„From The Wall To The Wall“
Pavel Foltán
Během uplynulých dnů proběhly médii některé zajímavé informace, jejichž případné souvislosti by mohly být ještě zajímavější. Krátce po bitvě na Tachovském poli začla zejména některá „promédia“ servilně papouškovat bublinky zhruba “ve smysl ten“, že srpnový CzechTek byl něčím jako veletrhem drog, čímž se jistá parta pendrekologů zřejmě snažila zdůvodnit si represívní hand made deja vu při změně této technoparty v pendrekparty. A tak travičku zelenou na tachovském políčku podupali levá dva levá dva okovanou botičkou. Tento (pro někoho původně snad nadějný) propagandistický tah, coby „pohádka, která u dětí propadla“ však těm kreativním demagogistům přece jen nakonec kdovíjak nevyšel. A možná měli (při té své aktivní metodě „nabíhání si“) ještě docela štěstí, že na ně někdo nevytáhl například protiargumenty jim podobného typu, jako: že třeba do některých městských lokalit, kde jede dealing tvrdých drog ve velkém, také nikdo tu tisícovku obrněných biřiců s těžkou technikou také nepošle vyčistit ty ulice a spláchnout vodním dělem pěší zónu. Případně pak také nějaký ten nezbedný šťoura mohl zalovit v paměti a lehce připomenout jistý zpravodajský šot, odvysílaný před několika lety v Televizních novinách na TV Nova, a to o tom, kterak štáb TN natáčel tenkrát v Doksech na jedné z prvních tamních technoparty a udělal takový malý pokus - za jak dlouho a za jakou cenu tam koupí nějakou drogu. Ani ne do půl hodiny v pohodě koupili tzv. „éčko“ (tj. „taneční droga“ extáze), tabletu za dvě až tři kila, což byla celkem rychlá láce. Uvědomnělý štáb to hned obratem “bonznul“ na místě přítomným policejním hlídkám aneb tzv. PMJ (alias “pojízdná motorizovaná jednotka“), čímž také splnil svou občanskou povinnost. A tak o tom poté informoval veřejnost ještě týž den v hlavním večerním televizním zpravodajství, čímž splnil i tu svou povinnost profesionální. Kdosi se prý pak kdesi kohosi zeptal, zda ty příslušné složky, když tuto informaci mezi sedmou a osmou večerní dostaly (stejně jako zbylé milióny televizních diváků), zareagovaly tak, že by tam poslaly najisto své lidi jednat příslušným způsobem ve smyslu příslušných ustanovení příslušných - již tehdy (a již dlouho) platných právních norem. No a tím to prý pak tak nějak ostatně jako obvykle vyšumělo do ztracena. A navíc tenkrát nikoho kompetentního či nekompetentního ani nepadlo vymyslet hned čtrnáct dní na to nový “prigl-patent“, při jehož příležitosti by hned někteří pamětníci mohli zavzpomínat na ten “starý dobrý“ takzvaný pendrekový zákon.
Shodou náhod zrovna ve dnech politicko-mediální masáže o tom velko veletrhu drog (alias CzechTek 2005) přinesly snad všechny relace hlavních zpráv místních televizí informaci o tom, jak jsou snadno dostupné oficiální formuláře lékařských receptů. Ty lze bez problémů koupit jak se říká “na krámě“. Nechat si zhotovit jakékoliv razítko (a to třeba i doktorské) také není v dnešní době žádný velký problém. A pak už stačí jen ten typický doktorský škrabopis a můžete si jít do lékárny pro jakýkoliv lék, který je v tomto systému za „normálních“ okolností pouze a striktně na lékařský předpis. Jak je to snadné - hlavně pro ty, co si vždycky a všude vědí rady! A všichni ostatní (a tedy - při absenci systému osobních zdravotních účtů - ani nás nevyjímaje) jim to zaplatí, a to právě prostřednictvím toho jejich všeobecného sociálně post-neo-socialistického velkopřerozdělování. A tak opět jeden zpravodajský štáb jedné televize (a schválně zkuste hádat které asi) - podobně, jako před pár lety v Doksech - udělal malý pokus a tentokrát v Praze: Koupil v obchodě špalík receptových formulářů, nechal si udělat doktorské razítko, vypsal si vlastní rukou a orazítkoval “vlastním“ razítkem recept na “předpisový“ lék a bez problémů si ho vyzvedl v namátkou vybrané lékárně. Hned po jeho výdeji se zeptal lékárníků, zda poznali, že jde o podvod. Samozřejmě nepoznali. A oprávněně se zdravě naštvali. A resortní ministerstvo? No asi tak, jako obvykle...
Následně na vládě či ve Sněmovně žádný velký humbuk. Přesto, že je tu stav, kdy si můžete sami předepsat a v lékárně v podstatě zdarma (na útraty eráru = nás všech) koupit cokoli potřebné pro výrobu jakékoliv (i té nejtvrdší) drogy. A při troše mobility to můžete provozovat ve velkém. S minimálními vlastními náklady, ale s maximálním ziskem. A v klidu a v pohodě. Za kulisami loutkového divadla, hrajícího pohádku o té svaté protidrogové válce, v níž stateční rytíři rozehnali obuchy a vodními děly těch několik set „sjetých spářek“, když prý asi u jedné z nich našli dokonce i pár gramů (!) jakéhosi prášku. Dočista dočista.
Následně mediálně nic moc, čili malý český standard. Nicméně ošemetné by mohlo být, kdyby nějaký ten nezbedně investigativní andersen (undersehen) zas namaloval čerta na zeď, že jako jedno ministerstvo jedné strany vytváří podmínky pro drogový kšeft, quasirozháněný armádou obušků pod korouhví jiného ministerstva téže strany. Jinými slovy - nelegální výrobce nelegálně vyrobí, rozdistribuuje a prodá nelegální zboží (zdraví a životu nebezpečné), přičemž příslušná ministerstva si s tím opět jako vždy neví rady. A tak ministerstvo represe preventivně zmlátí zákazníky... To abyste se teta za chvíli bála i pro rohlíky. A děcka i pro popkorn v kině. Co kdyby byl zrovna z té geneticky vylepšené kukuřice? To se tu přece také nesmí!
Pavel FoltánJUDr. Pavel Foltán, člen RRTV, která byla odvolána v roce 2003, hudebník, dramaturg, producent, publicista,
autor je mediální poradce a přednáší na universitě
