Sdílení a ochrana dat v řízené péči
Milan Cabrnoch
06.10.2008, Medical Tribune
Před několika dny zveřejnila Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) svůj plán řízení zdravotní péče. Návrh nebyl v některých případech interpretován přesně a vyvolal poměrně aktivní diskusi. Nejčastěji diskutovaným bodem je, a docela pochopitelně, avizované předávání zdravotních informací mezi lékaři bez souhlasu pacienta.
Řízení zdravotní péče je samozřejmě přínosné. Je třeba připomenout, co je opakem - zdravotní péče neřízená, tedy nekoordinovaná, nenavazující, často plýtvavá a především méně kvalitní, méně bezpečná, často pacienta ohrožující, či dokonce poškozující. Poskytování zdravotní péče je složitý proces a někdo by jej řídit měl. Otázka je, kdo, jak a jakými nástroji, pochopitelně s jakými cíli.
Cílem je lépe dostupná, vysoce kvalitní, bezpečná a efektivní zdravotní péče. Na tom se shodneme. Horší je shodnout se v tom, jakými cestami chceme vytčeného cíle dosáhnout.
VZP jde cestou sdílení informací mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče, jednotlivými lékaři. Chce podporovat vedení zdravotní dokumentace v elektronické podobě v takové formě, aby mohly být informace předávány mezi informačními systémy a využívány dalšími lékaři při rozhodování o tom, jakou péči pacientovi poskytnout či doporučit. Cesta je správná. EU:
Zdravotnictví zaměřené na pacienta
Důležitá jsou pravidla hry. Za jakých podmínek mohou být citlivé osobní informace předány někomu jinému? To řeší zákon: buďto na základě ustanovení příslušného paragrafu, nebo se souhlasem toho, koho se citlivé osobní informace týkají - tedy pacienta. Souhlas pacienta s předáváním zdravotních informací je důležitý nejen proto, že jej zákon vyžaduje, ale především pro získání a udržení pacientovy důvěry.
V celé Evropské unii hovoříme o "zdravotnictví zaměřeném na pacienta", o posílení práv a odpovědností občana při rozhodování o zdravotní péči. Součástí změny postavení občana z toho, o kom lékaři rozhodují, na toho, kdo spolu s lékaři rozhoduje o svém zdraví a léčení (a nese svůj díl odpovědnosti), je přístup k informacím. Proto musí být právě pacient tím, kdo má přístup ke všem svým osobním zdravotním informacím.
Vztah mezi lékařem a pacientem je vybudován na důvěře. Pacient věří svému lékaři, že jej správně léčí, a stejně tak mu věří, že zachová jeho soukromí. Takové důvěry si lékař váží, proto důvěřuje jen takovým informačním systémům, které zaručují ochranu před neoprávněným přístupem k informacím o jeho pacientech. Podle mého názoru nemohou ani lékaři, ani jejich pacienti přivítat systém, ve kterém se citlivé osobní údaje, zdravotní informace, distribuují bez souhlasu pacienta.
Dostupnost informací a ochrana dat
Především pro pacienta je velice důležité nalézt správnou rovnováhu mezi ochranou osobních informací a dostupností informací důležitých pro kvalitní a bezpečnou zdravotní péči. Pokud všechny informace zpřístupníme, ztratíme důvěru pacientů. Pokud na druhé straně všechny informace utajíme, nebudeme je moci využít a budeme zbytečně opakovat mnohá vyšetření, sníží se kvalita péče a hrozí, že pacienta poškodíme.
Nejlepším řešením je vést zdravotní dokumentaci v takové podobě, která umožní jejich využití tam, kde jsou potřeba, ale současně je bude chránit před zneužitím. Jedině pacient má právo poskytnout své zdravotní informace, a současně právě v zájmu pacienta je, aby tyto informace byly dostupné tam, kde je třeba. Poskytujeme proto pacientovi a jeho ošetřujícím lékařům nástroj k tomu, aby mohli zdravotní informace sdílet a využívat.
