Je Etický kodex poslanců etický?

Ivan Turnovec

Lubomír Zaorálek osobně sepsal a v úterý 1. 11. 05, předložil ostatním zákonodárcům v Poslanecké sněmovně, ktere které předsedá, Etický kodex poslance. Sám jej jako první podepsal, a tím prý vyzval ostatní, aby se s kodexem ztotožnili. K poslancům promluvil v tom smyslu, že by byl rád, kdybyste vzali kodex jako něco, co je namířeno také k tomu, abychom měli určitou sebeúctu a ve veřejné debatě jsme to byli my, kteří si sami formulujeme pravidla toho, čím se chceme řídit.

Kodex upravuje přijímání darů, způsoby jednání s lobbisty, ale upozorňuje i na neetické zaměstnávání rodinných příslušníků. Politika je podle něho řemeslo, které vyžaduje určitá pravidla a principy chování. Za svá slova si vysloužil okamžitou kritiku od opoziční ODS.
Petr Nečas přednesl několik obvinění, která však Zaorálek zásadně odmítl. Jednalo se o používání vrtulníku při běžných cestách mezi Prahou a Ostravou. Ze strany ODS padala silná slova např že: " je jakákoli jeho iniciativa nevěrohodná a je naprosto prázdným gestem". Vlastimil Tlustý novinářům řekl, že k návrhu nemá zatím definitivní stanovisko, že mu totiž připomíná jen deklaraci. Faktem totiž je, že za nedodržování kodexu, tj. např zaměstnávání manželek či dětí v poslanecké kanceláři nehrozí nikomu žádné sankce.

Ostatně několik "neetických" poslanců si se zaměstnáváním rodinných příslušníků hlavu nedělá. Zaorálek sice ke svému návrhu připravil i provozní pravidla , která například počítají s evidencí lobbistů ve Sněmovně. Poslanec, který se podepíše pod kodex, podepíše, že se zavazuje, že bude jednat pouze s registrovaným lobbistou. Tím se prý Sněmovna může stát průhlednějším místem, bude daleko jasnější, kdo s kým jednal. Vytvoření Kodexu jen upozornilo na neetické chování našich politiků. Otázkou je, kdo se k němu přihlásí, a zda jej bude skutečně dodržovat. Směšné je ustanovení, že pokud Kodex kdokoli z podepsaných poruší a zjistí to někdo z jeho kolegů, může to oznámit mandátovému a imunitnímu výboru a ten pak jako sankci "může" (ale nemusí) uložit povinnost veřejné omluvy na nejbližší schůzi. A v případě ostatních bezzubých doporučení to asi bude stejné. To je důvodem proč se v titulku ptám, zda je Zaorálkův etický kodex skutečně etický.