Standa rovňák má strach z oslíka Bilba a třech koz
Martin Mařák
Milé děti, za devatero horami a řekami v malé kotlině s řekou Vltavou žilo svým poklidným životem malé království medem, strdím, pivním mokem a taky dobrým fotbalem a hokejem oplývající. Král se smál a poddaní robotili a zpívali i tančili. A taky se opíjeli tou slavnou chmelovinou, jež Pils, či Bud se v jiných královstvích zove.
Jedné noci, kdy měsíc byl v úplňku a krvežízniví vlkodlaci běhali po lesích, Standa Upřímný I. se dovtípil, že nastal jeho čas. Bývalý guvernér Vláďa se rozlobil, protože ho už nikdo neměl rád, natruc se na všechno vykašlal a podal tu strašnou demisi. A tak přišla Standova chvíle. Jednak ho všichni znali a měli ho rádi a pak to je taky pěkný kus chlapáka s bezva kukučem a všechny mámy jsou do něj úplně zblázněné.
Všechno přišlo tak rychle, že starý dobrý král se ani nedokázal nadechnout a Standa Upřímný I. se v tom království zabydlil a zahnízdil a začal všem ukazovat, jak on si to vlastně představuje a jak to má všechno být. A milé děti, to teda nebyla žádná sranda. A proč? Protože má spoustu kamarádů z kmenu zlých rudých skřetů, kteří už zamordovali na celém světě tolik hodných lidí, že i ten hrozný Adolf s patkou je vedle nich úplný břídil. A to byl teda sakra velikánský černokněžník.
První krok Standy Upřímného I. spočíval v rozprášení veselého lidu poživačů muchomůrky červené, který se rád veselí a poskakuje na opuštěných místech za zvuku nekončící hudby bumbum. Nechce totiž rušit poklidný chod našeho království a tak se ukrývá do prostým lidem neobydlených samot. Standa Upřímný I. ale našel kličku a za pomoci trubadůrů roztroubil falešnou zprávu o jakémsi narušení soukromého vlastnictví. Pak tam poslal líté ozbrojence.
No a i další kroky milého Standy Rovňáka a jeho bratrstva středně Rychlých šípů nebyly zrovna nejšťastnější, ale to, milé děti, už znáte z vyprávění svých rodičů. Oslík Bilba a kozlíci Matěj, Parcifal a Legolas se svými pasáky Johnem a Martinem se vydali za Standou, aby si s ním popovídali o tom, jak to vlastně vidí jiní lidé, než zlý kmen rudých skřetů. A víte co se stalo? Standa Upřímný I. z nich dostal takový strach, že prchnul jako čmoud zadním vchodem i s celým bratrstvem středně Rychlých šípů a tím celá velká pouť oslíka Bilba a jeho kamarádů skončila....
Jenomže to všechno není žádná sranda. Je pravdou, že Jirous si nebere servítky a občas sklouzne k zemitě Werichovským výrazům, ale nesmíme zapomenout, že se jedná o zatraceně dobrého básníka, spisovatele a kronikáře totality. K John Bokovi můžeme mít taky různé připomínky, nicméně se v něm rodí politik, který nazývá věci pravým jménem a neschovává se za politickou korektnost. Nevídaný jev v celoevropském kontextu a o tom českém ani nemluvím. Tak co? ------------------------- Podpoříme je? Za tu srandu to stojí, ne?
-------------------------------------------------------------------------------------
Zpráva serveru Česká média
Kozli a osel protestovali proti Stanislavu Grossovi
01.09.2004, 17:28:54, Zdroj:Vlastní zpráva (rys), Foto: Irena Ryšánková
Tři kozly a osla přivedli dnes odpoledne před Úřad vlády John Bok a Stanislav Penc. Ti, společně s básníkem Ivanem M. Jirousem, protestují proti jmenování Stanislava Grosse předsedou vlády. Bok současně drží za Grossovo odvolání hladovku a zatím neví, kdy ji skončí. "Já nic neplánuji," řekl. Bok s Pencem usilovali o to, aby je Gross přijal. Ten měl ale jednání vlády. S tiskovou mlučí Věrou Duškovou Bok ani Penc jednat nechtěli. Přítomnost zvířat zdůvodnil Penc tím, že pokud by je sebou nepřivedli, nepřišli by žádní novináři. Stanislav Penc přečetl novinářům dopis, který napsal spolu s Jirousem po rozehnání CzechTeku v Boněnově. Žádal v něm, aby odstoupil premiér a aby byli odvoláni policisté, kteří technoparty rozehnali. "Nikdo nám dosud na dopis neodpověděl," řekl Penc. Proto jsme tady.
5. září 2004
