nicméně podzimní prohra nám ukázala několik věcí, ze kterých se můžeme poučit v dalších volbách. Ukázalo se, že naše podpora je velmi křehká, že naše voličská základna je citlivá na některé věci, že my sami se nesmíme chovat arogantně a že nemůžeme rezignovat na diskusi s lidmi. Musíme ve volbách za něco bojovat. A zejména se nám potvrdilo, že se nesmíme nechat zatlačit do "pravého kouta", že musíme tak jako v roce 2006 umět oslovit široké spektrum voličů včetně těch nevyhraněných, středových. To je dobrá zpráva, přestože jsme za ni zaplatili vysokou cenu. Daleko horší by bylo, kdybychom platili na celostátní úrovni.
Mluvme tedy chvíli o celostátní úrovni. Proč myslíte, že padla vláda?
Celou opozici vystrašilo to, jak jsme zvládali české předsednictví. Zaskočili jsme i velké silné země. Byli jsme schopni řešit problémy spojené s globální finanční krizí i ekonomické dopady na naše občany. Naše preference rostly. Na pádu vlády nic pozitivního nenajdeme, znamenal totální destrukci, totální ztrátu prestiže. Beru to však jako zprávu, že jsme šli správným směrem. Naše kompetence, slušné chování, odbornost sice nemusí automaticky přinést vítězství ve volbách, ale věřím, že volby nejsou díky tomu ztracené.
Co jste si z událostí posledních měsíců odnesl vy osobně?
Pro mě je důležité, že cítím podporu členské základny. Osobně ještě žádnou změnu v době, kdy děláme tento rozhovor, necítím, protože do poslední vteřiny mého premiérského mandátu mám opravdu plný program. Neměl jsem čas zabývat se něčím jiným než pracovními záležitostmi.
Co byste řekl k chování pana Tlustého? Dlouhodobě byl vnímaný jako jeden z pilířů našich ekonomických reforem a jako Váš blízký spolupracovník.
Vlastimil Tlustý nebyl nikdy můj blízký spolupracovník, on byl vždycky spíše můj oponent. Myslel si na nejvyšší posty, ale nikdy nebyl ani místopředsedou ODS. Patnáct let se připravoval na místo ministra financí, svěřil jsem mu tento rezort, ale prokázalo se, že ho nebyl schopen řídit. Odvolal bych ho, i kdyby ta první vláda nepadla. Jeho osobní zášť vyústila focením ve vířivce a snahou o kompromitaci kolegů. Dostal se za hranu nejen politické korektnosti, ale i obyčejné lidské slušnosti. Řekl bych, že jedna z příčin prohraných voleb na podzim byli lidé, jako je Vlastimil Tlustý a celková nejednotnost, se kterou se musíme vypořádat.
Jak si vysvětlujete to, že přestože pro některé z nás kroky pana Tlustého byly evidentně za přijatelnou hranicí, část členské základny váhá, jestli to nemyslel nějak jinak.
Vlastimil Tlustý využil a zneužil několika faktorů. Zaprvé byl brán jako ekonomický guru ODS, což pravda nebyla. Druhá věc, které zneužíval, bylo jeho postavení předsedy klubu a předsedy rozpočtového výboru, měl velký vliv. Třetí problém je, že zneužíval lidí, kteří ho měli rádi. Zneužíval lidí, řekl bych, oslabených. Říkám to takto otevřeně proto, že pana Tlustého vnímám jako problém, který je třeba pojmenovat a zbavit se ho.
Věříte ve vítězství v parlamentních volbách?
Ve vysoké politice mohou obstát jen velcí hráči, kteří se v situaci, kdy to vypadá, že prohrají, nevzdávají. Je to, jako když vedete peloton, trochu vás štve, že ostatní se vezou v balíku, ale dál rozrážíte vzduch, dokud vás nikdo nepředjede, nebo vám nestrčí pumpičku do zadního kola. Po prohraných krajských volbách jsem byl přesvědčen, že bych měl odejít. Kampaň jsem nevedl a nebyl jsem za ni fyzicky odpovědný, ale cítil jsem politickou odpovědnost. Byl to takový nářez, že se slušelo odejít. Naštval mě však Václav Klaus i někteří naši kolegové, kteří chtěli využít situace. Byl jsem přesvědčený, že ODS musí dostat nový impuls, že musí najít způsob, jak znovu oslovit široké voličské skupiny, ale jim šlo jen o personální změnu. Rozhodl jsem se tedy, že do obhajoby předsedy strany půjdu. Od 1. ledna jsme začali s úplně novým konceptem vládnutí a prezentace.
