Bafuňáři, toť nedílná součást zájezdů
Richard Tesařík
LN 27. června 2009
Tesaříkův akord
Volba předsedy fotbalového svazu neboli volba bafuňáře. To slovo zní dosti pejorativně. Má to kořeny v době nedávno minulé, kdy na atraktivní zájezdy, tedy na Západ, se čtyřmi atlety jelo deset činovníků, tedy bafuňářů.
S daviscupovým týmem jezdil nehrající kapitán, jak jsme říkali, major Bolardt. Myslím ale, že takových kontrolních orgánů jezdilo daleko více.
Na zájezdy s divadlem to bylo jakbysmet. Místo kulisáků jeli obyčejně lidé, které jste na jevišti nikdy nezahlédli. Ostatně ani na tom zahraničním. Tam, kde pracovalo asi dvacet kulisáků, se najednou cestovalo jen v šesti. A do takového Japonska se jelo bez kulisáků. Stalo se také při zájezdu do Londýna, kdy lidé už seděli v letadle a motory byly nastartované, že náhle zhasly a po ploše se přiblížilo k letadlu auto, ze kterého vystoupilo několik lidí, přišli do letadla, vyvolali pana Nováka, který ve svých pětapadesáti letech měl šanci se podívat ven za hranice a děsivě se na to těšil, a nechali ho vystoupit. Místo něj nastoupil jiný pán, který s technikou neměl vůbec, ale vůbec nic společného. Pana Nováka tenkrát nepřišli zatknout, jenom ho prostě vyměnili, a on ještě ten den šel zpět do Národního divadla a normálně tam odpracoval směnu.
Ten člověk tam taky zemřel. Ne ten den, o něco později, když zatáhl za lano propadla a padl mrtev k zemi. Normální infarkt. Už se ho nepodařilo vzkřísit, tak ho přikryli papírem a zkoušelo se dál.
Richard Tesaříkhudebník a herec