Řešení otázky souhlasu pacienta není obtížné. Pokud pacient vyhledá lékaře a žádá jej o poskytnutí péče, předpokládáme, že souhlasí s tím, aby se lékař seznámil s informacemi o jeho zdraví. Proto mu k těmto informacím poskytne přístup. To je přirozená každodenní praxe a není třeba ji měnit. Není přitom třeba (a bylo by to protizákonné) otvírat přístup ke zdravotním informacím těm, kdo pacienta neo-šetřují, byť by byli zapojeni do projektu řízení péče.
Technická řešení, kde budou informace centralizovány a jakými prostředky budou zpřístupněny, resp. chráněny, jsou nad rámec tohoto textu, ale jsou pochopitelně řešitelná. Je mnohem obtížnější dosáhnout pochopení a vůle informace sdílet, než jejich sdílení vyřešit technicky.
Cíle a prostředky VZP
VZP nabídne pravděpodobně lékařům, kteří se do systému řízení péče zapojí, vyšší úhrady. Je to správné, pokud lékaři dělají "něco navíc" pro kvalitu, bezpečnost a návaznost zdravotní péče", mají být odměněni. Nepochybuji o tom, že lékaři nepřistoupí na to, aby "prodali" soukromí svých pacientů.
Projekt VZP má správně nastavené cíle a zvolené prostředky. Shodneme se na:
potřebě řízení zdravotní péče, koordinaci jejího poskytování, jako podmínce pro lepší dostupnost, vyšší kvalitu a bezpečnost stejně jako efektivitu poskytované péče,
podpoře vedení zdravotní dokumentace v elektronické podobě, která umožní výměnu sdílení zdravotních informací mezi jednotlivými ošetřujícími lékaři a dalšími poskytovateli zdravotní péče,
podpoře konektivity, tedy připojení jednotlivých zdravotnických zařízení k internetu,
pozitivní motivaci cestou zvýšení kapitační platby resp. jiné úhrady poskytnuté zdravotní péče těm lékařům, kteří se podílejí na sdílení a výměně zdravotních informací.
Projekt VZP ČR je třeba více rozvinout v následujících směrech:
postavit sdílení zdravotních informací na souhlasu pacienta; pacient svůj souhlas vysloví s tím, když požádá lékaře (či jiného zdravotnického pracovníka) o péči (zvolí jej svým ošetřujícím lékařem),
umožnit pacientům přístup k jejich zdravotním informacím v elektronické podobě, a tak je přímo zapojit do procesu rozhodování o zdraví,
zajistit dostupnost zdravotních informací prostřednictvím internetu nepřetržitě a odkudkoli, a to nezávisle na informačních systémech jednotlivých zdravotnických zařízení.
V České republice máme v rámci Evropské unie největší zkušenosti s provozováním systému elektronické zdravotní dokumentace na internetu. Více než milion pojištěnců VZP využívá výhod elektronických zdravotních knížek, které obsahují zdravotní dokumentaci pacienta ve strukturované podobě využitelné kterýmkoli dalším zdravotnickým zařízením. Projekt řízení péče nabízí velkou příležitost k dalšímu rozvoji zdravotních knížek pacienta. Podpora připojení zdravotnických zařízení k internetu a vedení zdravotní dokumentace v elektronické podobě umožní dalším zdravotníkům, a především pacientům přístup ke kvalitnější a bezpečnější péči. Finanční motivace v úhradě zdravotní péče je nepochybným a rozhodujícím signálem o tom, že práce s informacemi zdraví je nedílnou součástí a zásadní podmínkou pro kvalitu a bezpečnost zdravotní péče.
A na závěr vzkaz škarohlídům: VZP se poprvé v historii chystá platit za kvalitu, nepřehlédněme to!
Milan CabrnochMUDr. Milan Cabrnoch
poslanec EP
člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradník ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu
rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ochrana spotřebitelů, zaměstnanost a sociální věci
Osobní stránky