Rozhodnout se po pádu vlády, zda ODS povedete dál, jistě také nebylo snadné.
Je to otázka vnitřní motivace. Málokdo si dovede představit, co to vlastně je, být dlouhodobě na čele pelotonu. Rozhodl jsem se, i když to vůbec nebylo snadné, že ODS povedu, ale moje rozhodnutí bez podpory ODS nic neznamená. Díky ní jsem se zvedl, i když jsem byl hodně na dně z toho, jakým způsobem se pokoušejí někteří rozbít ODS, a z toho, že na to nemohu reagovat. A to je na tom to nejhorší.
Naši členové často volají po razantnější a zřetelnější odpovědi na lživé a sprosté útoky socialistů. Mají pocit, že když nereagujeme zřetelně, tak vlastně souhlasíme s tím, co říkají.
O mně nikdo nemůže říct, že bych nereagoval zřetelně. Říkám věty, které jsou ostré až dost. Někdy je to chyba, někdy na to všichni čekají. Zkusil jsem to několikrát a vždycky se mi to vymstilo. Jestli si někdo stěžuje, že málo reagujeme na lživé výroky ČSSD, ať se do toho pustí sám. Pokud chce být ostřejší než já, tak prosím. ODS je stranou individualit, jsme strana lidí, kteří mají na jeden problém mnoho různých názorů. U sociálních demokratů je to jednoduché, rozešlou jednu textovou zprávu a všichni říkají totéž. Nevolám po centralizaci: Soudruh pronese chytrou větu a všichni ji papouškují. Ale pouze opakováním určitých základních sdělení se dostaneme do povědomí voličů. Jinak v něm zase převáží stokrát opakované socialistické lži. S tím se musíme naučit pracovat, protože lidé nevnímají jako pravdu ověřený fakt, ale třeba i falešné tvrzení, které slyší častěji.
Je podle Vás možné zapracovat připomínky řadových členů například do volebních materiálů, aby se to, co nabízíme lidem, co nejvíce přiblížilo tomu, co chtějí? Teď nemluvím o populismu a slibech, ale o potřebách lidí. Sám jste řekl, že na jeden problém mají členové 150 názorů.
Určitě souhlasím, musíme umět daleko více nabízet lidem to, co chtějí. Nejde o populismus, náš program nabízí odpovědná, efektivní řešení ve všech oblastech. Jde o to umět ho prodat v jednoduchých, srozumitelných heslech. Ve volbách nikoho nezajímají velké ideály a sofistikované analýzy. Výkonná rada oslovila členy, aby přispěli k tvorbě volebního programu, aby vyplnili dotazníky a označili, co lidi v jejich regionu zajímá. Může nám to pomoci a doufám, že k tomu členská základna přistoupí odpovědně. Nicméně konečné rozhodnutí musí padnout na základě profesionálních průzkumů. A pak se těch jednoduchých, srozumitelných hesel musíme všichni držet. Volby nejsou soutěží lidové tvořivosti, je to tvrdá marketingová záležitost.
Často si sami vyčítáme, a možná se přidá i veřejnost, že jsme pro naše hlavní příznivce neudělali nic, nebo jen málo. Kritici argumentují například jednostránkovým daňovým přiznáním, registračními pokladnami, kterých je málo, atd.
Jedinou věcí, kterou jsme opravdu nesplnili z naší smlouvy s občanem, je jednostránkové daňové přiznání. Největším problémem tohoto kroku jsou všechny výjimky, daňové úlevy a odčitatelné položky, které zaplevelují daňovou soustavu. Je úplně jedno, jaká je daňová sazba nebo struktura daně. Právě daňové výjimky vytvářejí balast a povinnost vyplnit mnoho stránek v přiznání. Zavést jednostránkové přiznání by znamenalo zrušit mimo jiné stavební spoření. Co by odpověděli podnikatelé, kdybychom se jich zeptali? Opravdu si myslíte, že máme zrušit podporu hypotéčního úvěrování? Nicméně je třeba tento problém zjednodušit a vysvětlit, to politici, včetně mě, neumí a musíme se to pořád učit. My jsme bohužel neuměli dostatečně prodat to, že kromě snížení daní se také zjednodušila celá agenda živnostenského podnikání, že jsme redukovali celou řadu předpisů, zrychlili zápis do obchodního rejstříku a odstranili korupci, která s tím byla spojená, odstranili zbytečné kontroly a omezili administrativní povinnosti podnikatelů atd. Lidé to berou jako samozřejmost, stejně jako například vstup do schengenského prostoru. Na dobré věci si člověk zvykne velmi rychle. To, že nejsme schopni lidem vysvětlit některá opatření, je naše chyba.
Budeme chystat materiály, kde vysvětlíme, co se podařilo za dobu vládnutí udělat a porovnáme to s volebním programem a programovým prohlášením vlády?
Ty jsou v podstatě připraveny. Je připraveno porovnání, co jsme splnili, či nesplnili z naší smlouvy s voliči. My jsme sice vládli s důvěrou jen o něco déle než dva roky, nicméně jsme naši smlouvu z 95 % splnili, přestože opozice říká opak. Dále existuje srovnání, co jsme splnili jako vláda z programového prohlášení a co jsme splnili z našeho volebního programu. Oproti vládám ČSSD plníme naše sliby naprosto nebývale. Ale pozor, lidé vás nevolí za to, co jste pro ně udělali, ale co jim nabízíte dál. Heslo "dokázali jsme, že to dokážeme" samo o sobě nefunguje, to už víme. Teď chci po ministrech zjednodušenou sumarizaci kroků, které jsou významné pro naše voliče nebo které jsou významné svou revolučností. Řada věcí funguje, ale nikdo si jich nevšímá. Máme digitální televizní vysílání, nebylo snadné tento zákon prosadit a dojednat. Kdybychom to neudělali my, tak to není ještě ani v roce 2012. Měli bychom si však přiznat i to, co jsme neprosadili a důvody, proč se nám to nepovedlo. Pro některé zákony jsme neměli mandát ve sněmovně, v koalici nebo v ODS. Všichni budou před volbami slibovat, samozřejmě i my musíme přijít s naší nabídkou, ta může vycházet z toho, o co jsme se zasadili. Schopnost plnit naše sliby zvýší naši důvěryhodnost, ale do voleb musíme předložit hlavně novou nabídku.
Myslím, že tohle je cesta, jak našim členům vlít optimismus do žil.
Zpracovali jsme stostránkový manuál pro volby do Evropského parlamentu. Když bude někdo tvrdit, že nemá podklady, tak nevyužívá dostupných zdrojů. Mám pocit, že někteří členové spí a čekají, jak to dopadne. Pokud se ODS neprobudí před parlamentními volbami, tak je asi nevyhrajeme. 30 000 lidí je obrovská armáda, pokud se všichni za stranu postaví, projdou manuály, vyberou si z jednoduchých hesel, třeba si je ještě zjednoduší, a řeknou svůj názor i v hospodě, pak máme velkou šanci. Měli by umět říct: "Co to vykládáš? Ty si nepamatuješ, že…" a argumentovat. Sdělení z centrální kampaně musíme umět doplnit sebevědomou argumentací na lokální úrovni. V tom jsme vždy byli silní. Vyhrajeme, když skutečně budeme chtít vyhrát.
Co je tedy třeba udělat?
V následujících týdnech se budu snažit znovu ODS probudit. Měla by být schopna jednoduchým způsobem obhájit svoji vlastní vládu. Rovněž bychom měli lidem připomínat, že opozice poškodila Českou republiku. Vážně lidé chtějí, aby vládl někdo, kdo nás tolik poškodil? Chtějí, aby ti, co zapříčinili nestabilitu, i když slibují jistotu, vládli? Jejich jistota je spíše jistotou života s dávkami a života v dluzích. Toto vše však nemohu připomínat jen já, to se musí naučit i členové ODS. Lidé uvěří spíš Frantovi, se kterým chodí hrát kuželky, než politikovi na obrazovce. V tomto ohledu největší kus práce odvádí dobrovolníci, lidé, kteří jsou, ale i nejsou členy ODS. Později někteří do strany vstoupí (doufám však, že ne proto, aby pomohli převálcovat někoho v hlasování). I členové ODS se musí stát dobrovolníky v kampani. Voliči cítí napětí, ale málokdo půjde buď vyloženě doprava, nebo vyloženě doleva, většina jich vyčkává, jak to dopadne a půjde s vítězem. A to bude ten, kdo bude přesvědčivější.
Chtěl bych s Vámi probrat také kauzu Čunek. Myslím, že řadu lidí ještě trápí. Mělo smysl držet ho ve vládě?
Čunek je moje černá můra. I když myslím, že to, co mu dávali za vinu, opravdu neudělal, ale nemíním to vyšetřovat, nejsem vyšetřovatel. Vím však, že v jeho případě díky tlaku lidí blízkých opozici docházelo k manipulaci jak s vyšetřováním, tak s dozorováním případu. Čunek byl ve vládě, protože mi jako předseda koaliční strany v podstatě řekl, že pokud nebude ve vládě, nebude ani vláda. Rozhodoval jsem se mezi špatnou a ještě horší variantou. Zvolil jsem špatnou. Nakonec jsem ho definitivně z vlády dostal, možná už bylo pozdě, ale bylo to lepší, než kdyby zůstal.
Druhá kauza, ke které se mnozí vrací, je kauza Kubice.
To je podstatně složitější. Plukovník Kubice sestavil zprávu ještě v době, kdy vládla minulá vláda, která útočila na jeho vlastní oddělení. Nakonec nás tato zpráva poškodila víc než sociální demokracii, která zneužila situace. Nyní lidé žijí v bludu, že premiér, ministr vnitra a vláda řídí vyšetřování. Tak to možná fungovalo za Stanislava Grosse, ne za Ivana Langera. Provedli jsme řadu personálních změn, ale bylo jich málo a měly být daleko razantnější. Zcela jsme změnili řízení policie, ale neměli jsme čas tyto kauzy dotáhnout do konce. Přišli jsme s tím, že uděláme pořádek, dnes však vypadáme jako hlupáci, kteří žádnou z kauz nevyšetřili. K nevyšetření vedly objektivní důvody, nicméně kdybychom pracovali v normální vládě, nemuseli neustále bojovat o život a koncentrovali se na problémy důsledněji, tak bychom některá opatření udělali dřív. Kdybychom měli ještě čas, kauzy by dospěly k výsledku, ale justice a policie musí být nezávislá, nelze řešit případy na politickou objednávku. Když jsme mluvili o výsledcích našeho vládnutí, tak toto vidím jako největší problém. Jistě jsme udělali nějaké chyby, byli jsme nedůslední a málo rychlí. Ale musíme oddělit vlastní vyšetřování od politického vedení, to je základ demokracie.
Jak hodnotíte význam voleb do EP?
Každé volby jsou důležité. Tyto nabývají na významu, protože by měly ukázat, že jsme se vyhrabali z popela. Výsledek je důležitý i pro podzimní volby. Jakmile skončím ve funkci premiéra, budu se jim věnovat naplno. Musíme přesvědčit lidi o tom, že naše kroky jsou správné. Například důchody nesnižujeme, naopak jsou z hlediska reálného podílu k průměrné mzdě nejvyšší od roku 1989. Stejně tak jsme zvýšili, nikoli snížili, životní úroveň rodin s dětmi, zvýšili, nikoli snížili, solidaritu ve zdravotnictví a dostupnost lékařské péče. V neposlední řadě jsme výrazně snížili nezaměstnanost. To musíme voličům vysvětlit a přebýt nepravdivé argumenty opozice.
Můžete okomentovat chování pana prezidenta v poslední době?
Všechny nás to zraňuje, špatně se mi o tom mluví. Vždy jsem k panu prezidentovi a k tomu, co ve vztahu k ODS představuje, cítil obrovský respekt. Po druhém zvolení pan prezident vlastně už ODS nepotřebuje, možná to znamenalo zvrat, možná je to dlouhodobější záležitost. Každopádně jsem došel k trochu freudovskému závěru, který jsem ještě veřejně neřekl. Když se na to dívám z pohledu vztahu nás dvou, tak platí, že nejvíce nenávidíš toho, kdo ti nejvíce pomohl, a toho, komu jsi nejvíce ublížil. Zní to trochu ublíženecky, ale neumím jeho chování vysvětlit. To, že Václav Klaus už není členem ODS, že ji opustil myšlenkově, bohužel, voliči ještě úplně nezjistili. Vnímají tento spor jako nejednotu v ODS a nás to poškozuje.
Jaký máte vztah k Pardubickému kraji, k našemu městu a k lidem?
Jezdím do Pardubic soukromě velmi často, mám tam spoustu kamarádů. Michal Rabas, na kterého jsme snad ještě nezapomněli, byl můj kamarád a pokládal jsem ho za velmi významnou osobnost. Vtiskl svému regionu a ODS originální pečeť, sám navazuješ na jeho odkaz, tak to víš. Pardubický kraj je z hlediska politického i sociálně demografického složitý. Žije tam hodně mladých lidí, věřím jim, oproti jiným regionům, jsou velice aktivní. Osobně cítím z Pardubického kraje velkou podporu a teď nemluvím jen o ODS.